Ve věku 82 let po dlouhé nemoci zemřel významný český novinář, politik a spisovatel Jaromír Štětina. Informaci o jeho úmrtí potvrdil serveru iDNES.cz Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, kterou společně se Štětinou založil na počátku 90. let.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze a většinu svého života zasvětil publicistice, žurnalistice a později také politice. Proslavil se především jako válečný zpravodaj, který přinášel informace z mnoha konfliktů ve státech bývalého Sovětského svazu. Od sedmdesátých let podnikal cesty na Sibiř a do asijských oblastí, kde sbíral materiál pro své reportáže a knihy.
Po sametové revoluci se stal součástí obnovené redakce Lidových novin. Nějaký čas působil jako šéfredaktor a byl také zpravodajem deníku v Moskvě, kde sledoval dramatické proměny postsovětského světa. Za svou žurnalistickou práci získal významná ocenění jako Peroutkovu nebo Krieglovu cenu.
Štětina se v minulosti netajil svým odmítavým postojem k anonymní debatě na internetu, protože, jak říkal, mu vadilo, že „nevidí diskutujícím do očí“. Byl přesvědčen, že osobní kontakt a autentické zkušenosti jsou pro pochopení světa nezbytné.
V mládí byl členem KSČ, avšak po okupaci Československa v roce 1968 komunistickou stranu opustil a stal se jejím hlasitým kritikem. Politicky se angažoval znovu v roce 2004, kdy byl zvolen do Senátu jako nestraník za Stranu zelených. V horní komoře působil deset let a mimo jiné prosazoval zákaz komunistické strany a vystupoval proti nedemokratickým režimům.
V roce 2014 se dostal do Evropského parlamentu jako zástupce TOP 09, kde se věnoval především otázkám lidských práv, bezpečnosti a ruského vlivu. Mandát europoslance vykonával do roku 2019.
Veřejně vystupoval i po svém odchodu z evropské politiky. Stal se tváří politického uskupení ESO – Evropa společně. Po celý život byl znám jako důsledný zastánce demokracie a svobody, nebojácný kritik autoritářství a člověk s hlubokým morálním kompasem.
Jaromír Štětina za sebou zanechal rozsáhlé dílo, desítky knih, reportáží a rozhovorů, ale především stopu člověka, který se celý život snažil pomáhat druhým – ať už jako novinář, politik nebo zakladatel humanitární organizace.
Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Český hydrometeorologický ústav v sobotu aktualizoval varování před nebezpečným počasím. Rozšířil výstrahu před zvýšeným rizikem požárů, které se nyní týká i severní části Plzeňského kraje. Zároveň upozorňuje na blížící se tropické teploty, které v neděli zasáhnou východní část republiky, konkrétně Moravu a Slezsko.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.