Ve věku 82 let po dlouhé nemoci zemřel významný český novinář, politik a spisovatel Jaromír Štětina. Informaci o jeho úmrtí potvrdil serveru iDNES.cz Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, kterou společně se Štětinou založil na počátku 90. let.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze a většinu svého života zasvětil publicistice, žurnalistice a později také politice. Proslavil se především jako válečný zpravodaj, který přinášel informace z mnoha konfliktů ve státech bývalého Sovětského svazu. Od sedmdesátých let podnikal cesty na Sibiř a do asijských oblastí, kde sbíral materiál pro své reportáže a knihy.
Po sametové revoluci se stal součástí obnovené redakce Lidových novin. Nějaký čas působil jako šéfredaktor a byl také zpravodajem deníku v Moskvě, kde sledoval dramatické proměny postsovětského světa. Za svou žurnalistickou práci získal významná ocenění jako Peroutkovu nebo Krieglovu cenu.
Štětina se v minulosti netajil svým odmítavým postojem k anonymní debatě na internetu, protože, jak říkal, mu vadilo, že „nevidí diskutujícím do očí“. Byl přesvědčen, že osobní kontakt a autentické zkušenosti jsou pro pochopení světa nezbytné.
V mládí byl členem KSČ, avšak po okupaci Československa v roce 1968 komunistickou stranu opustil a stal se jejím hlasitým kritikem. Politicky se angažoval znovu v roce 2004, kdy byl zvolen do Senátu jako nestraník za Stranu zelených. V horní komoře působil deset let a mimo jiné prosazoval zákaz komunistické strany a vystupoval proti nedemokratickým režimům.
V roce 2014 se dostal do Evropského parlamentu jako zástupce TOP 09, kde se věnoval především otázkám lidských práv, bezpečnosti a ruského vlivu. Mandát europoslance vykonával do roku 2019.
Veřejně vystupoval i po svém odchodu z evropské politiky. Stal se tváří politického uskupení ESO – Evropa společně. Po celý život byl znám jako důsledný zastánce demokracie a svobody, nebojácný kritik autoritářství a člověk s hlubokým morálním kompasem.
Jaromír Štětina za sebou zanechal rozsáhlé dílo, desítky knih, reportáží a rozhovorů, ale především stopu člověka, který se celý život snažil pomáhat druhým – ať už jako novinář, politik nebo zakladatel humanitární organizace.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.