Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Výzkumný tým analyzoval desítky odborných prací a narazil na zásadní nejednotnost v tom, jak vědci tyto pojmy vůbec definují. V prostudovaných materiálech se objevilo 41 různých definic ekosystémové úzkosti a 24 definic úzkosti klimatické. Zatímco některé studie tyto stavy řadí mezi regulérní úzkostné poruchy, jiné je popisují spíše jako obecné obavy či starosti, což do vědeckého bádání vnáší značný zmatek.
Další rozpor spočívá v tom, zda se pocity mladých lidí vážou pouze na klimatické změny způsobené člověkem, nebo na širší úpadek životního prostředí jako takového. Výzkumy potvrzují, že hladina úzkosti je výrazně vyšší u mládeže, která má s klimatickými katastrofami přímou osobní zkušenost. Nicméně vědci identifikovali celkem 173 různých zkušeností, kterými mladí lidé na krizi reagují, včetně deprese, poruch spánku, finančního stresu, ale překvapivě i naděje.
Vědkyně proto navrhly rozdělit tyto prožitky do šesti vzájemně propojených kategorií. Je podle nich nezbytné zahrnout celé spektrum dopadů, které awareness neboli vědomí krize přináší. Nejde jen o psychiku, ale i o fyzické zdraví, změny v jídelníčku, omezení pohybových aktivit nebo dopady na duchovní a komunitní pohodu mladých lidí.
Důležitým prvkem moderního výzkumu je spolupráce s lidmi, kteří mají s těmito stavy přímou zkušenost. Experti z celého světa pomáhají vědcům pochopit, že vnímání klimatické krize je hluboce zakořeněno v historii, identitě a mocenských vztazích. Někteří účastníci výzkumu například popsali klimatickou úzkost jako „hlubokou mezigenerační ránu“, která úzce souvisí s dědictvím kolonialismu.
Tento historický a strukturální rozměr byl v dosavadních definicích zcela opomíjen. Spolupráce s odborníky z praxe a lidmi s prožitou zkušeností umožnila výzkumníkům nahlížet na environmentální stres jako na mnohem osobnější a hlubší záležitost, než je pouhý strach z oteplování planety.
Změnil se také pohled na pojem odolnost (rezilience). Ta by neměla být vnímána pouze jako schopnost „oklepat se“ a vrátit do původního stavu. Moderní přístup ji definuje jako rovnováhu mezi vnitřní silou, jemností a péčí o sebe sama. Jen tak mohou mladí lidé dlouhodobě vykonávat aktivity na ochranu klimatu, aniž by se psychicky vyčerpali.
Souhrnná zjištění jasně ukazují, že pocity mladé generace jsou kulturně situované a velmi rozmanité. Dominantní nálepky „eko-úzkost“ nedokážou zachytit celou šíři dopadů, které sahají od osobního smutku (solastalgie) až po hluboké úvahy o spravedlnosti a globální nerovnosti.
Právě nedostatek jasných definic může paradoxně omezovat pomoc, kterou mladí lidé potřebují. Pokud politici a odborníci zůstanou uzavřeni v úzkých psychologických škatulkách, hrozí, že navržená opatření nebudou odpovídat realitě. Je nutné vnímat strukturální a historické síly, které tyto pocity formují.
Cesta vpřed vede skrze společný design výzkumu i politických opatření s těmi, kterých se krize nejvíce dotýká. Jazyk, který věda a média používají, musí odrážet svět takový, jaký ho lidé skutečně prožívají. I proto vědkyně sdílejí své závěry s médii, jako je BBC, aby pomohly kultivovat veřejnou debatu.
Pouhé pojmenování problému jako „úzkosti“ nestačí. Mladí lidé čelí komplexní proměně světa, která ovlivňuje jejich finance, spánek i vnímání vlastní budoucnosti. Abychom jim mohli být oporou, musíme se naučit naslouchat jejich různorodým příběhům bez předsudků a zjednodušujících diagnóz.
Výzkum z Imperial College London je tak důraznou výzvou k empatii a komplexnějšímu chápání generace, která se musí naučit žít v rychle se měnícím prostředí. Klimatická krize není jen environmentální problém, je to krize lidského prožívání v jeho nejširším smyslu.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.