Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Výzkumný tým analyzoval desítky odborných prací a narazil na zásadní nejednotnost v tom, jak vědci tyto pojmy vůbec definují. V prostudovaných materiálech se objevilo 41 různých definic ekosystémové úzkosti a 24 definic úzkosti klimatické. Zatímco některé studie tyto stavy řadí mezi regulérní úzkostné poruchy, jiné je popisují spíše jako obecné obavy či starosti, což do vědeckého bádání vnáší značný zmatek.
Další rozpor spočívá v tom, zda se pocity mladých lidí vážou pouze na klimatické změny způsobené člověkem, nebo na širší úpadek životního prostředí jako takového. Výzkumy potvrzují, že hladina úzkosti je výrazně vyšší u mládeže, která má s klimatickými katastrofami přímou osobní zkušenost. Nicméně vědci identifikovali celkem 173 různých zkušeností, kterými mladí lidé na krizi reagují, včetně deprese, poruch spánku, finančního stresu, ale překvapivě i naděje.
Vědkyně proto navrhly rozdělit tyto prožitky do šesti vzájemně propojených kategorií. Je podle nich nezbytné zahrnout celé spektrum dopadů, které awareness neboli vědomí krize přináší. Nejde jen o psychiku, ale i o fyzické zdraví, změny v jídelníčku, omezení pohybových aktivit nebo dopady na duchovní a komunitní pohodu mladých lidí.
Důležitým prvkem moderního výzkumu je spolupráce s lidmi, kteří mají s těmito stavy přímou zkušenost. Experti z celého světa pomáhají vědcům pochopit, že vnímání klimatické krize je hluboce zakořeněno v historii, identitě a mocenských vztazích. Někteří účastníci výzkumu například popsali klimatickou úzkost jako „hlubokou mezigenerační ránu“, která úzce souvisí s dědictvím kolonialismu.
Tento historický a strukturální rozměr byl v dosavadních definicích zcela opomíjen. Spolupráce s odborníky z praxe a lidmi s prožitou zkušeností umožnila výzkumníkům nahlížet na environmentální stres jako na mnohem osobnější a hlubší záležitost, než je pouhý strach z oteplování planety.
Změnil se také pohled na pojem odolnost (rezilience). Ta by neměla být vnímána pouze jako schopnost „oklepat se“ a vrátit do původního stavu. Moderní přístup ji definuje jako rovnováhu mezi vnitřní silou, jemností a péčí o sebe sama. Jen tak mohou mladí lidé dlouhodobě vykonávat aktivity na ochranu klimatu, aniž by se psychicky vyčerpali.
Souhrnná zjištění jasně ukazují, že pocity mladé generace jsou kulturně situované a velmi rozmanité. Dominantní nálepky „eko-úzkost“ nedokážou zachytit celou šíři dopadů, které sahají od osobního smutku (solastalgie) až po hluboké úvahy o spravedlnosti a globální nerovnosti.
Právě nedostatek jasných definic může paradoxně omezovat pomoc, kterou mladí lidé potřebují. Pokud politici a odborníci zůstanou uzavřeni v úzkých psychologických škatulkách, hrozí, že navržená opatření nebudou odpovídat realitě. Je nutné vnímat strukturální a historické síly, které tyto pocity formují.
Cesta vpřed vede skrze společný design výzkumu i politických opatření s těmi, kterých se krize nejvíce dotýká. Jazyk, který věda a média používají, musí odrážet svět takový, jaký ho lidé skutečně prožívají. I proto vědkyně sdílejí své závěry s médii, jako je BBC, aby pomohly kultivovat veřejnou debatu.
Pouhé pojmenování problému jako „úzkosti“ nestačí. Mladí lidé čelí komplexní proměně světa, která ovlivňuje jejich finance, spánek i vnímání vlastní budoucnosti. Abychom jim mohli být oporou, musíme se naučit naslouchat jejich různorodým příběhům bez předsudků a zjednodušujících diagnóz.
Výzkum z Imperial College London je tak důraznou výzvou k empatii a komplexnějšímu chápání generace, která se musí naučit žít v rychle se měnícím prostředí. Klimatická krize není jen environmentální problém, je to krize lidského prožívání v jeho nejširším smyslu.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.