Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Ukrajina naopak trvá na tom, že jakákoli mírová dohoda musí vést k zmrazení války podél současných frontových linií. Kyjev v současné době stále kontroluje zhruba 30 % území Donbasu. Evropský úředník popsal situaci jako realistický scénář, ve kterém by obě strany zůstaly tam, kde se nacházejí, avšak Rusové tlačí na Kyjev, aby se území vzdal.
Spojené státy zároveň vyvíjejí tlak na Ukrajinu, aby s dohodou rychle souhlasila. Prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil zjevné rozladění postojem Kyjeva. „Rusko by, myslím, raději mělo celou zemi. Ale Rusku, věřím, tento plán vyhovuje, jen si nejsem jistý, zda vyhovuje Zelenskému. Jeho lidé ho milují, ale on ho nečetl,“ prohlásil Trump o víkendu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sice nejnovější výroky Trumpa nekomentoval, ale dříve uvedl, že s USA nebylo dosaženo dohody ohledně východní Ukrajiny. Kyjev se snaží Washingtonu vysvětlit, že pokud Vladimiru Putinovi udělí kontrolu nad územím, které nedokázal vyhrát na bojišti během téměř čtyř let války, pouze ho to povzbudí k dalším výbojům do regionů, jako je Dněpropetrovsk, Záporoží a Charkov. Zelenskyj dříve odhadl, že úplné obsazení Donbasu by Rusku trvalo zhruba čtyři roky.
Podle evropského úředníka je nyní klíčové, jak se Amerika zachová – zda bude neutrálním mediátorem, nebo se přikloní k ruským preferencím. Ukrajina také stále čeká na jasné bezpečnostní záruky, které je Washington ochoten poskytnout.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.