Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Současná omezení navazují na dřívější lednové odstávky, které úřady zavedly během potlačení protivládních protestů. Strategie režimu spočívá v odříznutí obyvatel od globální sítě, zatímco vnitrostátní služby, jako je bankovnictví nebo vládní portály, zůstávají částečně funkční. Tato informační bariéra znemožňuje komunikaci se světem a přístup k zahraničním aplikacím, což Íránce nutí utrácet značné částky za nelegální služby VPN na černém trhu.
Obrovskou vlnu hněvu vyvolalo zavedení programu „Internet Pro“, který vytvořil v zemi digitální kasty. Tato služba, nabízená společností napojenou na Revoluční gardy, poskytuje stabilní a nefiltrované připojení vybraným skupinám, jako jsou akademici, vládní úředníci či prověření podnikatelé. Zatímco běžní občané bojují s vysokou inflací a utrácejí v přepočtu stovky korun za pár gigabajtů nejistého připojení, privilegovaná elita využívá takzvané „bílé SIM karty“ bez jakýchkoliv omezení.
Podle organizace Human Rights Activists in Iran (HRA) a íránské obchodní komory stála tato dvouměsíční digitální blokáda tamní ekonomiku již zhruba 1,8 miliardy dolarů. Kritika se ozývá i z řad odborníků; íránská psychiatrická asociace varuje, že nerovný přístup k informacím zvyšuje psychický stres obyvatelstva a prohlubuje pocity marginalizace. Některé profesní svazy, například odbory zdravotních sester, dokonce zavedení privilegovaného internetu odmítly z solidarity s běžnými pracovníky.
Otázka internetu navíc odhalila trhliny uvnitř samotného íránského režimu. Zatímco reformní křídlo v čele s prezidentem Masúdem Pezeškjánem označuje systém vrstveného přístupu za nespravedlivý a diskriminační, zastánci tvrdé linie jej obhajují jako nezbytné bezpečnostní opatření proti kybernetickým útokům. Tato nejednota vyústila až v absurdní situace, kdy šéf soudní moci volá po zásahu proti „profitujícím jednotlivcům“, kteří s privilegovanými SIM kartami obchodují na černém trhu.
Pro běžné Íránce zůstává jedinou riskantní alternativou pašovaná satelitní zařízení Starlink, jejichž vlastnictví je však přísně trestáno a hrozí za něj obvinění z ohrožení národní bezpečnosti. V době, kdy se režim snaží navenek prezentovat jednotu v boji proti vnějším nepřátelům, se spor o právo na informace stal jedním z nejvýraznějších vnitřních konfliktů, který rozděluje íránskou společnost na digitálně svobodnou elitu a zbytek světa odříznutou většinu.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.