Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Současná omezení navazují na dřívější lednové odstávky, které úřady zavedly během potlačení protivládních protestů. Strategie režimu spočívá v odříznutí obyvatel od globální sítě, zatímco vnitrostátní služby, jako je bankovnictví nebo vládní portály, zůstávají částečně funkční. Tato informační bariéra znemožňuje komunikaci se světem a přístup k zahraničním aplikacím, což Íránce nutí utrácet značné částky za nelegální služby VPN na černém trhu.
Obrovskou vlnu hněvu vyvolalo zavedení programu „Internet Pro“, který vytvořil v zemi digitální kasty. Tato služba, nabízená společností napojenou na Revoluční gardy, poskytuje stabilní a nefiltrované připojení vybraným skupinám, jako jsou akademici, vládní úředníci či prověření podnikatelé. Zatímco běžní občané bojují s vysokou inflací a utrácejí v přepočtu stovky korun za pár gigabajtů nejistého připojení, privilegovaná elita využívá takzvané „bílé SIM karty“ bez jakýchkoliv omezení.
Podle organizace Human Rights Activists in Iran (HRA) a íránské obchodní komory stála tato dvouměsíční digitální blokáda tamní ekonomiku již zhruba 1,8 miliardy dolarů. Kritika se ozývá i z řad odborníků; íránská psychiatrická asociace varuje, že nerovný přístup k informacím zvyšuje psychický stres obyvatelstva a prohlubuje pocity marginalizace. Některé profesní svazy, například odbory zdravotních sester, dokonce zavedení privilegovaného internetu odmítly z solidarity s běžnými pracovníky.
Otázka internetu navíc odhalila trhliny uvnitř samotného íránského režimu. Zatímco reformní křídlo v čele s prezidentem Masúdem Pezeškjánem označuje systém vrstveného přístupu za nespravedlivý a diskriminační, zastánci tvrdé linie jej obhajují jako nezbytné bezpečnostní opatření proti kybernetickým útokům. Tato nejednota vyústila až v absurdní situace, kdy šéf soudní moci volá po zásahu proti „profitujícím jednotlivcům“, kteří s privilegovanými SIM kartami obchodují na černém trhu.
Pro běžné Íránce zůstává jedinou riskantní alternativou pašovaná satelitní zařízení Starlink, jejichž vlastnictví je však přísně trestáno a hrozí za něj obvinění z ohrožení národní bezpečnosti. V době, kdy se režim snaží navenek prezentovat jednotu v boji proti vnějším nepřátelům, se spor o právo na informace stal jedním z nejvýraznějších vnitřních konfliktů, který rozděluje íránskou společnost na digitálně svobodnou elitu a zbytek světa odříznutou většinu.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.