Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Ministryně zdravotnictví Mónica García uvedla, že operace probíhá podle plánu a všichni lidé na palubě jsou momentálně bez příznaků. Celý proces provázejí mimořádná bezpečnostní opatření, která ministryně označila za bezprecedentní. Kolem lodi byl vytvořen bezpečnostní perimetr o rozloze jedné námořní míle a plavidlo nesmí přirazit přímo k molu.
Pasažéři jsou z lodi přepravováni v menších skupinách podle národnosti. Po dosažení pevniny jsou převáženi autobusy na místní letiště, odkud je repatriují připravené charterové lety do jejich domovských zemí. Před nástupem do letadel musí cestující projít velmi přísnou procedurou: přes civilní oblečení si oblékají bílé ochranné obleky a personál je přímo na letištní ploše omývá dezinfekcí pomocí hadic.
Jako první se k vylodění dostalo čtrnáct španělských občanů, kteří budou převezeni do Madridu do povinné karantény ve vojenské nemocnici Gomez Ulla. Následovat budou lety pro občany Nizozemska, Německa, Řecka, Velké Británie a Spojených států. Poslední evakuační let směřující do Austrálie je naplánován na pondělí.
V pohotovosti je také nemocnice Candelaria na Tenerife, kde jsou připraveny desítky specialistů na intenzivní péči pro případ, že by někdo během transferu vážně onemocněl. Vedoucí lékař oddělení Mar Martin zdůraznil, že personál je plně vyškolen pro zvládnutí infekčních onemocnění a má k dispozici veškeré potřebné vybavení včetně ventilátorů.
Na průběh evakuace dohlíží přímo na místě šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Ten pochválil španělskou vládu za efektivní reakci a vyzval místní obyvatele ke klidu. Přestože hantavirus, jehož zdrojem byla pravděpodobně skládka v jižní Argentině, vyvolává kvůli vzpomínkám na pandemii covidu obavy, riziko širší nákazy v populaci je podle expertů velmi nízké.
Příjezd lodi provázely i politické spory a protesty. Prezident Kanárských ostrovů Fernando Clavijo se původně pokusil vylodění zablokovat s argumentem, že operaci nelze stihnout za jeden den a že hrozí únik infikovaných hlodavců na pevninu. Centrální vláda v Madridu však musela zasáhnout a tyto obavy označila za neopodstatněné.
Zatímco většina pasažérů a části posádky se nyní těší na návrat domů, na palubě zůstane zhruba třicet členů posádky. Jejich úkolem bude dopravit výletní loď MS Hondius zpět do Nizozemska. Všechny repatriované osoby však nyní čekají dlouhé týdny v izolaci, neboť inkubační doba viru může trvat až devět týdnů.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.