Vědci ve Velké Británii zahájili revoluční a zároveň kontroverzní projekt – vývoj syntetické lidské DNA zcela od nuly. Podle jejich vyjádření jde o „další obrovský skok v biologii“, který by mohl vést k novým léčbám dosud nevyléčitelných onemocnění. Zároveň ale vyvolává obavy z možného zneužití, včetně vývoje geneticky upravených lidí či biologických zbraní.
Projekt nese název Synthetic Human Genome Project a za jeho spuštěním stojí prestižní britská vědecká instituce Wellcome Trust, která poskytla úvodní grant ve výši 10 milionů liber. Oznámení přichází symbolicky při 25. výročí dokončení Human Genome Project – tedy projektu, který jako první kompletně přečetl lidskou DNA.
Podle výzkumníků je cílem postupně vyvinout nástroje pro tvorbu větších a větších úseků syntetické DNA až po celé lidské chromozomy. Na rozdíl od dřívějších studií, které upravovaly existující DNA, zde půjde o výrobu genetického materiálu zcela od základu – molekulu po molekule.
„Chceme využít syntetickou DNA například k výrobě buněk odolných vůči nemocem, které by mohly regenerovat poškozené orgány – třeba játra, srdce nebo i imunitní systém,“ uvedl Dr. Julian Sale z laboratoře molekulární biologie MRC v Cambridge.
Projekt se ale okamžitě stal terčem kritiky. Podle některých odborníků otevírá dveře k neetickému inženýrství lidí, biologickým zbraním nebo komerčnímu vlastnictví syntetického života. Dr. Pat Thomasová z organizace Beyond GM varovala: „Věříme, že vědci chtějí dělat dobro, ale věda se může přesměrovat k destruktivním cílům – včetně využití ve válce.“
Obavy vyjádřil i známý genetik prof. Bill Earnshaw z Edinburghské univerzity: „Džin je z lahve venku. Pokud bude mít někdo potřebné vybavení, nedokážeme ho zastavit, i kdybychom stanovili pravidla.“
Práce zůstane podle organizátorů omezená na laboratorní podmínky – tedy testovací misky a zkumavky. V plánu není vytvoření umělého života. Přesto technologie umožní vědcům nevídanou míru kontroly nad lidskou biologií. Záměrem je pochopit fungování DNA i to, jak její změny ovlivňují zdraví.
Prof. Matthew Hurles, ředitel Wellcome Sanger Institute, který se podílel na sekvenování lidského genomu, považuje syntetickou tvorbu DNA za přelomovou: „Díky tomu můžeme ověřovat naše teorie o DNA bez závislosti na existujících organismech.“
Projekt má zároveň vyvolat širší společenskou debatu. Součástí výzkumu bude i sociologický program pod vedením prof. Joy Zhangové z University of Kent. Ta zdůrazňuje nutnost zapojení veřejnosti: „Chceme znát názory lidí, zjistit, jak tuto technologii vnímají a co jim může přinést – ale i jaké mají obavy.“
Dr. Tom Collins, který v rámci Wellcome Trust o financování rozhodl, se brání kritice, že projekt otevírá eticky nebezpečné pole: „Tato technologie jednou vznikne. Je lepší, když se s ní naučíme zacházet odpovědně už teď, než abychom to nechali na jiných bez dohledu.“
A právě zde leží největší dilema. Vědci věří, že syntetická genetika může přinést léčbu rakoviny, genetických poruch i náhradu poškozených orgánů. Kritici ale varují, že bez jasných pravidel hrozí zneužití – a lidstvo tak může vstoupit na neprobádané území se všemi riziky, která to obnáší.
Otázky zůstávají: Kdo bude vlastnit syntetické buňky, orgány, nebo dokonce celé „umělé“ lidi? A kdo ponese odpovědnost, pokud se výzkum vymkne kontrole?
V každém případě je jasné, že svět vstupuje do nové fáze biotechnologického vývoje – jedné z nejambicióznějších, ale zároveň nejkontroverznějších v historii vědy.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.