Vědci ve Velké Británii zahájili revoluční a zároveň kontroverzní projekt – vývoj syntetické lidské DNA zcela od nuly. Podle jejich vyjádření jde o „další obrovský skok v biologii“, který by mohl vést k novým léčbám dosud nevyléčitelných onemocnění. Zároveň ale vyvolává obavy z možného zneužití, včetně vývoje geneticky upravených lidí či biologických zbraní.
Projekt nese název Synthetic Human Genome Project a za jeho spuštěním stojí prestižní britská vědecká instituce Wellcome Trust, která poskytla úvodní grant ve výši 10 milionů liber. Oznámení přichází symbolicky při 25. výročí dokončení Human Genome Project – tedy projektu, který jako první kompletně přečetl lidskou DNA.
Podle výzkumníků je cílem postupně vyvinout nástroje pro tvorbu větších a větších úseků syntetické DNA až po celé lidské chromozomy. Na rozdíl od dřívějších studií, které upravovaly existující DNA, zde půjde o výrobu genetického materiálu zcela od základu – molekulu po molekule.
„Chceme využít syntetickou DNA například k výrobě buněk odolných vůči nemocem, které by mohly regenerovat poškozené orgány – třeba játra, srdce nebo i imunitní systém,“ uvedl Dr. Julian Sale z laboratoře molekulární biologie MRC v Cambridge.
Projekt se ale okamžitě stal terčem kritiky. Podle některých odborníků otevírá dveře k neetickému inženýrství lidí, biologickým zbraním nebo komerčnímu vlastnictví syntetického života. Dr. Pat Thomasová z organizace Beyond GM varovala: „Věříme, že vědci chtějí dělat dobro, ale věda se může přesměrovat k destruktivním cílům – včetně využití ve válce.“
Obavy vyjádřil i známý genetik prof. Bill Earnshaw z Edinburghské univerzity: „Džin je z lahve venku. Pokud bude mít někdo potřebné vybavení, nedokážeme ho zastavit, i kdybychom stanovili pravidla.“
Práce zůstane podle organizátorů omezená na laboratorní podmínky – tedy testovací misky a zkumavky. V plánu není vytvoření umělého života. Přesto technologie umožní vědcům nevídanou míru kontroly nad lidskou biologií. Záměrem je pochopit fungování DNA i to, jak její změny ovlivňují zdraví.
Prof. Matthew Hurles, ředitel Wellcome Sanger Institute, který se podílel na sekvenování lidského genomu, považuje syntetickou tvorbu DNA za přelomovou: „Díky tomu můžeme ověřovat naše teorie o DNA bez závislosti na existujících organismech.“
Projekt má zároveň vyvolat širší společenskou debatu. Součástí výzkumu bude i sociologický program pod vedením prof. Joy Zhangové z University of Kent. Ta zdůrazňuje nutnost zapojení veřejnosti: „Chceme znát názory lidí, zjistit, jak tuto technologii vnímají a co jim může přinést – ale i jaké mají obavy.“
Dr. Tom Collins, který v rámci Wellcome Trust o financování rozhodl, se brání kritice, že projekt otevírá eticky nebezpečné pole: „Tato technologie jednou vznikne. Je lepší, když se s ní naučíme zacházet odpovědně už teď, než abychom to nechali na jiných bez dohledu.“
A právě zde leží největší dilema. Vědci věří, že syntetická genetika může přinést léčbu rakoviny, genetických poruch i náhradu poškozených orgánů. Kritici ale varují, že bez jasných pravidel hrozí zneužití – a lidstvo tak může vstoupit na neprobádané území se všemi riziky, která to obnáší.
Otázky zůstávají: Kdo bude vlastnit syntetické buňky, orgány, nebo dokonce celé „umělé“ lidi? A kdo ponese odpovědnost, pokud se výzkum vymkne kontrole?
V každém případě je jasné, že svět vstupuje do nové fáze biotechnologického vývoje – jedné z nejambicióznějších, ale zároveň nejkontroverznějších v historii vědy.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.