Vědci ve Velké Británii zahájili revoluční a zároveň kontroverzní projekt – vývoj syntetické lidské DNA zcela od nuly. Podle jejich vyjádření jde o „další obrovský skok v biologii“, který by mohl vést k novým léčbám dosud nevyléčitelných onemocnění. Zároveň ale vyvolává obavy z možného zneužití, včetně vývoje geneticky upravených lidí či biologických zbraní.
Projekt nese název Synthetic Human Genome Project a za jeho spuštěním stojí prestižní britská vědecká instituce Wellcome Trust, která poskytla úvodní grant ve výši 10 milionů liber. Oznámení přichází symbolicky při 25. výročí dokončení Human Genome Project – tedy projektu, který jako první kompletně přečetl lidskou DNA.
Podle výzkumníků je cílem postupně vyvinout nástroje pro tvorbu větších a větších úseků syntetické DNA až po celé lidské chromozomy. Na rozdíl od dřívějších studií, které upravovaly existující DNA, zde půjde o výrobu genetického materiálu zcela od základu – molekulu po molekule.
„Chceme využít syntetickou DNA například k výrobě buněk odolných vůči nemocem, které by mohly regenerovat poškozené orgány – třeba játra, srdce nebo i imunitní systém,“ uvedl Dr. Julian Sale z laboratoře molekulární biologie MRC v Cambridge.
Projekt se ale okamžitě stal terčem kritiky. Podle některých odborníků otevírá dveře k neetickému inženýrství lidí, biologickým zbraním nebo komerčnímu vlastnictví syntetického života. Dr. Pat Thomasová z organizace Beyond GM varovala: „Věříme, že vědci chtějí dělat dobro, ale věda se může přesměrovat k destruktivním cílům – včetně využití ve válce.“
Obavy vyjádřil i známý genetik prof. Bill Earnshaw z Edinburghské univerzity: „Džin je z lahve venku. Pokud bude mít někdo potřebné vybavení, nedokážeme ho zastavit, i kdybychom stanovili pravidla.“
Práce zůstane podle organizátorů omezená na laboratorní podmínky – tedy testovací misky a zkumavky. V plánu není vytvoření umělého života. Přesto technologie umožní vědcům nevídanou míru kontroly nad lidskou biologií. Záměrem je pochopit fungování DNA i to, jak její změny ovlivňují zdraví.
Prof. Matthew Hurles, ředitel Wellcome Sanger Institute, který se podílel na sekvenování lidského genomu, považuje syntetickou tvorbu DNA za přelomovou: „Díky tomu můžeme ověřovat naše teorie o DNA bez závislosti na existujících organismech.“
Projekt má zároveň vyvolat širší společenskou debatu. Součástí výzkumu bude i sociologický program pod vedením prof. Joy Zhangové z University of Kent. Ta zdůrazňuje nutnost zapojení veřejnosti: „Chceme znát názory lidí, zjistit, jak tuto technologii vnímají a co jim může přinést – ale i jaké mají obavy.“
Dr. Tom Collins, který v rámci Wellcome Trust o financování rozhodl, se brání kritice, že projekt otevírá eticky nebezpečné pole: „Tato technologie jednou vznikne. Je lepší, když se s ní naučíme zacházet odpovědně už teď, než abychom to nechali na jiných bez dohledu.“
A právě zde leží největší dilema. Vědci věří, že syntetická genetika může přinést léčbu rakoviny, genetických poruch i náhradu poškozených orgánů. Kritici ale varují, že bez jasných pravidel hrozí zneužití – a lidstvo tak může vstoupit na neprobádané území se všemi riziky, která to obnáší.
Otázky zůstávají: Kdo bude vlastnit syntetické buňky, orgány, nebo dokonce celé „umělé“ lidi? A kdo ponese odpovědnost, pokud se výzkum vymkne kontrole?
V každém případě je jasné, že svět vstupuje do nové fáze biotechnologického vývoje – jedné z nejambicióznějších, ale zároveň nejkontroverznějších v historii vědy.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.