Vědci ve Velké Británii zahájili revoluční a zároveň kontroverzní projekt – vývoj syntetické lidské DNA zcela od nuly. Podle jejich vyjádření jde o „další obrovský skok v biologii“, který by mohl vést k novým léčbám dosud nevyléčitelných onemocnění. Zároveň ale vyvolává obavy z možného zneužití, včetně vývoje geneticky upravených lidí či biologických zbraní.
Projekt nese název Synthetic Human Genome Project a za jeho spuštěním stojí prestižní britská vědecká instituce Wellcome Trust, která poskytla úvodní grant ve výši 10 milionů liber. Oznámení přichází symbolicky při 25. výročí dokončení Human Genome Project – tedy projektu, který jako první kompletně přečetl lidskou DNA.
Podle výzkumníků je cílem postupně vyvinout nástroje pro tvorbu větších a větších úseků syntetické DNA až po celé lidské chromozomy. Na rozdíl od dřívějších studií, které upravovaly existující DNA, zde půjde o výrobu genetického materiálu zcela od základu – molekulu po molekule.
„Chceme využít syntetickou DNA například k výrobě buněk odolných vůči nemocem, které by mohly regenerovat poškozené orgány – třeba játra, srdce nebo i imunitní systém,“ uvedl Dr. Julian Sale z laboratoře molekulární biologie MRC v Cambridge.
Projekt se ale okamžitě stal terčem kritiky. Podle některých odborníků otevírá dveře k neetickému inženýrství lidí, biologickým zbraním nebo komerčnímu vlastnictví syntetického života. Dr. Pat Thomasová z organizace Beyond GM varovala: „Věříme, že vědci chtějí dělat dobro, ale věda se může přesměrovat k destruktivním cílům – včetně využití ve válce.“
Obavy vyjádřil i známý genetik prof. Bill Earnshaw z Edinburghské univerzity: „Džin je z lahve venku. Pokud bude mít někdo potřebné vybavení, nedokážeme ho zastavit, i kdybychom stanovili pravidla.“
Práce zůstane podle organizátorů omezená na laboratorní podmínky – tedy testovací misky a zkumavky. V plánu není vytvoření umělého života. Přesto technologie umožní vědcům nevídanou míru kontroly nad lidskou biologií. Záměrem je pochopit fungování DNA i to, jak její změny ovlivňují zdraví.
Prof. Matthew Hurles, ředitel Wellcome Sanger Institute, který se podílel na sekvenování lidského genomu, považuje syntetickou tvorbu DNA za přelomovou: „Díky tomu můžeme ověřovat naše teorie o DNA bez závislosti na existujících organismech.“
Projekt má zároveň vyvolat širší společenskou debatu. Součástí výzkumu bude i sociologický program pod vedením prof. Joy Zhangové z University of Kent. Ta zdůrazňuje nutnost zapojení veřejnosti: „Chceme znát názory lidí, zjistit, jak tuto technologii vnímají a co jim může přinést – ale i jaké mají obavy.“
Dr. Tom Collins, který v rámci Wellcome Trust o financování rozhodl, se brání kritice, že projekt otevírá eticky nebezpečné pole: „Tato technologie jednou vznikne. Je lepší, když se s ní naučíme zacházet odpovědně už teď, než abychom to nechali na jiných bez dohledu.“
A právě zde leží největší dilema. Vědci věří, že syntetická genetika může přinést léčbu rakoviny, genetických poruch i náhradu poškozených orgánů. Kritici ale varují, že bez jasných pravidel hrozí zneužití – a lidstvo tak může vstoupit na neprobádané území se všemi riziky, která to obnáší.
Otázky zůstávají: Kdo bude vlastnit syntetické buňky, orgány, nebo dokonce celé „umělé“ lidi? A kdo ponese odpovědnost, pokud se výzkum vymkne kontrole?
V každém případě je jasné, že svět vstupuje do nové fáze biotechnologického vývoje – jedné z nejambicióznějších, ale zároveň nejkontroverznějších v historii vědy.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.