Vědci ve Velké Británii zahájili revoluční a zároveň kontroverzní projekt – vývoj syntetické lidské DNA zcela od nuly. Podle jejich vyjádření jde o „další obrovský skok v biologii“, který by mohl vést k novým léčbám dosud nevyléčitelných onemocnění. Zároveň ale vyvolává obavy z možného zneužití, včetně vývoje geneticky upravených lidí či biologických zbraní.
Projekt nese název Synthetic Human Genome Project a za jeho spuštěním stojí prestižní britská vědecká instituce Wellcome Trust, která poskytla úvodní grant ve výši 10 milionů liber. Oznámení přichází symbolicky při 25. výročí dokončení Human Genome Project – tedy projektu, který jako první kompletně přečetl lidskou DNA.
Podle výzkumníků je cílem postupně vyvinout nástroje pro tvorbu větších a větších úseků syntetické DNA až po celé lidské chromozomy. Na rozdíl od dřívějších studií, které upravovaly existující DNA, zde půjde o výrobu genetického materiálu zcela od základu – molekulu po molekule.
„Chceme využít syntetickou DNA například k výrobě buněk odolných vůči nemocem, které by mohly regenerovat poškozené orgány – třeba játra, srdce nebo i imunitní systém,“ uvedl Dr. Julian Sale z laboratoře molekulární biologie MRC v Cambridge.
Projekt se ale okamžitě stal terčem kritiky. Podle některých odborníků otevírá dveře k neetickému inženýrství lidí, biologickým zbraním nebo komerčnímu vlastnictví syntetického života. Dr. Pat Thomasová z organizace Beyond GM varovala: „Věříme, že vědci chtějí dělat dobro, ale věda se může přesměrovat k destruktivním cílům – včetně využití ve válce.“
Obavy vyjádřil i známý genetik prof. Bill Earnshaw z Edinburghské univerzity: „Džin je z lahve venku. Pokud bude mít někdo potřebné vybavení, nedokážeme ho zastavit, i kdybychom stanovili pravidla.“
Práce zůstane podle organizátorů omezená na laboratorní podmínky – tedy testovací misky a zkumavky. V plánu není vytvoření umělého života. Přesto technologie umožní vědcům nevídanou míru kontroly nad lidskou biologií. Záměrem je pochopit fungování DNA i to, jak její změny ovlivňují zdraví.
Prof. Matthew Hurles, ředitel Wellcome Sanger Institute, který se podílel na sekvenování lidského genomu, považuje syntetickou tvorbu DNA za přelomovou: „Díky tomu můžeme ověřovat naše teorie o DNA bez závislosti na existujících organismech.“
Projekt má zároveň vyvolat širší společenskou debatu. Součástí výzkumu bude i sociologický program pod vedením prof. Joy Zhangové z University of Kent. Ta zdůrazňuje nutnost zapojení veřejnosti: „Chceme znát názory lidí, zjistit, jak tuto technologii vnímají a co jim může přinést – ale i jaké mají obavy.“
Dr. Tom Collins, který v rámci Wellcome Trust o financování rozhodl, se brání kritice, že projekt otevírá eticky nebezpečné pole: „Tato technologie jednou vznikne. Je lepší, když se s ní naučíme zacházet odpovědně už teď, než abychom to nechali na jiných bez dohledu.“
A právě zde leží největší dilema. Vědci věří, že syntetická genetika může přinést léčbu rakoviny, genetických poruch i náhradu poškozených orgánů. Kritici ale varují, že bez jasných pravidel hrozí zneužití – a lidstvo tak může vstoupit na neprobádané území se všemi riziky, která to obnáší.
Otázky zůstávají: Kdo bude vlastnit syntetické buňky, orgány, nebo dokonce celé „umělé“ lidi? A kdo ponese odpovědnost, pokud se výzkum vymkne kontrole?
V každém případě je jasné, že svět vstupuje do nové fáze biotechnologického vývoje – jedné z nejambicióznějších, ale zároveň nejkontroverznějších v historii vědy.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.