Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Průlomové poznatky se týkají schopnosti aspirinu předcházet vzniku a šíření některých nádorů. Příkladem je Nick James, který se stal prvním účastníkem klinické studie zaměřené na prevenci rakoviny u pacientů s Lynchovým syndromem. Toto genetické onemocnění drasticky zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, přičemž postihuje až 80 procent pacientů. James bere aspirin již deset let a zatím se u něj rakovina neobjevila.
Historie aspirinu jako moderního léku odstartovala v roce 1763, kdy byla popsána schopnost vrbové kůry snižovat horečku. V průběhu 20. století se lék stal standardem pro léčbu kardiovaskulárních chorob, protože ředí krev a brání tvorbě nebezpečných sraženin. Právě tyto vlastnosti vedly lékaře k doporučování nízkých denních dávek lidem s rizikem infarktu nebo mrtvice.
První náznaky, že by aspirin mohl ovlivňovat i rakovinné bujení, se objevily již v roce 1972. Američtí vědci tehdy při experimentech s myšmi zjistili, že podávání aspirinu výrazně snižuje riziko metastázování nádorů. Tento objev tehdy vyvolal vlnu zájmu, ale klinická praxe na něj dlouho nereagovala, protože nebylo jasné, zda bude mít lék stejné účinky i u lidí.
Zlom nastal v roce 2010, kdy profesor Peter Rothwell z Oxfordské univerzity znovu analyzoval rozsáhlá data o aspirinu v rámci prevence srdečních chorob. Jeho výzkum ukázal, že lék snižuje nejen výskyt rakoviny, ale i její schopnost šířit se po těle. Tato zjištění znovu nastartovala vědecký zájem o mechanismy, kterými aspirin v boji proti zhoubným nemocem pomáhá.
Prokázat přínos aspirinu pro celou populaci je však velmi náročné a nákladné, protože vývoj rakoviny trvá desítky let. Vědci se proto zaměřují na specifické rizikové skupiny, jako jsou lidé s genetickou predispozicí nebo pacienti po prodělané léčbě. Tento přístup umožňuje získat relevantní data mnohem efektivněji než plošné testování na zdravých jedincích.
Významný posun přinesla studie profesora Johna Burna z roku 2020, která sledovala 861 pacientů s Lynchovým syndromem. Výsledky ukázaly, že denní dávka 600 miligramů po dobu alespoň dvou let snížila riziko rakoviny tlustého střeva na polovinu. Další průběžné výsledky naznačují, že dokonce i mnohem nižší dávky jsou stejně účinné a lépe snášené.
Pozitivní výsledky vedly ve Velké Británii k aktualizaci lékařských doporučení. Pacienti s Lynchovým syndromem by podle nich měli začít s preventivním užíváním aspirinu kolem dvacátého roku života. Nízké dávky jsou v tomto případě podobné těm, které se předepisují pro prevenci srdečních příhod, což minimalizuje riziko nepříjemných vedlejších účinků, jako jsou žaludeční vředy nebo vnitřní krvácení.
Další výzkum profesorky Anny Martlingové se zaměřil na pacienty, kteří již mají rakovinu tlustého střeva za sebou. Její studie prokázala, že užívání nízké dávky aspirinu po operaci dramaticky snižuje riziko recidivy u pacientů s určitými genetickými mutacemi. V lednu 2026 se tento postup stal součástí standardní péče ve Švédsku, kde jsou pacienti screeningově vyšetřováni na přítomnost těchto mutací.
Vědci se nyní snaží přesněji popsat biologické mechanismy, kterými aspirin funguje. Naznačuje se, že lék potlačuje enzym Cox-2, který aktivuje růst nádorových buněk, a zároveň může ovlivnit imunitní systém prostřednictvím inhibice srážlivého faktoru tromboxan. Aktuálně probíhá rozsáhlý klinický test s 11 000 účastníky, který má zjistit, zda je aspirin stejně účinný i u dalších typů rakoviny, jako je rakovina prsu nebo prostaty.
I přes slibné výsledky odborníci zdůrazňují, že aspirin rozhodně není univerzálním lékem pro každého. Jeho užívání s sebou nese rizika a vždy musí být konzultováno s ošetřujícím lékařem, zejména u zdravé populace. Budoucí generace však možná budou využívat tuto tisíce let starou látku způsoby, které si dnes zatím jen stěží dokážeme představit.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.