Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Průlomové poznatky se týkají schopnosti aspirinu předcházet vzniku a šíření některých nádorů. Příkladem je Nick James, který se stal prvním účastníkem klinické studie zaměřené na prevenci rakoviny u pacientů s Lynchovým syndromem. Toto genetické onemocnění drasticky zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, přičemž postihuje až 80 procent pacientů. James bere aspirin již deset let a zatím se u něj rakovina neobjevila.
Historie aspirinu jako moderního léku odstartovala v roce 1763, kdy byla popsána schopnost vrbové kůry snižovat horečku. V průběhu 20. století se lék stal standardem pro léčbu kardiovaskulárních chorob, protože ředí krev a brání tvorbě nebezpečných sraženin. Právě tyto vlastnosti vedly lékaře k doporučování nízkých denních dávek lidem s rizikem infarktu nebo mrtvice.
První náznaky, že by aspirin mohl ovlivňovat i rakovinné bujení, se objevily již v roce 1972. Američtí vědci tehdy při experimentech s myšmi zjistili, že podávání aspirinu výrazně snižuje riziko metastázování nádorů. Tento objev tehdy vyvolal vlnu zájmu, ale klinická praxe na něj dlouho nereagovala, protože nebylo jasné, zda bude mít lék stejné účinky i u lidí.
Zlom nastal v roce 2010, kdy profesor Peter Rothwell z Oxfordské univerzity znovu analyzoval rozsáhlá data o aspirinu v rámci prevence srdečních chorob. Jeho výzkum ukázal, že lék snižuje nejen výskyt rakoviny, ale i její schopnost šířit se po těle. Tato zjištění znovu nastartovala vědecký zájem o mechanismy, kterými aspirin v boji proti zhoubným nemocem pomáhá.
Prokázat přínos aspirinu pro celou populaci je však velmi náročné a nákladné, protože vývoj rakoviny trvá desítky let. Vědci se proto zaměřují na specifické rizikové skupiny, jako jsou lidé s genetickou predispozicí nebo pacienti po prodělané léčbě. Tento přístup umožňuje získat relevantní data mnohem efektivněji než plošné testování na zdravých jedincích.
Významný posun přinesla studie profesora Johna Burna z roku 2020, která sledovala 861 pacientů s Lynchovým syndromem. Výsledky ukázaly, že denní dávka 600 miligramů po dobu alespoň dvou let snížila riziko rakoviny tlustého střeva na polovinu. Další průběžné výsledky naznačují, že dokonce i mnohem nižší dávky jsou stejně účinné a lépe snášené.
Pozitivní výsledky vedly ve Velké Británii k aktualizaci lékařských doporučení. Pacienti s Lynchovým syndromem by podle nich měli začít s preventivním užíváním aspirinu kolem dvacátého roku života. Nízké dávky jsou v tomto případě podobné těm, které se předepisují pro prevenci srdečních příhod, což minimalizuje riziko nepříjemných vedlejších účinků, jako jsou žaludeční vředy nebo vnitřní krvácení.
Další výzkum profesorky Anny Martlingové se zaměřil na pacienty, kteří již mají rakovinu tlustého střeva za sebou. Její studie prokázala, že užívání nízké dávky aspirinu po operaci dramaticky snižuje riziko recidivy u pacientů s určitými genetickými mutacemi. V lednu 2026 se tento postup stal součástí standardní péče ve Švédsku, kde jsou pacienti screeningově vyšetřováni na přítomnost těchto mutací.
Vědci se nyní snaží přesněji popsat biologické mechanismy, kterými aspirin funguje. Naznačuje se, že lék potlačuje enzym Cox-2, který aktivuje růst nádorových buněk, a zároveň může ovlivnit imunitní systém prostřednictvím inhibice srážlivého faktoru tromboxan. Aktuálně probíhá rozsáhlý klinický test s 11 000 účastníky, který má zjistit, zda je aspirin stejně účinný i u dalších typů rakoviny, jako je rakovina prsu nebo prostaty.
I přes slibné výsledky odborníci zdůrazňují, že aspirin rozhodně není univerzálním lékem pro každého. Jeho užívání s sebou nese rizika a vždy musí být konzultováno s ošetřujícím lékařem, zejména u zdravé populace. Budoucí generace však možná budou využívat tuto tisíce let starou látku způsoby, které si dnes zatím jen stěží dokážeme představit.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
