Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Průlomové poznatky se týkají schopnosti aspirinu předcházet vzniku a šíření některých nádorů. Příkladem je Nick James, který se stal prvním účastníkem klinické studie zaměřené na prevenci rakoviny u pacientů s Lynchovým syndromem. Toto genetické onemocnění drasticky zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, přičemž postihuje až 80 procent pacientů. James bere aspirin již deset let a zatím se u něj rakovina neobjevila.
Historie aspirinu jako moderního léku odstartovala v roce 1763, kdy byla popsána schopnost vrbové kůry snižovat horečku. V průběhu 20. století se lék stal standardem pro léčbu kardiovaskulárních chorob, protože ředí krev a brání tvorbě nebezpečných sraženin. Právě tyto vlastnosti vedly lékaře k doporučování nízkých denních dávek lidem s rizikem infarktu nebo mrtvice.
První náznaky, že by aspirin mohl ovlivňovat i rakovinné bujení, se objevily již v roce 1972. Američtí vědci tehdy při experimentech s myšmi zjistili, že podávání aspirinu výrazně snižuje riziko metastázování nádorů. Tento objev tehdy vyvolal vlnu zájmu, ale klinická praxe na něj dlouho nereagovala, protože nebylo jasné, zda bude mít lék stejné účinky i u lidí.
Zlom nastal v roce 2010, kdy profesor Peter Rothwell z Oxfordské univerzity znovu analyzoval rozsáhlá data o aspirinu v rámci prevence srdečních chorob. Jeho výzkum ukázal, že lék snižuje nejen výskyt rakoviny, ale i její schopnost šířit se po těle. Tato zjištění znovu nastartovala vědecký zájem o mechanismy, kterými aspirin v boji proti zhoubným nemocem pomáhá.
Prokázat přínos aspirinu pro celou populaci je však velmi náročné a nákladné, protože vývoj rakoviny trvá desítky let. Vědci se proto zaměřují na specifické rizikové skupiny, jako jsou lidé s genetickou predispozicí nebo pacienti po prodělané léčbě. Tento přístup umožňuje získat relevantní data mnohem efektivněji než plošné testování na zdravých jedincích.
Významný posun přinesla studie profesora Johna Burna z roku 2020, která sledovala 861 pacientů s Lynchovým syndromem. Výsledky ukázaly, že denní dávka 600 miligramů po dobu alespoň dvou let snížila riziko rakoviny tlustého střeva na polovinu. Další průběžné výsledky naznačují, že dokonce i mnohem nižší dávky jsou stejně účinné a lépe snášené.
Pozitivní výsledky vedly ve Velké Británii k aktualizaci lékařských doporučení. Pacienti s Lynchovým syndromem by podle nich měli začít s preventivním užíváním aspirinu kolem dvacátého roku života. Nízké dávky jsou v tomto případě podobné těm, které se předepisují pro prevenci srdečních příhod, což minimalizuje riziko nepříjemných vedlejších účinků, jako jsou žaludeční vředy nebo vnitřní krvácení.
Další výzkum profesorky Anny Martlingové se zaměřil na pacienty, kteří již mají rakovinu tlustého střeva za sebou. Její studie prokázala, že užívání nízké dávky aspirinu po operaci dramaticky snižuje riziko recidivy u pacientů s určitými genetickými mutacemi. V lednu 2026 se tento postup stal součástí standardní péče ve Švédsku, kde jsou pacienti screeningově vyšetřováni na přítomnost těchto mutací.
Vědci se nyní snaží přesněji popsat biologické mechanismy, kterými aspirin funguje. Naznačuje se, že lék potlačuje enzym Cox-2, který aktivuje růst nádorových buněk, a zároveň může ovlivnit imunitní systém prostřednictvím inhibice srážlivého faktoru tromboxan. Aktuálně probíhá rozsáhlý klinický test s 11 000 účastníky, který má zjistit, zda je aspirin stejně účinný i u dalších typů rakoviny, jako je rakovina prsu nebo prostaty.
I přes slibné výsledky odborníci zdůrazňují, že aspirin rozhodně není univerzálním lékem pro každého. Jeho užívání s sebou nese rizika a vždy musí být konzultováno s ošetřujícím lékařem, zejména u zdravé populace. Budoucí generace však možná budou využívat tuto tisíce let starou látku způsoby, které si dnes zatím jen stěží dokážeme představit.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.