Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Během uplynulého týdne zasáhly ukrajinské drony důležitou exportní infrastrukturu nejméně čtyřikrát, přičemž některé objekty hořely několik dní. Guvernér Leningradské oblasti Alexander Drozdenko potvrdil poškození v přístavu Usť-Luga, ačkoli rozsah škod blíže nespecifikoval. Útoky na tyto cíle jsou vnímány jako dosud nejvážnější hrozba pro ruský export ropy od začátku války.
Prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že někteří spojenci již vyslali Kyjevu signály, aby své údery na ruský ropný sektor v Baltském moři omezil. Cíle jsou totiž mimořádně citlivé, protože ruská ropná infrastruktura je historicky soustředěna v západní části země. Přístavy Primorsk a Usť-Luga se staly hlavními terminály, přes které Rusko po desetiletí zásobovalo evropský trh.
Tyto dva konkrétní přístavy zajišťují přibližně 30 % celkového ruského vývozu ropy. Pro stát, který se stal téměř zcela závislým na ropném průmyslu při financování svých vojenských operací, jsou tato místa naprosto kritická. Kyjev na ně pravděpodobně cílil již dlouho, ale teprve v posledním půlroce se kapacita a dolet ukrajinských dronů zvýšily natolik, aby tyto mise byly proveditelné.
Nedávné údery představují přirozený vývoj ukrajinské vojenské strategie. Ta začínala útoky na cíle poblíž hranic a v oblasti Černého moře, které byly pro drony snadno dosažitelné. S rozvojem technologií však ukrajinská armáda začala pronikat mnohem hlouběji do ruského vnitrozemí a zasahovat infrastrukturu, která byla dříve považována za bezpečnou.
Dochází také k zásadní změně ve výběru cílů. Zatímco dřívější útoky na rafinérie měly omezit zpracovatelské kapacity a vytvořit nedostatek pohonných hmot na ruském domácím trhu, údery na exportní terminály míří přímo na trasy, kudy Rusko zpeněžuje své suroviny v mezinárodním měřítku. Jde tedy o přímý útok na schopnost Kremlu získávat devizy.
Načasování těchto operací není náhodné a úzce souvisí se situací na Blízkém východě. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu prudce vzrostla celosvětová poptávka po ruské ropě. Spojené státy dokonce vydaly dočasnou výjimku, která Rusku umožnila znovu prodávat část své produkce, což Moskvě umožnilo těžit z globální krize, a to zcela v rozporu se zájmy Ukrajiny.
Ukrajinské údery v Baltském moři jsou způsobem, jak dát najevo, že pokud oslabuje vnější ekonomický tlak na Moskvu, Kyjev si vytvoří svůj vlastní vojensko-ekonomický tlak. Použití levných zbraní, jako jsou drony, k poškození miliardových příjmů Kremlu je ekonomicky inteligentní krok, který však naráží na obavy evropských partnerů z destabilizace globálního trhu.
Některé evropské země se obávají, že jakékoli snížení exportní kapacity Ruska povede k omezení celosvětové nabídky a následnému zvýšení cen. Pro Ukrajinu je to riskantní hra. Bude pravděpodobně v těchto útocích pokračovat, dokud tlak ze strany západních spojenců nebude příliš silný, neboť snížení schopnosti Ruska finančně přežít mezinárodní tlak je pro ni prioritou.
Skutečný dopad na ruskou ekonomiku bude záviset na rozsahu škod a schopnosti Ruska provádět opravy. Například přístav Primorsk již část svých aktivit obnovil. Pokud má Ukrajina skutečně ochromit ruský export, bude muset útočit silněji a soustavněji, což ji však může dostat do přímého konfliktu se zájmy jejích spojenců, kteří nechtějí platit vysokou cenu za energetickou nestabilitu.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.