Ukrajinská armáda se snaží podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou

Během uplynulého týdne zasáhly ukrajinské drony důležitou exportní infrastrukturu nejméně čtyřikrát, přičemž některé objekty hořely několik dní. Guvernér Leningradské oblasti Alexander Drozdenko potvrdil poškození v přístavu Usť-Luga, ačkoli rozsah škod blíže nespecifikoval. Útoky na tyto cíle jsou vnímány jako dosud nejvážnější hrozba pro ruský export ropy od začátku války.

Prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že někteří spojenci již vyslali Kyjevu signály, aby své údery na ruský ropný sektor v Baltském moři omezil. Cíle jsou totiž mimořádně citlivé, protože ruská ropná infrastruktura je historicky soustředěna v západní části země. Přístavy Primorsk a Usť-Luga se staly hlavními terminály, přes které Rusko po desetiletí zásobovalo evropský trh.

Tyto dva konkrétní přístavy zajišťují přibližně 30 % celkového ruského vývozu ropy. Pro stát, který se stal téměř zcela závislým na ropném průmyslu při financování svých vojenských operací, jsou tato místa naprosto kritická. Kyjev na ně pravděpodobně cílil již dlouho, ale teprve v posledním půlroce se kapacita a dolet ukrajinských dronů zvýšily natolik, aby tyto mise byly proveditelné.

Nedávné údery představují přirozený vývoj ukrajinské vojenské strategie. Ta začínala útoky na cíle poblíž hranic a v oblasti Černého moře, které byly pro drony snadno dosažitelné. S rozvojem technologií však ukrajinská armáda začala pronikat mnohem hlouběji do ruského vnitrozemí a zasahovat infrastrukturu, která byla dříve považována za bezpečnou.

Dochází také k zásadní změně ve výběru cílů. Zatímco dřívější útoky na rafinérie měly omezit zpracovatelské kapacity a vytvořit nedostatek pohonných hmot na ruském domácím trhu, údery na exportní terminály míří přímo na trasy, kudy Rusko zpeněžuje své suroviny v mezinárodním měřítku. Jde tedy o přímý útok na schopnost Kremlu získávat devizy.

Načasování těchto operací není náhodné a úzce souvisí se situací na Blízkém východě. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu prudce vzrostla celosvětová poptávka po ruské ropě. Spojené státy dokonce vydaly dočasnou výjimku, která Rusku umožnila znovu prodávat část své produkce, což Moskvě umožnilo těžit z globální krize, a to zcela v rozporu se zájmy Ukrajiny.

Ukrajinské údery v Baltském moři jsou způsobem, jak dát najevo, že pokud oslabuje vnější ekonomický tlak na Moskvu, Kyjev si vytvoří svůj vlastní vojensko-ekonomický tlak. Použití levných zbraní, jako jsou drony, k poškození miliardových příjmů Kremlu je ekonomicky inteligentní krok, který však naráží na obavy evropských partnerů z destabilizace globálního trhu.

Některé evropské země se obávají, že jakékoli snížení exportní kapacity Ruska povede k omezení celosvětové nabídky a následnému zvýšení cen. Pro Ukrajinu je to riskantní hra. Bude pravděpodobně v těchto útocích pokračovat, dokud tlak ze strany západních spojenců nebude příliš silný, neboť snížení schopnosti Ruska finančně přežít mezinárodní tlak je pro ni prioritou.

Skutečný dopad na ruskou ekonomiku bude záviset na rozsahu škod a schopnosti Ruska provádět opravy. Například přístav Primorsk již část svých aktivit obnovil. Pokud má Ukrajina skutečně ochromit ruský export, bude muset útočit silněji a soustavněji, což ji však může dostat do přímého konfliktu se zájmy jejích spojenců, kteří nechtějí platit vysokou cenu za energetickou nestabilitu.