Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Během uplynulého týdne zasáhly ukrajinské drony důležitou exportní infrastrukturu nejméně čtyřikrát, přičemž některé objekty hořely několik dní. Guvernér Leningradské oblasti Alexander Drozdenko potvrdil poškození v přístavu Usť-Luga, ačkoli rozsah škod blíže nespecifikoval. Útoky na tyto cíle jsou vnímány jako dosud nejvážnější hrozba pro ruský export ropy od začátku války.
Prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že někteří spojenci již vyslali Kyjevu signály, aby své údery na ruský ropný sektor v Baltském moři omezil. Cíle jsou totiž mimořádně citlivé, protože ruská ropná infrastruktura je historicky soustředěna v západní části země. Přístavy Primorsk a Usť-Luga se staly hlavními terminály, přes které Rusko po desetiletí zásobovalo evropský trh.
Tyto dva konkrétní přístavy zajišťují přibližně 30 % celkového ruského vývozu ropy. Pro stát, který se stal téměř zcela závislým na ropném průmyslu při financování svých vojenských operací, jsou tato místa naprosto kritická. Kyjev na ně pravděpodobně cílil již dlouho, ale teprve v posledním půlroce se kapacita a dolet ukrajinských dronů zvýšily natolik, aby tyto mise byly proveditelné.
Nedávné údery představují přirozený vývoj ukrajinské vojenské strategie. Ta začínala útoky na cíle poblíž hranic a v oblasti Černého moře, které byly pro drony snadno dosažitelné. S rozvojem technologií však ukrajinská armáda začala pronikat mnohem hlouběji do ruského vnitrozemí a zasahovat infrastrukturu, která byla dříve považována za bezpečnou.
Dochází také k zásadní změně ve výběru cílů. Zatímco dřívější útoky na rafinérie měly omezit zpracovatelské kapacity a vytvořit nedostatek pohonných hmot na ruském domácím trhu, údery na exportní terminály míří přímo na trasy, kudy Rusko zpeněžuje své suroviny v mezinárodním měřítku. Jde tedy o přímý útok na schopnost Kremlu získávat devizy.
Načasování těchto operací není náhodné a úzce souvisí se situací na Blízkém východě. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu prudce vzrostla celosvětová poptávka po ruské ropě. Spojené státy dokonce vydaly dočasnou výjimku, která Rusku umožnila znovu prodávat část své produkce, což Moskvě umožnilo těžit z globální krize, a to zcela v rozporu se zájmy Ukrajiny.
Ukrajinské údery v Baltském moři jsou způsobem, jak dát najevo, že pokud oslabuje vnější ekonomický tlak na Moskvu, Kyjev si vytvoří svůj vlastní vojensko-ekonomický tlak. Použití levných zbraní, jako jsou drony, k poškození miliardových příjmů Kremlu je ekonomicky inteligentní krok, který však naráží na obavy evropských partnerů z destabilizace globálního trhu.
Některé evropské země se obávají, že jakékoli snížení exportní kapacity Ruska povede k omezení celosvětové nabídky a následnému zvýšení cen. Pro Ukrajinu je to riskantní hra. Bude pravděpodobně v těchto útocích pokračovat, dokud tlak ze strany západních spojenců nebude příliš silný, neboť snížení schopnosti Ruska finančně přežít mezinárodní tlak je pro ni prioritou.
Skutečný dopad na ruskou ekonomiku bude záviset na rozsahu škod a schopnosti Ruska provádět opravy. Například přístav Primorsk již část svých aktivit obnovil. Pokud má Ukrajina skutečně ochromit ruský export, bude muset útočit silněji a soustavněji, což ji však může dostat do přímého konfliktu se zájmy jejích spojenců, kteří nechtějí platit vysokou cenu za energetickou nestabilitu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.