Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Během uplynulého týdne zasáhly ukrajinské drony důležitou exportní infrastrukturu nejméně čtyřikrát, přičemž některé objekty hořely několik dní. Guvernér Leningradské oblasti Alexander Drozdenko potvrdil poškození v přístavu Usť-Luga, ačkoli rozsah škod blíže nespecifikoval. Útoky na tyto cíle jsou vnímány jako dosud nejvážnější hrozba pro ruský export ropy od začátku války.
Prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že někteří spojenci již vyslali Kyjevu signály, aby své údery na ruský ropný sektor v Baltském moři omezil. Cíle jsou totiž mimořádně citlivé, protože ruská ropná infrastruktura je historicky soustředěna v západní části země. Přístavy Primorsk a Usť-Luga se staly hlavními terminály, přes které Rusko po desetiletí zásobovalo evropský trh.
Tyto dva konkrétní přístavy zajišťují přibližně 30 % celkového ruského vývozu ropy. Pro stát, který se stal téměř zcela závislým na ropném průmyslu při financování svých vojenských operací, jsou tato místa naprosto kritická. Kyjev na ně pravděpodobně cílil již dlouho, ale teprve v posledním půlroce se kapacita a dolet ukrajinských dronů zvýšily natolik, aby tyto mise byly proveditelné.
Nedávné údery představují přirozený vývoj ukrajinské vojenské strategie. Ta začínala útoky na cíle poblíž hranic a v oblasti Černého moře, které byly pro drony snadno dosažitelné. S rozvojem technologií však ukrajinská armáda začala pronikat mnohem hlouběji do ruského vnitrozemí a zasahovat infrastrukturu, která byla dříve považována za bezpečnou.
Dochází také k zásadní změně ve výběru cílů. Zatímco dřívější útoky na rafinérie měly omezit zpracovatelské kapacity a vytvořit nedostatek pohonných hmot na ruském domácím trhu, údery na exportní terminály míří přímo na trasy, kudy Rusko zpeněžuje své suroviny v mezinárodním měřítku. Jde tedy o přímý útok na schopnost Kremlu získávat devizy.
Načasování těchto operací není náhodné a úzce souvisí se situací na Blízkém východě. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu prudce vzrostla celosvětová poptávka po ruské ropě. Spojené státy dokonce vydaly dočasnou výjimku, která Rusku umožnila znovu prodávat část své produkce, což Moskvě umožnilo těžit z globální krize, a to zcela v rozporu se zájmy Ukrajiny.
Ukrajinské údery v Baltském moři jsou způsobem, jak dát najevo, že pokud oslabuje vnější ekonomický tlak na Moskvu, Kyjev si vytvoří svůj vlastní vojensko-ekonomický tlak. Použití levných zbraní, jako jsou drony, k poškození miliardových příjmů Kremlu je ekonomicky inteligentní krok, který však naráží na obavy evropských partnerů z destabilizace globálního trhu.
Některé evropské země se obávají, že jakékoli snížení exportní kapacity Ruska povede k omezení celosvětové nabídky a následnému zvýšení cen. Pro Ukrajinu je to riskantní hra. Bude pravděpodobně v těchto útocích pokračovat, dokud tlak ze strany západních spojenců nebude příliš silný, neboť snížení schopnosti Ruska finančně přežít mezinárodní tlak je pro ni prioritou.
Skutečný dopad na ruskou ekonomiku bude záviset na rozsahu škod a schopnosti Ruska provádět opravy. Například přístav Primorsk již část svých aktivit obnovil. Pokud má Ukrajina skutečně ochromit ruský export, bude muset útočit silněji a soustavněji, což ji však může dostat do přímého konfliktu se zájmy jejích spojenců, kteří nechtějí platit vysokou cenu za energetickou nestabilitu.
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.