Ukrajinská armáda dosáhla nejrychlejších územních zisků za tři roky

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: Defence of Ukraine
Klára Marková DNES 10:47
Sdílej:

Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.

Hlavní postup ukrajinských vojsk se soustředil do oblasti východně od města Záporoží, kde ruské jednotky od poloviny roku 2025 zaznamenávaly výrazný progres. Úspěch ukrajinských protiútoků pravděpodobně souvisí s nedávným zablokováním přístupu ruských sil k satelitní síti Starlink. Ruští vojenští blogeři potvrzují, že výpadek této technologie způsobuje na bojišti vážné problémy v komunikaci a v systému velení a řízení.

Omezení terminálů Starlink, které Moskva využívala na frontové linii, zaznamenali pozorovatelé 5. února. Došlo k němu poté, co Elon Musk oznámil opatření k zamezení zneužívání této technologie Kremlem. Kyjev si dlouhodobě stěžoval, že ruské drony využívaly Starlink k obcházení elektronického rušení, což jim umožňovalo zasahovat cíle s vysokou přesností.

Vnitropolitickou scénu v Kyjevě mezitím zasáhl rozsáhlý korupční skandál. Protikorupční policie obvinila bývalého ministra energetiky Germana Galuščenka z praní špinavých peněz a ukrývání milionů v offshoreových strukturách. Galuščenko byl zadržen při pokusu o opuštění země v rámci vyšetřování úplatkářské kauzy „Midas“, která se dotýká i nejbližšího okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura NABU uvedla, že na případu spolupracuje s patnácti zahraničními jurisdikcemi, zatímco Galuščenko veškerá obvinění odmítá.

Na mezinárodní scéně roste tlak na diplomatické řešení konfliktu. Americký prezident Donald Trump před úterním zahájením trilaterálních rozhovorů v Ženevě prohlásil, že by Ukrajina měla dosáhnout dohody s Ruskem „rychle“. Druhé kolo rozhovorů pod záštitou Trumpovy administrativy probíhá jen několik dní před čtvrtým výročím zahájení ruské invaze. Přestože Washington zintenzivňuje diplomatické úsilí, očekávání zásadního průlomu zůstávají nízká kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy.

Bezpečnostní situace v regionu má dopady i na sousední země. Polsko muselo dočasně uzavřít letiště v Rzeszowě a Lublinu kvůli operacím vojenského letectva. Polské velení aktivovalo tyto kroky v reakci na údery ruského dálkového letectva na ukrajinské území, které se odehrávaly v blízkosti polských hranic.

Prezident Zelenskyj ve svém pondělním projevu varoval, že ruské útoky na energetickou infrastrukturu budou pokračovat a nabývat na intenzitě. Podle ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva připravuje na další masivní údery, které kombinují rakety a drony. Zelenskyj zdůraznil, že takové útoky záměrně ztěžují jakoukoli možnost dohody o ukončení války, a vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.

Dramaticky se zhoršuje také situace civilního obyvatelstva. Podle monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) vzrostl počet civilních obětí v důsledku bombardování během roku 2025 o 26 %. Zpráva uvádí, že za loňský rok bylo zabito 2 248 civilistů a dalších téměř 12 500 bylo zraněno. Průměrný počet obětí na jeden útok se zvýšil o třetinu, což odráží rostoucí zaměření ruských sil na ukrajinská města a klíčovou infrastrukturu.

Stalo se