Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Hlavní postup ukrajinských vojsk se soustředil do oblasti východně od města Záporoží, kde ruské jednotky od poloviny roku 2025 zaznamenávaly výrazný progres. Úspěch ukrajinských protiútoků pravděpodobně souvisí s nedávným zablokováním přístupu ruských sil k satelitní síti Starlink. Ruští vojenští blogeři potvrzují, že výpadek této technologie způsobuje na bojišti vážné problémy v komunikaci a v systému velení a řízení.
Omezení terminálů Starlink, které Moskva využívala na frontové linii, zaznamenali pozorovatelé 5. února. Došlo k němu poté, co Elon Musk oznámil opatření k zamezení zneužívání této technologie Kremlem. Kyjev si dlouhodobě stěžoval, že ruské drony využívaly Starlink k obcházení elektronického rušení, což jim umožňovalo zasahovat cíle s vysokou přesností.
Vnitropolitickou scénu v Kyjevě mezitím zasáhl rozsáhlý korupční skandál. Protikorupční policie obvinila bývalého ministra energetiky Germana Galuščenka z praní špinavých peněz a ukrývání milionů v offshoreových strukturách. Galuščenko byl zadržen při pokusu o opuštění země v rámci vyšetřování úplatkářské kauzy „Midas“, která se dotýká i nejbližšího okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura NABU uvedla, že na případu spolupracuje s patnácti zahraničními jurisdikcemi, zatímco Galuščenko veškerá obvinění odmítá.
Na mezinárodní scéně roste tlak na diplomatické řešení konfliktu. Americký prezident Donald Trump před úterním zahájením trilaterálních rozhovorů v Ženevě prohlásil, že by Ukrajina měla dosáhnout dohody s Ruskem „rychle“. Druhé kolo rozhovorů pod záštitou Trumpovy administrativy probíhá jen několik dní před čtvrtým výročím zahájení ruské invaze. Přestože Washington zintenzivňuje diplomatické úsilí, očekávání zásadního průlomu zůstávají nízká kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy.
Bezpečnostní situace v regionu má dopady i na sousední země. Polsko muselo dočasně uzavřít letiště v Rzeszowě a Lublinu kvůli operacím vojenského letectva. Polské velení aktivovalo tyto kroky v reakci na údery ruského dálkového letectva na ukrajinské území, které se odehrávaly v blízkosti polských hranic.
Prezident Zelenskyj ve svém pondělním projevu varoval, že ruské útoky na energetickou infrastrukturu budou pokračovat a nabývat na intenzitě. Podle ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva připravuje na další masivní údery, které kombinují rakety a drony. Zelenskyj zdůraznil, že takové útoky záměrně ztěžují jakoukoli možnost dohody o ukončení války, a vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.
Dramaticky se zhoršuje také situace civilního obyvatelstva. Podle monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) vzrostl počet civilních obětí v důsledku bombardování během roku 2025 o 26 %. Zpráva uvádí, že za loňský rok bylo zabito 2 248 civilistů a dalších téměř 12 500 bylo zraněno. Průměrný počet obětí na jeden útok se zvýšil o třetinu, což odráží rostoucí zaměření ruských sil na ukrajinská města a klíčovou infrastrukturu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.