Ukrajinská armáda dosáhla nejrychlejších územních zisků za tři roky

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: Defence of Ukraine
Klára Marková 17. února 2026 10:47
Sdílej:

Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.

Hlavní postup ukrajinských vojsk se soustředil do oblasti východně od města Záporoží, kde ruské jednotky od poloviny roku 2025 zaznamenávaly výrazný progres. Úspěch ukrajinských protiútoků pravděpodobně souvisí s nedávným zablokováním přístupu ruských sil k satelitní síti Starlink. Ruští vojenští blogeři potvrzují, že výpadek této technologie způsobuje na bojišti vážné problémy v komunikaci a v systému velení a řízení.

Omezení terminálů Starlink, které Moskva využívala na frontové linii, zaznamenali pozorovatelé 5. února. Došlo k němu poté, co Elon Musk oznámil opatření k zamezení zneužívání této technologie Kremlem. Kyjev si dlouhodobě stěžoval, že ruské drony využívaly Starlink k obcházení elektronického rušení, což jim umožňovalo zasahovat cíle s vysokou přesností.

Vnitropolitickou scénu v Kyjevě mezitím zasáhl rozsáhlý korupční skandál. Protikorupční policie obvinila bývalého ministra energetiky Germana Galuščenka z praní špinavých peněz a ukrývání milionů v offshoreových strukturách. Galuščenko byl zadržen při pokusu o opuštění země v rámci vyšetřování úplatkářské kauzy „Midas“, která se dotýká i nejbližšího okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura NABU uvedla, že na případu spolupracuje s patnácti zahraničními jurisdikcemi, zatímco Galuščenko veškerá obvinění odmítá.

Na mezinárodní scéně roste tlak na diplomatické řešení konfliktu. Americký prezident Donald Trump před úterním zahájením trilaterálních rozhovorů v Ženevě prohlásil, že by Ukrajina měla dosáhnout dohody s Ruskem „rychle“. Druhé kolo rozhovorů pod záštitou Trumpovy administrativy probíhá jen několik dní před čtvrtým výročím zahájení ruské invaze. Přestože Washington zintenzivňuje diplomatické úsilí, očekávání zásadního průlomu zůstávají nízká kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy.

Bezpečnostní situace v regionu má dopady i na sousední země. Polsko muselo dočasně uzavřít letiště v Rzeszowě a Lublinu kvůli operacím vojenského letectva. Polské velení aktivovalo tyto kroky v reakci na údery ruského dálkového letectva na ukrajinské území, které se odehrávaly v blízkosti polských hranic.

Prezident Zelenskyj ve svém pondělním projevu varoval, že ruské útoky na energetickou infrastrukturu budou pokračovat a nabývat na intenzitě. Podle ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva připravuje na další masivní údery, které kombinují rakety a drony. Zelenskyj zdůraznil, že takové útoky záměrně ztěžují jakoukoli možnost dohody o ukončení války, a vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.

Dramaticky se zhoršuje také situace civilního obyvatelstva. Podle monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) vzrostl počet civilních obětí v důsledku bombardování během roku 2025 o 26 %. Zpráva uvádí, že za loňský rok bylo zabito 2 248 civilistů a dalších téměř 12 500 bylo zraněno. Průměrný počet obětí na jeden útok se zvýšil o třetinu, což odráží rostoucí zaměření ruských sil na ukrajinská města a klíčovou infrastrukturu.

Stalo se
Novinky
USA, ilustrační foto

Den nezávislosti v USA: Jakou roli v něm sehrála Francie?

Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Amerika se stala synonymem svobody právě díky migrantům, vyčetl papež Trumpovi

Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země. 

Novinky
Donald Tusk

Nečekejte, že uděláme vstřícný krok, vzkázal Ukrajině Tusk

Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.

Počasí
Ilustrační foto

Pokud nezastavíme oteplování, počasí bude stále extrémnější, varují vědci

Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.