Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Hlavní postup ukrajinských vojsk se soustředil do oblasti východně od města Záporoží, kde ruské jednotky od poloviny roku 2025 zaznamenávaly výrazný progres. Úspěch ukrajinských protiútoků pravděpodobně souvisí s nedávným zablokováním přístupu ruských sil k satelitní síti Starlink. Ruští vojenští blogeři potvrzují, že výpadek této technologie způsobuje na bojišti vážné problémy v komunikaci a v systému velení a řízení.
Omezení terminálů Starlink, které Moskva využívala na frontové linii, zaznamenali pozorovatelé 5. února. Došlo k němu poté, co Elon Musk oznámil opatření k zamezení zneužívání této technologie Kremlem. Kyjev si dlouhodobě stěžoval, že ruské drony využívaly Starlink k obcházení elektronického rušení, což jim umožňovalo zasahovat cíle s vysokou přesností.
Vnitropolitickou scénu v Kyjevě mezitím zasáhl rozsáhlý korupční skandál. Protikorupční policie obvinila bývalého ministra energetiky Germana Galuščenka z praní špinavých peněz a ukrývání milionů v offshoreových strukturách. Galuščenko byl zadržen při pokusu o opuštění země v rámci vyšetřování úplatkářské kauzy „Midas“, která se dotýká i nejbližšího okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura NABU uvedla, že na případu spolupracuje s patnácti zahraničními jurisdikcemi, zatímco Galuščenko veškerá obvinění odmítá.
Na mezinárodní scéně roste tlak na diplomatické řešení konfliktu. Americký prezident Donald Trump před úterním zahájením trilaterálních rozhovorů v Ženevě prohlásil, že by Ukrajina měla dosáhnout dohody s Ruskem „rychle“. Druhé kolo rozhovorů pod záštitou Trumpovy administrativy probíhá jen několik dní před čtvrtým výročím zahájení ruské invaze. Přestože Washington zintenzivňuje diplomatické úsilí, očekávání zásadního průlomu zůstávají nízká kvůli maximalistickým požadavkům Moskvy.
Bezpečnostní situace v regionu má dopady i na sousední země. Polsko muselo dočasně uzavřít letiště v Rzeszowě a Lublinu kvůli operacím vojenského letectva. Polské velení aktivovalo tyto kroky v reakci na údery ruského dálkového letectva na ukrajinské území, které se odehrávaly v blízkosti polských hranic.
Prezident Zelenskyj ve svém pondělním projevu varoval, že ruské útoky na energetickou infrastrukturu budou pokračovat a nabývat na intenzitě. Podle ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva připravuje na další masivní údery, které kombinují rakety a drony. Zelenskyj zdůraznil, že takové útoky záměrně ztěžují jakoukoli možnost dohody o ukončení války, a vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.
Dramaticky se zhoršuje také situace civilního obyvatelstva. Podle monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) vzrostl počet civilních obětí v důsledku bombardování během roku 2025 o 26 %. Zpráva uvádí, že za loňský rok bylo zabito 2 248 civilistů a dalších téměř 12 500 bylo zraněno. Průměrný počet obětí na jeden útok se zvýšil o třetinu, což odráží rostoucí zaměření ruských sil na ukrajinská města a klíčovou infrastrukturu.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.