 
            Moskva zřejmě provádí finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“, a to v rámci příprav na masivní úder proti Ukrajině. Upozorňuje na to nejnovější analýza amerického odborníka Brandona J. Weicherta, zveřejněná v deníku The Washington Times, s odkazem na informace z ukrajinského serveru Militarnyi i obranného portálu Defence-Blog.com.
Podle zpráv byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad raketovým polygonem Kapustin Jar – sovětskou obdobou amerického White Sands – kde se tradičně testují nové typy zbraní. Podle expertů právě tam ruské ozbrojené síly prováděly zkoušky rakety Orešnik, která patří mezi nejsilnější hypersonické zbraně v ruském arzenálu.
Systém RS-26, přezdívaný Orešnik (Hazel), byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy zasáhl ukrajinské město Dnipro. Šlo o reakci Moskvy na rozhodnutí USA a Velké Británie umožnit Ukrajincům útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí západních střel s plochou dráhou letu. I když šlo o vysoce pokročilý úder, experti tvrdí, že Rusové tehdy záměrně použili méně ničivou nálož, než jakou Orešnik skutečně unese.
Tato střela může dosáhnout rychlosti až Mach 10 (více než 12 000 km/h), přičemž její dosah činí okolo 4 800 kilometrů. Teoreticky je tedy schopna zasáhnout nejen libovolný cíl v Evropě, ale i na západním pobřeží Spojených států.
Co je ještě znepokojivější – Orešnik je schopný nést jadernou hlavici. A jak připomíná Weichert, prakticky neexistuje účinný způsob, jak jej zastavit. Jediným možným protivníkem by mohl být americký systém THAAD, určený k likvidaci balistických střel ve vysoké výšce. Nicméně tento systém nikdy v reálných podmínkách neprokázal schopnost zničit hypersonický cíl.
Případný ruský útok hypersonickými zbraněmi by měl ničivé následky. Jak zdůrazňuje autor článku, i méně sofistikovaná hypersonická raketa Palestine-2, kterou jemenské hnutí Husíjů odpálilo na Izrael, dokázala v dubnu překonat systém THAAD bránící letiště Ben Gurion. Rusko přitom disponuje podstatně pokročilejšími technologiemi.
Podle dostupných signálů se Moskva připravuje na novou vlnu útoků proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy NOTAM pro Kapustin Jar předcházel rozsáhlému raketovému útoku zahrnujícímu balistické, řízené i hypersonické střely, může i současné testování signalizovat blížící se masivní ofenzivu.
Zároveň jde o silný politický vzkaz. Vladimir Putin takto nejen varuje Kyjev, že bez přímého vyjednávání může dojít k devastaci dalších měst, ale rovněž posílá důrazný signál Západu – zejména administrativě prezidenta Donalda Trumpa – že Rusko má v oblasti zbrojních technologií stále náskok.
Navzdory úsilí Pentagonu dohnat Rusko i Čínu v oblasti hypersonických zbraní zůstává Západ podle Weicherta pozadu. Ruský obranný průmysl jede na plný výkon a využívá válečného režimu k rychlému vývoji nových systémů, které zatím nemají přímou protiváhu.
Pokud by Rusko spustilo masivní útok s využitím Orešniku, Ukrajina se může dostat do kritické situace. Její obranné kapacity by mohly být vážně ochromeny a ruské pozemní síly by mohly využít vzniklé mezery v obraně.
A právě v tomto momentu by mohl Putin zvažovat, zda mu vůbec vyjednávání ještě stojí za to. Pokud bude úder úspěšný, může Moskva dojít k závěru, že pokračování války je výhodnější než mírová dohoda.
Západní lídři by si podle Weicherta měli uvědomit, že v klíčových oblastech vývoje zbraní jsou v tuto chvíli jednoduše pozadu. Dokud nedojde k zásadnímu obratu v oblasti financování, vedení a investic, nebude možné čelit ruské hrozbě pouze siláckými prohlášeními.
 
            Tragickým případem se od dnešního rána zabývá policie na Přerovsku. Upozornil na to web novinky.cz, podle kterého byli nalezeni dva mladí lidé bez známek života. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se na jejich smrti podílela ještě další osoba.
 
            Veronika Žilková má děti se třemi různými muži, dva partnery už po svém boku vystřídala i po rozvodu s Martinem Stropnickým. Momentálně vypadá šťastně, což nejspíš vedlo i k otázkám, které mohly slavnou herečku překvapit.
 
            Nový rychlostní limit pro pohyb po chodnících musí vzít v potaz i slovenská policie. Podle jejích zástupců mají opravdu probíhat kontroly, které se ale nemají týkat chodců či běžců. Pozor si budou muset dávat pozor hlavně lidé na kolech, bruslích či koloběžkách.
 
            Karel Šíp v listopadu dosáhne v listopadu jednoho velkého milníku. Se svou talk show Všechnopárty bude na televizní obrazovce nepřetržitě již 20 let. Za takovou dobu toho zažil spoustu. A známý moderátor nemá problém přiznat, kdo mu dal zabrat.
 
            Už příští týden se má Tomio Okamura (SPD) na základě dohody stran příští vlády stát novým předsedou Poslanecké sněmovny. Pojistkou toho, že se tak opravdu stane, má být dodatek koaliční smlouvy, který budou podepisovat všichni poslanci zvolení za trojici uskupení.
 
            Rumunsko opouští část amerických jednotek, které v tuto chvíli nebudou nahrazeny, uvedlo rumunské ministerstvo obrany ve středu. Informoval o tom web DW. Američané tak plní plán na snížení počtu vojáků umístěných na východním křídle NATO.
 
            Všechno nasvědčuje tomu, že se blíží okamžik, kdy bude Andrej Babiš opět českým premiérem. Jedna věc je ale tentokrát jinak. Šéf hnutí ANO je sice stále ženatý, ale s manželkou už oficiálně netvoří pár. Alespoň to tedy oba tvrdí. V poslední době se ale začalo spekulovat o tom, zda se k sobě nevrátili.
 
            Česká ekonomika zaznamenala meziroční růst o více než dva a půl procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí od Českého statistického úřadu (ČSÚ).
 
            Helenu Vondráčkovou dnes čeká koncert na akci, kde byste ji možná nečekali. Na pražskou hokejovou bitvu si ji totiž pozvali vysokoškolští studenti, kteří ještě nebyli naživu, když ona už dávno byla slavnou zpěvačkou.
 
            Kriminalisté z Olomouckého kraje vyšetřují případ vraždy na rodinné oslavě. Trestnímu stíhání čelí devatenáctiletý mladík, který měl nožem způsobit smrtelná zranění otčímovi. V případě odsouzení mu hrozí až osmnáctiletý trest odnětí svobody.
 
            Už ve středu nastal zlom a počasí v Česku se zlepšilo. Nyní by mělo být relativně stabilní, maxima nad 10 stupňů se očekávají i v první polovině příštího týdne. Potvrzuje to aktuální předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
 
            Trojice uskupení, která chtějí utvořit novou vládu, ve středu oznámila, že dokončila jednání ohledně programu. O personáliích se dnes bavit nechtěla. Podle zákulisních informací je však stále možné, že prezident Petr Pavel obdrží návrh na jmenování Filipa Turka ministrem zahraničí.