Moskva zřejmě provádí finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“, a to v rámci příprav na masivní úder proti Ukrajině. Upozorňuje na to nejnovější analýza amerického odborníka Brandona J. Weicherta, zveřejněná v deníku The Washington Times, s odkazem na informace z ukrajinského serveru Militarnyi i obranného portálu Defence-Blog.com.
Podle zpráv byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad raketovým polygonem Kapustin Jar – sovětskou obdobou amerického White Sands – kde se tradičně testují nové typy zbraní. Podle expertů právě tam ruské ozbrojené síly prováděly zkoušky rakety Orešnik, která patří mezi nejsilnější hypersonické zbraně v ruském arzenálu.
Systém RS-26, přezdívaný Orešnik (Hazel), byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy zasáhl ukrajinské město Dnipro. Šlo o reakci Moskvy na rozhodnutí USA a Velké Británie umožnit Ukrajincům útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí západních střel s plochou dráhou letu. I když šlo o vysoce pokročilý úder, experti tvrdí, že Rusové tehdy záměrně použili méně ničivou nálož, než jakou Orešnik skutečně unese.
Tato střela může dosáhnout rychlosti až Mach 10 (více než 12 000 km/h), přičemž její dosah činí okolo 4 800 kilometrů. Teoreticky je tedy schopna zasáhnout nejen libovolný cíl v Evropě, ale i na západním pobřeží Spojených států.
Co je ještě znepokojivější – Orešnik je schopný nést jadernou hlavici. A jak připomíná Weichert, prakticky neexistuje účinný způsob, jak jej zastavit. Jediným možným protivníkem by mohl být americký systém THAAD, určený k likvidaci balistických střel ve vysoké výšce. Nicméně tento systém nikdy v reálných podmínkách neprokázal schopnost zničit hypersonický cíl.
Případný ruský útok hypersonickými zbraněmi by měl ničivé následky. Jak zdůrazňuje autor článku, i méně sofistikovaná hypersonická raketa Palestine-2, kterou jemenské hnutí Husíjů odpálilo na Izrael, dokázala v dubnu překonat systém THAAD bránící letiště Ben Gurion. Rusko přitom disponuje podstatně pokročilejšími technologiemi.
Podle dostupných signálů se Moskva připravuje na novou vlnu útoků proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy NOTAM pro Kapustin Jar předcházel rozsáhlému raketovému útoku zahrnujícímu balistické, řízené i hypersonické střely, může i současné testování signalizovat blížící se masivní ofenzivu.
Zároveň jde o silný politický vzkaz. Vladimir Putin takto nejen varuje Kyjev, že bez přímého vyjednávání může dojít k devastaci dalších měst, ale rovněž posílá důrazný signál Západu – zejména administrativě prezidenta Donalda Trumpa – že Rusko má v oblasti zbrojních technologií stále náskok.
Navzdory úsilí Pentagonu dohnat Rusko i Čínu v oblasti hypersonických zbraní zůstává Západ podle Weicherta pozadu. Ruský obranný průmysl jede na plný výkon a využívá válečného režimu k rychlému vývoji nových systémů, které zatím nemají přímou protiváhu.
Pokud by Rusko spustilo masivní útok s využitím Orešniku, Ukrajina se může dostat do kritické situace. Její obranné kapacity by mohly být vážně ochromeny a ruské pozemní síly by mohly využít vzniklé mezery v obraně.
A právě v tomto momentu by mohl Putin zvažovat, zda mu vůbec vyjednávání ještě stojí za to. Pokud bude úder úspěšný, může Moskva dojít k závěru, že pokračování války je výhodnější než mírová dohoda.
Západní lídři by si podle Weicherta měli uvědomit, že v klíčových oblastech vývoje zbraní jsou v tuto chvíli jednoduše pozadu. Dokud nedojde k zásadnímu obratu v oblasti financování, vedení a investic, nebude možné čelit ruské hrozbě pouze siláckými prohlášeními.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.