Moskva zřejmě provádí finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“, a to v rámci příprav na masivní úder proti Ukrajině. Upozorňuje na to nejnovější analýza amerického odborníka Brandona J. Weicherta, zveřejněná v deníku The Washington Times, s odkazem na informace z ukrajinského serveru Militarnyi i obranného portálu Defence-Blog.com.
Podle zpráv byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad raketovým polygonem Kapustin Jar – sovětskou obdobou amerického White Sands – kde se tradičně testují nové typy zbraní. Podle expertů právě tam ruské ozbrojené síly prováděly zkoušky rakety Orešnik, která patří mezi nejsilnější hypersonické zbraně v ruském arzenálu.
Systém RS-26, přezdívaný Orešnik (Hazel), byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy zasáhl ukrajinské město Dnipro. Šlo o reakci Moskvy na rozhodnutí USA a Velké Británie umožnit Ukrajincům útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí západních střel s plochou dráhou letu. I když šlo o vysoce pokročilý úder, experti tvrdí, že Rusové tehdy záměrně použili méně ničivou nálož, než jakou Orešnik skutečně unese.
Tato střela může dosáhnout rychlosti až Mach 10 (více než 12 000 km/h), přičemž její dosah činí okolo 4 800 kilometrů. Teoreticky je tedy schopna zasáhnout nejen libovolný cíl v Evropě, ale i na západním pobřeží Spojených států.
Co je ještě znepokojivější – Orešnik je schopný nést jadernou hlavici. A jak připomíná Weichert, prakticky neexistuje účinný způsob, jak jej zastavit. Jediným možným protivníkem by mohl být americký systém THAAD, určený k likvidaci balistických střel ve vysoké výšce. Nicméně tento systém nikdy v reálných podmínkách neprokázal schopnost zničit hypersonický cíl.
Případný ruský útok hypersonickými zbraněmi by měl ničivé následky. Jak zdůrazňuje autor článku, i méně sofistikovaná hypersonická raketa Palestine-2, kterou jemenské hnutí Husíjů odpálilo na Izrael, dokázala v dubnu překonat systém THAAD bránící letiště Ben Gurion. Rusko přitom disponuje podstatně pokročilejšími technologiemi.
Podle dostupných signálů se Moskva připravuje na novou vlnu útoků proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy NOTAM pro Kapustin Jar předcházel rozsáhlému raketovému útoku zahrnujícímu balistické, řízené i hypersonické střely, může i současné testování signalizovat blížící se masivní ofenzivu.
Zároveň jde o silný politický vzkaz. Vladimir Putin takto nejen varuje Kyjev, že bez přímého vyjednávání může dojít k devastaci dalších měst, ale rovněž posílá důrazný signál Západu – zejména administrativě prezidenta Donalda Trumpa – že Rusko má v oblasti zbrojních technologií stále náskok.
Navzdory úsilí Pentagonu dohnat Rusko i Čínu v oblasti hypersonických zbraní zůstává Západ podle Weicherta pozadu. Ruský obranný průmysl jede na plný výkon a využívá válečného režimu k rychlému vývoji nových systémů, které zatím nemají přímou protiváhu.
Pokud by Rusko spustilo masivní útok s využitím Orešniku, Ukrajina se může dostat do kritické situace. Její obranné kapacity by mohly být vážně ochromeny a ruské pozemní síly by mohly využít vzniklé mezery v obraně.
A právě v tomto momentu by mohl Putin zvažovat, zda mu vůbec vyjednávání ještě stojí za to. Pokud bude úder úspěšný, může Moskva dojít k závěru, že pokračování války je výhodnější než mírová dohoda.
Západní lídři by si podle Weicherta měli uvědomit, že v klíčových oblastech vývoje zbraní jsou v tuto chvíli jednoduše pozadu. Dokud nedojde k zásadnímu obratu v oblasti financování, vedení a investic, nebude možné čelit ruské hrozbě pouze siláckými prohlášeními.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.