Moskva zřejmě provádí finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“, a to v rámci příprav na masivní úder proti Ukrajině. Upozorňuje na to nejnovější analýza amerického odborníka Brandona J. Weicherta, zveřejněná v deníku The Washington Times, s odkazem na informace z ukrajinského serveru Militarnyi i obranného portálu Defence-Blog.com.
Podle zpráv byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad raketovým polygonem Kapustin Jar – sovětskou obdobou amerického White Sands – kde se tradičně testují nové typy zbraní. Podle expertů právě tam ruské ozbrojené síly prováděly zkoušky rakety Orešnik, která patří mezi nejsilnější hypersonické zbraně v ruském arzenálu.
Systém RS-26, přezdívaný Orešnik (Hazel), byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy zasáhl ukrajinské město Dnipro. Šlo o reakci Moskvy na rozhodnutí USA a Velké Británie umožnit Ukrajincům útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí západních střel s plochou dráhou letu. I když šlo o vysoce pokročilý úder, experti tvrdí, že Rusové tehdy záměrně použili méně ničivou nálož, než jakou Orešnik skutečně unese.
Tato střela může dosáhnout rychlosti až Mach 10 (více než 12 000 km/h), přičemž její dosah činí okolo 4 800 kilometrů. Teoreticky je tedy schopna zasáhnout nejen libovolný cíl v Evropě, ale i na západním pobřeží Spojených států.
Co je ještě znepokojivější – Orešnik je schopný nést jadernou hlavici. A jak připomíná Weichert, prakticky neexistuje účinný způsob, jak jej zastavit. Jediným možným protivníkem by mohl být americký systém THAAD, určený k likvidaci balistických střel ve vysoké výšce. Nicméně tento systém nikdy v reálných podmínkách neprokázal schopnost zničit hypersonický cíl.
Případný ruský útok hypersonickými zbraněmi by měl ničivé následky. Jak zdůrazňuje autor článku, i méně sofistikovaná hypersonická raketa Palestine-2, kterou jemenské hnutí Husíjů odpálilo na Izrael, dokázala v dubnu překonat systém THAAD bránící letiště Ben Gurion. Rusko přitom disponuje podstatně pokročilejšími technologiemi.
Podle dostupných signálů se Moskva připravuje na novou vlnu útoků proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy NOTAM pro Kapustin Jar předcházel rozsáhlému raketovému útoku zahrnujícímu balistické, řízené i hypersonické střely, může i současné testování signalizovat blížící se masivní ofenzivu.
Zároveň jde o silný politický vzkaz. Vladimir Putin takto nejen varuje Kyjev, že bez přímého vyjednávání může dojít k devastaci dalších měst, ale rovněž posílá důrazný signál Západu – zejména administrativě prezidenta Donalda Trumpa – že Rusko má v oblasti zbrojních technologií stále náskok.
Navzdory úsilí Pentagonu dohnat Rusko i Čínu v oblasti hypersonických zbraní zůstává Západ podle Weicherta pozadu. Ruský obranný průmysl jede na plný výkon a využívá válečného režimu k rychlému vývoji nových systémů, které zatím nemají přímou protiváhu.
Pokud by Rusko spustilo masivní útok s využitím Orešniku, Ukrajina se může dostat do kritické situace. Její obranné kapacity by mohly být vážně ochromeny a ruské pozemní síly by mohly využít vzniklé mezery v obraně.
A právě v tomto momentu by mohl Putin zvažovat, zda mu vůbec vyjednávání ještě stojí za to. Pokud bude úder úspěšný, může Moskva dojít k závěru, že pokračování války je výhodnější než mírová dohoda.
Západní lídři by si podle Weicherta měli uvědomit, že v klíčových oblastech vývoje zbraní jsou v tuto chvíli jednoduše pozadu. Dokud nedojde k zásadnímu obratu v oblasti financování, vedení a investic, nebude možné čelit ruské hrozbě pouze siláckými prohlášeními.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.