Moskva zřejmě provádí finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“, a to v rámci příprav na masivní úder proti Ukrajině. Upozorňuje na to nejnovější analýza amerického odborníka Brandona J. Weicherta, zveřejněná v deníku The Washington Times, s odkazem na informace z ukrajinského serveru Militarnyi i obranného portálu Defence-Blog.com.
Podle zpráv byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad raketovým polygonem Kapustin Jar – sovětskou obdobou amerického White Sands – kde se tradičně testují nové typy zbraní. Podle expertů právě tam ruské ozbrojené síly prováděly zkoušky rakety Orešnik, která patří mezi nejsilnější hypersonické zbraně v ruském arzenálu.
Systém RS-26, přezdívaný Orešnik (Hazel), byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy zasáhl ukrajinské město Dnipro. Šlo o reakci Moskvy na rozhodnutí USA a Velké Británie umožnit Ukrajincům útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí západních střel s plochou dráhou letu. I když šlo o vysoce pokročilý úder, experti tvrdí, že Rusové tehdy záměrně použili méně ničivou nálož, než jakou Orešnik skutečně unese.
Tato střela může dosáhnout rychlosti až Mach 10 (více než 12 000 km/h), přičemž její dosah činí okolo 4 800 kilometrů. Teoreticky je tedy schopna zasáhnout nejen libovolný cíl v Evropě, ale i na západním pobřeží Spojených států.
Co je ještě znepokojivější – Orešnik je schopný nést jadernou hlavici. A jak připomíná Weichert, prakticky neexistuje účinný způsob, jak jej zastavit. Jediným možným protivníkem by mohl být americký systém THAAD, určený k likvidaci balistických střel ve vysoké výšce. Nicméně tento systém nikdy v reálných podmínkách neprokázal schopnost zničit hypersonický cíl.
Případný ruský útok hypersonickými zbraněmi by měl ničivé následky. Jak zdůrazňuje autor článku, i méně sofistikovaná hypersonická raketa Palestine-2, kterou jemenské hnutí Husíjů odpálilo na Izrael, dokázala v dubnu překonat systém THAAD bránící letiště Ben Gurion. Rusko přitom disponuje podstatně pokročilejšími technologiemi.
Podle dostupných signálů se Moskva připravuje na novou vlnu útoků proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy NOTAM pro Kapustin Jar předcházel rozsáhlému raketovému útoku zahrnujícímu balistické, řízené i hypersonické střely, může i současné testování signalizovat blížící se masivní ofenzivu.
Zároveň jde o silný politický vzkaz. Vladimir Putin takto nejen varuje Kyjev, že bez přímého vyjednávání může dojít k devastaci dalších měst, ale rovněž posílá důrazný signál Západu – zejména administrativě prezidenta Donalda Trumpa – že Rusko má v oblasti zbrojních technologií stále náskok.
Navzdory úsilí Pentagonu dohnat Rusko i Čínu v oblasti hypersonických zbraní zůstává Západ podle Weicherta pozadu. Ruský obranný průmysl jede na plný výkon a využívá válečného režimu k rychlému vývoji nových systémů, které zatím nemají přímou protiváhu.
Pokud by Rusko spustilo masivní útok s využitím Orešniku, Ukrajina se může dostat do kritické situace. Její obranné kapacity by mohly být vážně ochromeny a ruské pozemní síly by mohly využít vzniklé mezery v obraně.
A právě v tomto momentu by mohl Putin zvažovat, zda mu vůbec vyjednávání ještě stojí za to. Pokud bude úder úspěšný, může Moskva dojít k závěru, že pokračování války je výhodnější než mírová dohoda.
Západní lídři by si podle Weicherta měli uvědomit, že v klíčových oblastech vývoje zbraní jsou v tuto chvíli jednoduše pozadu. Dokud nedojde k zásadnímu obratu v oblasti financování, vedení a investic, nebude možné čelit ruské hrozbě pouze siláckými prohlášeními.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.