Moskva zřejmě provádí finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“, a to v rámci příprav na masivní úder proti Ukrajině. Upozorňuje na to nejnovější analýza amerického odborníka Brandona J. Weicherta, zveřejněná v deníku The Washington Times, s odkazem na informace z ukrajinského serveru Militarnyi i obranného portálu Defence-Blog.com.
Podle zpráv byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad raketovým polygonem Kapustin Jar – sovětskou obdobou amerického White Sands – kde se tradičně testují nové typy zbraní. Podle expertů právě tam ruské ozbrojené síly prováděly zkoušky rakety Orešnik, která patří mezi nejsilnější hypersonické zbraně v ruském arzenálu.
Systém RS-26, přezdívaný Orešnik (Hazel), byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy zasáhl ukrajinské město Dnipro. Šlo o reakci Moskvy na rozhodnutí USA a Velké Británie umožnit Ukrajincům útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí západních střel s plochou dráhou letu. I když šlo o vysoce pokročilý úder, experti tvrdí, že Rusové tehdy záměrně použili méně ničivou nálož, než jakou Orešnik skutečně unese.
Tato střela může dosáhnout rychlosti až Mach 10 (více než 12 000 km/h), přičemž její dosah činí okolo 4 800 kilometrů. Teoreticky je tedy schopna zasáhnout nejen libovolný cíl v Evropě, ale i na západním pobřeží Spojených států.
Co je ještě znepokojivější – Orešnik je schopný nést jadernou hlavici. A jak připomíná Weichert, prakticky neexistuje účinný způsob, jak jej zastavit. Jediným možným protivníkem by mohl být americký systém THAAD, určený k likvidaci balistických střel ve vysoké výšce. Nicméně tento systém nikdy v reálných podmínkách neprokázal schopnost zničit hypersonický cíl.
Případný ruský útok hypersonickými zbraněmi by měl ničivé následky. Jak zdůrazňuje autor článku, i méně sofistikovaná hypersonická raketa Palestine-2, kterou jemenské hnutí Husíjů odpálilo na Izrael, dokázala v dubnu překonat systém THAAD bránící letiště Ben Gurion. Rusko přitom disponuje podstatně pokročilejšími technologiemi.
Podle dostupných signálů se Moskva připravuje na novou vlnu útoků proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy NOTAM pro Kapustin Jar předcházel rozsáhlému raketovému útoku zahrnujícímu balistické, řízené i hypersonické střely, může i současné testování signalizovat blížící se masivní ofenzivu.
Zároveň jde o silný politický vzkaz. Vladimir Putin takto nejen varuje Kyjev, že bez přímého vyjednávání může dojít k devastaci dalších měst, ale rovněž posílá důrazný signál Západu – zejména administrativě prezidenta Donalda Trumpa – že Rusko má v oblasti zbrojních technologií stále náskok.
Navzdory úsilí Pentagonu dohnat Rusko i Čínu v oblasti hypersonických zbraní zůstává Západ podle Weicherta pozadu. Ruský obranný průmysl jede na plný výkon a využívá válečného režimu k rychlému vývoji nových systémů, které zatím nemají přímou protiváhu.
Pokud by Rusko spustilo masivní útok s využitím Orešniku, Ukrajina se může dostat do kritické situace. Její obranné kapacity by mohly být vážně ochromeny a ruské pozemní síly by mohly využít vzniklé mezery v obraně.
A právě v tomto momentu by mohl Putin zvažovat, zda mu vůbec vyjednávání ještě stojí za to. Pokud bude úder úspěšný, může Moskva dojít k závěru, že pokračování války je výhodnější než mírová dohoda.
Západní lídři by si podle Weicherta měli uvědomit, že v klíčových oblastech vývoje zbraní jsou v tuto chvíli jednoduše pozadu. Dokud nedojde k zásadnímu obratu v oblasti financování, vedení a investic, nebude možné čelit ruské hrozbě pouze siláckými prohlášeními.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.