Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v úterý ráno uvedl, že ruská protivzdušná obrana zlikvidovala nejméně 19 dronů mířících na hlavní město. O den dříve Moskva hlásila čtyři sestřelené drony. Podle Sobjanina nedošlo k žádným obětem, ale trosky zničených dronů dopadly na důležitou dálnici. Letiště byla preventivně uzavřena z bezpečnostních důvodů.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že po celé zemi bylo v noci zlikvidováno celkem 105 ukrajinských dronů. Tyto incidenty se odehrávají těsně před příjezdem čínského prezidenta, který má ve středu dorazit do Moskvy na třídenní státní návštěvu zakončenou páteční přehlídkou na Rudém náměstí.
Mezi dalšími státníky, kteří potvrdili účast, jsou brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, vietnamský prezident Tó Lâm a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Den vítězství zůstává jedním z nejvýznamnějších dní v ruském politickém kalendáři, zejména pro prezidenta Vladimira Putina, který tento den pravidelně využívá k demonstraci vojenské síly a vlastenecké jednoty.
Přesto kvůli bezpečnostním obavám ruské úřady ruší přehlídky v některých oblastech. Oznámení o zrušení slavností přišla několik hodin po nočních útocích. V Sevastopolu na okupovaném Krymu a v Krasnodaru neproběhnou žádné přehlídky. Gubernátor Krasnodaru Veniamin Kondratěv prohlásil, že “každodenní hrozba útoků znemožňuje riskovat životy obyvatel a účastníků přehlídek.”
Putin před několika týdny oznámil jednostranné třídenní příměří kolem 9. května z „humanitárních důvodů“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto gesto odmítl jako neupřímné a zopakoval, že je ochoten jednat pouze o příměří v délce minimálně 30 dnů.
Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu varoval světové lídry, kteří míří do Moskvy, že Ukrajina nemůže nést odpovědnost za to, co se na ruském území děje. Podle něj Ukrajina nebude “hrát divadlo” jen kvůli tomu, aby Putin mohl 9. května vypadat jako vůdce, který není v mezinárodní izolaci. Ruské ministerstvo zahraničí jeho slova označilo za výhrůžku.
Zelenskyj zároveň vyzval Čínu k vysvětlení, poté co Kyjev údajně zadržel dva čínské bojovníky bojující na straně Ruska. Peking jakoukoliv účast popřel a vyzval své občany, aby se neúčastnili bojů na žádné straně konfliktu.
Ukrajina v posledních týdnech stále častěji využívá drony k útokům hluboko na ruském území – jako způsob, jak kompenzovat výraznou převahu Ruska v lidských i vojenských kapacitách. O víkendu Ukrajina oznámila, že poprvé pomocí námořního dronu sestřelila ruský stíhací letoun Su-30 nad Černým mořem.
Podle ukrajinského zdroje má Kyjev navíc stále vojenskou přítomnost v ruské Kurské oblasti, i když Moskva tvrdí, že ji po několikaměsíčním boji zcela vyčistila.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Friedrich Merz, lídr konzervativní unie CDU/CSU a hlavní kandidát na post spolkového kancléře, nedokázal v pondělí získat potřebný počet hlasů v prvním kole hlasování Spolkového sněmu. I když jeho koalice s SPD má v parlamentu většinu, Merzovi chybělo šest hlasů k dosažení absolutní většiny – což znamená historicky první neúspěšný pokus o volbu kancléře v dějinách Spolkové republiky.
Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.