Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v úterý ráno uvedl, že ruská protivzdušná obrana zlikvidovala nejméně 19 dronů mířících na hlavní město. O den dříve Moskva hlásila čtyři sestřelené drony. Podle Sobjanina nedošlo k žádným obětem, ale trosky zničených dronů dopadly na důležitou dálnici. Letiště byla preventivně uzavřena z bezpečnostních důvodů.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že po celé zemi bylo v noci zlikvidováno celkem 105 ukrajinských dronů. Tyto incidenty se odehrávají těsně před příjezdem čínského prezidenta, který má ve středu dorazit do Moskvy na třídenní státní návštěvu zakončenou páteční přehlídkou na Rudém náměstí.
Mezi dalšími státníky, kteří potvrdili účast, jsou brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, vietnamský prezident Tó Lâm a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Den vítězství zůstává jedním z nejvýznamnějších dní v ruském politickém kalendáři, zejména pro prezidenta Vladimira Putina, který tento den pravidelně využívá k demonstraci vojenské síly a vlastenecké jednoty.
Přesto kvůli bezpečnostním obavám ruské úřady ruší přehlídky v některých oblastech. Oznámení o zrušení slavností přišla několik hodin po nočních útocích. V Sevastopolu na okupovaném Krymu a v Krasnodaru neproběhnou žádné přehlídky. Gubernátor Krasnodaru Veniamin Kondratěv prohlásil, že “každodenní hrozba útoků znemožňuje riskovat životy obyvatel a účastníků přehlídek.”
Putin před několika týdny oznámil jednostranné třídenní příměří kolem 9. května z „humanitárních důvodů“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto gesto odmítl jako neupřímné a zopakoval, že je ochoten jednat pouze o příměří v délce minimálně 30 dnů.
Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu varoval světové lídry, kteří míří do Moskvy, že Ukrajina nemůže nést odpovědnost za to, co se na ruském území děje. Podle něj Ukrajina nebude “hrát divadlo” jen kvůli tomu, aby Putin mohl 9. května vypadat jako vůdce, který není v mezinárodní izolaci. Ruské ministerstvo zahraničí jeho slova označilo za výhrůžku.
Zelenskyj zároveň vyzval Čínu k vysvětlení, poté co Kyjev údajně zadržel dva čínské bojovníky bojující na straně Ruska. Peking jakoukoliv účast popřel a vyzval své občany, aby se neúčastnili bojů na žádné straně konfliktu.
Ukrajina v posledních týdnech stále častěji využívá drony k útokům hluboko na ruském území – jako způsob, jak kompenzovat výraznou převahu Ruska v lidských i vojenských kapacitách. O víkendu Ukrajina oznámila, že poprvé pomocí námořního dronu sestřelila ruský stíhací letoun Su-30 nad Černým mořem.
Podle ukrajinského zdroje má Kyjev navíc stále vojenskou přítomnost v ruské Kurské oblasti, i když Moskva tvrdí, že ji po několikaměsíčním boji zcela vyčistila.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.