Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v úterý ráno uvedl, že ruská protivzdušná obrana zlikvidovala nejméně 19 dronů mířících na hlavní město. O den dříve Moskva hlásila čtyři sestřelené drony. Podle Sobjanina nedošlo k žádným obětem, ale trosky zničených dronů dopadly na důležitou dálnici. Letiště byla preventivně uzavřena z bezpečnostních důvodů.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že po celé zemi bylo v noci zlikvidováno celkem 105 ukrajinských dronů. Tyto incidenty se odehrávají těsně před příjezdem čínského prezidenta, který má ve středu dorazit do Moskvy na třídenní státní návštěvu zakončenou páteční přehlídkou na Rudém náměstí.
Mezi dalšími státníky, kteří potvrdili účast, jsou brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, vietnamský prezident Tó Lâm a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Den vítězství zůstává jedním z nejvýznamnějších dní v ruském politickém kalendáři, zejména pro prezidenta Vladimira Putina, který tento den pravidelně využívá k demonstraci vojenské síly a vlastenecké jednoty.
Přesto kvůli bezpečnostním obavám ruské úřady ruší přehlídky v některých oblastech. Oznámení o zrušení slavností přišla několik hodin po nočních útocích. V Sevastopolu na okupovaném Krymu a v Krasnodaru neproběhnou žádné přehlídky. Gubernátor Krasnodaru Veniamin Kondratěv prohlásil, že “každodenní hrozba útoků znemožňuje riskovat životy obyvatel a účastníků přehlídek.”
Putin před několika týdny oznámil jednostranné třídenní příměří kolem 9. května z „humanitárních důvodů“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto gesto odmítl jako neupřímné a zopakoval, že je ochoten jednat pouze o příměří v délce minimálně 30 dnů.
Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu varoval světové lídry, kteří míří do Moskvy, že Ukrajina nemůže nést odpovědnost za to, co se na ruském území děje. Podle něj Ukrajina nebude “hrát divadlo” jen kvůli tomu, aby Putin mohl 9. května vypadat jako vůdce, který není v mezinárodní izolaci. Ruské ministerstvo zahraničí jeho slova označilo za výhrůžku.
Zelenskyj zároveň vyzval Čínu k vysvětlení, poté co Kyjev údajně zadržel dva čínské bojovníky bojující na straně Ruska. Peking jakoukoliv účast popřel a vyzval své občany, aby se neúčastnili bojů na žádné straně konfliktu.
Ukrajina v posledních týdnech stále častěji využívá drony k útokům hluboko na ruském území – jako způsob, jak kompenzovat výraznou převahu Ruska v lidských i vojenských kapacitách. O víkendu Ukrajina oznámila, že poprvé pomocí námořního dronu sestřelila ruský stíhací letoun Su-30 nad Černým mořem.
Podle ukrajinského zdroje má Kyjev navíc stále vojenskou přítomnost v ruské Kurské oblasti, i když Moskva tvrdí, že ji po několikaměsíčním boji zcela vyčistila.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.