Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Například Olena Boiko z města Sumy na východě Ukrajiny prohlásila, že Trumpovo diplomatické úsilí bylo „divadelním představením, které nemá nic společného s realitou zákopů nebo protileteckých krytů“. „Moje dcery a já jsme v této válce ztratily to nejcennější – mého manžela, jejich otce a můj rodný dům, který byl zničen až do základů,“ vylíčila.
Po pondělním telefonátu mezi ruským lídrem Vladimirem Putinem a Trumpem Ukrajinci podle amerického listu New York Times ztratili důvěru v proces a věří, že ničivá válka bude pokračovat. „Amerika a Rusko hrají špinavou a krvavou hru. Ukrajina bude bojovat, protože naše budoucnost patří jen nám,“ zdůraznila sedmadvacetiletá Lilija Zambrovska ze západní části Dněpropetrovské oblasti.
Většina ukrajinských obyvatel vnímá diplomatické hry kolem války jen jako jakési pozadí, intenzivní ruské útoky jsou jejich každodenní realitou. „Už jsem nic nečekala. Naděje vždy zůstává, ale musíme se spolehnout sami na sebe,“ prohlásila padesátiletá Oksana Pavlenko.
Pro NY Times z pozic nedaleko fronty promluvil také poručík ukrajinské armády Pavlo Velyčko. „Situace v bojových zónách se vyostřuje a zhoršuje. Pod rouškou těchto jednání prostě vedou ofenzivní kampaň ve všech směrech, jejíž vyvrcholení je plánováno na léto nebo podzim,“ upozornil.
Podobně to vnímá také pilot dronu z 59. brigády, vystupující pod pseudonymem Denys. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by Rusko chtělo válku zastavit. Na naší frontové linii je to vlastně naopak – vrhají všechny své síly, zpravodajské služby a zálohy, aby se pokusili dosáhnout hranic Dněpropetrovské oblasti. Ale to se v dohledné době nestane,“ míní.
Podle osmadvacetiletého veterána Oleksandra Palii z Kyjeva Američané nechápou realitu války ani cíle Ruska. „Trump promarnil historickou šanci stát se vůdcem, který konečně zničil nebo pomohl zničit ruskou hrozbu navždy. Ukrajina je nyní mnohem schopnější se bránit než na začátku invaze, protože domácí výroba zbraní rychle roste. S Trumpem nebo bez něj válka skončí. Je jen otázkou, kolik lidí ještě zemře, než ten den nastane,“ řekl.
K čemu vlastně telefonát byl?
Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Trumpem a ruským prezidentem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.
Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.
Trump prohlásil, že jeho hovor s Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.
„Rusko chce po skončení této katastrofální ‚krvavé lázně‘ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.