Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Například Olena Boiko z města Sumy na východě Ukrajiny prohlásila, že Trumpovo diplomatické úsilí bylo „divadelním představením, které nemá nic společného s realitou zákopů nebo protileteckých krytů“. „Moje dcery a já jsme v této válce ztratily to nejcennější – mého manžela, jejich otce a můj rodný dům, který byl zničen až do základů,“ vylíčila.
Po pondělním telefonátu mezi ruským lídrem Vladimirem Putinem a Trumpem Ukrajinci podle amerického listu New York Times ztratili důvěru v proces a věří, že ničivá válka bude pokračovat. „Amerika a Rusko hrají špinavou a krvavou hru. Ukrajina bude bojovat, protože naše budoucnost patří jen nám,“ zdůraznila sedmadvacetiletá Lilija Zambrovska ze západní části Dněpropetrovské oblasti.
Většina ukrajinských obyvatel vnímá diplomatické hry kolem války jen jako jakési pozadí, intenzivní ruské útoky jsou jejich každodenní realitou. „Už jsem nic nečekala. Naděje vždy zůstává, ale musíme se spolehnout sami na sebe,“ prohlásila padesátiletá Oksana Pavlenko.
Pro NY Times z pozic nedaleko fronty promluvil také poručík ukrajinské armády Pavlo Velyčko. „Situace v bojových zónách se vyostřuje a zhoršuje. Pod rouškou těchto jednání prostě vedou ofenzivní kampaň ve všech směrech, jejíž vyvrcholení je plánováno na léto nebo podzim,“ upozornil.
Podobně to vnímá také pilot dronu z 59. brigády, vystupující pod pseudonymem Denys. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by Rusko chtělo válku zastavit. Na naší frontové linii je to vlastně naopak – vrhají všechny své síly, zpravodajské služby a zálohy, aby se pokusili dosáhnout hranic Dněpropetrovské oblasti. Ale to se v dohledné době nestane,“ míní.
Podle osmadvacetiletého veterána Oleksandra Palii z Kyjeva Američané nechápou realitu války ani cíle Ruska. „Trump promarnil historickou šanci stát se vůdcem, který konečně zničil nebo pomohl zničit ruskou hrozbu navždy. Ukrajina je nyní mnohem schopnější se bránit než na začátku invaze, protože domácí výroba zbraní rychle roste. S Trumpem nebo bez něj válka skončí. Je jen otázkou, kolik lidí ještě zemře, než ten den nastane,“ řekl.
K čemu vlastně telefonát byl?
Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Trumpem a ruským prezidentem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.
Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.
Trump prohlásil, že jeho hovor s Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.
„Rusko chce po skončení této katastrofální ‚krvavé lázně‘ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.