Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Například Olena Boiko z města Sumy na východě Ukrajiny prohlásila, že Trumpovo diplomatické úsilí bylo „divadelním představením, které nemá nic společného s realitou zákopů nebo protileteckých krytů“. „Moje dcery a já jsme v této válce ztratily to nejcennější – mého manžela, jejich otce a můj rodný dům, který byl zničen až do základů,“ vylíčila.
Po pondělním telefonátu mezi ruským lídrem Vladimirem Putinem a Trumpem Ukrajinci podle amerického listu New York Times ztratili důvěru v proces a věří, že ničivá válka bude pokračovat. „Amerika a Rusko hrají špinavou a krvavou hru. Ukrajina bude bojovat, protože naše budoucnost patří jen nám,“ zdůraznila sedmadvacetiletá Lilija Zambrovska ze západní části Dněpropetrovské oblasti.
Většina ukrajinských obyvatel vnímá diplomatické hry kolem války jen jako jakési pozadí, intenzivní ruské útoky jsou jejich každodenní realitou. „Už jsem nic nečekala. Naděje vždy zůstává, ale musíme se spolehnout sami na sebe,“ prohlásila padesátiletá Oksana Pavlenko.
Pro NY Times z pozic nedaleko fronty promluvil také poručík ukrajinské armády Pavlo Velyčko. „Situace v bojových zónách se vyostřuje a zhoršuje. Pod rouškou těchto jednání prostě vedou ofenzivní kampaň ve všech směrech, jejíž vyvrcholení je plánováno na léto nebo podzim,“ upozornil.
Podobně to vnímá také pilot dronu z 59. brigády, vystupující pod pseudonymem Denys. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by Rusko chtělo válku zastavit. Na naší frontové linii je to vlastně naopak – vrhají všechny své síly, zpravodajské služby a zálohy, aby se pokusili dosáhnout hranic Dněpropetrovské oblasti. Ale to se v dohledné době nestane,“ míní.
Podle osmadvacetiletého veterána Oleksandra Palii z Kyjeva Američané nechápou realitu války ani cíle Ruska. „Trump promarnil historickou šanci stát se vůdcem, který konečně zničil nebo pomohl zničit ruskou hrozbu navždy. Ukrajina je nyní mnohem schopnější se bránit než na začátku invaze, protože domácí výroba zbraní rychle roste. S Trumpem nebo bez něj válka skončí. Je jen otázkou, kolik lidí ještě zemře, než ten den nastane,“ řekl.
K čemu vlastně telefonát byl?
Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Trumpem a ruským prezidentem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.
Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.
Trump prohlásil, že jeho hovor s Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.
„Rusko chce po skončení této katastrofální ‚krvavé lázně‘ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
