Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: Defence of Ukraine
Klára Marková 25. června 2026 15:46
Sdílej:

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Syrskyj pro místní média uvedl, že ruské síly po neúspěchu při dosahování rozhodujících úspěchů na hlavních frontách nyní hledají způsob, jak rozšířit bojové operace do severních částí Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že Rusko si udržuje převahu v živé síle i v množství zbraní, je vytvoření dodatečných ukrajinských brigád nezbytné pro obranu zranitelných úseků. Moskva navíc upravila své plány a v letošním roce hodlá vytvořit nové divize a pět brigád, na což ukrajinská armáda musí reagovat, aby neztratila bojovou iniciativu.

Na otázky, proč Ukrajina zakládá zcela nové brigády namísto doplňování stávajících, vrchní velitel vysvětlil, že rozšiřování personálního stavu jednotlivých útvarů neřeší problém s celkovým pokrytím fronty. Samotnou brigádu totiž nelze geograficky natáhnout přes neúměrně velké území. Vyšší počet vojáků sice zvyšuje bojovou výdrž jednotky a umožňuje jí držet pozice po delší dobu, ale neumožňuje jí kontrolovat širší perimetr. Charakter války se změnil a fronta se nyní rozrůstá nejen do šířky, ale i do hloubky, což si žádá vznik nových vojenských těles.

Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války (ISW) zvyšuje ruský prezident Vladimir Putin tlak na běloruského vůdce Alexandra Lukašenka s cílem hlouběji zapojit Bělorusko do konfliktu. Kreml podle dostupných informací požaduje, aby Minsk umožnil intenzivnější využívání svého území pro ruské vojenské aktivity, včetně vypouštění dronů, což má donutit Kyjev k přesunu části jednotek k běloruským hranicím. Moskva k tomuto nátlaku využívá především finanční páky, avšak Lukašenko se přímému vojenskému zapojení nadále brání.

Bělorusko podle zpráv analytického institutu dokonce vypnulo opakovače signálu pro navádění ruských dronů v blízkosti ukrajinských hranic poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že by Kyjev mohl na tato zařízení zaútočit. Vysoce postavení ruští představitelé, včetně předsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, zároveň znovu potvrdili, že Moskva odmítá jakékoliv kompromisní mírové podmínky, jako je například zmrazení stávající frontové linie. Rusko tak nadále trvá na svých původních válečných cílech, které zahrnují úplné obsazení celého východoukrajinského Donbasu.

Stalo se