Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.
Změna přístupu přichází ve chvíli, kdy Trumpova administrativa zastavila některé již schválené dodávky, včetně přerušení exportu střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot či dělostřelecké munice. Tento krok podle serveru Politico překvapil i ukrajinské představitele a vyvolal znepokojení mezi spojenci.
Evropské státy se nyní snaží najít nové způsoby, jak Ukrajině pomoci. Podle informací ze zákulisí NATO se několik vlád chystá použít své obranné rozpočty na nákup amerických zbraní, které by následně předaly Ukrajině. Výdaje by se zároveň započítaly do závazků vůči NATO ohledně obranného financování. Takové obchody by však vyžadovaly oficiální souhlas Washingtonu, o němž se nyní jedná.
Změnu v přístupu přiznal i samotný Kyjev. „Nemáme na výběr,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel. Vzhledem k pokračující letní ofenzivě Ruska, jež se zaměřila na severovýchodní město Sumy a strategické surovinové zdroje v jeho okolí, prezident Volodymyr Zelenskyj přehodnotil svou strategii získávání výzbroje.
Jedním z klíčových problémů může být tradiční omezení amerických zbraní pro použití jinými státy. Již dříve například došlo ke zpoždění dodávky britských střel Storm Shadow, protože obsahovaly americké komponenty. Ukrajina tak nyní usiluje i o změnu těchto pravidel.
Zbraně vyrobené v USA jsou sice kvalitní, ale zároveň náročné na výrobu a logistiku. Například 18 raketových systémů HIMARS, které USA financovaly už v roce 2022, dosud na Ukrajinu nedorazilo. I přesto zůstávají americké zbraně v oblasti protivzdušné obrany považovány za nejlepší dostupné řešení.
Zatím není jasné, zda USA povolí evropským státům tyto zbraně pro Ukrajinu nakoupit. Přesto se během nedávného summitu NATO v nizozemském Haagu objevily známky možného posunu. Prezident Trump se na jeho okraji sešel se Zelenským a podle přímých účastníků šlo o konstruktivní rozhovor.
„Bylo to velmi pozitivní. Prezident Trump působil soucitně a vstřícně,“ uvedl jeden z lidí obeznámených s jednáním. Podle druhého zdroje se diskuse vedla o vývoji války i budoucích potřebách Ukrajiny. Šéf ozbrojených sil amerického Senátu Roger Wicker (R-Miss.) potvrdil, že Zelenskyj svůj požadavek přeformuloval: místo přímé finanční pomoci žádá možnost nakupovat americké zbraně prostřednictvím Evropy.
Na tiskové konferenci po summitu Trump naznačil ochotu k dodání některých obranných systémů: „Chtějí ty tzv. protiraketové rakety a uvidíme, jestli je dokážeme nějak zajistit. Je ale velmi těžké je získat.“
Navzdory těmto signálům však zatím nedošlo k žádnému novému rozhodnutí o americké vojenské pomoci. Situace se vyostřila tento týden poté, co Pentagon oficiálně pozastavil některé plánované dodávky. Důvodem je údajné znepokojení nad snižujícími se zásobami americké výzbroje.
Na Kapitolu mezitím zamrzly pokusy schválit nový balík pomoci. Poslední velký balík v hodnotě 61 miliard dolarů, který měl podporovat Ukrajinu, Izrael i partnery v Pacifiku, byl schválen více než před rokem. Od té doby se nový návrh neposunul.
Spojené království, Kanada a další evropské státy mezitím výrazně zvýšily své příspěvky – jen za první čtvrtletí roku 2025 poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě 23,5 miliardy dolarů a dalších 40,6 miliardy slíbily na zbytek roku. Přesto Evropa sama nedokáže pokrýt potřeby Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu.
„Některé zbraně, které pro nás mají klíčový význam, nevyrábí nikdo jiný než Spojené státy. Proto jsme připraveni, společně s evropskými partnery, je od nich nakoupit,“ uvedl další ukrajinský činitel.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.