Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.
Změna přístupu přichází ve chvíli, kdy Trumpova administrativa zastavila některé již schválené dodávky, včetně přerušení exportu střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot či dělostřelecké munice. Tento krok podle serveru Politico překvapil i ukrajinské představitele a vyvolal znepokojení mezi spojenci.
Evropské státy se nyní snaží najít nové způsoby, jak Ukrajině pomoci. Podle informací ze zákulisí NATO se několik vlád chystá použít své obranné rozpočty na nákup amerických zbraní, které by následně předaly Ukrajině. Výdaje by se zároveň započítaly do závazků vůči NATO ohledně obranného financování. Takové obchody by však vyžadovaly oficiální souhlas Washingtonu, o němž se nyní jedná.
Změnu v přístupu přiznal i samotný Kyjev. „Nemáme na výběr,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel. Vzhledem k pokračující letní ofenzivě Ruska, jež se zaměřila na severovýchodní město Sumy a strategické surovinové zdroje v jeho okolí, prezident Volodymyr Zelenskyj přehodnotil svou strategii získávání výzbroje.
Jedním z klíčových problémů může být tradiční omezení amerických zbraní pro použití jinými státy. Již dříve například došlo ke zpoždění dodávky britských střel Storm Shadow, protože obsahovaly americké komponenty. Ukrajina tak nyní usiluje i o změnu těchto pravidel.
Zbraně vyrobené v USA jsou sice kvalitní, ale zároveň náročné na výrobu a logistiku. Například 18 raketových systémů HIMARS, které USA financovaly už v roce 2022, dosud na Ukrajinu nedorazilo. I přesto zůstávají americké zbraně v oblasti protivzdušné obrany považovány za nejlepší dostupné řešení.
Zatím není jasné, zda USA povolí evropským státům tyto zbraně pro Ukrajinu nakoupit. Přesto se během nedávného summitu NATO v nizozemském Haagu objevily známky možného posunu. Prezident Trump se na jeho okraji sešel se Zelenským a podle přímých účastníků šlo o konstruktivní rozhovor.
„Bylo to velmi pozitivní. Prezident Trump působil soucitně a vstřícně,“ uvedl jeden z lidí obeznámených s jednáním. Podle druhého zdroje se diskuse vedla o vývoji války i budoucích potřebách Ukrajiny. Šéf ozbrojených sil amerického Senátu Roger Wicker (R-Miss.) potvrdil, že Zelenskyj svůj požadavek přeformuloval: místo přímé finanční pomoci žádá možnost nakupovat americké zbraně prostřednictvím Evropy.
Na tiskové konferenci po summitu Trump naznačil ochotu k dodání některých obranných systémů: „Chtějí ty tzv. protiraketové rakety a uvidíme, jestli je dokážeme nějak zajistit. Je ale velmi těžké je získat.“
Navzdory těmto signálům však zatím nedošlo k žádnému novému rozhodnutí o americké vojenské pomoci. Situace se vyostřila tento týden poté, co Pentagon oficiálně pozastavil některé plánované dodávky. Důvodem je údajné znepokojení nad snižujícími se zásobami americké výzbroje.
Na Kapitolu mezitím zamrzly pokusy schválit nový balík pomoci. Poslední velký balík v hodnotě 61 miliard dolarů, který měl podporovat Ukrajinu, Izrael i partnery v Pacifiku, byl schválen více než před rokem. Od té doby se nový návrh neposunul.
Spojené království, Kanada a další evropské státy mezitím výrazně zvýšily své příspěvky – jen za první čtvrtletí roku 2025 poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě 23,5 miliardy dolarů a dalších 40,6 miliardy slíbily na zbytek roku. Přesto Evropa sama nedokáže pokrýt potřeby Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu.
„Některé zbraně, které pro nás mají klíčový význam, nevyrábí nikdo jiný než Spojené státy. Proto jsme připraveni, společně s evropskými partnery, je od nich nakoupit,“ uvedl další ukrajinský činitel.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.