Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.
Změna přístupu přichází ve chvíli, kdy Trumpova administrativa zastavila některé již schválené dodávky, včetně přerušení exportu střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot či dělostřelecké munice. Tento krok podle serveru Politico překvapil i ukrajinské představitele a vyvolal znepokojení mezi spojenci.
Evropské státy se nyní snaží najít nové způsoby, jak Ukrajině pomoci. Podle informací ze zákulisí NATO se několik vlád chystá použít své obranné rozpočty na nákup amerických zbraní, které by následně předaly Ukrajině. Výdaje by se zároveň započítaly do závazků vůči NATO ohledně obranného financování. Takové obchody by však vyžadovaly oficiální souhlas Washingtonu, o němž se nyní jedná.
Změnu v přístupu přiznal i samotný Kyjev. „Nemáme na výběr,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel. Vzhledem k pokračující letní ofenzivě Ruska, jež se zaměřila na severovýchodní město Sumy a strategické surovinové zdroje v jeho okolí, prezident Volodymyr Zelenskyj přehodnotil svou strategii získávání výzbroje.
Jedním z klíčových problémů může být tradiční omezení amerických zbraní pro použití jinými státy. Již dříve například došlo ke zpoždění dodávky britských střel Storm Shadow, protože obsahovaly americké komponenty. Ukrajina tak nyní usiluje i o změnu těchto pravidel.
Zbraně vyrobené v USA jsou sice kvalitní, ale zároveň náročné na výrobu a logistiku. Například 18 raketových systémů HIMARS, které USA financovaly už v roce 2022, dosud na Ukrajinu nedorazilo. I přesto zůstávají americké zbraně v oblasti protivzdušné obrany považovány za nejlepší dostupné řešení.
Zatím není jasné, zda USA povolí evropským státům tyto zbraně pro Ukrajinu nakoupit. Přesto se během nedávného summitu NATO v nizozemském Haagu objevily známky možného posunu. Prezident Trump se na jeho okraji sešel se Zelenským a podle přímých účastníků šlo o konstruktivní rozhovor.
„Bylo to velmi pozitivní. Prezident Trump působil soucitně a vstřícně,“ uvedl jeden z lidí obeznámených s jednáním. Podle druhého zdroje se diskuse vedla o vývoji války i budoucích potřebách Ukrajiny. Šéf ozbrojených sil amerického Senátu Roger Wicker (R-Miss.) potvrdil, že Zelenskyj svůj požadavek přeformuloval: místo přímé finanční pomoci žádá možnost nakupovat americké zbraně prostřednictvím Evropy.
Na tiskové konferenci po summitu Trump naznačil ochotu k dodání některých obranných systémů: „Chtějí ty tzv. protiraketové rakety a uvidíme, jestli je dokážeme nějak zajistit. Je ale velmi těžké je získat.“
Navzdory těmto signálům však zatím nedošlo k žádnému novému rozhodnutí o americké vojenské pomoci. Situace se vyostřila tento týden poté, co Pentagon oficiálně pozastavil některé plánované dodávky. Důvodem je údajné znepokojení nad snižujícími se zásobami americké výzbroje.
Na Kapitolu mezitím zamrzly pokusy schválit nový balík pomoci. Poslední velký balík v hodnotě 61 miliard dolarů, který měl podporovat Ukrajinu, Izrael i partnery v Pacifiku, byl schválen více než před rokem. Od té doby se nový návrh neposunul.
Spojené království, Kanada a další evropské státy mezitím výrazně zvýšily své příspěvky – jen za první čtvrtletí roku 2025 poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě 23,5 miliardy dolarů a dalších 40,6 miliardy slíbily na zbytek roku. Přesto Evropa sama nedokáže pokrýt potřeby Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu.
„Některé zbraně, které pro nás mají klíčový význam, nevyrábí nikdo jiný než Spojené státy. Proto jsme připraveni, společně s evropskými partnery, je od nich nakoupit,“ uvedl další ukrajinský činitel.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ještě dnes uskuteční telefonní hovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý známý rozhovor od lednového nástupu Trumpa do funkce. Naposledy spolu mluvili v polovině června.
Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.
Prezident Petr Pavel se rozhodl udělit čtyři nové milosti. Od začátku svého mandátu tak omilostnil již sedmnáct osob. Ve všech čtyřech případech sehrály hlavní roli závažné sociální, zdravotní nebo rodinné okolnosti, kvůli nimž prezident považoval výkon trestu za nevhodný.
Tragický případ jedenáctiletého chlapce ze Slovenska, který v červnu zemřel po nakažení smrtící amébou Naegleria fowleri, vyvolal otázky ohledně bezpečnosti koupání. Přesto hygienici v České republice uklidňují veřejnost – podle nich tuzemská koupaliště nepředstavují riziko a není důvod k obavám.
Astronomové ve středu potvrdili objev třetího známého mezihvězdného objektu, který právě prolétá naší Sluneční soustavou. Těleso, označené jako 3I/Atlas, bylo zpočátku vedeno pod technickým jménem A11pl3Z, než bylo potvrzeno, že pochází z prostoru mimo naši hvězdnou soustavu.
Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.