Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.
Změna přístupu přichází ve chvíli, kdy Trumpova administrativa zastavila některé již schválené dodávky, včetně přerušení exportu střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot či dělostřelecké munice. Tento krok podle serveru Politico překvapil i ukrajinské představitele a vyvolal znepokojení mezi spojenci.
Evropské státy se nyní snaží najít nové způsoby, jak Ukrajině pomoci. Podle informací ze zákulisí NATO se několik vlád chystá použít své obranné rozpočty na nákup amerických zbraní, které by následně předaly Ukrajině. Výdaje by se zároveň započítaly do závazků vůči NATO ohledně obranného financování. Takové obchody by však vyžadovaly oficiální souhlas Washingtonu, o němž se nyní jedná.
Změnu v přístupu přiznal i samotný Kyjev. „Nemáme na výběr,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel. Vzhledem k pokračující letní ofenzivě Ruska, jež se zaměřila na severovýchodní město Sumy a strategické surovinové zdroje v jeho okolí, prezident Volodymyr Zelenskyj přehodnotil svou strategii získávání výzbroje.
Jedním z klíčových problémů může být tradiční omezení amerických zbraní pro použití jinými státy. Již dříve například došlo ke zpoždění dodávky britských střel Storm Shadow, protože obsahovaly americké komponenty. Ukrajina tak nyní usiluje i o změnu těchto pravidel.
Zbraně vyrobené v USA jsou sice kvalitní, ale zároveň náročné na výrobu a logistiku. Například 18 raketových systémů HIMARS, které USA financovaly už v roce 2022, dosud na Ukrajinu nedorazilo. I přesto zůstávají americké zbraně v oblasti protivzdušné obrany považovány za nejlepší dostupné řešení.
Zatím není jasné, zda USA povolí evropským státům tyto zbraně pro Ukrajinu nakoupit. Přesto se během nedávného summitu NATO v nizozemském Haagu objevily známky možného posunu. Prezident Trump se na jeho okraji sešel se Zelenským a podle přímých účastníků šlo o konstruktivní rozhovor.
„Bylo to velmi pozitivní. Prezident Trump působil soucitně a vstřícně,“ uvedl jeden z lidí obeznámených s jednáním. Podle druhého zdroje se diskuse vedla o vývoji války i budoucích potřebách Ukrajiny. Šéf ozbrojených sil amerického Senátu Roger Wicker (R-Miss.) potvrdil, že Zelenskyj svůj požadavek přeformuloval: místo přímé finanční pomoci žádá možnost nakupovat americké zbraně prostřednictvím Evropy.
Na tiskové konferenci po summitu Trump naznačil ochotu k dodání některých obranných systémů: „Chtějí ty tzv. protiraketové rakety a uvidíme, jestli je dokážeme nějak zajistit. Je ale velmi těžké je získat.“
Navzdory těmto signálům však zatím nedošlo k žádnému novému rozhodnutí o americké vojenské pomoci. Situace se vyostřila tento týden poté, co Pentagon oficiálně pozastavil některé plánované dodávky. Důvodem je údajné znepokojení nad snižujícími se zásobami americké výzbroje.
Na Kapitolu mezitím zamrzly pokusy schválit nový balík pomoci. Poslední velký balík v hodnotě 61 miliard dolarů, který měl podporovat Ukrajinu, Izrael i partnery v Pacifiku, byl schválen více než před rokem. Od té doby se nový návrh neposunul.
Spojené království, Kanada a další evropské státy mezitím výrazně zvýšily své příspěvky – jen za první čtvrtletí roku 2025 poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě 23,5 miliardy dolarů a dalších 40,6 miliardy slíbily na zbytek roku. Přesto Evropa sama nedokáže pokrýt potřeby Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu.
„Některé zbraně, které pro nás mají klíčový význam, nevyrábí nikdo jiný než Spojené státy. Proto jsme připraveni, společně s evropskými partnery, je od nich nakoupit,“ uvedl další ukrajinský činitel.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.