Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.
Změna přístupu přichází ve chvíli, kdy Trumpova administrativa zastavila některé již schválené dodávky, včetně přerušení exportu střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot či dělostřelecké munice. Tento krok podle serveru Politico překvapil i ukrajinské představitele a vyvolal znepokojení mezi spojenci.
Evropské státy se nyní snaží najít nové způsoby, jak Ukrajině pomoci. Podle informací ze zákulisí NATO se několik vlád chystá použít své obranné rozpočty na nákup amerických zbraní, které by následně předaly Ukrajině. Výdaje by se zároveň započítaly do závazků vůči NATO ohledně obranného financování. Takové obchody by však vyžadovaly oficiální souhlas Washingtonu, o němž se nyní jedná.
Změnu v přístupu přiznal i samotný Kyjev. „Nemáme na výběr,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel. Vzhledem k pokračující letní ofenzivě Ruska, jež se zaměřila na severovýchodní město Sumy a strategické surovinové zdroje v jeho okolí, prezident Volodymyr Zelenskyj přehodnotil svou strategii získávání výzbroje.
Jedním z klíčových problémů může být tradiční omezení amerických zbraní pro použití jinými státy. Již dříve například došlo ke zpoždění dodávky britských střel Storm Shadow, protože obsahovaly americké komponenty. Ukrajina tak nyní usiluje i o změnu těchto pravidel.
Zbraně vyrobené v USA jsou sice kvalitní, ale zároveň náročné na výrobu a logistiku. Například 18 raketových systémů HIMARS, které USA financovaly už v roce 2022, dosud na Ukrajinu nedorazilo. I přesto zůstávají americké zbraně v oblasti protivzdušné obrany považovány za nejlepší dostupné řešení.
Zatím není jasné, zda USA povolí evropským státům tyto zbraně pro Ukrajinu nakoupit. Přesto se během nedávného summitu NATO v nizozemském Haagu objevily známky možného posunu. Prezident Trump se na jeho okraji sešel se Zelenským a podle přímých účastníků šlo o konstruktivní rozhovor.
„Bylo to velmi pozitivní. Prezident Trump působil soucitně a vstřícně,“ uvedl jeden z lidí obeznámených s jednáním. Podle druhého zdroje se diskuse vedla o vývoji války i budoucích potřebách Ukrajiny. Šéf ozbrojených sil amerického Senátu Roger Wicker (R-Miss.) potvrdil, že Zelenskyj svůj požadavek přeformuloval: místo přímé finanční pomoci žádá možnost nakupovat americké zbraně prostřednictvím Evropy.
Na tiskové konferenci po summitu Trump naznačil ochotu k dodání některých obranných systémů: „Chtějí ty tzv. protiraketové rakety a uvidíme, jestli je dokážeme nějak zajistit. Je ale velmi těžké je získat.“
Navzdory těmto signálům však zatím nedošlo k žádnému novému rozhodnutí o americké vojenské pomoci. Situace se vyostřila tento týden poté, co Pentagon oficiálně pozastavil některé plánované dodávky. Důvodem je údajné znepokojení nad snižujícími se zásobami americké výzbroje.
Na Kapitolu mezitím zamrzly pokusy schválit nový balík pomoci. Poslední velký balík v hodnotě 61 miliard dolarů, který měl podporovat Ukrajinu, Izrael i partnery v Pacifiku, byl schválen více než před rokem. Od té doby se nový návrh neposunul.
Spojené království, Kanada a další evropské státy mezitím výrazně zvýšily své příspěvky – jen za první čtvrtletí roku 2025 poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě 23,5 miliardy dolarů a dalších 40,6 miliardy slíbily na zbytek roku. Přesto Evropa sama nedokáže pokrýt potřeby Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu.
„Některé zbraně, které pro nás mají klíčový význam, nevyrábí nikdo jiný než Spojené státy. Proto jsme připraveni, společně s evropskými partnery, je od nich nakoupit,“ uvedl další ukrajinský činitel.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.