Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, trvá na tom, že Kyjevu nebude umožněno vstoupit do NATO ani do jiného vojenského paktu se západními zeměmi. Rusko také dalo jasně najevo, že by nenasazení sil NATO na území Ukrajiny bylo „nepřijatelné“.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zakharova ve čtvrtek na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedla, že to nejsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale garance nejistoty na evropském kontinentu. Kreml i nadále odmítá nasazení jakýchkoli sil NATO na Ukrajině, a to ani za účelem dohledu nad příměřím nebo jako mírové síly. Zakharova dodala, že Rusko nebude diskutovat o cizím zásahu na Ukrajině, který by podkopával bezpečnost.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý v bruselském sídle NATO jasně řekl, že Moskva by neměla mít právo rozhodovat o tom, jaké jednotky budou nakonec na Ukrajině nasazeny. O tom by měl rozhodovat Kyjev. Rutte uvedl, že Finsko nepožádalo Rusko o souhlas se vstupem do NATO a že to jsou suverénní národy, takže pokud Ukrajina chce mít bezpečnostní síly na podporu míru, je to na nich.
Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina třiceti národů, které podporují Ukrajinu, žádá větší bezpečnostní garance. Cílem je zajistit, aby jakýkoli mír byl trvalý, a ne aby Rusko získalo čas na přeskupení a na následnou invazi v budoucnu. Mezi zeměmi, které se přihlásily k nasazení vojenského personálu na Ukrajině, jsou Spojené království, Francie a Estonsko. Podle Marka Rutteho se Rusko v dohledné době ukazuje jako destabilizující a konfrontační síla v Evropě a ve světě. Rutte dodal, že by se mezinárodní vojenská aliance neměla přeceňovat a že Rusko je jen „guvernér Texasu, nic víc“.
Během více než tří a půl let trvajících bojů Rusko dokázalo, že není schopno pohltit mnohem menší národ. Ztratilo statisíce vojáků, což je astronomicky vyšší počet ztrát než v Sovětské armádě během války v Afghánistánu. O život přišly také desítky generálů a dalších vysoce postavených důstojníků, zatímco Kyjev provedl operace hluboko v Rusku, například červnové útoky drony, které zničily řadu letadel na zemi.
Ruské problémy mohou být mnohem hlubší než jen ztráty na bojišti. Mezinárodní sankce omezují její ekonomiku, která se drží nad vodou jen díky vysokým vojenským výdajům. V současné době je ruská ekonomika menší než ekonomika amerického státu Texas.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa reagovaly na evropský návrh s ambivalencí. Trump sice neřekl, že je proti, ale dal jasně najevo, že se americké jednotky mise nezúčastní. Setkání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce minulý měsíc nepřineslo příměří, v které Trump doufal. Nicméně Mark Rutte na to reagoval slovy, že Trump ví, že Ukrajina potřebuje skutečné bezpečnostní záruky, a ne opakování Budapešťského memoranda a Minských dohod, které Rusko porušilo. Je nepravděpodobné, že by se členové NATO spoléhali potřetí na ruské sliby bez přísnějších garancí.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.