Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, trvá na tom, že Kyjevu nebude umožněno vstoupit do NATO ani do jiného vojenského paktu se západními zeměmi. Rusko také dalo jasně najevo, že by nenasazení sil NATO na území Ukrajiny bylo „nepřijatelné“.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zakharova ve čtvrtek na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedla, že to nejsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale garance nejistoty na evropském kontinentu. Kreml i nadále odmítá nasazení jakýchkoli sil NATO na Ukrajině, a to ani za účelem dohledu nad příměřím nebo jako mírové síly. Zakharova dodala, že Rusko nebude diskutovat o cizím zásahu na Ukrajině, který by podkopával bezpečnost.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý v bruselském sídle NATO jasně řekl, že Moskva by neměla mít právo rozhodovat o tom, jaké jednotky budou nakonec na Ukrajině nasazeny. O tom by měl rozhodovat Kyjev. Rutte uvedl, že Finsko nepožádalo Rusko o souhlas se vstupem do NATO a že to jsou suverénní národy, takže pokud Ukrajina chce mít bezpečnostní síly na podporu míru, je to na nich.
Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina třiceti národů, které podporují Ukrajinu, žádá větší bezpečnostní garance. Cílem je zajistit, aby jakýkoli mír byl trvalý, a ne aby Rusko získalo čas na přeskupení a na následnou invazi v budoucnu. Mezi zeměmi, které se přihlásily k nasazení vojenského personálu na Ukrajině, jsou Spojené království, Francie a Estonsko. Podle Marka Rutteho se Rusko v dohledné době ukazuje jako destabilizující a konfrontační síla v Evropě a ve světě. Rutte dodal, že by se mezinárodní vojenská aliance neměla přeceňovat a že Rusko je jen „guvernér Texasu, nic víc“.
Během více než tří a půl let trvajících bojů Rusko dokázalo, že není schopno pohltit mnohem menší národ. Ztratilo statisíce vojáků, což je astronomicky vyšší počet ztrát než v Sovětské armádě během války v Afghánistánu. O život přišly také desítky generálů a dalších vysoce postavených důstojníků, zatímco Kyjev provedl operace hluboko v Rusku, například červnové útoky drony, které zničily řadu letadel na zemi.
Ruské problémy mohou být mnohem hlubší než jen ztráty na bojišti. Mezinárodní sankce omezují její ekonomiku, která se drží nad vodou jen díky vysokým vojenským výdajům. V současné době je ruská ekonomika menší než ekonomika amerického státu Texas.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa reagovaly na evropský návrh s ambivalencí. Trump sice neřekl, že je proti, ale dal jasně najevo, že se americké jednotky mise nezúčastní. Setkání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce minulý měsíc nepřineslo příměří, v které Trump doufal. Nicméně Mark Rutte na to reagoval slovy, že Trump ví, že Ukrajina potřebuje skutečné bezpečnostní záruky, a ne opakování Budapešťského memoranda a Minských dohod, které Rusko porušilo. Je nepravděpodobné, že by se členové NATO spoléhali potřetí na ruské sliby bez přísnějších garancí.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.