Ukrajina do NATO nesmí. Může se ale NATO přidat k Ukrajině?

NATO
NATO, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 17:48
Sdílej:

Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.

Rusko, které v únoru 2022 zahájilo nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, trvá na tom, že Kyjevu nebude umožněno vstoupit do NATO ani do jiného vojenského paktu se západními zeměmi. Rusko také dalo jasně najevo, že by nenasazení sil NATO na území Ukrajiny bylo „nepřijatelné“.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zakharova ve čtvrtek na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedla, že to nejsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale garance nejistoty na evropském kontinentu. Kreml i nadále odmítá nasazení jakýchkoli sil NATO na Ukrajině, a to ani za účelem dohledu nad příměřím nebo jako mírové síly. Zakharova dodala, že Rusko nebude diskutovat o cizím zásahu na Ukrajině, který by podkopával bezpečnost.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý v bruselském sídle NATO jasně řekl, že Moskva by neměla mít právo rozhodovat o tom, jaké jednotky budou nakonec na Ukrajině nasazeny. O tom by měl rozhodovat Kyjev. Rutte uvedl, že Finsko nepožádalo Rusko o souhlas se vstupem do NATO a že to jsou suverénní národy, takže pokud Ukrajina chce mít bezpečnostní síly na podporu míru, je to na nich.

Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina třiceti národů, které podporují Ukrajinu, žádá větší bezpečnostní garance. Cílem je zajistit, aby jakýkoli mír byl trvalý, a ne aby Rusko získalo čas na přeskupení a na následnou invazi v budoucnu. Mezi zeměmi, které se přihlásily k nasazení vojenského personálu na Ukrajině, jsou Spojené království, Francie a Estonsko. Podle Marka Rutteho se Rusko v dohledné době ukazuje jako destabilizující a konfrontační síla v Evropě a ve světě. Rutte dodal, že by se mezinárodní vojenská aliance neměla přeceňovat a že Rusko je jen „guvernér Texasu, nic víc“.

Během více než tří a půl let trvajících bojů Rusko dokázalo, že není schopno pohltit mnohem menší národ. Ztratilo statisíce vojáků, což je astronomicky vyšší počet ztrát než v Sovětské armádě během války v Afghánistánu. O život přišly také desítky generálů a dalších vysoce postavených důstojníků, zatímco Kyjev provedl operace hluboko v Rusku, například červnové útoky drony, které zničily řadu letadel na zemi.

Ruské problémy mohou být mnohem hlubší než jen ztráty na bojišti. Mezinárodní sankce omezují její ekonomiku, která se drží nad vodou jen díky vysokým vojenským výdajům. V současné době je ruská ekonomika menší než ekonomika amerického státu Texas.

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa reagovaly na evropský návrh s ambivalencí. Trump sice neřekl, že je proti, ale dal jasně najevo, že se americké jednotky mise nezúčastní. Setkání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce minulý měsíc nepřineslo příměří, v které Trump doufal. Nicméně Mark Rutte na to reagoval slovy, že Trump ví, že Ukrajina potřebuje skutečné bezpečnostní záruky, a ne opakování Budapešťského memoranda a Minských dohod, které Rusko porušilo. Je nepravděpodobné, že by se členové NATO spoléhali potřetí na ruské sliby bez přísnějších garancí. 

Stalo se