Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Rusko, které v únoru 2022 zahájilo nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, trvá na tom, že Kyjevu nebude umožněno vstoupit do NATO ani do jiného vojenského paktu se západními zeměmi. Rusko také dalo jasně najevo, že by nenasazení sil NATO na území Ukrajiny bylo „nepřijatelné“.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zakharova ve čtvrtek na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedla, že to nejsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale garance nejistoty na evropském kontinentu. Kreml i nadále odmítá nasazení jakýchkoli sil NATO na Ukrajině, a to ani za účelem dohledu nad příměřím nebo jako mírové síly. Zakharova dodala, že Rusko nebude diskutovat o cizím zásahu na Ukrajině, který by podkopával bezpečnost.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý v bruselském sídle NATO jasně řekl, že Moskva by neměla mít právo rozhodovat o tom, jaké jednotky budou nakonec na Ukrajině nasazeny. O tom by měl rozhodovat Kyjev. Rutte uvedl, že Finsko nepožádalo Rusko o souhlas se vstupem do NATO a že to jsou suverénní národy, takže pokud Ukrajina chce mít bezpečnostní síly na podporu míru, je to na nich.
Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina třiceti národů, které podporují Ukrajinu, žádá větší bezpečnostní garance. Cílem je zajistit, aby jakýkoli mír byl trvalý, a ne aby Rusko získalo čas na přeskupení a na následnou invazi v budoucnu. Mezi zeměmi, které se přihlásily k nasazení vojenského personálu na Ukrajině, jsou Spojené království, Francie a Estonsko. Podle Marka Rutteho se Rusko v dohledné době ukazuje jako destabilizující a konfrontační síla v Evropě a ve světě. Rutte dodal, že by se mezinárodní vojenská aliance neměla přeceňovat a že Rusko je jen „guvernér Texasu, nic víc“.
Během více než tří a půl let trvajících bojů Rusko dokázalo, že není schopno pohltit mnohem menší národ. Ztratilo statisíce vojáků, což je astronomicky vyšší počet ztrát než v Sovětské armádě během války v Afghánistánu. O život přišly také desítky generálů a dalších vysoce postavených důstojníků, zatímco Kyjev provedl operace hluboko v Rusku, například červnové útoky drony, které zničily řadu letadel na zemi.
Ruské problémy mohou být mnohem hlubší než jen ztráty na bojišti. Mezinárodní sankce omezují její ekonomiku, která se drží nad vodou jen díky vysokým vojenským výdajům. V současné době je ruská ekonomika menší než ekonomika amerického státu Texas.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa reagovaly na evropský návrh s ambivalencí. Trump sice neřekl, že je proti, ale dal jasně najevo, že se americké jednotky mise nezúčastní. Setkání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce minulý měsíc nepřineslo příměří, v které Trump doufal. Nicméně Mark Rutte na to reagoval slovy, že Trump ví, že Ukrajina potřebuje skutečné bezpečnostní záruky, a ne opakování Budapešťského memoranda a Minských dohod, které Rusko porušilo. Je nepravděpodobné, že by se členové NATO spoléhali potřetí na ruské sliby bez přísnějších garancí.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.