Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Ukrajinská diplomatka v rozhovoru pro Politico uvedla, že nynější turbulence otevírají prostor pro to, aby se NATO stalo efektivnějším, inovativnějším a schopnějším čelit ruské hrozbě. Právě integrace Ukrajiny by podle ní mohla být klíčem k této modernizaci. Getmančuková se ohradila proti Trumpovu tvrzení, že je aliance jen „papírovým tygrem“, a připomněla, že Kreml se i přes desetiletí snah nikdy neodvážil přímo zaútočit na žádný členský stát.
Pro Kyjev zůstává pověstný Článek 5 o kolektivní obraně zlatým standardem bezpečnostních záruk. Podle velvyslankyně mu nemůže konkurovat ani doložka EU o vzájemné pomoci. Přestože je plnohodnotné členství Ukrajiny kvůli odporu Washingtonu a nutnosti konsenzu všech členů momentálně politicky nedosažitelné, Kyjev usiluje o alternativní uspořádání, které by se garancím Článku 5 co nejvíce blížilo.
Ukrajina si však nedělá iluze o vnitřních trhlinách v bloku. Getmančuková přiznala, že důvěra Kyjeva byla v minulosti otřesena, zejména v prvních letech války. NATO se tehdy záměrně distancovalo od dodávek smrtících zbraní, což Ukrajina vnímala jako neochotu se skutečně angažovat. Situace se změnila až po znovuzvolení Trumpa a následném omezení přímé pomoci z Washingtonu, kdy aliance převzala roli hlavního koordinátora vojenské podpory.
Zajímavý vývoj vykazuje i veřejné mínění na samotné Ukrajině. Zatímco v roce 2022 dosahovala podpora vstupu do NATO rekordních 89 %, od té doby setrvale klesá. Důvodem je pravděpodobně únava z dlouhého čekání a pocit, že se země musí v obraně spoléhat především na vlastní síly. Právě díky válečným zkušenostem a vývoji vlastních zbraňových systémů se však Ukrajina dostala do pozice, kdy má alianci co nabídnout.
Kyjev se dnes vnímá jako partner, který již v praxi naplňuje strategickou koncepci NATO, aniž by byl jeho formálním členem. Ukrajinská armáda je v podstatě jedinou silou, která v reálném boji zastavuje Rusko – tedy nepřítele, kterého aliance sama definuje jako svou největší a nejpřímější hrozbu. Tato zkušenost z moderního bojiště je pro západní armády neocenitelným zdrojem informací.
Velvyslankyně Getmančuková zdůrazňuje, že Ukrajina už není jen žadatelem o pomoc, ale aktivním přispěvatelem k evropské bezpečnosti. Její země testuje nové technologie a taktiky, které by NATO v budoucnu mohlo potřebovat. Transformace aliance by tedy neměla být vnímána jako její konec, ale jako přizpůsobení se nové realitě, ve které hraje Kyjev ústřední roli.
Současná nejistota kolem setrvání USA v NATO sice nahrává plánům Vladimira Putina, ale pro Ukrajinu představuje šanci definovat své místo v nové bezpečnostní architektuře Evropy. Pokud se NATO dokáže „přenastavit“, může z krize vyjít silnější právě díky těsnějšímu propojení s ukrajinským obranným potenciálem.
Debata o budoucnosti aliance tak v Kyjevě nerezonuje strachem, ale spíše pragmatismem. Ukrajinští představitelé věří, že jejich země je logickým pilířem jakékoliv budoucí obranné struktury, bez ohledu na to, jaké jméno nebo formu nakonec NATO pod tlakem americké administrativy přijme.
Závěrem Getmančuková dodává, že boj Ukrajiny za suverenitu je neoddělitelně spjat s přežitím západních demokratických hodnot. Pokud má NATO přežít a být relevantní i v roce 2026 a dále, musí podle ní najít způsob, jak integrovat jedinou zemi, která má s odrážením rozsáhlé agrese v Evropě skutečné zkušenosti.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.