Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Ukrajinská diplomatka v rozhovoru pro Politico uvedla, že nynější turbulence otevírají prostor pro to, aby se NATO stalo efektivnějším, inovativnějším a schopnějším čelit ruské hrozbě. Právě integrace Ukrajiny by podle ní mohla být klíčem k této modernizaci. Getmančuková se ohradila proti Trumpovu tvrzení, že je aliance jen „papírovým tygrem“, a připomněla, že Kreml se i přes desetiletí snah nikdy neodvážil přímo zaútočit na žádný členský stát.
Pro Kyjev zůstává pověstný Článek 5 o kolektivní obraně zlatým standardem bezpečnostních záruk. Podle velvyslankyně mu nemůže konkurovat ani doložka EU o vzájemné pomoci. Přestože je plnohodnotné členství Ukrajiny kvůli odporu Washingtonu a nutnosti konsenzu všech členů momentálně politicky nedosažitelné, Kyjev usiluje o alternativní uspořádání, které by se garancím Článku 5 co nejvíce blížilo.
Ukrajina si však nedělá iluze o vnitřních trhlinách v bloku. Getmančuková přiznala, že důvěra Kyjeva byla v minulosti otřesena, zejména v prvních letech války. NATO se tehdy záměrně distancovalo od dodávek smrtících zbraní, což Ukrajina vnímala jako neochotu se skutečně angažovat. Situace se změnila až po znovuzvolení Trumpa a následném omezení přímé pomoci z Washingtonu, kdy aliance převzala roli hlavního koordinátora vojenské podpory.
Zajímavý vývoj vykazuje i veřejné mínění na samotné Ukrajině. Zatímco v roce 2022 dosahovala podpora vstupu do NATO rekordních 89 %, od té doby setrvale klesá. Důvodem je pravděpodobně únava z dlouhého čekání a pocit, že se země musí v obraně spoléhat především na vlastní síly. Právě díky válečným zkušenostem a vývoji vlastních zbraňových systémů se však Ukrajina dostala do pozice, kdy má alianci co nabídnout.
Kyjev se dnes vnímá jako partner, který již v praxi naplňuje strategickou koncepci NATO, aniž by byl jeho formálním členem. Ukrajinská armáda je v podstatě jedinou silou, která v reálném boji zastavuje Rusko – tedy nepřítele, kterého aliance sama definuje jako svou největší a nejpřímější hrozbu. Tato zkušenost z moderního bojiště je pro západní armády neocenitelným zdrojem informací.
Velvyslankyně Getmančuková zdůrazňuje, že Ukrajina už není jen žadatelem o pomoc, ale aktivním přispěvatelem k evropské bezpečnosti. Její země testuje nové technologie a taktiky, které by NATO v budoucnu mohlo potřebovat. Transformace aliance by tedy neměla být vnímána jako její konec, ale jako přizpůsobení se nové realitě, ve které hraje Kyjev ústřední roli.
Současná nejistota kolem setrvání USA v NATO sice nahrává plánům Vladimira Putina, ale pro Ukrajinu představuje šanci definovat své místo v nové bezpečnostní architektuře Evropy. Pokud se NATO dokáže „přenastavit“, může z krize vyjít silnější právě díky těsnějšímu propojení s ukrajinským obranným potenciálem.
Debata o budoucnosti aliance tak v Kyjevě nerezonuje strachem, ale spíše pragmatismem. Ukrajinští představitelé věří, že jejich země je logickým pilířem jakékoliv budoucí obranné struktury, bez ohledu na to, jaké jméno nebo formu nakonec NATO pod tlakem americké administrativy přijme.
Závěrem Getmančuková dodává, že boj Ukrajiny za suverenitu je neoddělitelně spjat s přežitím západních demokratických hodnot. Pokud má NATO přežít a být relevantní i v roce 2026 a dále, musí podle ní najít způsob, jak integrovat jedinou zemi, která má s odrážením rozsáhlé agrese v Evropě skutečné zkušenosti.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.