Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Ukrajinská diplomatka v rozhovoru pro Politico uvedla, že nynější turbulence otevírají prostor pro to, aby se NATO stalo efektivnějším, inovativnějším a schopnějším čelit ruské hrozbě. Právě integrace Ukrajiny by podle ní mohla být klíčem k této modernizaci. Getmančuková se ohradila proti Trumpovu tvrzení, že je aliance jen „papírovým tygrem“, a připomněla, že Kreml se i přes desetiletí snah nikdy neodvážil přímo zaútočit na žádný členský stát.
Pro Kyjev zůstává pověstný Článek 5 o kolektivní obraně zlatým standardem bezpečnostních záruk. Podle velvyslankyně mu nemůže konkurovat ani doložka EU o vzájemné pomoci. Přestože je plnohodnotné členství Ukrajiny kvůli odporu Washingtonu a nutnosti konsenzu všech členů momentálně politicky nedosažitelné, Kyjev usiluje o alternativní uspořádání, které by se garancím Článku 5 co nejvíce blížilo.
Ukrajina si však nedělá iluze o vnitřních trhlinách v bloku. Getmančuková přiznala, že důvěra Kyjeva byla v minulosti otřesena, zejména v prvních letech války. NATO se tehdy záměrně distancovalo od dodávek smrtících zbraní, což Ukrajina vnímala jako neochotu se skutečně angažovat. Situace se změnila až po znovuzvolení Trumpa a následném omezení přímé pomoci z Washingtonu, kdy aliance převzala roli hlavního koordinátora vojenské podpory.
Zajímavý vývoj vykazuje i veřejné mínění na samotné Ukrajině. Zatímco v roce 2022 dosahovala podpora vstupu do NATO rekordních 89 %, od té doby setrvale klesá. Důvodem je pravděpodobně únava z dlouhého čekání a pocit, že se země musí v obraně spoléhat především na vlastní síly. Právě díky válečným zkušenostem a vývoji vlastních zbraňových systémů se však Ukrajina dostala do pozice, kdy má alianci co nabídnout.
Kyjev se dnes vnímá jako partner, který již v praxi naplňuje strategickou koncepci NATO, aniž by byl jeho formálním členem. Ukrajinská armáda je v podstatě jedinou silou, která v reálném boji zastavuje Rusko – tedy nepřítele, kterého aliance sama definuje jako svou největší a nejpřímější hrozbu. Tato zkušenost z moderního bojiště je pro západní armády neocenitelným zdrojem informací.
Velvyslankyně Getmančuková zdůrazňuje, že Ukrajina už není jen žadatelem o pomoc, ale aktivním přispěvatelem k evropské bezpečnosti. Její země testuje nové technologie a taktiky, které by NATO v budoucnu mohlo potřebovat. Transformace aliance by tedy neměla být vnímána jako její konec, ale jako přizpůsobení se nové realitě, ve které hraje Kyjev ústřední roli.
Současná nejistota kolem setrvání USA v NATO sice nahrává plánům Vladimira Putina, ale pro Ukrajinu představuje šanci definovat své místo v nové bezpečnostní architektuře Evropy. Pokud se NATO dokáže „přenastavit“, může z krize vyjít silnější právě díky těsnějšímu propojení s ukrajinským obranným potenciálem.
Debata o budoucnosti aliance tak v Kyjevě nerezonuje strachem, ale spíše pragmatismem. Ukrajinští představitelé věří, že jejich země je logickým pilířem jakékoliv budoucí obranné struktury, bez ohledu na to, jaké jméno nebo formu nakonec NATO pod tlakem americké administrativy přijme.
Závěrem Getmančuková dodává, že boj Ukrajiny za suverenitu je neoddělitelně spjat s přežitím západních demokratických hodnot. Pokud má NATO přežít a být relevantní i v roce 2026 a dále, musí podle ní najít způsob, jak integrovat jedinou zemi, která má s odrážením rozsáhlé agrese v Evropě skutečné zkušenosti.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.