Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
První lekce se týká efektivního využití defenzivní geografie. Írán těží z obrovské vzdálenosti, která ho dělí od hlavního útočníka, což komplikuje logistiku a přesuny amerických sil. Tchaj-wan má v tomto směru situaci horší, protože leží přímo ve stínu Číny, která má své síly trvale soustředěny v regionu. Ostrovní republika však disponuje vlastním trumfem – 130 kilometrů širokým průlivem. Provedení obojživelné invaze přes takovou vodní plochu by bylo logistickou noční můrou, která by zastínila i vylodění v Normandii. Tchaj-wan by měl proto maximálně využít svůj členitý a hornatý terén k vybudování hluboko zakopaných a odolných stanovišť.
Druhou prioritou by pro Tchaj-pej mělo být ovládnutí faktoru času. Stejně jako se Írán snaží vyčerpat trpělivost americké společnosti a vlády dlouhodobým odporem, musí i Tchaj-wan plánovat válku jako vleklý proces, nikoliv bleskový střet. Cílem není nutně Čínu porazit v přímém boji, ale udržet se dostatečně dlouho, aby umožnil americkým a spojeneckým posilám dorazit do zóny konfliktu a shromáždit tam převahu. Čas musí pracovat pro obránce, nikoliv pro útočníka.
Třetí lekce se zaměřuje na odolnost velení, tedy na to, aby nebylo možné odpor zlomit jedním „stětím hlavy“. Íránské revoluční gardy se na válku připravily tak, že delegovaly pravomoci na regionální velitele, kteří mohou útočit nezávisle na rozkazech z centra. Ani smrt nejvyššího vůdce Alího Chameneího v úvodu konfliktu nevedla k zastavení íránské bojovnosti. Tchaj-wan, jakožto liberální společnost, sice nemůže zajít v decentralizaci tak daleko, ale jeho armáda musí být strukturována tak, aby ztráta vrcholného politického vedení neznamenala kolaps celého obranného úsilí.
Poslední, čtvrtá lekce, se týká designu ozbrojených sil. Holmes doporučuje upřednostnit kvantitu a jednoduchost před několika málo drahými a sofistikovanými systémy. Tchaj-wan by se měl inspirovat íránským přístupem: namísto soustředění se na velké letouny a bitevní lodě by měl vsadit na hejna levných dronů, stealth raketové korvety a balistické střely. Tato malá plavidla by měla být rozptýlena v mnoha drobných rybářských přístavech po celém obvodu ostrova. Záměrné mísení vojenských a civilních plavidel by pak čínským zpravodajcům připravilo neřešitelné potíže při vyhledávání cílů.
Tento pohled ukazuje, že i od nepřítele, jako je Írán, se lze naučit mnohé o asymetrické obraně. Tchaj-wan by měl tyto poznatky zkombinovat s důmyslností, kterou v současnosti projevují například obránci Ukrajiny, aby se stal pro potenciálního agresora skutečně nestravitelným soustem.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.