Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
První lekce se týká efektivního využití defenzivní geografie. Írán těží z obrovské vzdálenosti, která ho dělí od hlavního útočníka, což komplikuje logistiku a přesuny amerických sil. Tchaj-wan má v tomto směru situaci horší, protože leží přímo ve stínu Číny, která má své síly trvale soustředěny v regionu. Ostrovní republika však disponuje vlastním trumfem – 130 kilometrů širokým průlivem. Provedení obojživelné invaze přes takovou vodní plochu by bylo logistickou noční můrou, která by zastínila i vylodění v Normandii. Tchaj-wan by měl proto maximálně využít svůj členitý a hornatý terén k vybudování hluboko zakopaných a odolných stanovišť.
Druhou prioritou by pro Tchaj-pej mělo být ovládnutí faktoru času. Stejně jako se Írán snaží vyčerpat trpělivost americké společnosti a vlády dlouhodobým odporem, musí i Tchaj-wan plánovat válku jako vleklý proces, nikoliv bleskový střet. Cílem není nutně Čínu porazit v přímém boji, ale udržet se dostatečně dlouho, aby umožnil americkým a spojeneckým posilám dorazit do zóny konfliktu a shromáždit tam převahu. Čas musí pracovat pro obránce, nikoliv pro útočníka.
Třetí lekce se zaměřuje na odolnost velení, tedy na to, aby nebylo možné odpor zlomit jedním „stětím hlavy“. Íránské revoluční gardy se na válku připravily tak, že delegovaly pravomoci na regionální velitele, kteří mohou útočit nezávisle na rozkazech z centra. Ani smrt nejvyššího vůdce Alího Chameneího v úvodu konfliktu nevedla k zastavení íránské bojovnosti. Tchaj-wan, jakožto liberální společnost, sice nemůže zajít v decentralizaci tak daleko, ale jeho armáda musí být strukturována tak, aby ztráta vrcholného politického vedení neznamenala kolaps celého obranného úsilí.
Poslední, čtvrtá lekce, se týká designu ozbrojených sil. Holmes doporučuje upřednostnit kvantitu a jednoduchost před několika málo drahými a sofistikovanými systémy. Tchaj-wan by se měl inspirovat íránským přístupem: namísto soustředění se na velké letouny a bitevní lodě by měl vsadit na hejna levných dronů, stealth raketové korvety a balistické střely. Tato malá plavidla by měla být rozptýlena v mnoha drobných rybářských přístavech po celém obvodu ostrova. Záměrné mísení vojenských a civilních plavidel by pak čínským zpravodajcům připravilo neřešitelné potíže při vyhledávání cílů.
Tento pohled ukazuje, že i od nepřítele, jako je Írán, se lze naučit mnohé o asymetrické obraně. Tchaj-wan by měl tyto poznatky zkombinovat s důmyslností, kterou v současnosti projevují například obránci Ukrajiny, aby se stal pro potenciálního agresora skutečně nestravitelným soustem.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.