Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
První lekce se týká efektivního využití defenzivní geografie. Írán těží z obrovské vzdálenosti, která ho dělí od hlavního útočníka, což komplikuje logistiku a přesuny amerických sil. Tchaj-wan má v tomto směru situaci horší, protože leží přímo ve stínu Číny, která má své síly trvale soustředěny v regionu. Ostrovní republika však disponuje vlastním trumfem – 130 kilometrů širokým průlivem. Provedení obojživelné invaze přes takovou vodní plochu by bylo logistickou noční můrou, která by zastínila i vylodění v Normandii. Tchaj-wan by měl proto maximálně využít svůj členitý a hornatý terén k vybudování hluboko zakopaných a odolných stanovišť.
Druhou prioritou by pro Tchaj-pej mělo být ovládnutí faktoru času. Stejně jako se Írán snaží vyčerpat trpělivost americké společnosti a vlády dlouhodobým odporem, musí i Tchaj-wan plánovat válku jako vleklý proces, nikoliv bleskový střet. Cílem není nutně Čínu porazit v přímém boji, ale udržet se dostatečně dlouho, aby umožnil americkým a spojeneckým posilám dorazit do zóny konfliktu a shromáždit tam převahu. Čas musí pracovat pro obránce, nikoliv pro útočníka.
Třetí lekce se zaměřuje na odolnost velení, tedy na to, aby nebylo možné odpor zlomit jedním „stětím hlavy“. Íránské revoluční gardy se na válku připravily tak, že delegovaly pravomoci na regionální velitele, kteří mohou útočit nezávisle na rozkazech z centra. Ani smrt nejvyššího vůdce Alího Chameneího v úvodu konfliktu nevedla k zastavení íránské bojovnosti. Tchaj-wan, jakožto liberální společnost, sice nemůže zajít v decentralizaci tak daleko, ale jeho armáda musí být strukturována tak, aby ztráta vrcholného politického vedení neznamenala kolaps celého obranného úsilí.
Poslední, čtvrtá lekce, se týká designu ozbrojených sil. Holmes doporučuje upřednostnit kvantitu a jednoduchost před několika málo drahými a sofistikovanými systémy. Tchaj-wan by se měl inspirovat íránským přístupem: namísto soustředění se na velké letouny a bitevní lodě by měl vsadit na hejna levných dronů, stealth raketové korvety a balistické střely. Tato malá plavidla by měla být rozptýlena v mnoha drobných rybářských přístavech po celém obvodu ostrova. Záměrné mísení vojenských a civilních plavidel by pak čínským zpravodajcům připravilo neřešitelné potíže při vyhledávání cílů.
Tento pohled ukazuje, že i od nepřítele, jako je Írán, se lze naučit mnohé o asymetrické obraně. Tchaj-wan by měl tyto poznatky zkombinovat s důmyslností, kterou v současnosti projevují například obránci Ukrajiny, aby se stal pro potenciálního agresora skutečně nestravitelným soustem.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.