Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
První lekce se týká efektivního využití defenzivní geografie. Írán těží z obrovské vzdálenosti, která ho dělí od hlavního útočníka, což komplikuje logistiku a přesuny amerických sil. Tchaj-wan má v tomto směru situaci horší, protože leží přímo ve stínu Číny, která má své síly trvale soustředěny v regionu. Ostrovní republika však disponuje vlastním trumfem – 130 kilometrů širokým průlivem. Provedení obojživelné invaze přes takovou vodní plochu by bylo logistickou noční můrou, která by zastínila i vylodění v Normandii. Tchaj-wan by měl proto maximálně využít svůj členitý a hornatý terén k vybudování hluboko zakopaných a odolných stanovišť.
Druhou prioritou by pro Tchaj-pej mělo být ovládnutí faktoru času. Stejně jako se Írán snaží vyčerpat trpělivost americké společnosti a vlády dlouhodobým odporem, musí i Tchaj-wan plánovat válku jako vleklý proces, nikoliv bleskový střet. Cílem není nutně Čínu porazit v přímém boji, ale udržet se dostatečně dlouho, aby umožnil americkým a spojeneckým posilám dorazit do zóny konfliktu a shromáždit tam převahu. Čas musí pracovat pro obránce, nikoliv pro útočníka.
Třetí lekce se zaměřuje na odolnost velení, tedy na to, aby nebylo možné odpor zlomit jedním „stětím hlavy“. Íránské revoluční gardy se na válku připravily tak, že delegovaly pravomoci na regionální velitele, kteří mohou útočit nezávisle na rozkazech z centra. Ani smrt nejvyššího vůdce Alího Chameneího v úvodu konfliktu nevedla k zastavení íránské bojovnosti. Tchaj-wan, jakožto liberální společnost, sice nemůže zajít v decentralizaci tak daleko, ale jeho armáda musí být strukturována tak, aby ztráta vrcholného politického vedení neznamenala kolaps celého obranného úsilí.
Poslední, čtvrtá lekce, se týká designu ozbrojených sil. Holmes doporučuje upřednostnit kvantitu a jednoduchost před několika málo drahými a sofistikovanými systémy. Tchaj-wan by se měl inspirovat íránským přístupem: namísto soustředění se na velké letouny a bitevní lodě by měl vsadit na hejna levných dronů, stealth raketové korvety a balistické střely. Tato malá plavidla by měla být rozptýlena v mnoha drobných rybářských přístavech po celém obvodu ostrova. Záměrné mísení vojenských a civilních plavidel by pak čínským zpravodajcům připravilo neřešitelné potíže při vyhledávání cílů.
Tento pohled ukazuje, že i od nepřítele, jako je Írán, se lze naučit mnohé o asymetrické obraně. Tchaj-wan by měl tyto poznatky zkombinovat s důmyslností, kterou v současnosti projevují například obránci Ukrajiny, aby se stal pro potenciálního agresora skutečně nestravitelným soustem.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.