Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Trumpova administrativa často mění své postoje, což přimělo některé evropské země k revizi plánů na nákup amerických zbraní. Portugalsko a Kanada váhají s objednávkou stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II, zatímco Francie se snaží přesvědčit evropské partnery, aby investovali do domácí zbrojní produkce. Evropská komise dokonce představila nový plán na nákup zbraní v hodnotě 150 miliard eur, který americké dodavatele prakticky vylučuje.
„Prodej F-35 a dalších amerických systémů bude pro americké společnosti složitější,“ upozorňuje server Politico analytička Gesine Weberová. Podle ní se Trumpova politika snaží oslabit transatlantické vazby, čímž se snižuje hodnota amerických zbraní pro evropské zákazníky.
K obavám přispívají i Trumpovy kontroverzní výroky, například jeho návrh na anexi Grónska nebo prohlášení, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. Dále znepokojila spojence jeho vyjádření, že by Spojené státy nemusely splnit své závazky v rámci NATO, a rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokud budete své spojence neustále bít do obličeje, přestanou od vás zbraně kupovat,“ uvedl nejmenovaný západoevropský obranný činitel.
Nejistota ohledně spolehlivosti Spojených států ovlivňuje nejen politická rozhodnutí, ale i ekonomiku. Export amerických zbraní v roce 2024 dosáhl 317 miliard dolarů, přičemž zahraniční prodeje jsou pro udržení amerického obranného průmyslu zásadní. Pokud by se spojenci začali obracet k jiným dodavatelům, mohlo by to v dlouhodobém horizontu oslabit celé americké obranné odvětví.
Evropské země se přesto nechtějí vzdát kvalitní americké techniky. Například Polsko a Rumunsko stále nakupují americké zbraně, aby posílily své obranné schopnosti proti Rusku.
Prvním testem toho, zda je Evropa připravena omezit nákupy z USA, bude rozhodnutí Dánska o systému protivzdušné obrany. Země zvažuje mezi francouzsko-italským systémem SAMP/T NG a americkým Patriotem. Pokud Dánsko upřednostní evropskou alternativu, mohlo by to být signálem k širší změně v evropských obranných strategiích.
Kanada mezitím zvažuje, zda by místo F-35 neměla raději nakoupit švédské JAS-39 Gripen, které v jejím výběrovém řízení skončily na druhém místě. Některé evropské země, například Nizozemsko či Česko, však již oznámily, že se svých existujících kontraktů na F-35 nevzdají.
Jedním z klíčových problémů je i otázka takzvaného „kill switche“ – tedy možnosti, že by Spojené státy mohly na dálku deaktivovat vojenské systémy, které prodaly zahraničním partnerům. Zatímco někteří evropští politici tvrdí, že jde o mýtus, odborníci upozorňují, že kontrola nad softwarem a dodávkami munice dává USA značnou moc nad jejich zbraňovými systémy.
Evropský obranný expert upozorňuje, že „ovládání F-35 a dalších amerických systémů nezávisí na jednom tlačítku, ale na kontrole softwaru a dodávek munice“. Bez pravidelných aktualizací a zásobování střelivem se mohou americké zbraně stát nepoužitelnými.
Historie ukazuje, že Spojené státy už několikrát využily podobných páček k politickému nátlaku – například po íránské revoluci, vůči Pákistánu nebo Turecku.
Přestože Evropa hledá způsoby, jak se stát méně závislou na amerických zbraních, bez USA se zatím neobejde. „Nemůžeme zaručit svou bezpečnost bez Spojených států, to je realita, se kterou musíme pracovat,“ uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Evropská komise i jednotlivé vlády se však snaží posílit domácí zbrojní výrobu. Probíhají investice do vývoje nových stíhaček, raketových systémů a tanků. Evropské společnosti věří, že mají dostatek technických kapacit, aby mohly konkurovat americkým výrobcům.
Spojené státy na tento vývoj hledí s obavami. Americké zbrojní firmy varují před důsledky toho, pokud by Evropa začala usilovat o nezávislost na amerických dodavatelích.
„Evropští partneři přímo podporují americký obranný průmysl,“ upozorňuje Dak Hardwick z Asociace leteckého průmyslu USA. Podle něj je sice evropský zbrojní průmysl schopný produkovat kvalitní zbraně, ale „Američané dodávají ty nejlepší schopnosti“.
Evropa tedy stojí před zásadním rozhodnutím: Buď bude nadále spoléhat na americké technologie, nebo se pokusí vybudovat vlastní, soběstačný obranný průmysl. Tento proces však bude dlouhý a nákladný.
Americké zbrojařské firmy si mezitím uvědomují riziko a snaží se proti evropským snahám bojovat. Asociace Aerospace Industries Association, která sdružuje 300 amerických zbrojařských firem, už vyzvala Washington, aby podnikl kroky proti strategii Evropské komise upřednostňující domácí výrobce.
Jedním z hlavních argumentů amerických firem zůstává kvalita jejich techniky. „Evropa vyrábí některé velmi dobré zbraně,“ Hardwick. „Ale Amerika vyrábí ty nejlepší.“
Otázkou zůstává, zda to bude Evropanům v budoucnu stačit – nebo zda nakonec zvítězí politická potřeba snížit závislost na USA.
Česká televize šetří a ruší některé pořady, ale pro diváky kriminálního seriálu Oktopus má dobrou zprávu. Herečka Marika Šoposká potvrdila, že druhá řada seriálu je již natočená.
I hokej se podle Rusů stal tématem očekávaného telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Konkrétně se řešil
Na Ukrajině může být mír už letos, věří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil to po středečním telefonátu s americkým protějškem Donaldem Trumpem, který si o den dříve volal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Eva Burešová pokračuje v soutěži Let's Dance, slovenské verzi StarDance, i přes nedávný rozruch kolem její osoby. Její výkon v třetím kole soutěže ale nebyl nijak ovlivněn.
Za velmi dobrý označil americký prezident Donald Trump středeční rozhovor s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, kterým navázal na úterní telefonát s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Senát ve středu odsouhlasil novelu zákona, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nové vojáky až na jeden milion korun. Cílem této legislativní změny je posílení personálního stavu Armády ČR a stabilizace jejích řad. Před samotným hlasováním se senátoři věnovali čtyřhodinové diskusi o bezpečnostní situaci a obraně státu.
Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Dáda Patrasová, i přes své vlastní problémy, klade na první místo zdraví své vážně nemocné dcery Aničky Slováčkové. Anička již dříve uvedla, že její prognóza není příznivá, a proto se snaží vyzkoušet různé léčebné metody.
Agáta Hanychová si dlouho neměla na co stěžovat, protože její podcast s kamarádkou Ornellou Koktovou byl velmi úspěšný. Nicméně se ukazuje, že žádný úspěch netrvá věčně.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v úterý zahájila zveřejňování vládních spisů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1963. Tento krok přináší veřejnosti desítky tisíc stránek dosud neodtajněných dokumentů, které byly po desetiletí uchovávány v tajnosti.
Nejsmutnější zpráva o tragickém úmrtí bývalého hokejového obránce Tomáše Kloučka během lyžování v Krkonoších se dostala i do Spojených států amerických, kde Klouček také hrával hokej. Ve slavné Madison Square Garden uctili památku českého sportovce.
Zatímco legendární komik George Carlin v roce 1972 identifikoval sedm slov, která nelze vysílat v televizi, současná Trumpova administrativa podle deníku The New York Times přišla s mnohem obsáhlejším seznamem – 199 výrazy a frázemi, které jsou na vládních webových stránkách a v oficiálních dokumentech zakázány. Mezi nimi nechybí výrazy jako „klimatická změna“, „ženy“, „socioekonomický“, „kulturní dědictví“ nebo dokonce „institucionální“.