Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Trumpova administrativa často mění své postoje, což přimělo některé evropské země k revizi plánů na nákup amerických zbraní. Portugalsko a Kanada váhají s objednávkou stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II, zatímco Francie se snaží přesvědčit evropské partnery, aby investovali do domácí zbrojní produkce. Evropská komise dokonce představila nový plán na nákup zbraní v hodnotě 150 miliard eur, který americké dodavatele prakticky vylučuje.
„Prodej F-35 a dalších amerických systémů bude pro americké společnosti složitější,“ upozorňuje server Politico analytička Gesine Weberová. Podle ní se Trumpova politika snaží oslabit transatlantické vazby, čímž se snižuje hodnota amerických zbraní pro evropské zákazníky.
K obavám přispívají i Trumpovy kontroverzní výroky, například jeho návrh na anexi Grónska nebo prohlášení, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. Dále znepokojila spojence jeho vyjádření, že by Spojené státy nemusely splnit své závazky v rámci NATO, a rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokud budete své spojence neustále bít do obličeje, přestanou od vás zbraně kupovat,“ uvedl nejmenovaný západoevropský obranný činitel.
Nejistota ohledně spolehlivosti Spojených států ovlivňuje nejen politická rozhodnutí, ale i ekonomiku. Export amerických zbraní v roce 2024 dosáhl 317 miliard dolarů, přičemž zahraniční prodeje jsou pro udržení amerického obranného průmyslu zásadní. Pokud by se spojenci začali obracet k jiným dodavatelům, mohlo by to v dlouhodobém horizontu oslabit celé americké obranné odvětví.
Evropské země se přesto nechtějí vzdát kvalitní americké techniky. Například Polsko a Rumunsko stále nakupují americké zbraně, aby posílily své obranné schopnosti proti Rusku.
Prvním testem toho, zda je Evropa připravena omezit nákupy z USA, bude rozhodnutí Dánska o systému protivzdušné obrany. Země zvažuje mezi francouzsko-italským systémem SAMP/T NG a americkým Patriotem. Pokud Dánsko upřednostní evropskou alternativu, mohlo by to být signálem k širší změně v evropských obranných strategiích.
Kanada mezitím zvažuje, zda by místo F-35 neměla raději nakoupit švédské JAS-39 Gripen, které v jejím výběrovém řízení skončily na druhém místě. Některé evropské země, například Nizozemsko či Česko, však již oznámily, že se svých existujících kontraktů na F-35 nevzdají.
Jedním z klíčových problémů je i otázka takzvaného „kill switche“ – tedy možnosti, že by Spojené státy mohly na dálku deaktivovat vojenské systémy, které prodaly zahraničním partnerům. Zatímco někteří evropští politici tvrdí, že jde o mýtus, odborníci upozorňují, že kontrola nad softwarem a dodávkami munice dává USA značnou moc nad jejich zbraňovými systémy.
Evropský obranný expert upozorňuje, že „ovládání F-35 a dalších amerických systémů nezávisí na jednom tlačítku, ale na kontrole softwaru a dodávek munice“. Bez pravidelných aktualizací a zásobování střelivem se mohou americké zbraně stát nepoužitelnými.
Historie ukazuje, že Spojené státy už několikrát využily podobných páček k politickému nátlaku – například po íránské revoluci, vůči Pákistánu nebo Turecku.
Přestože Evropa hledá způsoby, jak se stát méně závislou na amerických zbraních, bez USA se zatím neobejde. „Nemůžeme zaručit svou bezpečnost bez Spojených států, to je realita, se kterou musíme pracovat,“ uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Evropská komise i jednotlivé vlády se však snaží posílit domácí zbrojní výrobu. Probíhají investice do vývoje nových stíhaček, raketových systémů a tanků. Evropské společnosti věří, že mají dostatek technických kapacit, aby mohly konkurovat americkým výrobcům.
Spojené státy na tento vývoj hledí s obavami. Americké zbrojní firmy varují před důsledky toho, pokud by Evropa začala usilovat o nezávislost na amerických dodavatelích.
„Evropští partneři přímo podporují americký obranný průmysl,“ upozorňuje Dak Hardwick z Asociace leteckého průmyslu USA. Podle něj je sice evropský zbrojní průmysl schopný produkovat kvalitní zbraně, ale „Američané dodávají ty nejlepší schopnosti“.
Evropa tedy stojí před zásadním rozhodnutím: Buď bude nadále spoléhat na americké technologie, nebo se pokusí vybudovat vlastní, soběstačný obranný průmysl. Tento proces však bude dlouhý a nákladný.
Americké zbrojařské firmy si mezitím uvědomují riziko a snaží se proti evropským snahám bojovat. Asociace Aerospace Industries Association, která sdružuje 300 amerických zbrojařských firem, už vyzvala Washington, aby podnikl kroky proti strategii Evropské komise upřednostňující domácí výrobce.
Jedním z hlavních argumentů amerických firem zůstává kvalita jejich techniky. „Evropa vyrábí některé velmi dobré zbraně,“ Hardwick. „Ale Amerika vyrábí ty nejlepší.“
Otázkou zůstává, zda to bude Evropanům v budoucnu stačit – nebo zda nakonec zvítězí politická potřeba snížit závislost na USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na oficiální návštěvu do České republiky. Na Letišti Václava Havla ho osobně přivítal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Dnes, v neděli 4. května 2025, zůstane celý areál Pražského hradu uzavřen pro veřejnost. Vedení Hradu oznámilo, že od 11:00 do 19:00 nebude možný vstup do žádné části areálu, včetně zahrad, výstavních prostor, pokladen ani informačních středisek. Poslední návštěvníci budou vpuštěni nejpozději v 10:30.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, udržuje s Českou republikou úzké a přátelské vztahy, které se v posledních letech výrazně prohloubily v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Česko patří mezi klíčové evropské partnery Ukrajiny a poskytuje jí významnou vojenskou, humanitární i politickou podporu.
Tři roky od začátku invaze na Ukrajinu zůstává ruský vojensko-průmyslový komplex navzdory tvrdým sankcím funkční. Rusko nadále vyrábí dělostřeleckou munici, drony i obrněná vozidla – ne špičkové kvality, ale „dostatečně dobré“, aby pokryly aktuální potřeby armády. Bez pomoci zahraničních partnerů a zprostředkovatelů by to však bylo téměř nemožné.
Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
Více než dva miliony fanoušků dorazily na pláž Copacabana v brazilském Riu de Janeiru, aby si užily bezplatný koncert americké popové hvězdy Lady Gaga. Podle místních úřadů šlo o její dosud největší vystoupení.
Počasí v Česku v příštím týdnu přinese citelné ochlazení. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se teploty během čtvrtečního státního svátku i následujících dní budou držet výrazně níže než v uplynulém týdnu.
Silné bouře v sobotu udeřily na části Česka s takovou razancí, že meteorologové zaznamenali výskyt extrémního jevu zvaného downburst – prudkého sestupného poryvu větru schopného napáchat vážné škody. Na mimořádné projevy počasí upozorňoval Český hydrometeorologický ústav už v páteční výstraze.
Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
V rodině Miloše Zemana se po několika měsících opět slavilo kulaté jubileum. Po loňských 80. narozeninách exprezidenta měla v úterý šedesátiny jeho manželka Ivana, bývalá první dáma. A dostala jeden hodnotný dar.
Slavní se většinou na prvního máje chlubí fotografiemi polibků, ale politik Jiří Pospíšil se letos rozhodl ukázat něco jiného. Konkrétně zveřejnil první snímek s dcerou Medou, která dostala jméno po zesnulé mecenášce Medě Mládkové.