Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Trumpova administrativa často mění své postoje, což přimělo některé evropské země k revizi plánů na nákup amerických zbraní. Portugalsko a Kanada váhají s objednávkou stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II, zatímco Francie se snaží přesvědčit evropské partnery, aby investovali do domácí zbrojní produkce. Evropská komise dokonce představila nový plán na nákup zbraní v hodnotě 150 miliard eur, který americké dodavatele prakticky vylučuje.
„Prodej F-35 a dalších amerických systémů bude pro americké společnosti složitější,“ upozorňuje server Politico analytička Gesine Weberová. Podle ní se Trumpova politika snaží oslabit transatlantické vazby, čímž se snižuje hodnota amerických zbraní pro evropské zákazníky.
K obavám přispívají i Trumpovy kontroverzní výroky, například jeho návrh na anexi Grónska nebo prohlášení, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. Dále znepokojila spojence jeho vyjádření, že by Spojené státy nemusely splnit své závazky v rámci NATO, a rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokud budete své spojence neustále bít do obličeje, přestanou od vás zbraně kupovat,“ uvedl nejmenovaný západoevropský obranný činitel.
Nejistota ohledně spolehlivosti Spojených států ovlivňuje nejen politická rozhodnutí, ale i ekonomiku. Export amerických zbraní v roce 2024 dosáhl 317 miliard dolarů, přičemž zahraniční prodeje jsou pro udržení amerického obranného průmyslu zásadní. Pokud by se spojenci začali obracet k jiným dodavatelům, mohlo by to v dlouhodobém horizontu oslabit celé americké obranné odvětví.
Evropské země se přesto nechtějí vzdát kvalitní americké techniky. Například Polsko a Rumunsko stále nakupují americké zbraně, aby posílily své obranné schopnosti proti Rusku.
Prvním testem toho, zda je Evropa připravena omezit nákupy z USA, bude rozhodnutí Dánska o systému protivzdušné obrany. Země zvažuje mezi francouzsko-italským systémem SAMP/T NG a americkým Patriotem. Pokud Dánsko upřednostní evropskou alternativu, mohlo by to být signálem k širší změně v evropských obranných strategiích.
Kanada mezitím zvažuje, zda by místo F-35 neměla raději nakoupit švédské JAS-39 Gripen, které v jejím výběrovém řízení skončily na druhém místě. Některé evropské země, například Nizozemsko či Česko, však již oznámily, že se svých existujících kontraktů na F-35 nevzdají.
Jedním z klíčových problémů je i otázka takzvaného „kill switche“ – tedy možnosti, že by Spojené státy mohly na dálku deaktivovat vojenské systémy, které prodaly zahraničním partnerům. Zatímco někteří evropští politici tvrdí, že jde o mýtus, odborníci upozorňují, že kontrola nad softwarem a dodávkami munice dává USA značnou moc nad jejich zbraňovými systémy.
Evropský obranný expert upozorňuje, že „ovládání F-35 a dalších amerických systémů nezávisí na jednom tlačítku, ale na kontrole softwaru a dodávek munice“. Bez pravidelných aktualizací a zásobování střelivem se mohou americké zbraně stát nepoužitelnými.
Historie ukazuje, že Spojené státy už několikrát využily podobných páček k politickému nátlaku – například po íránské revoluci, vůči Pákistánu nebo Turecku.
Přestože Evropa hledá způsoby, jak se stát méně závislou na amerických zbraních, bez USA se zatím neobejde. „Nemůžeme zaručit svou bezpečnost bez Spojených států, to je realita, se kterou musíme pracovat,“ uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Evropská komise i jednotlivé vlády se však snaží posílit domácí zbrojní výrobu. Probíhají investice do vývoje nových stíhaček, raketových systémů a tanků. Evropské společnosti věří, že mají dostatek technických kapacit, aby mohly konkurovat americkým výrobcům.
Spojené státy na tento vývoj hledí s obavami. Americké zbrojní firmy varují před důsledky toho, pokud by Evropa začala usilovat o nezávislost na amerických dodavatelích.
„Evropští partneři přímo podporují americký obranný průmysl,“ upozorňuje Dak Hardwick z Asociace leteckého průmyslu USA. Podle něj je sice evropský zbrojní průmysl schopný produkovat kvalitní zbraně, ale „Američané dodávají ty nejlepší schopnosti“.
Evropa tedy stojí před zásadním rozhodnutím: Buď bude nadále spoléhat na americké technologie, nebo se pokusí vybudovat vlastní, soběstačný obranný průmysl. Tento proces však bude dlouhý a nákladný.
Americké zbrojařské firmy si mezitím uvědomují riziko a snaží se proti evropským snahám bojovat. Asociace Aerospace Industries Association, která sdružuje 300 amerických zbrojařských firem, už vyzvala Washington, aby podnikl kroky proti strategii Evropské komise upřednostňující domácí výrobce.
Jedním z hlavních argumentů amerických firem zůstává kvalita jejich techniky. „Evropa vyrábí některé velmi dobré zbraně,“ Hardwick. „Ale Amerika vyrábí ty nejlepší.“
Otázkou zůstává, zda to bude Evropanům v budoucnu stačit – nebo zda nakonec zvítězí politická potřeba snížit závislost na USA.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.