Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Trumpova administrativa často mění své postoje, což přimělo některé evropské země k revizi plánů na nákup amerických zbraní. Portugalsko a Kanada váhají s objednávkou stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II, zatímco Francie se snaží přesvědčit evropské partnery, aby investovali do domácí zbrojní produkce. Evropská komise dokonce představila nový plán na nákup zbraní v hodnotě 150 miliard eur, který americké dodavatele prakticky vylučuje.
„Prodej F-35 a dalších amerických systémů bude pro americké společnosti složitější,“ upozorňuje server Politico analytička Gesine Weberová. Podle ní se Trumpova politika snaží oslabit transatlantické vazby, čímž se snižuje hodnota amerických zbraní pro evropské zákazníky.
K obavám přispívají i Trumpovy kontroverzní výroky, například jeho návrh na anexi Grónska nebo prohlášení, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. Dále znepokojila spojence jeho vyjádření, že by Spojené státy nemusely splnit své závazky v rámci NATO, a rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokud budete své spojence neustále bít do obličeje, přestanou od vás zbraně kupovat,“ uvedl nejmenovaný západoevropský obranný činitel.
Nejistota ohledně spolehlivosti Spojených států ovlivňuje nejen politická rozhodnutí, ale i ekonomiku. Export amerických zbraní v roce 2024 dosáhl 317 miliard dolarů, přičemž zahraniční prodeje jsou pro udržení amerického obranného průmyslu zásadní. Pokud by se spojenci začali obracet k jiným dodavatelům, mohlo by to v dlouhodobém horizontu oslabit celé americké obranné odvětví.
Evropské země se přesto nechtějí vzdát kvalitní americké techniky. Například Polsko a Rumunsko stále nakupují americké zbraně, aby posílily své obranné schopnosti proti Rusku.
Prvním testem toho, zda je Evropa připravena omezit nákupy z USA, bude rozhodnutí Dánska o systému protivzdušné obrany. Země zvažuje mezi francouzsko-italským systémem SAMP/T NG a americkým Patriotem. Pokud Dánsko upřednostní evropskou alternativu, mohlo by to být signálem k širší změně v evropských obranných strategiích.
Kanada mezitím zvažuje, zda by místo F-35 neměla raději nakoupit švédské JAS-39 Gripen, které v jejím výběrovém řízení skončily na druhém místě. Některé evropské země, například Nizozemsko či Česko, však již oznámily, že se svých existujících kontraktů na F-35 nevzdají.
Jedním z klíčových problémů je i otázka takzvaného „kill switche“ – tedy možnosti, že by Spojené státy mohly na dálku deaktivovat vojenské systémy, které prodaly zahraničním partnerům. Zatímco někteří evropští politici tvrdí, že jde o mýtus, odborníci upozorňují, že kontrola nad softwarem a dodávkami munice dává USA značnou moc nad jejich zbraňovými systémy.
Evropský obranný expert upozorňuje, že „ovládání F-35 a dalších amerických systémů nezávisí na jednom tlačítku, ale na kontrole softwaru a dodávek munice“. Bez pravidelných aktualizací a zásobování střelivem se mohou americké zbraně stát nepoužitelnými.
Historie ukazuje, že Spojené státy už několikrát využily podobných páček k politickému nátlaku – například po íránské revoluci, vůči Pákistánu nebo Turecku.
Přestože Evropa hledá způsoby, jak se stát méně závislou na amerických zbraních, bez USA se zatím neobejde. „Nemůžeme zaručit svou bezpečnost bez Spojených států, to je realita, se kterou musíme pracovat,“ uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Evropská komise i jednotlivé vlády se však snaží posílit domácí zbrojní výrobu. Probíhají investice do vývoje nových stíhaček, raketových systémů a tanků. Evropské společnosti věří, že mají dostatek technických kapacit, aby mohly konkurovat americkým výrobcům.
Spojené státy na tento vývoj hledí s obavami. Americké zbrojní firmy varují před důsledky toho, pokud by Evropa začala usilovat o nezávislost na amerických dodavatelích.
„Evropští partneři přímo podporují americký obranný průmysl,“ upozorňuje Dak Hardwick z Asociace leteckého průmyslu USA. Podle něj je sice evropský zbrojní průmysl schopný produkovat kvalitní zbraně, ale „Američané dodávají ty nejlepší schopnosti“.
Evropa tedy stojí před zásadním rozhodnutím: Buď bude nadále spoléhat na americké technologie, nebo se pokusí vybudovat vlastní, soběstačný obranný průmysl. Tento proces však bude dlouhý a nákladný.
Americké zbrojařské firmy si mezitím uvědomují riziko a snaží se proti evropským snahám bojovat. Asociace Aerospace Industries Association, která sdružuje 300 amerických zbrojařských firem, už vyzvala Washington, aby podnikl kroky proti strategii Evropské komise upřednostňující domácí výrobce.
Jedním z hlavních argumentů amerických firem zůstává kvalita jejich techniky. „Evropa vyrábí některé velmi dobré zbraně,“ Hardwick. „Ale Amerika vyrábí ty nejlepší.“
Otázkou zůstává, zda to bude Evropanům v budoucnu stačit – nebo zda nakonec zvítězí politická potřeba snížit závislost na USA.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.