Evropská závislost na amerických zbraních čelí nové zkoušce, a to kvůli krokům současného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho opakované výpady vůči NATO a nečekané změny v americké zahraniční politice způsobují, že si evropští spojenci stále častěji kladou otázku, zda mohou Spojeným státům nadále důvěřovat jako hlavnímu dodavateli obranné techniky.
Trumpova administrativa často mění své postoje, což přimělo některé evropské země k revizi plánů na nákup amerických zbraní. Portugalsko a Kanada váhají s objednávkou stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II, zatímco Francie se snaží přesvědčit evropské partnery, aby investovali do domácí zbrojní produkce. Evropská komise dokonce představila nový plán na nákup zbraní v hodnotě 150 miliard eur, který americké dodavatele prakticky vylučuje.
„Prodej F-35 a dalších amerických systémů bude pro americké společnosti složitější,“ upozorňuje server Politico analytička Gesine Weberová. Podle ní se Trumpova politika snaží oslabit transatlantické vazby, čímž se snižuje hodnota amerických zbraní pro evropské zákazníky.
K obavám přispívají i Trumpovy kontroverzní výroky, například jeho návrh na anexi Grónska nebo prohlášení, že Kanada by se měla stát 51. státem USA. Dále znepokojila spojence jeho vyjádření, že by Spojené státy nemusely splnit své závazky v rámci NATO, a rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině.
„Pokud budete své spojence neustále bít do obličeje, přestanou od vás zbraně kupovat,“ uvedl nejmenovaný západoevropský obranný činitel.
Nejistota ohledně spolehlivosti Spojených států ovlivňuje nejen politická rozhodnutí, ale i ekonomiku. Export amerických zbraní v roce 2024 dosáhl 317 miliard dolarů, přičemž zahraniční prodeje jsou pro udržení amerického obranného průmyslu zásadní. Pokud by se spojenci začali obracet k jiným dodavatelům, mohlo by to v dlouhodobém horizontu oslabit celé americké obranné odvětví.
Evropské země se přesto nechtějí vzdát kvalitní americké techniky. Například Polsko a Rumunsko stále nakupují americké zbraně, aby posílily své obranné schopnosti proti Rusku.
Prvním testem toho, zda je Evropa připravena omezit nákupy z USA, bude rozhodnutí Dánska o systému protivzdušné obrany. Země zvažuje mezi francouzsko-italským systémem SAMP/T NG a americkým Patriotem. Pokud Dánsko upřednostní evropskou alternativu, mohlo by to být signálem k širší změně v evropských obranných strategiích.
Kanada mezitím zvažuje, zda by místo F-35 neměla raději nakoupit švédské JAS-39 Gripen, které v jejím výběrovém řízení skončily na druhém místě. Některé evropské země, například Nizozemsko či Česko, však již oznámily, že se svých existujících kontraktů na F-35 nevzdají.
Jedním z klíčových problémů je i otázka takzvaného „kill switche“ – tedy možnosti, že by Spojené státy mohly na dálku deaktivovat vojenské systémy, které prodaly zahraničním partnerům. Zatímco někteří evropští politici tvrdí, že jde o mýtus, odborníci upozorňují, že kontrola nad softwarem a dodávkami munice dává USA značnou moc nad jejich zbraňovými systémy.
Evropský obranný expert upozorňuje, že „ovládání F-35 a dalších amerických systémů nezávisí na jednom tlačítku, ale na kontrole softwaru a dodávek munice“. Bez pravidelných aktualizací a zásobování střelivem se mohou americké zbraně stát nepoužitelnými.
Historie ukazuje, že Spojené státy už několikrát využily podobných páček k politickému nátlaku – například po íránské revoluci, vůči Pákistánu nebo Turecku.
Přestože Evropa hledá způsoby, jak se stát méně závislou na amerických zbraních, bez USA se zatím neobejde. „Nemůžeme zaručit svou bezpečnost bez Spojených států, to je realita, se kterou musíme pracovat,“ uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Evropská komise i jednotlivé vlády se však snaží posílit domácí zbrojní výrobu. Probíhají investice do vývoje nových stíhaček, raketových systémů a tanků. Evropské společnosti věří, že mají dostatek technických kapacit, aby mohly konkurovat americkým výrobcům.
Spojené státy na tento vývoj hledí s obavami. Americké zbrojní firmy varují před důsledky toho, pokud by Evropa začala usilovat o nezávislost na amerických dodavatelích.
„Evropští partneři přímo podporují americký obranný průmysl,“ upozorňuje Dak Hardwick z Asociace leteckého průmyslu USA. Podle něj je sice evropský zbrojní průmysl schopný produkovat kvalitní zbraně, ale „Američané dodávají ty nejlepší schopnosti“.
Evropa tedy stojí před zásadním rozhodnutím: Buď bude nadále spoléhat na americké technologie, nebo se pokusí vybudovat vlastní, soběstačný obranný průmysl. Tento proces však bude dlouhý a nákladný.
Americké zbrojařské firmy si mezitím uvědomují riziko a snaží se proti evropským snahám bojovat. Asociace Aerospace Industries Association, která sdružuje 300 amerických zbrojařských firem, už vyzvala Washington, aby podnikl kroky proti strategii Evropské komise upřednostňující domácí výrobce.
Jedním z hlavních argumentů amerických firem zůstává kvalita jejich techniky. „Evropa vyrábí některé velmi dobré zbraně,“ Hardwick. „Ale Amerika vyrábí ty nejlepší.“
Otázkou zůstává, zda to bude Evropanům v budoucnu stačit – nebo zda nakonec zvítězí politická potřeba snížit závislost na USA.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.