Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
K nynějšímu sblížení Paříže a Říma přispěl měnící se mezinárodní kontext, zejména pak nedávný útok Spojených států a Izraele na Írán. Ten vedl k osobnímu a vyhrocenému sporu mezi Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, po němž italská premiérka začala v souladu s Macronovou vizí klást větší důraz na evropskou jednotu a odstup od Washingtonu.
Ještě na začátku roku přitom Meloniová upřednostňovala bilaterální vztahy s Německem. Společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem se tehdy na schůzce v Římě snažila profilovat jako spojenec schopný tvořit most mezi Evropskou unií a Trumpovou administrativou, což bylo motivováno i snahou prosadit obchodní dohodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, kterou Francie blokovala. Aktuální setkání v Antibes, kterého se účastní téměř dvacet ministrů a přední představitelé byznysu z obou zemí, má za cíl stvrdit politické příměří podpisem přibližně deseti transalpinska paktů a vrátit vztahy k jejich stabilním základům.
Mezi hlavní body agendy patří posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, což přichází krátce po krachu dlouholetých francouzsko-německých jednání o společném vývoji stíhacího letounu nové generace. Paříž a Řím v Antibes podepíší obranný plán pro období 2025 až 2031 a společnou strategii pro zajištění bezpečnosti ve Středomoří. Očekává se také oznámení dohod týkajících se výroby protiraketových střel Aster a společného systému protivzdušné obrany.
V hospodářské a technologické oblasti lídři stvrdí dohodu o civilní jaderné energetice, která se zaměří na využívání malých francouzských reaktorů, a podepíší smlouvu o společném kosmickém podniku mezi společnostmi Airbus, Leonardo a Thales. Další ujednání se budou týkat ochrany regionálních potravinářských produktů, rozvoje infrastruktury včetně kontroverzní železniční tratě mezi Lyonem a Turínem, ochrany moří a kulturního dědictví či užší spolupráce mezi módními federacemi obou zemí. Ekonomické vazby mezi oběma státy vykazují dlouhodobý růst, přičemž vzájemný obchod v roce 2025 dosáhl hodnoty zhruba 112 miliard eur a francouzské přímé zahraniční investice v Itálii činily v roce 2024 přibližně 100 miliard eur.
Kromě praktických dohod budou Macron a Meloniová diskutovat o širších evropských tématech, jako jsou pravidla „Made in Europe“, společný postup vůči Číně a zavedení nových vlastních zdrojů pro příští rozpočet Evropské unie. Summit se koná na základě takzvané Kvirinálské smlouvy z roku 2021, která sice předpokládá vládní setkání každý rok, avšak zorganizovat se jej podařilo poprvé od roku 2020. Přestože Meloniová v minulosti jako opoziční politička proti této smlouvě hlasovala a Macrona ostře kritizovala, současná mezinárodní situace přiměla obě strany hledat pragmatický konsensus.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.