Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
K nynějšímu sblížení Paříže a Říma přispěl měnící se mezinárodní kontext, zejména pak nedávný útok Spojených států a Izraele na Írán. Ten vedl k osobnímu a vyhrocenému sporu mezi Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, po němž italská premiérka začala v souladu s Macronovou vizí klást větší důraz na evropskou jednotu a odstup od Washingtonu.
Ještě na začátku roku přitom Meloniová upřednostňovala bilaterální vztahy s Německem. Společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem se tehdy na schůzce v Římě snažila profilovat jako spojenec schopný tvořit most mezi Evropskou unií a Trumpovou administrativou, což bylo motivováno i snahou prosadit obchodní dohodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, kterou Francie blokovala. Aktuální setkání v Antibes, kterého se účastní téměř dvacet ministrů a přední představitelé byznysu z obou zemí, má za cíl stvrdit politické příměří podpisem přibližně deseti transalpinska paktů a vrátit vztahy k jejich stabilním základům.
Mezi hlavní body agendy patří posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, což přichází krátce po krachu dlouholetých francouzsko-německých jednání o společném vývoji stíhacího letounu nové generace. Paříž a Řím v Antibes podepíší obranný plán pro období 2025 až 2031 a společnou strategii pro zajištění bezpečnosti ve Středomoří. Očekává se také oznámení dohod týkajících se výroby protiraketových střel Aster a společného systému protivzdušné obrany.
V hospodářské a technologické oblasti lídři stvrdí dohodu o civilní jaderné energetice, která se zaměří na využívání malých francouzských reaktorů, a podepíší smlouvu o společném kosmickém podniku mezi společnostmi Airbus, Leonardo a Thales. Další ujednání se budou týkat ochrany regionálních potravinářských produktů, rozvoje infrastruktury včetně kontroverzní železniční tratě mezi Lyonem a Turínem, ochrany moří a kulturního dědictví či užší spolupráce mezi módními federacemi obou zemí. Ekonomické vazby mezi oběma státy vykazují dlouhodobý růst, přičemž vzájemný obchod v roce 2025 dosáhl hodnoty zhruba 112 miliard eur a francouzské přímé zahraniční investice v Itálii činily v roce 2024 přibližně 100 miliard eur.
Kromě praktických dohod budou Macron a Meloniová diskutovat o širších evropských tématech, jako jsou pravidla „Made in Europe“, společný postup vůči Číně a zavedení nových vlastních zdrojů pro příští rozpočet Evropské unie. Summit se koná na základě takzvané Kvirinálské smlouvy z roku 2021, která sice předpokládá vládní setkání každý rok, avšak zorganizovat se jej podařilo poprvé od roku 2020. Přestože Meloniová v minulosti jako opoziční politička proti této smlouvě hlasovala a Macrona ostře kritizovala, současná mezinárodní situace přiměla obě strany hledat pragmatický konsensus.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.