Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
K nynějšímu sblížení Paříže a Říma přispěl měnící se mezinárodní kontext, zejména pak nedávný útok Spojených států a Izraele na Írán. Ten vedl k osobnímu a vyhrocenému sporu mezi Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, po němž italská premiérka začala v souladu s Macronovou vizí klást větší důraz na evropskou jednotu a odstup od Washingtonu.
Ještě na začátku roku přitom Meloniová upřednostňovala bilaterální vztahy s Německem. Společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem se tehdy na schůzce v Římě snažila profilovat jako spojenec schopný tvořit most mezi Evropskou unií a Trumpovou administrativou, což bylo motivováno i snahou prosadit obchodní dohodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, kterou Francie blokovala. Aktuální setkání v Antibes, kterého se účastní téměř dvacet ministrů a přední představitelé byznysu z obou zemí, má za cíl stvrdit politické příměří podpisem přibližně deseti transalpinska paktů a vrátit vztahy k jejich stabilním základům.
Mezi hlavní body agendy patří posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, což přichází krátce po krachu dlouholetých francouzsko-německých jednání o společném vývoji stíhacího letounu nové generace. Paříž a Řím v Antibes podepíší obranný plán pro období 2025 až 2031 a společnou strategii pro zajištění bezpečnosti ve Středomoří. Očekává se také oznámení dohod týkajících se výroby protiraketových střel Aster a společného systému protivzdušné obrany.
V hospodářské a technologické oblasti lídři stvrdí dohodu o civilní jaderné energetice, která se zaměří na využívání malých francouzských reaktorů, a podepíší smlouvu o společném kosmickém podniku mezi společnostmi Airbus, Leonardo a Thales. Další ujednání se budou týkat ochrany regionálních potravinářských produktů, rozvoje infrastruktury včetně kontroverzní železniční tratě mezi Lyonem a Turínem, ochrany moří a kulturního dědictví či užší spolupráce mezi módními federacemi obou zemí. Ekonomické vazby mezi oběma státy vykazují dlouhodobý růst, přičemž vzájemný obchod v roce 2025 dosáhl hodnoty zhruba 112 miliard eur a francouzské přímé zahraniční investice v Itálii činily v roce 2024 přibližně 100 miliard eur.
Kromě praktických dohod budou Macron a Meloniová diskutovat o širších evropských tématech, jako jsou pravidla „Made in Europe“, společný postup vůči Číně a zavedení nových vlastních zdrojů pro příští rozpočet Evropské unie. Summit se koná na základě takzvané Kvirinálské smlouvy z roku 2021, která sice předpokládá vládní setkání každý rok, avšak zorganizovat se jej podařilo poprvé od roku 2020. Přestože Meloniová v minulosti jako opoziční politička proti této smlouvě hlasovala a Macrona ostře kritizovala, současná mezinárodní situace přiměla obě strany hledat pragmatický konsensus.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.