Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Tato kampaň, zahájená bez souhlasu Kongresu, proti špatně definovanému nepříteli a s malým dohledem, již vyvolala srovnání s dlouhými roky "Války proti terorismu". Ministr obrany Pete Hegseth sám toto srovnání použil při oznámení posledního úderu, který se tentokrát zaměřil na kolumbijský kartel. "Tyto kartely jsou Al-Káida Západní polokoule," napsal Hegseth na sociálních sítích. Dále uvedl, že používají násilí, vraždy a terorismus k prosazení své vůle, ohrožují národní bezpečnost Spojených států a otravují jejich lidi.
Hegseth dodal, že americká armáda bude s těmito organizacemi jednat jako s teroristy – budou loveni a zabiti, stejně jako Al-Káida. Rozsáhlá "Válka proti terorismu" v minulosti rozmazala hranice mezi válkou a mírem a výrazně rozšířila výkonnou moc. Někteří, kteří se jí účastnili, se nicméně domnívají, že nynější údery by mohly být právně ještě spornější. Obávají se, že by mohly opět vést k "nekonečným válkám", které Trump sliboval ukončit.
John Bellinger, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí USA a Národní bezpečnostní rady během administrativy George W. Bushe, se domnívá, že prezident Trump pravděpodobně věří, že pouhým označením skupiny za teroristickou může USA použít sílu k zabíjení jejích členů. Upozornil, že toto nebyla analýza prezidentů Clintona, Bushe ani Obamy.
"Co je zde s prezidentem Trumpem jiné, je, že k tomu neměl žádné povolení Kongresu a neprokázal, že tito lidé skutečně zaútočili na Spojené státy nebo plánovali útok," říká Bellinger. Uvedl, že Trump jedná podle "nebezpečné" logiky, aby údery ospravedlnil.
"Máme prezidenta, který používá sílu proti civilistům – mohou porušovat zákony o narkotikách, mohou to být zločinci – ale prostě je zabil bez řádného soudního procesu, lidi, kteří nepředstavovali hrozbu proti Spojeným státům," zdůrazňuje. Bellinger se domnívá, že Trump buď nezná mezinárodní právo, nebo se o něj nestará. Částečně viní poradce v okolí Trumpa, včetně ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marca Rubia, generální prokurátorky Pam Bondi a ministra obrany Pete Hegsetha.
Bellinger tvrdí, že Hegseth dělá "falešné srovnání", když vyvolává strašidlo Al-Káidy. "Na rozdíl od Al-Káidy se tyto skupiny nezapojují do ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich členové nejsou bojovníci," říká Bellinger.
Není to jediný veterán "Války proti terorismu", který vyjádřil obavy z těchto útoků. John Yoo, právník známý svou rolí při formování právního základu pro politiky Bushovy administrativy, kritizoval Trumpovy údery v názorovém článku pro Washington Post a v rozhovorech. "Musí existovat hranice mezi zločinem a válkou," řekl Yoo, bývalý zástupce asistenta generálního prokurátora za Bushe. "Nemůžeme jen považovat cokoli, co poškozuje zemi, za záležitost pro armádu. Protože to by potenciálně mohlo zahrnovat každý zločin."
Stejně jako v případě otevřené "Války proti terorismu" hrozí, že se počáteční údery na údajné teroristické cíle rozšíří. Hegseth v neděli popsal poslední útok proti plavidlu, které bylo údajně spojeno s kolumbijskou povstaleckou skupinou a které podle něj bylo "zapojeno do nezákonného pašování narkotik" v Karibiku v pátek. Počet obětí útoků administrativy od zahájení kampaně se tak zvýšil na nejméně 30 mrtvých. Trump a Hegseth neustále opakují, že "zpravodajské informace" uvedly, že tato loď "pašovala narkotika", avšak nikdo mimo administrativu neviděl důkaz, že šlo o členy kartelů.
Kolumbijský levicový prezident Gustavo Petro označil tento čin za "vraždu". "Úředníci vlády USA spáchali vraždu a porušili naši suverenitu v teritoriálních vodách," napsal Petro na sociálních sítích a dodal, že "očekáváme vysvětlení od vlády USA." Petro uvedl, že jeden z identifikovaných na lodi, Alejandro Carranza, nemá "žádné vazby" na obchod s drogami. Ohledně lodi zasažené v pátek Petro řekl, že kolumbijské plavidlo bylo unesené a mělo spuštěný nouzový signál kvůli poruše motoru.
Bombardovací kampaň se od té doby rozšířila na to, co Trumpova administrativa nazvala "ne-mezinárodní ozbrojený konflikt". Nyní hrozí, že se rozšíří na jakékoli plavidlo podezřelé ze spojení s kartely a na Venezuelu, kterou Bílý dům obviňuje z podpory skupiny, a to s minimem důkazů.
Pro Trumpa představuje Venezuela "nedokončenou záležitost" po jeho prvním funkčním období, kdy se pokusil Nicolase Madura sesadit z moci, říká Michael McCarthy, profesor na Elliott School of International Affairs na George Washington University. Administrativa obvinila Madura z toho, že je jedním z největších světových obchodníků s narkotiky a že spolupracuje s kartely – a dokonce je vede – při pašování drog s fentanylem do Spojených států. V srpnu byla odměna za informace vedoucí k jeho zatčení zvýšena na 50 milionů dolarů.
Ačkoli Trump popřel, že by usiloval o změnu režimu ve Venezuele, McCarthy říká, že Trumpův boj s Venezuelou představuje "restart diplomacie dělových člunů v Karibiku, který nebyl k vidění déle než století." Zároveň kombinuje Trumpovy domácí a zahraniční politické priority.
Trumpova kampaň vůči Madurovi umožňuje jeho administrativě vyvíjet tlak na Madurovu vládu. Tlačí Venezuelu, aby přijala zpět více nelegálních přistěhovalců z USA. Zároveň demonstruje, že chrání Spojené státy před kartely. "Do jisté míry to shrnuje agendu administrativy, kvůli snaze Trumpa a dalších členů jeho týmu zbavit se nelegálních přistěhovalců v USA, a může tvrdit, že dělá něco důležitého pro prosazení národních bezpečnostních zájmů za hranicemi našeho území," říká McCarthy.
Rebecca Ingbar, profesorka práva na Cardozo Law School a odbornice na mezinárodní právo a národní bezpečnost, která dříve pracovala na ministerstvu zahraničí, se obává, že Trumpova kampaň nemá "žádný omezující princip", pokud nebude zpochybněna jeho autorita. Věří, že Kongres by měl "napnout svaly".
Minulý týden senátní republikáni zablokovali návrh, který by Trumpovi znemožnil pokračovat v útocích na neoznačené lodě. Návrh v poměru 48 ku 41 hlasům neprošel. Ingbar se obává, že právní základ Trumpovy administrativy pro tyto údery – nebo jeho nedostatek – by mohl mít dopady i mimo Trumpovo řešení údajných kartelů. "Pokud by to mohl udělat na volném moři pouhým označením těchto lidí za teroristy a máváním tím slovem, mohl by to udělat kdekoli. A jen si vzpomeňte, koho tato administrativa nazvala teroristou," řekla Ingbar. Minulý měsíc Trumpova administrativa označila decentralizovanou levicovou myšlenku "Antify" za teroristickou organizaci.
Ingbar také poznamenává otupělou reakci většiny americké veřejnosti na tyto útoky. To podle ní může částečně pramenit z rutinní povahy těchto útoků drony, ke kterým se národ stal necitlivým. "Hrozí zde skutečně extrémní rizika eskalace," říká. "A obecněji si myslím, že jen narušujeme normy, myslím, že narušujeme pravidlo, které je páteří moderního systému mezinárodního práva, že státy nesmí použít sílu kromě těch nejužších výjimečných okolností."
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.