Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Tato kampaň, zahájená bez souhlasu Kongresu, proti špatně definovanému nepříteli a s malým dohledem, již vyvolala srovnání s dlouhými roky "Války proti terorismu". Ministr obrany Pete Hegseth sám toto srovnání použil při oznámení posledního úderu, který se tentokrát zaměřil na kolumbijský kartel. "Tyto kartely jsou Al-Káida Západní polokoule," napsal Hegseth na sociálních sítích. Dále uvedl, že používají násilí, vraždy a terorismus k prosazení své vůle, ohrožují národní bezpečnost Spojených států a otravují jejich lidi.
Hegseth dodal, že americká armáda bude s těmito organizacemi jednat jako s teroristy – budou loveni a zabiti, stejně jako Al-Káida. Rozsáhlá "Válka proti terorismu" v minulosti rozmazala hranice mezi válkou a mírem a výrazně rozšířila výkonnou moc. Někteří, kteří se jí účastnili, se nicméně domnívají, že nynější údery by mohly být právně ještě spornější. Obávají se, že by mohly opět vést k "nekonečným válkám", které Trump sliboval ukončit.
John Bellinger, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí USA a Národní bezpečnostní rady během administrativy George W. Bushe, se domnívá, že prezident Trump pravděpodobně věří, že pouhým označením skupiny za teroristickou může USA použít sílu k zabíjení jejích členů. Upozornil, že toto nebyla analýza prezidentů Clintona, Bushe ani Obamy.
"Co je zde s prezidentem Trumpem jiné, je, že k tomu neměl žádné povolení Kongresu a neprokázal, že tito lidé skutečně zaútočili na Spojené státy nebo plánovali útok," říká Bellinger. Uvedl, že Trump jedná podle "nebezpečné" logiky, aby údery ospravedlnil.
"Máme prezidenta, který používá sílu proti civilistům – mohou porušovat zákony o narkotikách, mohou to být zločinci – ale prostě je zabil bez řádného soudního procesu, lidi, kteří nepředstavovali hrozbu proti Spojeným státům," zdůrazňuje. Bellinger se domnívá, že Trump buď nezná mezinárodní právo, nebo se o něj nestará. Částečně viní poradce v okolí Trumpa, včetně ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marca Rubia, generální prokurátorky Pam Bondi a ministra obrany Pete Hegsetha.
Bellinger tvrdí, že Hegseth dělá "falešné srovnání", když vyvolává strašidlo Al-Káidy. "Na rozdíl od Al-Káidy se tyto skupiny nezapojují do ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich členové nejsou bojovníci," říká Bellinger.
Není to jediný veterán "Války proti terorismu", který vyjádřil obavy z těchto útoků. John Yoo, právník známý svou rolí při formování právního základu pro politiky Bushovy administrativy, kritizoval Trumpovy údery v názorovém článku pro Washington Post a v rozhovorech. "Musí existovat hranice mezi zločinem a válkou," řekl Yoo, bývalý zástupce asistenta generálního prokurátora za Bushe. "Nemůžeme jen považovat cokoli, co poškozuje zemi, za záležitost pro armádu. Protože to by potenciálně mohlo zahrnovat každý zločin."
Stejně jako v případě otevřené "Války proti terorismu" hrozí, že se počáteční údery na údajné teroristické cíle rozšíří. Hegseth v neděli popsal poslední útok proti plavidlu, které bylo údajně spojeno s kolumbijskou povstaleckou skupinou a které podle něj bylo "zapojeno do nezákonného pašování narkotik" v Karibiku v pátek. Počet obětí útoků administrativy od zahájení kampaně se tak zvýšil na nejméně 30 mrtvých. Trump a Hegseth neustále opakují, že "zpravodajské informace" uvedly, že tato loď "pašovala narkotika", avšak nikdo mimo administrativu neviděl důkaz, že šlo o členy kartelů.
Kolumbijský levicový prezident Gustavo Petro označil tento čin za "vraždu". "Úředníci vlády USA spáchali vraždu a porušili naši suverenitu v teritoriálních vodách," napsal Petro na sociálních sítích a dodal, že "očekáváme vysvětlení od vlády USA." Petro uvedl, že jeden z identifikovaných na lodi, Alejandro Carranza, nemá "žádné vazby" na obchod s drogami. Ohledně lodi zasažené v pátek Petro řekl, že kolumbijské plavidlo bylo unesené a mělo spuštěný nouzový signál kvůli poruše motoru.
Bombardovací kampaň se od té doby rozšířila na to, co Trumpova administrativa nazvala "ne-mezinárodní ozbrojený konflikt". Nyní hrozí, že se rozšíří na jakékoli plavidlo podezřelé ze spojení s kartely a na Venezuelu, kterou Bílý dům obviňuje z podpory skupiny, a to s minimem důkazů.
Pro Trumpa představuje Venezuela "nedokončenou záležitost" po jeho prvním funkčním období, kdy se pokusil Nicolase Madura sesadit z moci, říká Michael McCarthy, profesor na Elliott School of International Affairs na George Washington University. Administrativa obvinila Madura z toho, že je jedním z největších světových obchodníků s narkotiky a že spolupracuje s kartely – a dokonce je vede – při pašování drog s fentanylem do Spojených států. V srpnu byla odměna za informace vedoucí k jeho zatčení zvýšena na 50 milionů dolarů.
Ačkoli Trump popřel, že by usiloval o změnu režimu ve Venezuele, McCarthy říká, že Trumpův boj s Venezuelou představuje "restart diplomacie dělových člunů v Karibiku, který nebyl k vidění déle než století." Zároveň kombinuje Trumpovy domácí a zahraniční politické priority.
Trumpova kampaň vůči Madurovi umožňuje jeho administrativě vyvíjet tlak na Madurovu vládu. Tlačí Venezuelu, aby přijala zpět více nelegálních přistěhovalců z USA. Zároveň demonstruje, že chrání Spojené státy před kartely. "Do jisté míry to shrnuje agendu administrativy, kvůli snaze Trumpa a dalších členů jeho týmu zbavit se nelegálních přistěhovalců v USA, a může tvrdit, že dělá něco důležitého pro prosazení národních bezpečnostních zájmů za hranicemi našeho území," říká McCarthy.
Rebecca Ingbar, profesorka práva na Cardozo Law School a odbornice na mezinárodní právo a národní bezpečnost, která dříve pracovala na ministerstvu zahraničí, se obává, že Trumpova kampaň nemá "žádný omezující princip", pokud nebude zpochybněna jeho autorita. Věří, že Kongres by měl "napnout svaly".
Minulý týden senátní republikáni zablokovali návrh, který by Trumpovi znemožnil pokračovat v útocích na neoznačené lodě. Návrh v poměru 48 ku 41 hlasům neprošel. Ingbar se obává, že právní základ Trumpovy administrativy pro tyto údery – nebo jeho nedostatek – by mohl mít dopady i mimo Trumpovo řešení údajných kartelů. "Pokud by to mohl udělat na volném moři pouhým označením těchto lidí za teroristy a máváním tím slovem, mohl by to udělat kdekoli. A jen si vzpomeňte, koho tato administrativa nazvala teroristou," řekla Ingbar. Minulý měsíc Trumpova administrativa označila decentralizovanou levicovou myšlenku "Antify" za teroristickou organizaci.
Ingbar také poznamenává otupělou reakci většiny americké veřejnosti na tyto útoky. To podle ní může částečně pramenit z rutinní povahy těchto útoků drony, ke kterým se národ stal necitlivým. "Hrozí zde skutečně extrémní rizika eskalace," říká. "A obecněji si myslím, že jen narušujeme normy, myslím, že narušujeme pravidlo, které je páteří moderního systému mezinárodního práva, že státy nesmí použít sílu kromě těch nejužších výjimečných okolností."
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.