Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Tato kampaň, zahájená bez souhlasu Kongresu, proti špatně definovanému nepříteli a s malým dohledem, již vyvolala srovnání s dlouhými roky "Války proti terorismu". Ministr obrany Pete Hegseth sám toto srovnání použil při oznámení posledního úderu, který se tentokrát zaměřil na kolumbijský kartel. "Tyto kartely jsou Al-Káida Západní polokoule," napsal Hegseth na sociálních sítích. Dále uvedl, že používají násilí, vraždy a terorismus k prosazení své vůle, ohrožují národní bezpečnost Spojených států a otravují jejich lidi.
Hegseth dodal, že americká armáda bude s těmito organizacemi jednat jako s teroristy – budou loveni a zabiti, stejně jako Al-Káida. Rozsáhlá "Válka proti terorismu" v minulosti rozmazala hranice mezi válkou a mírem a výrazně rozšířila výkonnou moc. Někteří, kteří se jí účastnili, se nicméně domnívají, že nynější údery by mohly být právně ještě spornější. Obávají se, že by mohly opět vést k "nekonečným válkám", které Trump sliboval ukončit.
John Bellinger, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí USA a Národní bezpečnostní rady během administrativy George W. Bushe, se domnívá, že prezident Trump pravděpodobně věří, že pouhým označením skupiny za teroristickou může USA použít sílu k zabíjení jejích členů. Upozornil, že toto nebyla analýza prezidentů Clintona, Bushe ani Obamy.
"Co je zde s prezidentem Trumpem jiné, je, že k tomu neměl žádné povolení Kongresu a neprokázal, že tito lidé skutečně zaútočili na Spojené státy nebo plánovali útok," říká Bellinger. Uvedl, že Trump jedná podle "nebezpečné" logiky, aby údery ospravedlnil.
"Máme prezidenta, který používá sílu proti civilistům – mohou porušovat zákony o narkotikách, mohou to být zločinci – ale prostě je zabil bez řádného soudního procesu, lidi, kteří nepředstavovali hrozbu proti Spojeným státům," zdůrazňuje. Bellinger se domnívá, že Trump buď nezná mezinárodní právo, nebo se o něj nestará. Částečně viní poradce v okolí Trumpa, včetně ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marca Rubia, generální prokurátorky Pam Bondi a ministra obrany Pete Hegsetha.
Bellinger tvrdí, že Hegseth dělá "falešné srovnání", když vyvolává strašidlo Al-Káidy. "Na rozdíl od Al-Káidy se tyto skupiny nezapojují do ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich členové nejsou bojovníci," říká Bellinger.
Není to jediný veterán "Války proti terorismu", který vyjádřil obavy z těchto útoků. John Yoo, právník známý svou rolí při formování právního základu pro politiky Bushovy administrativy, kritizoval Trumpovy údery v názorovém článku pro Washington Post a v rozhovorech. "Musí existovat hranice mezi zločinem a válkou," řekl Yoo, bývalý zástupce asistenta generálního prokurátora za Bushe. "Nemůžeme jen považovat cokoli, co poškozuje zemi, za záležitost pro armádu. Protože to by potenciálně mohlo zahrnovat každý zločin."
Stejně jako v případě otevřené "Války proti terorismu" hrozí, že se počáteční údery na údajné teroristické cíle rozšíří. Hegseth v neděli popsal poslední útok proti plavidlu, které bylo údajně spojeno s kolumbijskou povstaleckou skupinou a které podle něj bylo "zapojeno do nezákonného pašování narkotik" v Karibiku v pátek. Počet obětí útoků administrativy od zahájení kampaně se tak zvýšil na nejméně 30 mrtvých. Trump a Hegseth neustále opakují, že "zpravodajské informace" uvedly, že tato loď "pašovala narkotika", avšak nikdo mimo administrativu neviděl důkaz, že šlo o členy kartelů.
Kolumbijský levicový prezident Gustavo Petro označil tento čin za "vraždu". "Úředníci vlády USA spáchali vraždu a porušili naši suverenitu v teritoriálních vodách," napsal Petro na sociálních sítích a dodal, že "očekáváme vysvětlení od vlády USA." Petro uvedl, že jeden z identifikovaných na lodi, Alejandro Carranza, nemá "žádné vazby" na obchod s drogami. Ohledně lodi zasažené v pátek Petro řekl, že kolumbijské plavidlo bylo unesené a mělo spuštěný nouzový signál kvůli poruše motoru.
Bombardovací kampaň se od té doby rozšířila na to, co Trumpova administrativa nazvala "ne-mezinárodní ozbrojený konflikt". Nyní hrozí, že se rozšíří na jakékoli plavidlo podezřelé ze spojení s kartely a na Venezuelu, kterou Bílý dům obviňuje z podpory skupiny, a to s minimem důkazů.
Pro Trumpa představuje Venezuela "nedokončenou záležitost" po jeho prvním funkčním období, kdy se pokusil Nicolase Madura sesadit z moci, říká Michael McCarthy, profesor na Elliott School of International Affairs na George Washington University. Administrativa obvinila Madura z toho, že je jedním z největších světových obchodníků s narkotiky a že spolupracuje s kartely – a dokonce je vede – při pašování drog s fentanylem do Spojených států. V srpnu byla odměna za informace vedoucí k jeho zatčení zvýšena na 50 milionů dolarů.
Ačkoli Trump popřel, že by usiloval o změnu režimu ve Venezuele, McCarthy říká, že Trumpův boj s Venezuelou představuje "restart diplomacie dělových člunů v Karibiku, který nebyl k vidění déle než století." Zároveň kombinuje Trumpovy domácí a zahraniční politické priority.
Trumpova kampaň vůči Madurovi umožňuje jeho administrativě vyvíjet tlak na Madurovu vládu. Tlačí Venezuelu, aby přijala zpět více nelegálních přistěhovalců z USA. Zároveň demonstruje, že chrání Spojené státy před kartely. "Do jisté míry to shrnuje agendu administrativy, kvůli snaze Trumpa a dalších členů jeho týmu zbavit se nelegálních přistěhovalců v USA, a může tvrdit, že dělá něco důležitého pro prosazení národních bezpečnostních zájmů za hranicemi našeho území," říká McCarthy.
Rebecca Ingbar, profesorka práva na Cardozo Law School a odbornice na mezinárodní právo a národní bezpečnost, která dříve pracovala na ministerstvu zahraničí, se obává, že Trumpova kampaň nemá "žádný omezující princip", pokud nebude zpochybněna jeho autorita. Věří, že Kongres by měl "napnout svaly".
Minulý týden senátní republikáni zablokovali návrh, který by Trumpovi znemožnil pokračovat v útocích na neoznačené lodě. Návrh v poměru 48 ku 41 hlasům neprošel. Ingbar se obává, že právní základ Trumpovy administrativy pro tyto údery – nebo jeho nedostatek – by mohl mít dopady i mimo Trumpovo řešení údajných kartelů. "Pokud by to mohl udělat na volném moři pouhým označením těchto lidí za teroristy a máváním tím slovem, mohl by to udělat kdekoli. A jen si vzpomeňte, koho tato administrativa nazvala teroristou," řekla Ingbar. Minulý měsíc Trumpova administrativa označila decentralizovanou levicovou myšlenku "Antify" za teroristickou organizaci.
Ingbar také poznamenává otupělou reakci většiny americké veřejnosti na tyto útoky. To podle ní může částečně pramenit z rutinní povahy těchto útoků drony, ke kterým se národ stal necitlivým. "Hrozí zde skutečně extrémní rizika eskalace," říká. "A obecněji si myslím, že jen narušujeme normy, myslím, že narušujeme pravidlo, které je páteří moderního systému mezinárodního práva, že státy nesmí použít sílu kromě těch nejužších výjimečných okolností."
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.