Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil globální debatu o obchodní politice – tentokrát tzv. „Dnem osvobození“, během něhož oznámil rozsáhlé clo na dovoz z vybraných zemí. Jeho cílem je podle něj obnova „slavných časů“ amerického průmyslu. Ekonomové a odborníci ale varují: Trumpovy představy o znovuoživení výroby jsou založeny spíše na emocích než na ekonomické realitě.
Trump se ve své politice soustředí výhradně na obchod se zbožím, zatímco obchod se službami – který dnes tvoří podstatnou část světové ekonomiky – zůstává stranou. Výsledkem je podle The Conversation narušení trhů po celém světě, které reagují na nové clo poklesem.
Prezident hrozí přísnými tresty, včetně desetiletého vězení, těm, kdo se pokusí clo obcházet přes změnu deklarované země původu. Výpočet samotných cel je navíc neobvyklý – podle médií vychází z obchodního deficitu USA vůči jednotlivým zemím, vyděleného objemem jejich exportu do USA, a následně se tato hodnota sníží na polovinu (nejméně však 10 %). Zajímavostí je, že stejný algoritmus navrhují některé platformy s umělou inteligencí.
Trumpova posedlost výrobním sektorem je podle expertů spíše projevem nostalgie po 50. letech, kdy Spojené státy dominovaly globálnímu průmyslu. Po druhé světové válce byly USA jedinou vyspělou ekonomikou, která nebyla zničena válkou – jejich výrobky tak zaplavily svět. Tento výjimečný historický moment se ale nedá zopakovat.
Navzdory tomu, že obavy o pracovní místa v průmyslu nejsou neopodstatněné, samotná globalizace není hlavním viníkem. Výzkumy ukazují, že za úbytkem těchto pracovních míst stojí z velké části automatizace a růst produktivity – výrobky dnes jednoduše vyžadují méně lidí než dříve. Odhady uvádějí, že globalizace stojí za zhruba 10 % ztracených pracovních míst, zbytek je důsledkem technologického pokroku.
Ani návrat části výroby zpět do USA by nebyl zázračným řešením. Zvýšení podílu zaměstnanosti v průmyslu by se podle statistik zvýšilo maximálně o jedno procento – z 8 % na 9 %. To není transformace, kterou Trump slibuje. Navíc vyšší náklady na domácí produkci mohou vést k růstu cen a nižší konkurenceschopnosti amerických výrobků, včetně automobilů, na kterých Trump staví část své rétoriky.
Zatímco frustrace amerických dělníků a jejich pocit, že byli globalizací opomenuti, jsou oprávněné, experti upozorňují, že řešením nejsou represivní cla, ale promyšlené investice do vzdělávání, rekvalifikace a podpory nových typů pracovních míst. Nostalgie po „zlatém věku výroby“ totiž – jak se zdá – ekonomický čas neotočí.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
