Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil globální debatu o obchodní politice – tentokrát tzv. „Dnem osvobození“, během něhož oznámil rozsáhlé clo na dovoz z vybraných zemí. Jeho cílem je podle něj obnova „slavných časů“ amerického průmyslu. Ekonomové a odborníci ale varují: Trumpovy představy o znovuoživení výroby jsou založeny spíše na emocích než na ekonomické realitě.
Trump se ve své politice soustředí výhradně na obchod se zbožím, zatímco obchod se službami – který dnes tvoří podstatnou část světové ekonomiky – zůstává stranou. Výsledkem je podle The Conversation narušení trhů po celém světě, které reagují na nové clo poklesem.
Prezident hrozí přísnými tresty, včetně desetiletého vězení, těm, kdo se pokusí clo obcházet přes změnu deklarované země původu. Výpočet samotných cel je navíc neobvyklý – podle médií vychází z obchodního deficitu USA vůči jednotlivým zemím, vyděleného objemem jejich exportu do USA, a následně se tato hodnota sníží na polovinu (nejméně však 10 %). Zajímavostí je, že stejný algoritmus navrhují některé platformy s umělou inteligencí.
Trumpova posedlost výrobním sektorem je podle expertů spíše projevem nostalgie po 50. letech, kdy Spojené státy dominovaly globálnímu průmyslu. Po druhé světové válce byly USA jedinou vyspělou ekonomikou, která nebyla zničena válkou – jejich výrobky tak zaplavily svět. Tento výjimečný historický moment se ale nedá zopakovat.
Navzdory tomu, že obavy o pracovní místa v průmyslu nejsou neopodstatněné, samotná globalizace není hlavním viníkem. Výzkumy ukazují, že za úbytkem těchto pracovních míst stojí z velké části automatizace a růst produktivity – výrobky dnes jednoduše vyžadují méně lidí než dříve. Odhady uvádějí, že globalizace stojí za zhruba 10 % ztracených pracovních míst, zbytek je důsledkem technologického pokroku.
Ani návrat části výroby zpět do USA by nebyl zázračným řešením. Zvýšení podílu zaměstnanosti v průmyslu by se podle statistik zvýšilo maximálně o jedno procento – z 8 % na 9 %. To není transformace, kterou Trump slibuje. Navíc vyšší náklady na domácí produkci mohou vést k růstu cen a nižší konkurenceschopnosti amerických výrobků, včetně automobilů, na kterých Trump staví část své rétoriky.
Zatímco frustrace amerických dělníků a jejich pocit, že byli globalizací opomenuti, jsou oprávněné, experti upozorňují, že řešením nejsou represivní cla, ale promyšlené investice do vzdělávání, rekvalifikace a podpory nových typů pracovních míst. Nostalgie po „zlatém věku výroby“ totiž – jak se zdá – ekonomický čas neotočí.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.