Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil globální debatu o obchodní politice – tentokrát tzv. „Dnem osvobození“, během něhož oznámil rozsáhlé clo na dovoz z vybraných zemí. Jeho cílem je podle něj obnova „slavných časů“ amerického průmyslu. Ekonomové a odborníci ale varují: Trumpovy představy o znovuoživení výroby jsou založeny spíše na emocích než na ekonomické realitě.
Trump se ve své politice soustředí výhradně na obchod se zbožím, zatímco obchod se službami – který dnes tvoří podstatnou část světové ekonomiky – zůstává stranou. Výsledkem je podle The Conversation narušení trhů po celém světě, které reagují na nové clo poklesem.
Prezident hrozí přísnými tresty, včetně desetiletého vězení, těm, kdo se pokusí clo obcházet přes změnu deklarované země původu. Výpočet samotných cel je navíc neobvyklý – podle médií vychází z obchodního deficitu USA vůči jednotlivým zemím, vyděleného objemem jejich exportu do USA, a následně se tato hodnota sníží na polovinu (nejméně však 10 %). Zajímavostí je, že stejný algoritmus navrhují některé platformy s umělou inteligencí.
Trumpova posedlost výrobním sektorem je podle expertů spíše projevem nostalgie po 50. letech, kdy Spojené státy dominovaly globálnímu průmyslu. Po druhé světové válce byly USA jedinou vyspělou ekonomikou, která nebyla zničena válkou – jejich výrobky tak zaplavily svět. Tento výjimečný historický moment se ale nedá zopakovat.
Navzdory tomu, že obavy o pracovní místa v průmyslu nejsou neopodstatněné, samotná globalizace není hlavním viníkem. Výzkumy ukazují, že za úbytkem těchto pracovních míst stojí z velké části automatizace a růst produktivity – výrobky dnes jednoduše vyžadují méně lidí než dříve. Odhady uvádějí, že globalizace stojí za zhruba 10 % ztracených pracovních míst, zbytek je důsledkem technologického pokroku.
Ani návrat části výroby zpět do USA by nebyl zázračným řešením. Zvýšení podílu zaměstnanosti v průmyslu by se podle statistik zvýšilo maximálně o jedno procento – z 8 % na 9 %. To není transformace, kterou Trump slibuje. Navíc vyšší náklady na domácí produkci mohou vést k růstu cen a nižší konkurenceschopnosti amerických výrobků, včetně automobilů, na kterých Trump staví část své rétoriky.
Zatímco frustrace amerických dělníků a jejich pocit, že byli globalizací opomenuti, jsou oprávněné, experti upozorňují, že řešením nejsou represivní cla, ale promyšlené investice do vzdělávání, rekvalifikace a podpory nových typů pracovních míst. Nostalgie po „zlatém věku výroby“ totiž – jak se zdá – ekonomický čas neotočí.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.