Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil globální debatu o obchodní politice – tentokrát tzv. „Dnem osvobození“, během něhož oznámil rozsáhlé clo na dovoz z vybraných zemí. Jeho cílem je podle něj obnova „slavných časů“ amerického průmyslu. Ekonomové a odborníci ale varují: Trumpovy představy o znovuoživení výroby jsou založeny spíše na emocích než na ekonomické realitě.
Trump se ve své politice soustředí výhradně na obchod se zbožím, zatímco obchod se službami – který dnes tvoří podstatnou část světové ekonomiky – zůstává stranou. Výsledkem je podle The Conversation narušení trhů po celém světě, které reagují na nové clo poklesem.
Prezident hrozí přísnými tresty, včetně desetiletého vězení, těm, kdo se pokusí clo obcházet přes změnu deklarované země původu. Výpočet samotných cel je navíc neobvyklý – podle médií vychází z obchodního deficitu USA vůči jednotlivým zemím, vyděleného objemem jejich exportu do USA, a následně se tato hodnota sníží na polovinu (nejméně však 10 %). Zajímavostí je, že stejný algoritmus navrhují některé platformy s umělou inteligencí.
Trumpova posedlost výrobním sektorem je podle expertů spíše projevem nostalgie po 50. letech, kdy Spojené státy dominovaly globálnímu průmyslu. Po druhé světové válce byly USA jedinou vyspělou ekonomikou, která nebyla zničena válkou – jejich výrobky tak zaplavily svět. Tento výjimečný historický moment se ale nedá zopakovat.
Navzdory tomu, že obavy o pracovní místa v průmyslu nejsou neopodstatněné, samotná globalizace není hlavním viníkem. Výzkumy ukazují, že za úbytkem těchto pracovních míst stojí z velké části automatizace a růst produktivity – výrobky dnes jednoduše vyžadují méně lidí než dříve. Odhady uvádějí, že globalizace stojí za zhruba 10 % ztracených pracovních míst, zbytek je důsledkem technologického pokroku.
Ani návrat části výroby zpět do USA by nebyl zázračným řešením. Zvýšení podílu zaměstnanosti v průmyslu by se podle statistik zvýšilo maximálně o jedno procento – z 8 % na 9 %. To není transformace, kterou Trump slibuje. Navíc vyšší náklady na domácí produkci mohou vést k růstu cen a nižší konkurenceschopnosti amerických výrobků, včetně automobilů, na kterých Trump staví část své rétoriky.
Zatímco frustrace amerických dělníků a jejich pocit, že byli globalizací opomenuti, jsou oprávněné, experti upozorňují, že řešením nejsou represivní cla, ale promyšlené investice do vzdělávání, rekvalifikace a podpory nových typů pracovních míst. Nostalgie po „zlatém věku výroby“ totiž – jak se zdá – ekonomický čas neotočí.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Bez nepřetržité dodávky moderních západních zbraní by se Ukrajině jen těžko dařilo bránit se ruské invazi. Od začátku války před více než třemi lety získal Kyjev vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, přičemž klíčovou roli v obranné strategii hrají především tři americké systémy: protitanková střela Javelin, protiraketový systém Patriot a taktická balistická střela ATACMS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev navrhl Moskvě nový termín pro mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit příští týden. Jedná se o pokus o oživení diplomatických jednání, která se zadrhla začátkem června.