Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil globální debatu o obchodní politice – tentokrát tzv. „Dnem osvobození“, během něhož oznámil rozsáhlé clo na dovoz z vybraných zemí. Jeho cílem je podle něj obnova „slavných časů“ amerického průmyslu. Ekonomové a odborníci ale varují: Trumpovy představy o znovuoživení výroby jsou založeny spíše na emocích než na ekonomické realitě.
Trump se ve své politice soustředí výhradně na obchod se zbožím, zatímco obchod se službami – který dnes tvoří podstatnou část světové ekonomiky – zůstává stranou. Výsledkem je podle The Conversation narušení trhů po celém světě, které reagují na nové clo poklesem.
Prezident hrozí přísnými tresty, včetně desetiletého vězení, těm, kdo se pokusí clo obcházet přes změnu deklarované země původu. Výpočet samotných cel je navíc neobvyklý – podle médií vychází z obchodního deficitu USA vůči jednotlivým zemím, vyděleného objemem jejich exportu do USA, a následně se tato hodnota sníží na polovinu (nejméně však 10 %). Zajímavostí je, že stejný algoritmus navrhují některé platformy s umělou inteligencí.
Trumpova posedlost výrobním sektorem je podle expertů spíše projevem nostalgie po 50. letech, kdy Spojené státy dominovaly globálnímu průmyslu. Po druhé světové válce byly USA jedinou vyspělou ekonomikou, která nebyla zničena válkou – jejich výrobky tak zaplavily svět. Tento výjimečný historický moment se ale nedá zopakovat.
Navzdory tomu, že obavy o pracovní místa v průmyslu nejsou neopodstatněné, samotná globalizace není hlavním viníkem. Výzkumy ukazují, že za úbytkem těchto pracovních míst stojí z velké části automatizace a růst produktivity – výrobky dnes jednoduše vyžadují méně lidí než dříve. Odhady uvádějí, že globalizace stojí za zhruba 10 % ztracených pracovních míst, zbytek je důsledkem technologického pokroku.
Ani návrat části výroby zpět do USA by nebyl zázračným řešením. Zvýšení podílu zaměstnanosti v průmyslu by se podle statistik zvýšilo maximálně o jedno procento – z 8 % na 9 %. To není transformace, kterou Trump slibuje. Navíc vyšší náklady na domácí produkci mohou vést k růstu cen a nižší konkurenceschopnosti amerických výrobků, včetně automobilů, na kterých Trump staví část své rétoriky.
Zatímco frustrace amerických dělníků a jejich pocit, že byli globalizací opomenuti, jsou oprávněné, experti upozorňují, že řešením nejsou represivní cla, ale promyšlené investice do vzdělávání, rekvalifikace a podpory nových typů pracovních míst. Nostalgie po „zlatém věku výroby“ totiž – jak se zdá – ekonomický čas neotočí.
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.