Trump zavedl nové clo proti Číně

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 11. června 2025 18:49
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy dosáhly předběžné obchodní dohody s Čínou, která zajistí dodávky vzácných zemin a magnetů pro americký automobilový průmysl. Dohoda byla uzavřena v Londýně a Trump ji na sociální síti Truth Social označil za "hotovou", s výhradou konečného schválení čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Součástí dohody je mimo jiné zavedení cel v celkové výši 55 % na čínský dovoz. Tento údaj zahrnuje stávající 25% clo na čínské zboží, Trumpovo globální "reciproční" clo ve výši 10 % a novou 20% přirážku související s pašováním fentanylu. Z Číny tak budou do USA proudit potřebné vzácné suroviny výměnou za určité ústupky včetně přístupu čínských studentů na americké univerzity, což Trump označil za "vždy dobrou věc".

Dohoda přichází v době, kdy se americký automobilový průmysl ocitl na pokraji zastavení výroby kvůli čínským vývozním omezením magnetů, které jsou klíčové pro výrobu čelních skel a dveří. Čína drží globální dominantní postavení na trhu s těmito materiály a po dubnovém zostření obchodních vztahů s USA jejich vývoz výrazně omezila.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick novinářům řekl, že londýnská dohoda „dala konkrétní podobu“ dřívějším závazkům z ženevských jednání, kde bylo dohodnuto zmírnění odvetných cel. Dohoda má však stále před sebou formální schválení na nejvyšší úrovni.

Ekonomové varují, že Trumpovy celní politiky by mohly dále zvyšovat inflaci v USA, která v květnu meziročně dosáhla 2,4 %, oproti 2,3 % v dubnu. Firmy jako Walmart, Ford či Procter & Gamble už varovaly, že zvýšené náklady přenesou na zákazníky.

Trump zároveň vyzval Federální rezervní systém (Fed), aby na svém příštím zasedání 17.–18. června snížil základní úrokovou sazbu o jeden celý procentní bod. "FED BY MĚL OKAMŽITĚ SNIŽOVAT. UŠETŘÍME MNOHO NA SPLÁTKÁCH DLUHU. TAK DŮLEŽITÉ!!!" napsal ve svém příspěvku. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.