Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Leavittová se k situaci vyjádřila ve čtvrtek poté, co v Ženevě skončilo dvoudenní kolo trilaterálních mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Rusy. Přestože mluvčí hovořila o „smysluplném pokroku“ a společném odhodlání pracovat na mírové dohodě, samotné jednání skončilo bez průlomu v klíčových otázkách. Trumpův pohled na konflikt, který trvá již téměř čtyři roky, zůstává kritický vůči nákladům, které musely Spojené státy vynaložit.
Před necelým rokem, v březnu 2025, Trumpova administrativa zablokovala dodávky vojenského materiálu v hodnotě miliard dolarů. Cílem tohoto kroku bylo vytvořit tlak na Kyjev, aby zasedl k jednacímu stolu s Moskvou. V současnosti funguje mechanismus, kdy jsou sice ukrajinské síly vyzbrojovány z amerických zásob, ale tyto nákupy jsou financovány z prostředků členských států NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil s výsledky ženevských rozhovorů nespokojenost. Ve svém nočním videoposelství uvedl, že dosažené výsledky nejsou dostatečné, přestože vojenské delegace diskutovaly věcně. Podle něj zůstávají nevyřešeny citlivé politické otázky, možné kompromisy i nezbytné setkání lídrů obou válčících zemí, které by dalo jednáním jasný směr.
Samotný průběh rozhovorů v Ženevě byl podle obou stran obtížný. Ve středu se delegace rozešly po pouhých dvou hodinách jednání. Zelenskyj na sociální síti X obvinil Rusko, že se snaží rozhovory záměrně natahovat, ačkoliv by se již mohly nacházet v závěrečné fázi. Mezi hlavní body sporů patří status okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, kterou nadále kontroluje Moskva.
Kromě diplomatického napětí v Ženevě rezonují i ekonomické a politické tlaky v regionu. Indie, která byla po roce 2022 klíčovým odběratelem ruské ropy, v lednu 2026 výrazně omezila její dovoz. Podle zdrojů z průmyslu za tím stojí západní sankce a snaha Indie uzavřít obchodní dohodu s USA. Hlavním odběratelem ruské ropy přepravované po moři se tak od listopadu loňského roku stala Čína.
Ukrajina zároveň přitvrdila ve vztazích s blízkým spojencem Moskvy, Běloruskem. Prezident Zelenskyj ve středu podepsal dekret o uvalení sankcí na Alexandra Lukašenka. Kyjev tak reaguje na běloruskou pomoc ruské armádě, zejména na poskytnutí území pro odpalování raket a nasazení systémů pro řízení útočných dronů. Ačkoliv jde o krok spíše symbolický, jelikož Lukašenko již čelí sankcím Západu, Kyjev tím signalizuje nulovou toleranci k zapojení Minsku do války.
Do konfliktu se opět vložilo i Maďarsko, které s okamžitou platností pozastavilo dodávky nafty na Ukrajinu. Budapešť tak reaguje na přerušení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba, ke kterému došlo koncem ledna. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil ukrajinské kroky za „politické vydírání“ a prohlásil, že dodávky nafty nebudou obnoveny, dokud Kyjev neumožní volný průtok ropy do Maďarska.
V Kyjevě a Oděse mezitím pobývala delegace amerických demokratických senátorů. Jejich cílem bylo podpořit ukrajinskou suverenitu a v Kongresu prosadit sérii nových sankcí, které by ekonomicky ochromily Moskvu a donutily prezidenta Putina k ústupkům. Senátorka Jeanne Shaheenová po návštěvě přístavního města Oděsa zdůraznila, že Ukrajinci si přejí mír, ale nikoliv za cenu ztráty své územní celistvosti.
I přes hluboké neshody v politických otázkách se očekává, že další kolo rozhovorů by mohlo proběhnout ještě do konce února. Zelenskyj i Bílý dům naznačili, že konzultace budou brzy pokračovat. Celý proces však zůstává ve stínu Trumpova přesvědčení, že nespravedlnost války spočívá i v její finanční náročnosti pro Spojené státy, které konflikt nevnímají jako svůj vlastní.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.