Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Leavittová se k situaci vyjádřila ve čtvrtek poté, co v Ženevě skončilo dvoudenní kolo trilaterálních mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Rusy. Přestože mluvčí hovořila o „smysluplném pokroku“ a společném odhodlání pracovat na mírové dohodě, samotné jednání skončilo bez průlomu v klíčových otázkách. Trumpův pohled na konflikt, který trvá již téměř čtyři roky, zůstává kritický vůči nákladům, které musely Spojené státy vynaložit.
Před necelým rokem, v březnu 2025, Trumpova administrativa zablokovala dodávky vojenského materiálu v hodnotě miliard dolarů. Cílem tohoto kroku bylo vytvořit tlak na Kyjev, aby zasedl k jednacímu stolu s Moskvou. V současnosti funguje mechanismus, kdy jsou sice ukrajinské síly vyzbrojovány z amerických zásob, ale tyto nákupy jsou financovány z prostředků členských států NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil s výsledky ženevských rozhovorů nespokojenost. Ve svém nočním videoposelství uvedl, že dosažené výsledky nejsou dostatečné, přestože vojenské delegace diskutovaly věcně. Podle něj zůstávají nevyřešeny citlivé politické otázky, možné kompromisy i nezbytné setkání lídrů obou válčících zemí, které by dalo jednáním jasný směr.
Samotný průběh rozhovorů v Ženevě byl podle obou stran obtížný. Ve středu se delegace rozešly po pouhých dvou hodinách jednání. Zelenskyj na sociální síti X obvinil Rusko, že se snaží rozhovory záměrně natahovat, ačkoliv by se již mohly nacházet v závěrečné fázi. Mezi hlavní body sporů patří status okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, kterou nadále kontroluje Moskva.
Kromě diplomatického napětí v Ženevě rezonují i ekonomické a politické tlaky v regionu. Indie, která byla po roce 2022 klíčovým odběratelem ruské ropy, v lednu 2026 výrazně omezila její dovoz. Podle zdrojů z průmyslu za tím stojí západní sankce a snaha Indie uzavřít obchodní dohodu s USA. Hlavním odběratelem ruské ropy přepravované po moři se tak od listopadu loňského roku stala Čína.
Ukrajina zároveň přitvrdila ve vztazích s blízkým spojencem Moskvy, Běloruskem. Prezident Zelenskyj ve středu podepsal dekret o uvalení sankcí na Alexandra Lukašenka. Kyjev tak reaguje na běloruskou pomoc ruské armádě, zejména na poskytnutí území pro odpalování raket a nasazení systémů pro řízení útočných dronů. Ačkoliv jde o krok spíše symbolický, jelikož Lukašenko již čelí sankcím Západu, Kyjev tím signalizuje nulovou toleranci k zapojení Minsku do války.
Do konfliktu se opět vložilo i Maďarsko, které s okamžitou platností pozastavilo dodávky nafty na Ukrajinu. Budapešť tak reaguje na přerušení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba, ke kterému došlo koncem ledna. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil ukrajinské kroky za „politické vydírání“ a prohlásil, že dodávky nafty nebudou obnoveny, dokud Kyjev neumožní volný průtok ropy do Maďarska.
V Kyjevě a Oděse mezitím pobývala delegace amerických demokratických senátorů. Jejich cílem bylo podpořit ukrajinskou suverenitu a v Kongresu prosadit sérii nových sankcí, které by ekonomicky ochromily Moskvu a donutily prezidenta Putina k ústupkům. Senátorka Jeanne Shaheenová po návštěvě přístavního města Oděsa zdůraznila, že Ukrajinci si přejí mír, ale nikoliv za cenu ztráty své územní celistvosti.
I přes hluboké neshody v politických otázkách se očekává, že další kolo rozhovorů by mohlo proběhnout ještě do konce února. Zelenskyj i Bílý dům naznačili, že konzultace budou brzy pokračovat. Celý proces však zůstává ve stínu Trumpova přesvědčení, že nespravedlnost války spočívá i v její finanční náročnosti pro Spojené státy, které konflikt nevnímají jako svůj vlastní.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.