Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Leavittová se k situaci vyjádřila ve čtvrtek poté, co v Ženevě skončilo dvoudenní kolo trilaterálních mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Rusy. Přestože mluvčí hovořila o „smysluplném pokroku“ a společném odhodlání pracovat na mírové dohodě, samotné jednání skončilo bez průlomu v klíčových otázkách. Trumpův pohled na konflikt, který trvá již téměř čtyři roky, zůstává kritický vůči nákladům, které musely Spojené státy vynaložit.
Před necelým rokem, v březnu 2025, Trumpova administrativa zablokovala dodávky vojenského materiálu v hodnotě miliard dolarů. Cílem tohoto kroku bylo vytvořit tlak na Kyjev, aby zasedl k jednacímu stolu s Moskvou. V současnosti funguje mechanismus, kdy jsou sice ukrajinské síly vyzbrojovány z amerických zásob, ale tyto nákupy jsou financovány z prostředků členských států NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil s výsledky ženevských rozhovorů nespokojenost. Ve svém nočním videoposelství uvedl, že dosažené výsledky nejsou dostatečné, přestože vojenské delegace diskutovaly věcně. Podle něj zůstávají nevyřešeny citlivé politické otázky, možné kompromisy i nezbytné setkání lídrů obou válčících zemí, které by dalo jednáním jasný směr.
Samotný průběh rozhovorů v Ženevě byl podle obou stran obtížný. Ve středu se delegace rozešly po pouhých dvou hodinách jednání. Zelenskyj na sociální síti X obvinil Rusko, že se snaží rozhovory záměrně natahovat, ačkoliv by se již mohly nacházet v závěrečné fázi. Mezi hlavní body sporů patří status okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, kterou nadále kontroluje Moskva.
Kromě diplomatického napětí v Ženevě rezonují i ekonomické a politické tlaky v regionu. Indie, která byla po roce 2022 klíčovým odběratelem ruské ropy, v lednu 2026 výrazně omezila její dovoz. Podle zdrojů z průmyslu za tím stojí západní sankce a snaha Indie uzavřít obchodní dohodu s USA. Hlavním odběratelem ruské ropy přepravované po moři se tak od listopadu loňského roku stala Čína.
Ukrajina zároveň přitvrdila ve vztazích s blízkým spojencem Moskvy, Běloruskem. Prezident Zelenskyj ve středu podepsal dekret o uvalení sankcí na Alexandra Lukašenka. Kyjev tak reaguje na běloruskou pomoc ruské armádě, zejména na poskytnutí území pro odpalování raket a nasazení systémů pro řízení útočných dronů. Ačkoliv jde o krok spíše symbolický, jelikož Lukašenko již čelí sankcím Západu, Kyjev tím signalizuje nulovou toleranci k zapojení Minsku do války.
Do konfliktu se opět vložilo i Maďarsko, které s okamžitou platností pozastavilo dodávky nafty na Ukrajinu. Budapešť tak reaguje na přerušení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba, ke kterému došlo koncem ledna. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil ukrajinské kroky za „politické vydírání“ a prohlásil, že dodávky nafty nebudou obnoveny, dokud Kyjev neumožní volný průtok ropy do Maďarska.
V Kyjevě a Oděse mezitím pobývala delegace amerických demokratických senátorů. Jejich cílem bylo podpořit ukrajinskou suverenitu a v Kongresu prosadit sérii nových sankcí, které by ekonomicky ochromily Moskvu a donutily prezidenta Putina k ústupkům. Senátorka Jeanne Shaheenová po návštěvě přístavního města Oděsa zdůraznila, že Ukrajinci si přejí mír, ale nikoliv za cenu ztráty své územní celistvosti.
I přes hluboké neshody v politických otázkách se očekává, že další kolo rozhovorů by mohlo proběhnout ještě do konce února. Zelenskyj i Bílý dům naznačili, že konzultace budou brzy pokračovat. Celý proces však zůstává ve stínu Trumpova přesvědčení, že nespravedlnost války spočívá i v její finanční náročnosti pro Spojené státy, které konflikt nevnímají jako svůj vlastní.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.