Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Leavittová se k situaci vyjádřila ve čtvrtek poté, co v Ženevě skončilo dvoudenní kolo trilaterálních mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Rusy. Přestože mluvčí hovořila o „smysluplném pokroku“ a společném odhodlání pracovat na mírové dohodě, samotné jednání skončilo bez průlomu v klíčových otázkách. Trumpův pohled na konflikt, který trvá již téměř čtyři roky, zůstává kritický vůči nákladům, které musely Spojené státy vynaložit.
Před necelým rokem, v březnu 2025, Trumpova administrativa zablokovala dodávky vojenského materiálu v hodnotě miliard dolarů. Cílem tohoto kroku bylo vytvořit tlak na Kyjev, aby zasedl k jednacímu stolu s Moskvou. V současnosti funguje mechanismus, kdy jsou sice ukrajinské síly vyzbrojovány z amerických zásob, ale tyto nákupy jsou financovány z prostředků členských států NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil s výsledky ženevských rozhovorů nespokojenost. Ve svém nočním videoposelství uvedl, že dosažené výsledky nejsou dostatečné, přestože vojenské delegace diskutovaly věcně. Podle něj zůstávají nevyřešeny citlivé politické otázky, možné kompromisy i nezbytné setkání lídrů obou válčících zemí, které by dalo jednáním jasný směr.
Samotný průběh rozhovorů v Ženevě byl podle obou stran obtížný. Ve středu se delegace rozešly po pouhých dvou hodinách jednání. Zelenskyj na sociální síti X obvinil Rusko, že se snaží rozhovory záměrně natahovat, ačkoliv by se již mohly nacházet v závěrečné fázi. Mezi hlavní body sporů patří status okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, kterou nadále kontroluje Moskva.
Kromě diplomatického napětí v Ženevě rezonují i ekonomické a politické tlaky v regionu. Indie, která byla po roce 2022 klíčovým odběratelem ruské ropy, v lednu 2026 výrazně omezila její dovoz. Podle zdrojů z průmyslu za tím stojí západní sankce a snaha Indie uzavřít obchodní dohodu s USA. Hlavním odběratelem ruské ropy přepravované po moři se tak od listopadu loňského roku stala Čína.
Ukrajina zároveň přitvrdila ve vztazích s blízkým spojencem Moskvy, Běloruskem. Prezident Zelenskyj ve středu podepsal dekret o uvalení sankcí na Alexandra Lukašenka. Kyjev tak reaguje na běloruskou pomoc ruské armádě, zejména na poskytnutí území pro odpalování raket a nasazení systémů pro řízení útočných dronů. Ačkoliv jde o krok spíše symbolický, jelikož Lukašenko již čelí sankcím Západu, Kyjev tím signalizuje nulovou toleranci k zapojení Minsku do války.
Do konfliktu se opět vložilo i Maďarsko, které s okamžitou platností pozastavilo dodávky nafty na Ukrajinu. Budapešť tak reaguje na přerušení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba, ke kterému došlo koncem ledna. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil ukrajinské kroky za „politické vydírání“ a prohlásil, že dodávky nafty nebudou obnoveny, dokud Kyjev neumožní volný průtok ropy do Maďarska.
V Kyjevě a Oděse mezitím pobývala delegace amerických demokratických senátorů. Jejich cílem bylo podpořit ukrajinskou suverenitu a v Kongresu prosadit sérii nových sankcí, které by ekonomicky ochromily Moskvu a donutily prezidenta Putina k ústupkům. Senátorka Jeanne Shaheenová po návštěvě přístavního města Oděsa zdůraznila, že Ukrajinci si přejí mír, ale nikoliv za cenu ztráty své územní celistvosti.
I přes hluboké neshody v politických otázkách se očekává, že další kolo rozhovorů by mohlo proběhnout ještě do konce února. Zelenskyj i Bílý dům naznačili, že konzultace budou brzy pokračovat. Celý proces však zůstává ve stínu Trumpova přesvědčení, že nespravedlnost války spočívá i v její finanční náročnosti pro Spojené státy, které konflikt nevnímají jako svůj vlastní.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.