Trump vnímá válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Zejména pro Američany

Leavittová se k situaci vyjádřila ve čtvrtek poté, co v Ženevě skončilo dvoudenní kolo trilaterálních mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Rusy. Přestože mluvčí hovořila o „smysluplném pokroku“ a společném odhodlání pracovat na mírové dohodě, samotné jednání skončilo bez průlomu v klíčových otázkách. Trumpův pohled na konflikt, který trvá již téměř čtyři roky, zůstává kritický vůči nákladům, které musely Spojené státy vynaložit.

Před necelým rokem, v březnu 2025, Trumpova administrativa zablokovala dodávky vojenského materiálu v hodnotě miliard dolarů. Cílem tohoto kroku bylo vytvořit tlak na Kyjev, aby zasedl k jednacímu stolu s Moskvou. V současnosti funguje mechanismus, kdy jsou sice ukrajinské síly vyzbrojovány z amerických zásob, ale tyto nákupy jsou financovány z prostředků členských států NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil s výsledky ženevských rozhovorů nespokojenost. Ve svém nočním videoposelství uvedl, že dosažené výsledky nejsou dostatečné, přestože vojenské delegace diskutovaly věcně. Podle něj zůstávají nevyřešeny citlivé politické otázky, možné kompromisy i nezbytné setkání lídrů obou válčících zemí, které by dalo jednáním jasný směr.

Samotný průběh rozhovorů v Ženevě byl podle obou stran obtížný. Ve středu se delegace rozešly po pouhých dvou hodinách jednání. Zelenskyj na sociální síti X obvinil Rusko, že se snaží rozhovory záměrně natahovat, ačkoliv by se již mohly nacházet v závěrečné fázi. Mezi hlavní body sporů patří status okupovaných území na východě Ukrajiny a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, kterou nadále kontroluje Moskva.

Kromě diplomatického napětí v Ženevě rezonují i ekonomické a politické tlaky v regionu. Indie, která byla po roce 2022 klíčovým odběratelem ruské ropy, v lednu 2026 výrazně omezila její dovoz. Podle zdrojů z průmyslu za tím stojí západní sankce a snaha Indie uzavřít obchodní dohodu s USA. Hlavním odběratelem ruské ropy přepravované po moři se tak od listopadu loňského roku stala Čína.

Ukrajina zároveň přitvrdila ve vztazích s blízkým spojencem Moskvy, Běloruskem. Prezident Zelenskyj ve středu podepsal dekret o uvalení sankcí na Alexandra Lukašenka. Kyjev tak reaguje na běloruskou pomoc ruské armádě, zejména na poskytnutí území pro odpalování raket a nasazení systémů pro řízení útočných dronů. Ačkoliv jde o krok spíše symbolický, jelikož Lukašenko již čelí sankcím Západu, Kyjev tím signalizuje nulovou toleranci k zapojení Minsku do války.

Do konfliktu se opět vložilo i Maďarsko, které s okamžitou platností pozastavilo dodávky nafty na Ukrajinu. Budapešť tak reaguje na přerušení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba, ke kterému došlo koncem ledna. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil ukrajinské kroky za „politické vydírání“ a prohlásil, že dodávky nafty nebudou obnoveny, dokud Kyjev neumožní volný průtok ropy do Maďarska.

V Kyjevě a Oděse mezitím pobývala delegace amerických demokratických senátorů. Jejich cílem bylo podpořit ukrajinskou suverenitu a v Kongresu prosadit sérii nových sankcí, které by ekonomicky ochromily Moskvu a donutily prezidenta Putina k ústupkům. Senátorka Jeanne Shaheenová po návštěvě přístavního města Oděsa zdůraznila, že Ukrajinci si přejí mír, ale nikoliv za cenu ztráty své územní celistvosti.

I přes hluboké neshody v politických otázkách se očekává, že další kolo rozhovorů by mohlo proběhnout ještě do konce února. Zelenskyj i Bílý dům naznačili, že konzultace budou brzy pokračovat. Celý proces však zůstává ve stínu Trumpova přesvědčení, že nespravedlnost války spočívá i v její finanční náročnosti pro Spojené státy, které konflikt nevnímají jako svůj vlastní.