Prezident Spojených států Donald Trump v neděli oznámil zavedení 100% cel na všechny filmy „produkované v zahraničí“. V příspěvku na své platformě Truth Social uvedl, že filmový průmysl v USA „umírá velmi rychlou smrtí“ kvůli daňovým pobídkám, které jiné země nabízejí americkým filmařům, aby natáčeli mimo Spojené státy.
„Toto je koordinované úsilí jiných národů a tudíž hrozba pro národní bezpečnost,“ napsal Trump. „Kromě všeho ostatního jde také o poselství a propagandu!“ Následně dodal: „CHCEME, ABY SE FILMY OPĚT TOČILY V AMERICE!“
Podle Trumpa už dal pokyn ministerstvu obchodu a Úřadu obchodního zmocněnce USA, aby okamžitě zahájili proces zavádění cel. Žádné detaily ohledně toho, jak budou cla konkrétně uplatňována, zatím poskytnuty nebyly — není jasné, zda se opatření bude vztahovat na americké filmové společnosti produkující filmy v zahraničí, nebo na zahraniční studia obecně.
Ministr obchodu Howard Lutnick na síti X uvedl stručně: „Pracujeme na tom.“ Další podrobnosti však neuvedl.
Podle neziskové organizace FilmLA klesla produkce filmů a televizních pořadů v Los Angeles za poslední dekádu téměř o 40 %. Tento pokles je přičítán mimo jiné štědrým daňovým kreditům a hotovostním pobídkám ze strany jiných zemí, které se snaží přilákat štáby a podílet se na globálním trhu s obsahem, který má podle společnosti Ampere Analysis letos dosáhnout hodnoty 248 miliard dolarů.
Země jako Austrálie a Nový Zéland se již nechaly slyšet, že budou hájit zájmy svých národních filmových průmyslů.
Australský ministr pro domácí záležitosti Tony Burke uvedl, že jednal s vedením vládní agentury Screen Australia a zdůraznil: „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že se jednoznačně postavíme na obranu australského audiovizuálního sektoru.“
Novozélandský premiér Christopher Luxon prohlásil, že jeho vláda čeká na další podrobnosti Trumpova plánu. „Budeme samozřejmě silnými obhájci našeho sektoru a tohoto průmyslu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Trumpův krok přichází v době, kdy už Spojené státy čelí důsledkům obchodní války s Čínou a globálních celních opatření, která rozkolísala trhy a vyvolala obavy z možné recese. Filmový průmysl už nyní pocítil dopady – Čína v reakci na Trumpovy dubnové výroky snížila kvótu pro americké filmy dovážené do země.
Čína, která je po USA druhým největším filmovým trhem na světě, v posledních letech stále více sází na domácí produkci, která v některých obdobích předčila hollywoodské tituly.
Bývalý vysoký úředník ministerstva obchodu William Reinsch, nyní analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), varoval, že odvetná opatření by mohla mít pro americký filmový průmysl zničující dopady.
„Odveta nás zničí. Máme mnohem víc co ztratit než získat,“ řekl Reinsch a dodal, že bude velmi obtížné obhájit taková cla jako záležitost národní bezpečnosti nebo výjimečného stavu.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.