Prezident Spojených států Donald Trump v neděli oznámil zavedení 100% cel na všechny filmy „produkované v zahraničí“. V příspěvku na své platformě Truth Social uvedl, že filmový průmysl v USA „umírá velmi rychlou smrtí“ kvůli daňovým pobídkám, které jiné země nabízejí americkým filmařům, aby natáčeli mimo Spojené státy.
„Toto je koordinované úsilí jiných národů a tudíž hrozba pro národní bezpečnost,“ napsal Trump. „Kromě všeho ostatního jde také o poselství a propagandu!“ Následně dodal: „CHCEME, ABY SE FILMY OPĚT TOČILY V AMERICE!“
Podle Trumpa už dal pokyn ministerstvu obchodu a Úřadu obchodního zmocněnce USA, aby okamžitě zahájili proces zavádění cel. Žádné detaily ohledně toho, jak budou cla konkrétně uplatňována, zatím poskytnuty nebyly — není jasné, zda se opatření bude vztahovat na americké filmové společnosti produkující filmy v zahraničí, nebo na zahraniční studia obecně.
Ministr obchodu Howard Lutnick na síti X uvedl stručně: „Pracujeme na tom.“ Další podrobnosti však neuvedl.
Podle neziskové organizace FilmLA klesla produkce filmů a televizních pořadů v Los Angeles za poslední dekádu téměř o 40 %. Tento pokles je přičítán mimo jiné štědrým daňovým kreditům a hotovostním pobídkám ze strany jiných zemí, které se snaží přilákat štáby a podílet se na globálním trhu s obsahem, který má podle společnosti Ampere Analysis letos dosáhnout hodnoty 248 miliard dolarů.
Země jako Austrálie a Nový Zéland se již nechaly slyšet, že budou hájit zájmy svých národních filmových průmyslů.
Australský ministr pro domácí záležitosti Tony Burke uvedl, že jednal s vedením vládní agentury Screen Australia a zdůraznil: „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že se jednoznačně postavíme na obranu australského audiovizuálního sektoru.“
Novozélandský premiér Christopher Luxon prohlásil, že jeho vláda čeká na další podrobnosti Trumpova plánu. „Budeme samozřejmě silnými obhájci našeho sektoru a tohoto průmyslu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Trumpův krok přichází v době, kdy už Spojené státy čelí důsledkům obchodní války s Čínou a globálních celních opatření, která rozkolísala trhy a vyvolala obavy z možné recese. Filmový průmysl už nyní pocítil dopady – Čína v reakci na Trumpovy dubnové výroky snížila kvótu pro americké filmy dovážené do země.
Čína, která je po USA druhým největším filmovým trhem na světě, v posledních letech stále více sází na domácí produkci, která v některých obdobích předčila hollywoodské tituly.
Bývalý vysoký úředník ministerstva obchodu William Reinsch, nyní analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), varoval, že odvetná opatření by mohla mít pro americký filmový průmysl zničující dopady.
„Odveta nás zničí. Máme mnohem víc co ztratit než získat,“ řekl Reinsch a dodal, že bude velmi obtížné obhájit taková cla jako záležitost národní bezpečnosti nebo výjimečného stavu.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.