Prezident Spojených států Donald Trump v neděli oznámil zavedení 100% cel na všechny filmy „produkované v zahraničí“. V příspěvku na své platformě Truth Social uvedl, že filmový průmysl v USA „umírá velmi rychlou smrtí“ kvůli daňovým pobídkám, které jiné země nabízejí americkým filmařům, aby natáčeli mimo Spojené státy.
„Toto je koordinované úsilí jiných národů a tudíž hrozba pro národní bezpečnost,“ napsal Trump. „Kromě všeho ostatního jde také o poselství a propagandu!“ Následně dodal: „CHCEME, ABY SE FILMY OPĚT TOČILY V AMERICE!“
Podle Trumpa už dal pokyn ministerstvu obchodu a Úřadu obchodního zmocněnce USA, aby okamžitě zahájili proces zavádění cel. Žádné detaily ohledně toho, jak budou cla konkrétně uplatňována, zatím poskytnuty nebyly — není jasné, zda se opatření bude vztahovat na americké filmové společnosti produkující filmy v zahraničí, nebo na zahraniční studia obecně.
Ministr obchodu Howard Lutnick na síti X uvedl stručně: „Pracujeme na tom.“ Další podrobnosti však neuvedl.
Podle neziskové organizace FilmLA klesla produkce filmů a televizních pořadů v Los Angeles za poslední dekádu téměř o 40 %. Tento pokles je přičítán mimo jiné štědrým daňovým kreditům a hotovostním pobídkám ze strany jiných zemí, které se snaží přilákat štáby a podílet se na globálním trhu s obsahem, který má podle společnosti Ampere Analysis letos dosáhnout hodnoty 248 miliard dolarů.
Země jako Austrálie a Nový Zéland se již nechaly slyšet, že budou hájit zájmy svých národních filmových průmyslů.
Australský ministr pro domácí záležitosti Tony Burke uvedl, že jednal s vedením vládní agentury Screen Australia a zdůraznil: „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že se jednoznačně postavíme na obranu australského audiovizuálního sektoru.“
Novozélandský premiér Christopher Luxon prohlásil, že jeho vláda čeká na další podrobnosti Trumpova plánu. „Budeme samozřejmě silnými obhájci našeho sektoru a tohoto průmyslu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Trumpův krok přichází v době, kdy už Spojené státy čelí důsledkům obchodní války s Čínou a globálních celních opatření, která rozkolísala trhy a vyvolala obavy z možné recese. Filmový průmysl už nyní pocítil dopady – Čína v reakci na Trumpovy dubnové výroky snížila kvótu pro americké filmy dovážené do země.
Čína, která je po USA druhým největším filmovým trhem na světě, v posledních letech stále více sází na domácí produkci, která v některých obdobích předčila hollywoodské tituly.
Bývalý vysoký úředník ministerstva obchodu William Reinsch, nyní analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), varoval, že odvetná opatření by mohla mít pro americký filmový průmysl zničující dopady.
„Odveta nás zničí. Máme mnohem víc co ztratit než získat,“ řekl Reinsch a dodal, že bude velmi obtížné obhájit taková cla jako záležitost národní bezpečnosti nebo výjimečného stavu.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.