Prezident Spojených států Donald Trump v neděli oznámil zavedení 100% cel na všechny filmy „produkované v zahraničí“. V příspěvku na své platformě Truth Social uvedl, že filmový průmysl v USA „umírá velmi rychlou smrtí“ kvůli daňovým pobídkám, které jiné země nabízejí americkým filmařům, aby natáčeli mimo Spojené státy.
„Toto je koordinované úsilí jiných národů a tudíž hrozba pro národní bezpečnost,“ napsal Trump. „Kromě všeho ostatního jde také o poselství a propagandu!“ Následně dodal: „CHCEME, ABY SE FILMY OPĚT TOČILY V AMERICE!“
Podle Trumpa už dal pokyn ministerstvu obchodu a Úřadu obchodního zmocněnce USA, aby okamžitě zahájili proces zavádění cel. Žádné detaily ohledně toho, jak budou cla konkrétně uplatňována, zatím poskytnuty nebyly — není jasné, zda se opatření bude vztahovat na americké filmové společnosti produkující filmy v zahraničí, nebo na zahraniční studia obecně.
Ministr obchodu Howard Lutnick na síti X uvedl stručně: „Pracujeme na tom.“ Další podrobnosti však neuvedl.
Podle neziskové organizace FilmLA klesla produkce filmů a televizních pořadů v Los Angeles za poslední dekádu téměř o 40 %. Tento pokles je přičítán mimo jiné štědrým daňovým kreditům a hotovostním pobídkám ze strany jiných zemí, které se snaží přilákat štáby a podílet se na globálním trhu s obsahem, který má podle společnosti Ampere Analysis letos dosáhnout hodnoty 248 miliard dolarů.
Země jako Austrálie a Nový Zéland se již nechaly slyšet, že budou hájit zájmy svých národních filmových průmyslů.
Australský ministr pro domácí záležitosti Tony Burke uvedl, že jednal s vedením vládní agentury Screen Australia a zdůraznil: „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že se jednoznačně postavíme na obranu australského audiovizuálního sektoru.“
Novozélandský premiér Christopher Luxon prohlásil, že jeho vláda čeká na další podrobnosti Trumpova plánu. „Budeme samozřejmě silnými obhájci našeho sektoru a tohoto průmyslu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Trumpův krok přichází v době, kdy už Spojené státy čelí důsledkům obchodní války s Čínou a globálních celních opatření, která rozkolísala trhy a vyvolala obavy z možné recese. Filmový průmysl už nyní pocítil dopady – Čína v reakci na Trumpovy dubnové výroky snížila kvótu pro americké filmy dovážené do země.
Čína, která je po USA druhým největším filmovým trhem na světě, v posledních letech stále více sází na domácí produkci, která v některých obdobích předčila hollywoodské tituly.
Bývalý vysoký úředník ministerstva obchodu William Reinsch, nyní analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), varoval, že odvetná opatření by mohla mít pro americký filmový průmysl zničující dopady.
„Odveta nás zničí. Máme mnohem víc co ztratit než získat,“ řekl Reinsch a dodal, že bude velmi obtížné obhájit taková cla jako záležitost národní bezpečnosti nebo výjimečného stavu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.