Prezident Spojených států Donald Trump v neděli oznámil zavedení 100% cel na všechny filmy „produkované v zahraničí“. V příspěvku na své platformě Truth Social uvedl, že filmový průmysl v USA „umírá velmi rychlou smrtí“ kvůli daňovým pobídkám, které jiné země nabízejí americkým filmařům, aby natáčeli mimo Spojené státy.
„Toto je koordinované úsilí jiných národů a tudíž hrozba pro národní bezpečnost,“ napsal Trump. „Kromě všeho ostatního jde také o poselství a propagandu!“ Následně dodal: „CHCEME, ABY SE FILMY OPĚT TOČILY V AMERICE!“
Podle Trumpa už dal pokyn ministerstvu obchodu a Úřadu obchodního zmocněnce USA, aby okamžitě zahájili proces zavádění cel. Žádné detaily ohledně toho, jak budou cla konkrétně uplatňována, zatím poskytnuty nebyly — není jasné, zda se opatření bude vztahovat na americké filmové společnosti produkující filmy v zahraničí, nebo na zahraniční studia obecně.
Ministr obchodu Howard Lutnick na síti X uvedl stručně: „Pracujeme na tom.“ Další podrobnosti však neuvedl.
Podle neziskové organizace FilmLA klesla produkce filmů a televizních pořadů v Los Angeles za poslední dekádu téměř o 40 %. Tento pokles je přičítán mimo jiné štědrým daňovým kreditům a hotovostním pobídkám ze strany jiných zemí, které se snaží přilákat štáby a podílet se na globálním trhu s obsahem, který má podle společnosti Ampere Analysis letos dosáhnout hodnoty 248 miliard dolarů.
Země jako Austrálie a Nový Zéland se již nechaly slyšet, že budou hájit zájmy svých národních filmových průmyslů.
Australský ministr pro domácí záležitosti Tony Burke uvedl, že jednal s vedením vládní agentury Screen Australia a zdůraznil: „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že se jednoznačně postavíme na obranu australského audiovizuálního sektoru.“
Novozélandský premiér Christopher Luxon prohlásil, že jeho vláda čeká na další podrobnosti Trumpova plánu. „Budeme samozřejmě silnými obhájci našeho sektoru a tohoto průmyslu,“ uvedl na tiskové konferenci.
Trumpův krok přichází v době, kdy už Spojené státy čelí důsledkům obchodní války s Čínou a globálních celních opatření, která rozkolísala trhy a vyvolala obavy z možné recese. Filmový průmysl už nyní pocítil dopady – Čína v reakci na Trumpovy dubnové výroky snížila kvótu pro americké filmy dovážené do země.
Čína, která je po USA druhým největším filmovým trhem na světě, v posledních letech stále více sází na domácí produkci, která v některých obdobích předčila hollywoodské tituly.
Bývalý vysoký úředník ministerstva obchodu William Reinsch, nyní analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), varoval, že odvetná opatření by mohla mít pro americký filmový průmysl zničující dopady.
„Odveta nás zničí. Máme mnohem víc co ztratit než získat,“ řekl Reinsch a dodal, že bude velmi obtížné obhájit taková cla jako záležitost národní bezpečnosti nebo výjimečného stavu.
V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.