Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.
Rozhodnutí soudu představuje citelný zásah do klíčového pilíře Trumpova hospodářského programu. Prezident na rozsudek reagoval okamžitým oznámením nového globálního cla ve výši 15 %, které je tentokrát založeno na jiných zákonných ustanoveních. Greer v rozhovoru pro televizi ABC zdůraznil, že cílem je udržet kontinuitu a vyslat jasný signál podnikatelské sféře, že ochranářský kurz Spojených států trvá.
Navzdory soudnímu zrušení některých cel Washington neplánuje vypovědět obchodní dohody, které v posledních devíti měsících uzavřel s přibližně dvaceti partnery, včetně Evropské unie, Velké Británie nebo Japonska. Greer ujistil, že tyto bilaterální smlouvy považuje administrativa za přínosné a očekává, že je budou dodržovat obě strany. Rozlišuje přitom mezi těmito specifickými dohodami a nově vyhlášeným plošným clem.
Reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Čínské ministerstvo obchodu vyzvalo Washington k úplnému zrušení cel a varovalo, že v obchodní válce neexistují vítězové. Indie v důsledku nastalého chaosu v celní politice odložila plánovanou cestu své obchodní delegace do USA. Mezitím domácí kritici, v čele se senátorem Chuckem Schumerem, označili soudní verdikt za vítězství pro americké spotřebitele, kteří podle nich dosud na Trumpovu politiku dopláceli.
Právní spor se točil kolem otázky, zda může prezident využít zákon o nouzových pravomocích z roku 1977 k jednostrannému uvalování cel bez souhlasu Kongresu. Nejvyšší soud v poměru hlasů 6 ku 3 rozhodl, že tato pravomoc v době míru náleží výhradně zákonodárnému sboru. To výrazně omezuje flexibilitu administrativy při zavádění mimořádných ekonomických opatření, která Trump s oblibou využívá.
Podnikatelé, kteří žalobu k soudu podali, neskrývají nadšení. Dovozce vína Victor Schwartz popsal pocity úlevy a vítězství spravedlnosti poté, co loňské zavedení cel uvrhlo tisíce malých firem do existenční nejistoty. Administrativa se nyní musí vypořádat s otázkou případných refundací již zaplacených cel, kterou však hodlá ponechat na rozhodnutí nižších instancí u soudu pro mezinárodní obchod.
Ministr financí Scott Bessent potvrdil, že odhodlání vlády vrátit výrobu do USA a snížit obchodní nerovnováhu zůstává neotřesitelné. Podle něj se rozpočtové projekce pro rok 2026 nemění, protože výpadek příjmů ze zrušených cel nahradí nová opatření podle zákona o obchodu z roku 1974. Tato nová cla však mají omezenou platnost pěti měsíců, pokud nezískají dodatečné schválení od Kongresu.
Ostrá kritika zaznívá také od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, který Trumpovu politiku označil za šílenství a frašku. Newsom poukázal na zpomalující růst HDP a opětovný nárůst inflace na 3 %, což dává do přímé souvislosti s kroky současné vlády. Celou situaci přirovnal k jednání boxera, který je po ranách v ringu zmatený a útočí na vše kolem sebe, včetně vlastního stínu.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.