Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.
Rozhodnutí soudu představuje citelný zásah do klíčového pilíře Trumpova hospodářského programu. Prezident na rozsudek reagoval okamžitým oznámením nového globálního cla ve výši 15 %, které je tentokrát založeno na jiných zákonných ustanoveních. Greer v rozhovoru pro televizi ABC zdůraznil, že cílem je udržet kontinuitu a vyslat jasný signál podnikatelské sféře, že ochranářský kurz Spojených států trvá.
Navzdory soudnímu zrušení některých cel Washington neplánuje vypovědět obchodní dohody, které v posledních devíti měsících uzavřel s přibližně dvaceti partnery, včetně Evropské unie, Velké Británie nebo Japonska. Greer ujistil, že tyto bilaterální smlouvy považuje administrativa za přínosné a očekává, že je budou dodržovat obě strany. Rozlišuje přitom mezi těmito specifickými dohodami a nově vyhlášeným plošným clem.
Reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Čínské ministerstvo obchodu vyzvalo Washington k úplnému zrušení cel a varovalo, že v obchodní válce neexistují vítězové. Indie v důsledku nastalého chaosu v celní politice odložila plánovanou cestu své obchodní delegace do USA. Mezitím domácí kritici, v čele se senátorem Chuckem Schumerem, označili soudní verdikt za vítězství pro americké spotřebitele, kteří podle nich dosud na Trumpovu politiku dopláceli.
Právní spor se točil kolem otázky, zda může prezident využít zákon o nouzových pravomocích z roku 1977 k jednostrannému uvalování cel bez souhlasu Kongresu. Nejvyšší soud v poměru hlasů 6 ku 3 rozhodl, že tato pravomoc v době míru náleží výhradně zákonodárnému sboru. To výrazně omezuje flexibilitu administrativy při zavádění mimořádných ekonomických opatření, která Trump s oblibou využívá.
Podnikatelé, kteří žalobu k soudu podali, neskrývají nadšení. Dovozce vína Victor Schwartz popsal pocity úlevy a vítězství spravedlnosti poté, co loňské zavedení cel uvrhlo tisíce malých firem do existenční nejistoty. Administrativa se nyní musí vypořádat s otázkou případných refundací již zaplacených cel, kterou však hodlá ponechat na rozhodnutí nižších instancí u soudu pro mezinárodní obchod.
Ministr financí Scott Bessent potvrdil, že odhodlání vlády vrátit výrobu do USA a snížit obchodní nerovnováhu zůstává neotřesitelné. Podle něj se rozpočtové projekce pro rok 2026 nemění, protože výpadek příjmů ze zrušených cel nahradí nová opatření podle zákona o obchodu z roku 1974. Tato nová cla však mají omezenou platnost pěti měsíců, pokud nezískají dodatečné schválení od Kongresu.
Ostrá kritika zaznívá také od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma, který Trumpovu politiku označil za šílenství a frašku. Newsom poukázal na zpomalující růst HDP a opětovný nárůst inflace na 3 %, což dává do přímé souvislosti s kroky současné vlády. Celou situaci přirovnal k jednání boxera, který je po ranách v ringu zmatený a útočí na vše kolem sebe, včetně vlastního stínu.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.