Donald Trump se dlouhodobě netají svou touhou získat Nobelovu cenu za mír. Dvakrát během svého prvního prezidentského období byl nominován norským zákonodárcem Christianem Tybring-Gjeddem, ale prestižní ocenění mu uniklo. Nyní, během svého druhého mandátu, kdy čelí komplikovaným vztahům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se jeho šance na získání ceny zdají být ještě nižší, uvádí televize NBC News.
Tybring-Gjedde, který kdysi Trumpa nominoval, nyní tvrdí, že nevidí dostatečné diplomatické úsilí, které by ospravedlňovalo další nominaci. Upozorňuje, že Trump v otázce války mezi Ruskem a Ukrajinou spíše diktuje podmínky, než aby skutečně usiloval o mírové řešení, což v Evropě vyvolává obavy.
Trump přitom sliboval, že konflikt rychle ukončí, což by mohlo zvýšit jeho šance na prestižní ocenění. Místo toho však jednání s Ukrajinou uvízla na mrtvém bodě a jeho nedávné setkání se Zelenským vyústilo v konfrontaci. Trump podle svědků svého ukrajinského protějška káral za to, že není dostatečně vděčný za americkou vojenskou pomoc. Viceprezident JD Vance ho údajně dokonce napomenul za to, že během schůzky neřekl ani jednou „děkuji“. Setkání nakonec skončilo tím, že Zelenskyj byl vyzván, aby opustil Bílý dům.
Trumpova rétorika vůči Ukrajině se v posledních týdnech výrazně zostřila. O Zelenském mluvil jako o „diktátorovi“ a dokonce naznačil, že válku vyprovokovala sama Ukrajina. Po nevydařeném setkání Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci a Trump prohlásil, že Zelenskyj se vrátit nemůže, dokud nebude „připraven na mír“.
Právě způsob, jakým Trump přistupuje k ukončení konfliktu, by mohl být rozhodujícím faktorem pro jeho šance na Nobelovu cenu. Pokud by došlo k mírové dohodě výhodné pro Rusko a oslabující evropskou bezpečnost, mohlo by to výběrovou komisi odradit. Norský zákonodárce Tybring-Gjedde upozorňuje, že v Norsku, které sousedí s Ruskem, je otázka ruské agrese citlivým tématem. Pokud by Trumpův mírový plán posílil pozici Vladimira Putina, bylo by těžké ho prezentovat jako „přínos pro lidstvo“, což je jedno z hlavních kritérií pro udělení ceny.
Trumpova posedlost Nobelovou cenou za mír není novinkou. Už během svého prvního mandátu o ní často mluvil a rozhořčovalo ho, že ji dostal jeho předchůdce Barack Obama. Trump dokonce během jednoho projevu v roce 2018 prohlásil, že on sám by měl cenu získat za své aktivity v Severní Koreji nebo na Blízkém východě. V roce 2020 byl nominován za své úsilí o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v rámci takzvaných Abrahámovských dohod, ale ocenění nakonec získali ruští a filipínští novináři bojující za svobodu tisku.
Trumpovi spojenci nyní opět tlačí na to, aby cena připadla právě jemu. Jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz na nedávné konferenci prohlásil, že Trump „ukončí válku v Evropě a na Blízkém východě“ a že Nobelova cena by se měla objevit vedle jeho jména. Podobně mluvili i další představitelé jeho administrativy. Trump sám však skepticky přiznal, že ocenění pravděpodobně nikdy nezíská, protože mu ho „nechtějí dát“.
Kromě prestiže může být dalším motivem Trumpovy touhy po Nobelově ceně i závist vůči jeho předchůdcům. Barack Obama cenu získal jen devět měsíců po nástupu do úřadu, což mnozí považovali za předčasné. Trump i jeho spojenci tvrdí, že kdyby stejnou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjednal Obama, cenu by bez váhání dostal.
Trump však musí čelit nejen výběrové komisi, ale i celkovému vnímání své osoby. Výbor pro Nobelovu cenu bere v úvahu nejen izolované činy kandidátů, ale i jejich celkový přínos pro světový mír. Trumpova rétorika a činy, jako je jeho kontroverzní přístup k médiím nebo agresivní obchodní politika vůči EU, ho mohou z pohledu komise diskvalifikovat. Navíc současný předseda výboru Jørgen Watne Frydnes je dlouholetým bojovníkem za svobodu tisku, což by mohlo znamenat další překážku pro Trumpovy ambice.
Přesto Trump a jeho okolí nepřestávají doufat. Bývalý poradce John Bolton dokonce navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby Trumpa nominoval. Trump tak zůstává posedlý myšlenkou, že se jednou připojí k elitnímu seznamu držitelů Nobelovy ceny za mír – i když světová diplomacie i jeho vlastní jednání tomu zatím nenasvědčují.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.