Donald Trump se dlouhodobě netají svou touhou získat Nobelovu cenu za mír. Dvakrát během svého prvního prezidentského období byl nominován norským zákonodárcem Christianem Tybring-Gjeddem, ale prestižní ocenění mu uniklo. Nyní, během svého druhého mandátu, kdy čelí komplikovaným vztahům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se jeho šance na získání ceny zdají být ještě nižší, uvádí televize NBC News.
Tybring-Gjedde, který kdysi Trumpa nominoval, nyní tvrdí, že nevidí dostatečné diplomatické úsilí, které by ospravedlňovalo další nominaci. Upozorňuje, že Trump v otázce války mezi Ruskem a Ukrajinou spíše diktuje podmínky, než aby skutečně usiloval o mírové řešení, což v Evropě vyvolává obavy.
Trump přitom sliboval, že konflikt rychle ukončí, což by mohlo zvýšit jeho šance na prestižní ocenění. Místo toho však jednání s Ukrajinou uvízla na mrtvém bodě a jeho nedávné setkání se Zelenským vyústilo v konfrontaci. Trump podle svědků svého ukrajinského protějška káral za to, že není dostatečně vděčný za americkou vojenskou pomoc. Viceprezident JD Vance ho údajně dokonce napomenul za to, že během schůzky neřekl ani jednou „děkuji“. Setkání nakonec skončilo tím, že Zelenskyj byl vyzván, aby opustil Bílý dům.
Trumpova rétorika vůči Ukrajině se v posledních týdnech výrazně zostřila. O Zelenském mluvil jako o „diktátorovi“ a dokonce naznačil, že válku vyprovokovala sama Ukrajina. Po nevydařeném setkání Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci a Trump prohlásil, že Zelenskyj se vrátit nemůže, dokud nebude „připraven na mír“.
Právě způsob, jakým Trump přistupuje k ukončení konfliktu, by mohl být rozhodujícím faktorem pro jeho šance na Nobelovu cenu. Pokud by došlo k mírové dohodě výhodné pro Rusko a oslabující evropskou bezpečnost, mohlo by to výběrovou komisi odradit. Norský zákonodárce Tybring-Gjedde upozorňuje, že v Norsku, které sousedí s Ruskem, je otázka ruské agrese citlivým tématem. Pokud by Trumpův mírový plán posílil pozici Vladimira Putina, bylo by těžké ho prezentovat jako „přínos pro lidstvo“, což je jedno z hlavních kritérií pro udělení ceny.
Trumpova posedlost Nobelovou cenou za mír není novinkou. Už během svého prvního mandátu o ní často mluvil a rozhořčovalo ho, že ji dostal jeho předchůdce Barack Obama. Trump dokonce během jednoho projevu v roce 2018 prohlásil, že on sám by měl cenu získat za své aktivity v Severní Koreji nebo na Blízkém východě. V roce 2020 byl nominován za své úsilí o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v rámci takzvaných Abrahámovských dohod, ale ocenění nakonec získali ruští a filipínští novináři bojující za svobodu tisku.
Trumpovi spojenci nyní opět tlačí na to, aby cena připadla právě jemu. Jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz na nedávné konferenci prohlásil, že Trump „ukončí válku v Evropě a na Blízkém východě“ a že Nobelova cena by se měla objevit vedle jeho jména. Podobně mluvili i další představitelé jeho administrativy. Trump sám však skepticky přiznal, že ocenění pravděpodobně nikdy nezíská, protože mu ho „nechtějí dát“.
Kromě prestiže může být dalším motivem Trumpovy touhy po Nobelově ceně i závist vůči jeho předchůdcům. Barack Obama cenu získal jen devět měsíců po nástupu do úřadu, což mnozí považovali za předčasné. Trump i jeho spojenci tvrdí, že kdyby stejnou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjednal Obama, cenu by bez váhání dostal.
Trump však musí čelit nejen výběrové komisi, ale i celkovému vnímání své osoby. Výbor pro Nobelovu cenu bere v úvahu nejen izolované činy kandidátů, ale i jejich celkový přínos pro světový mír. Trumpova rétorika a činy, jako je jeho kontroverzní přístup k médiím nebo agresivní obchodní politika vůči EU, ho mohou z pohledu komise diskvalifikovat. Navíc současný předseda výboru Jørgen Watne Frydnes je dlouholetým bojovníkem za svobodu tisku, což by mohlo znamenat další překážku pro Trumpovy ambice.
Přesto Trump a jeho okolí nepřestávají doufat. Bývalý poradce John Bolton dokonce navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby Trumpa nominoval. Trump tak zůstává posedlý myšlenkou, že se jednou připojí k elitnímu seznamu držitelů Nobelovy ceny za mír – i když světová diplomacie i jeho vlastní jednání tomu zatím nenasvědčují.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.