Donald Trump se dlouhodobě netají svou touhou získat Nobelovu cenu za mír. Dvakrát během svého prvního prezidentského období byl nominován norským zákonodárcem Christianem Tybring-Gjeddem, ale prestižní ocenění mu uniklo. Nyní, během svého druhého mandátu, kdy čelí komplikovaným vztahům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se jeho šance na získání ceny zdají být ještě nižší, uvádí televize NBC News.
Tybring-Gjedde, který kdysi Trumpa nominoval, nyní tvrdí, že nevidí dostatečné diplomatické úsilí, které by ospravedlňovalo další nominaci. Upozorňuje, že Trump v otázce války mezi Ruskem a Ukrajinou spíše diktuje podmínky, než aby skutečně usiloval o mírové řešení, což v Evropě vyvolává obavy.
Trump přitom sliboval, že konflikt rychle ukončí, což by mohlo zvýšit jeho šance na prestižní ocenění. Místo toho však jednání s Ukrajinou uvízla na mrtvém bodě a jeho nedávné setkání se Zelenským vyústilo v konfrontaci. Trump podle svědků svého ukrajinského protějška káral za to, že není dostatečně vděčný za americkou vojenskou pomoc. Viceprezident JD Vance ho údajně dokonce napomenul za to, že během schůzky neřekl ani jednou „děkuji“. Setkání nakonec skončilo tím, že Zelenskyj byl vyzván, aby opustil Bílý dům.
Trumpova rétorika vůči Ukrajině se v posledních týdnech výrazně zostřila. O Zelenském mluvil jako o „diktátorovi“ a dokonce naznačil, že válku vyprovokovala sama Ukrajina. Po nevydařeném setkání Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci a Trump prohlásil, že Zelenskyj se vrátit nemůže, dokud nebude „připraven na mír“.
Právě způsob, jakým Trump přistupuje k ukončení konfliktu, by mohl být rozhodujícím faktorem pro jeho šance na Nobelovu cenu. Pokud by došlo k mírové dohodě výhodné pro Rusko a oslabující evropskou bezpečnost, mohlo by to výběrovou komisi odradit. Norský zákonodárce Tybring-Gjedde upozorňuje, že v Norsku, které sousedí s Ruskem, je otázka ruské agrese citlivým tématem. Pokud by Trumpův mírový plán posílil pozici Vladimira Putina, bylo by těžké ho prezentovat jako „přínos pro lidstvo“, což je jedno z hlavních kritérií pro udělení ceny.
Trumpova posedlost Nobelovou cenou za mír není novinkou. Už během svého prvního mandátu o ní často mluvil a rozhořčovalo ho, že ji dostal jeho předchůdce Barack Obama. Trump dokonce během jednoho projevu v roce 2018 prohlásil, že on sám by měl cenu získat za své aktivity v Severní Koreji nebo na Blízkém východě. V roce 2020 byl nominován za své úsilí o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v rámci takzvaných Abrahámovských dohod, ale ocenění nakonec získali ruští a filipínští novináři bojující za svobodu tisku.
Trumpovi spojenci nyní opět tlačí na to, aby cena připadla právě jemu. Jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz na nedávné konferenci prohlásil, že Trump „ukončí válku v Evropě a na Blízkém východě“ a že Nobelova cena by se měla objevit vedle jeho jména. Podobně mluvili i další představitelé jeho administrativy. Trump sám však skepticky přiznal, že ocenění pravděpodobně nikdy nezíská, protože mu ho „nechtějí dát“.
Kromě prestiže může být dalším motivem Trumpovy touhy po Nobelově ceně i závist vůči jeho předchůdcům. Barack Obama cenu získal jen devět měsíců po nástupu do úřadu, což mnozí považovali za předčasné. Trump i jeho spojenci tvrdí, že kdyby stejnou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjednal Obama, cenu by bez váhání dostal.
Trump však musí čelit nejen výběrové komisi, ale i celkovému vnímání své osoby. Výbor pro Nobelovu cenu bere v úvahu nejen izolované činy kandidátů, ale i jejich celkový přínos pro světový mír. Trumpova rétorika a činy, jako je jeho kontroverzní přístup k médiím nebo agresivní obchodní politika vůči EU, ho mohou z pohledu komise diskvalifikovat. Navíc současný předseda výboru Jørgen Watne Frydnes je dlouholetým bojovníkem za svobodu tisku, což by mohlo znamenat další překážku pro Trumpovy ambice.
Přesto Trump a jeho okolí nepřestávají doufat. Bývalý poradce John Bolton dokonce navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby Trumpa nominoval. Trump tak zůstává posedlý myšlenkou, že se jednou připojí k elitnímu seznamu držitelů Nobelovy ceny za mír – i když světová diplomacie i jeho vlastní jednání tomu zatím nenasvědčují.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.