Trump stále touží po Nobelově ceně za mír, ale jeho šance slábnou

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 15:28
Sdílej:

Donald Trump se dlouhodobě netají svou touhou získat Nobelovu cenu za mír. Dvakrát během svého prvního prezidentského období byl nominován norským zákonodárcem Christianem Tybring-Gjeddem, ale prestižní ocenění mu uniklo. Nyní, během svého druhého mandátu, kdy čelí komplikovaným vztahům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se jeho šance na získání ceny zdají být ještě nižší, uvádí televize NBC News.

Tybring-Gjedde, který kdysi Trumpa nominoval, nyní tvrdí, že nevidí dostatečné diplomatické úsilí, které by ospravedlňovalo další nominaci. Upozorňuje, že Trump v otázce války mezi Ruskem a Ukrajinou spíše diktuje podmínky, než aby skutečně usiloval o mírové řešení, což v Evropě vyvolává obavy.

Trump přitom sliboval, že konflikt rychle ukončí, což by mohlo zvýšit jeho šance na prestižní ocenění. Místo toho však jednání s Ukrajinou uvízla na mrtvém bodě a jeho nedávné setkání se Zelenským vyústilo v konfrontaci. Trump podle svědků svého ukrajinského protějška káral za to, že není dostatečně vděčný za americkou vojenskou pomoc. Viceprezident JD Vance ho údajně dokonce napomenul za to, že během schůzky neřekl ani jednou „děkuji“. Setkání nakonec skončilo tím, že Zelenskyj byl vyzván, aby opustil Bílý dům.

Trumpova rétorika vůči Ukrajině se v posledních týdnech výrazně zostřila. O Zelenském mluvil jako o „diktátorovi“ a dokonce naznačil, že válku vyprovokovala sama Ukrajina. Po nevydařeném setkání Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci a Trump prohlásil, že Zelenskyj se vrátit nemůže, dokud nebude „připraven na mír“.

Právě způsob, jakým Trump přistupuje k ukončení konfliktu, by mohl být rozhodujícím faktorem pro jeho šance na Nobelovu cenu. Pokud by došlo k mírové dohodě výhodné pro Rusko a oslabující evropskou bezpečnost, mohlo by to výběrovou komisi odradit. Norský zákonodárce Tybring-Gjedde upozorňuje, že v Norsku, které sousedí s Ruskem, je otázka ruské agrese citlivým tématem. Pokud by Trumpův mírový plán posílil pozici Vladimira Putina, bylo by těžké ho prezentovat jako „přínos pro lidstvo“, což je jedno z hlavních kritérií pro udělení ceny.

Trumpova posedlost Nobelovou cenou za mír není novinkou. Už během svého prvního mandátu o ní často mluvil a rozhořčovalo ho, že ji dostal jeho předchůdce Barack Obama. Trump dokonce během jednoho projevu v roce 2018 prohlásil, že on sám by měl cenu získat za své aktivity v Severní Koreji nebo na Blízkém východě. V roce 2020 byl nominován za své úsilí o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v rámci takzvaných Abrahámovských dohod, ale ocenění nakonec získali ruští a filipínští novináři bojující za svobodu tisku.

Trumpovi spojenci nyní opět tlačí na to, aby cena připadla právě jemu. Jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz na nedávné konferenci prohlásil, že Trump „ukončí válku v Evropě a na Blízkém východě“ a že Nobelova cena by se měla objevit vedle jeho jména. Podobně mluvili i další představitelé jeho administrativy. Trump sám však skepticky přiznal, že ocenění pravděpodobně nikdy nezíská, protože mu ho „nechtějí dát“.

Kromě prestiže může být dalším motivem Trumpovy touhy po Nobelově ceně i závist vůči jeho předchůdcům. Barack Obama cenu získal jen devět měsíců po nástupu do úřadu, což mnozí považovali za předčasné. Trump i jeho spojenci tvrdí, že kdyby stejnou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjednal Obama, cenu by bez váhání dostal.

Trump však musí čelit nejen výběrové komisi, ale i celkovému vnímání své osoby. Výbor pro Nobelovu cenu bere v úvahu nejen izolované činy kandidátů, ale i jejich celkový přínos pro světový mír. Trumpova rétorika a činy, jako je jeho kontroverzní přístup k médiím nebo agresivní obchodní politika vůči EU, ho mohou z pohledu komise diskvalifikovat. Navíc současný předseda výboru Jørgen Watne Frydnes je dlouholetým bojovníkem za svobodu tisku, což by mohlo znamenat další překážku pro Trumpovy ambice.

Přesto Trump a jeho okolí nepřestávají doufat. Bývalý poradce John Bolton dokonce navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby Trumpa nominoval. Trump tak zůstává posedlý myšlenkou, že se jednou připojí k elitnímu seznamu držitelů Nobelovy ceny za mír – i když světová diplomacie i jeho vlastní jednání tomu zatím nenasvědčují.
 
 

Stalo se
Celebrity
Agáta Hanychová

Agáta Hanychová promluvila o čtvrtém dítěti! Otec by to s ní neměl jednoduché

Agáta Hanychová klade rodinu na první místo, ačkoli její rodinné vztahy jsou složité. Je vdaná za Mirka Dopitu, s nímž má nejstaršího syna Kryšpína. Chlapec dlouho vyrůstal bez otce, protože rodiče se rozešli a znovu se dali dohromady až před dvěma lety. Má také dva nevlastní sourozence. Mohl by mít i vlastního?

Novinky
Vladimir Putin

Putin a Trump: Svět zajímá, zda se setkají! Poradce ruského prezidenta promluvil

Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, oznámil, že Rusko předalo Spojeným státům své námitky k návrhu příměří. Moskva tvrdí, že zastavení bojů by umožnilo Ukrajině se přezbrojit a přeskupit. Ušakov také prozradil, že se připravuje setkání Putina s Donaldem Trumpem, ale termín nebyl stanoven.

Celebrity
Eva Burešová

Eva Burešová: Další plány s Peterem Saganem odhaleny?!

Eva Burešová se ve čtvrtek obsáhle a naposledy vyjádřila k „obří kauze“, která se rozpoutala kolem jejích fotografií s Peterem Saganem, cyklistou a kolegou z Let's Dance. Nebylo to její první vyjádření k této záležitosti.

Novinky
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL)

Trump škrtá financování Rádia Svobodná Evropa. „Dárek nepřátelům USA,“ reaguje stanice

Donald Trump jako americký prezident rozhodl o drastickém omezení financování federálního úřadu, který podporuje média jako Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Hlas Ameriky. Podle agentury Reuters to znamená úplné zastavení financování RFE/RL, což později stanice sama potvrdila.