Donald Trump se dlouhodobě netají svou touhou získat Nobelovu cenu za mír. Dvakrát během svého prvního prezidentského období byl nominován norským zákonodárcem Christianem Tybring-Gjeddem, ale prestižní ocenění mu uniklo. Nyní, během svého druhého mandátu, kdy čelí komplikovaným vztahům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se jeho šance na získání ceny zdají být ještě nižší, uvádí televize NBC News.
Tybring-Gjedde, který kdysi Trumpa nominoval, nyní tvrdí, že nevidí dostatečné diplomatické úsilí, které by ospravedlňovalo další nominaci. Upozorňuje, že Trump v otázce války mezi Ruskem a Ukrajinou spíše diktuje podmínky, než aby skutečně usiloval o mírové řešení, což v Evropě vyvolává obavy.
Trump přitom sliboval, že konflikt rychle ukončí, což by mohlo zvýšit jeho šance na prestižní ocenění. Místo toho však jednání s Ukrajinou uvízla na mrtvém bodě a jeho nedávné setkání se Zelenským vyústilo v konfrontaci. Trump podle svědků svého ukrajinského protějška káral za to, že není dostatečně vděčný za americkou vojenskou pomoc. Viceprezident JD Vance ho údajně dokonce napomenul za to, že během schůzky neřekl ani jednou „děkuji“. Setkání nakonec skončilo tím, že Zelenskyj byl vyzván, aby opustil Bílý dům.
Trumpova rétorika vůči Ukrajině se v posledních týdnech výrazně zostřila. O Zelenském mluvil jako o „diktátorovi“ a dokonce naznačil, že válku vyprovokovala sama Ukrajina. Po nevydařeném setkání Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci a Trump prohlásil, že Zelenskyj se vrátit nemůže, dokud nebude „připraven na mír“.
Právě způsob, jakým Trump přistupuje k ukončení konfliktu, by mohl být rozhodujícím faktorem pro jeho šance na Nobelovu cenu. Pokud by došlo k mírové dohodě výhodné pro Rusko a oslabující evropskou bezpečnost, mohlo by to výběrovou komisi odradit. Norský zákonodárce Tybring-Gjedde upozorňuje, že v Norsku, které sousedí s Ruskem, je otázka ruské agrese citlivým tématem. Pokud by Trumpův mírový plán posílil pozici Vladimira Putina, bylo by těžké ho prezentovat jako „přínos pro lidstvo“, což je jedno z hlavních kritérií pro udělení ceny.
Trumpova posedlost Nobelovou cenou za mír není novinkou. Už během svého prvního mandátu o ní často mluvil a rozhořčovalo ho, že ji dostal jeho předchůdce Barack Obama. Trump dokonce během jednoho projevu v roce 2018 prohlásil, že on sám by měl cenu získat za své aktivity v Severní Koreji nebo na Blízkém východě. V roce 2020 byl nominován za své úsilí o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v rámci takzvaných Abrahámovských dohod, ale ocenění nakonec získali ruští a filipínští novináři bojující za svobodu tisku.
Trumpovi spojenci nyní opět tlačí na to, aby cena připadla právě jemu. Jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz na nedávné konferenci prohlásil, že Trump „ukončí válku v Evropě a na Blízkém východě“ a že Nobelova cena by se měla objevit vedle jeho jména. Podobně mluvili i další představitelé jeho administrativy. Trump sám však skepticky přiznal, že ocenění pravděpodobně nikdy nezíská, protože mu ho „nechtějí dát“.
Kromě prestiže může být dalším motivem Trumpovy touhy po Nobelově ceně i závist vůči jeho předchůdcům. Barack Obama cenu získal jen devět měsíců po nástupu do úřadu, což mnozí považovali za předčasné. Trump i jeho spojenci tvrdí, že kdyby stejnou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou vyjednal Obama, cenu by bez váhání dostal.
Trump však musí čelit nejen výběrové komisi, ale i celkovému vnímání své osoby. Výbor pro Nobelovu cenu bere v úvahu nejen izolované činy kandidátů, ale i jejich celkový přínos pro světový mír. Trumpova rétorika a činy, jako je jeho kontroverzní přístup k médiím nebo agresivní obchodní politika vůči EU, ho mohou z pohledu komise diskvalifikovat. Navíc současný předseda výboru Jørgen Watne Frydnes je dlouholetým bojovníkem za svobodu tisku, což by mohlo znamenat další překážku pro Trumpovy ambice.
Přesto Trump a jeho okolí nepřestávají doufat. Bývalý poradce John Bolton dokonce navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby Trumpa nominoval. Trump tak zůstává posedlý myšlenkou, že se jednou připojí k elitnímu seznamu držitelů Nobelovy ceny za mír – i když světová diplomacie i jeho vlastní jednání tomu zatím nenasvědčují.
Leoš Mareš se během devátého kola slovenské show Let's Dance ukázal v dobré náladě. V zákulisí se svou manželkou Monikou rozdávali zamilované polibky a působili jako ideální pár. Jenže za zavřenými dveřmi to mezi nimi zřejmě občas i zajiskří.
V neděli odpoledne dorazil do České republiky na oficiální státní návštěvu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Doprovázela ho první dáma Olena Zelenská. Hlavní částí prvního dne návštěvy se stal slavnostní ceremoniál na Pražském hradě, kde ukrajinský prezidentský pár přivítal v 15:00 prezident Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou.
V neděli krátce před polednem přistál v České republice ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který do Prahy dorazil na oficiální státní návštěvu. Doprovázela ho jeho manželka Olena, přičemž již během příjezdu byla patrná mimořádná bezpečnostní opatření, která se dotkla zejména oblasti Pražského hradu. Ten byl z bezpečnostních důvodů po většinu dne zcela uzavřen pro veřejnost.
Spolu s prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazila do Prahy i jeho manželka, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská. Její přítomnost podtrhla význam návštěvy, neboť ona sama do zahraničí cestuje jen zřídka a svého manžela zdaleka nedoprovází na všech jeho zahraničních cestách.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil oficiální návštěvu České republiky, při níž ho doprovází jeho manželka Olena Zelenská. Program v Praze je nabitý – od setkání s vrcholnými českými představiteli až po konkrétní kroky k prohloubení obranné, zdravotnické i kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na oficiální návštěvu do České republiky. Na Letišti Václava Havla ho osobně přivítal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Dnes, v neděli 4. května 2025, zůstane celý areál Pražského hradu uzavřen pro veřejnost. Vedení Hradu oznámilo, že od 11:00 do 19:00 nebude možný vstup do žádné části areálu, včetně zahrad, výstavních prostor, pokladen ani informačních středisek. Poslední návštěvníci budou vpuštěni nejpozději v 10:30.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Rusko má dostatek síly a prostředků k tomu, aby dovedlo svou vojenskou operaci na Ukrajině do „logického konce“, jaký si Kreml představuje. Zároveň však vyjádřil naději, že nebude nutné použít jaderné zbraně.
Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, udržuje s Českou republikou úzké a přátelské vztahy, které se v posledních letech výrazně prohloubily v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Česko patří mezi klíčové evropské partnery Ukrajiny a poskytuje jí významnou vojenskou, humanitární i politickou podporu.
Tři roky od začátku invaze na Ukrajinu zůstává ruský vojensko-průmyslový komplex navzdory tvrdým sankcím funkční. Rusko nadále vyrábí dělostřeleckou munici, drony i obrněná vozidla – ne špičkové kvality, ale „dostatečně dobré“, aby pokryly aktuální potřeby armády. Bez pomoci zahraničních partnerů a zprostředkovatelů by to však bylo téměř nemožné.
Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
Více než dva miliony fanoušků dorazily na pláž Copacabana v brazilském Riu de Janeiru, aby si užily bezplatný koncert americké popové hvězdy Lady Gaga. Podle místních úřadů šlo o její dosud největší vystoupení.