Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Čína byla dříve největším odběratelem americké sóji, která tvořila více než 40 % celkového amerického prodeje. Po zavedení Trumpových cel však prodej této plodiny do Číny letos klesl téměř na nulu, jelikož Čína přesunula své nákupy do Argentiny a Brazílie.
Prezident Trump na sociální síti uvedl, že neochota Číny nakupovat sóju je „ekonomicky nepřátelský akt,“ který poškozuje americké farmáře. Proto zvažuje jako odvetu ukončení obchodních styků s Čínou v oblasti kuchyňského oleje a dalších prvků obchodu. Dodal, že USA si snadno vyrobí kuchyňský olej samy a jeho nákup z Číny nepotřebují.
Tato Trumpova hrozba je součástí obnovené eskalace ochranných obchodních opatření, která opět vyvolává hrozbu obchodní války, jen několik měsíců po dohodnutém příměří. Poté, co Čína oznámila globální kontrolu vývozu vzácných zemin, pohrozil Trump zavedením dalších 100% cel na čínský dovoz a dalšími opatřeními, s platností od 1. listopadu.
Ukončení amerického dovozu čínského kuchyňského oleje by představovalo zjevné obnovení nepřátelství, a to jen krátce poté, co obě strany signalizovaly zájem na deeskalaci. Minulou neděli se Trump snažil uklidnit trhy prohlášením, že Čína bude v pořádku. Mezitím obchodní vyjednavači obou zemí pokračují v jednáních o obchodní dohodě, přičemž termín vyprší 10. listopadu.
Otázka kuchyňského oleje se stala novým předmětem vyjednávání mezi oběma mocnostmi. Americký dovoz jedlého kuchyňského oleje z Číny je sice poměrně malý, avšak hlavní komoditou je použitý kuchyňský olej (UCO), který je vedlejším produktem a slouží jako surovina pro paliva, krmiva pro zvířata a chemické produkty, jako jsou maziva nebo mýdla.
Import čínského použitého oleje do USA prudce vzrostl v posledních letech, a to zejména poté, co administrativa prezidenta Bidena v rámci zákona o snižování inflace z roku 2022 upřednostnila zelenou transformaci, včetně daňových úlev a pobídek pro používání udržitelného leteckého paliva. Spojené státy se v roce 2022 změnily z čistého vývozce na čistého dovozce UCO, přičemž významnou část dovozu zajišťovala Čína.
V roce 2023 se Čína stala největším dodavatelem použitého kuchyňského oleje do USA, což se shodovalo s poklesem poptávky po čínském UCO poté, co Evropská unie zahájila šetření kvůli uměle nízkým cenám čínských dovozů. Americký dovoz zpracovaných jedlých olejů z Číny, včetně UCO, dosáhl v roce 2024 rekordních 1,27 milionu tun, což představovalo hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů. To bylo podle Ministerstva zemědělství USA asi 43 % loňského čínského vývozu UCO.
Vývoz čínského použitého kuchyňského oleje do USA však letos již klesá. Američtí farmáři pěstující sóju totiž vyjádřili obavy, že příliv čínského UCO drtí jejich konkurenceschopnost. Bidenova administrativa proto v lednu rozhodla, že paliva vyrobená ze zahraničních zdrojů nebudou mít nárok na daňové úlevy.
Rovněž Trumpova cla, která letos stoupla na 145 % a poté byla snížena na 30 %, přiměla Čínu k hledání jiných trhů. Peking zase v prosinci zrušil vratky exportních daní na UCO. Podle údajů Ministerstva zemědělství USA klesl čínský export UCO v prosinci meziměsíčně o 60 %. Agentura Bloomberg uvedla, že USA v prvních sedmi měsících letošního roku nakoupily 387 000 tun čínského UCO, což je o 43 % méně než ve stejném období loni.
Tento již probíhající pokles prodeje použitého oleje by mohl snížit jeho hodnotu jako páky v jednáních s Čínou. Naproti tomu čínský zákaz dovozu americké sóji, jejíž celková hodnota loni dosáhla 12,6 miliardy dolarů, znamená pro americké farmáře mnohem citelnější zásah.
Trumpova hrozba je pouze poslední ze série odvetných obchodních opatření, která ohrožují dosažený pokrok v obchodních jednáních. Obchodní zástupce USA Jamieson Greer v úterý obvinil z obnovení obchodního napětí novou čínskou kontrolu vývozu vzácných zemin, která platí globálně. Řekl, že další vývoj, tedy jestli se podaří dosáhnout dohody, prodloužit příměří, nebo dojde k obchodní válce, závisí hlavně na krocích Číny.
Peking se bránil a tvrdil, že USA během příměří zavedly několik obchodních omezení, včetně nových přístavních poplatků a rozšíření kontroly vývozu, jež Číně blokuje přístup k nejpokročilejším polovodičovým čipům. Greer reagoval s tím, že dohoda spočívala v udržení nízkých cel výměnou za plynulý tok vzácných zemin. Jelikož Čína nyní omezuje vývoz vzácných zemin, je logické, že USA zvýší svá cla.
Čínské ministerstvo obchodu obvinilo USA z dvojího metru, zneužívání pojmu národní bezpečnosti, diskriminačních opatření a jednostranné extrateritoriální jurisdikce u různých produktů, včetně polovodičového zařízení a čipů. Jako odpověď na některé americké kroky zavedla Čína nové přístavní poplatky pro americká plavidla a zahájila antimonopolní vyšetřování amerických firem.
Největší dopad by však měla kontrola vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný i polovodičový průmysl. Nová opatření zahrnují i automatické odmítnutí licencí na vývoz vzácných zemin pro vojenské účely. Navzdory vzájemnému provokování agresivních opatření, které podle některých analytiků může být snahou o získání lepší pozice při jednáních, Trump zachoval uklidňující tón. Novinářům řekl, že vztahy s Čínou jsou spravedlivé a budou v pořádku, a dodal, že pokud ne, nevadí, jelikož Amerika je v obchodní bitvě velmi úspěšná.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.