Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Čína byla dříve největším odběratelem americké sóji, která tvořila více než 40 % celkového amerického prodeje. Po zavedení Trumpových cel však prodej této plodiny do Číny letos klesl téměř na nulu, jelikož Čína přesunula své nákupy do Argentiny a Brazílie.
Prezident Trump na sociální síti uvedl, že neochota Číny nakupovat sóju je „ekonomicky nepřátelský akt,“ který poškozuje americké farmáře. Proto zvažuje jako odvetu ukončení obchodních styků s Čínou v oblasti kuchyňského oleje a dalších prvků obchodu. Dodal, že USA si snadno vyrobí kuchyňský olej samy a jeho nákup z Číny nepotřebují.
Tato Trumpova hrozba je součástí obnovené eskalace ochranných obchodních opatření, která opět vyvolává hrozbu obchodní války, jen několik měsíců po dohodnutém příměří. Poté, co Čína oznámila globální kontrolu vývozu vzácných zemin, pohrozil Trump zavedením dalších 100% cel na čínský dovoz a dalšími opatřeními, s platností od 1. listopadu.
Ukončení amerického dovozu čínského kuchyňského oleje by představovalo zjevné obnovení nepřátelství, a to jen krátce poté, co obě strany signalizovaly zájem na deeskalaci. Minulou neděli se Trump snažil uklidnit trhy prohlášením, že Čína bude v pořádku. Mezitím obchodní vyjednavači obou zemí pokračují v jednáních o obchodní dohodě, přičemž termín vyprší 10. listopadu.
Otázka kuchyňského oleje se stala novým předmětem vyjednávání mezi oběma mocnostmi. Americký dovoz jedlého kuchyňského oleje z Číny je sice poměrně malý, avšak hlavní komoditou je použitý kuchyňský olej (UCO), který je vedlejším produktem a slouží jako surovina pro paliva, krmiva pro zvířata a chemické produkty, jako jsou maziva nebo mýdla.
Import čínského použitého oleje do USA prudce vzrostl v posledních letech, a to zejména poté, co administrativa prezidenta Bidena v rámci zákona o snižování inflace z roku 2022 upřednostnila zelenou transformaci, včetně daňových úlev a pobídek pro používání udržitelného leteckého paliva. Spojené státy se v roce 2022 změnily z čistého vývozce na čistého dovozce UCO, přičemž významnou část dovozu zajišťovala Čína.
V roce 2023 se Čína stala největším dodavatelem použitého kuchyňského oleje do USA, což se shodovalo s poklesem poptávky po čínském UCO poté, co Evropská unie zahájila šetření kvůli uměle nízkým cenám čínských dovozů. Americký dovoz zpracovaných jedlých olejů z Číny, včetně UCO, dosáhl v roce 2024 rekordních 1,27 milionu tun, což představovalo hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů. To bylo podle Ministerstva zemědělství USA asi 43 % loňského čínského vývozu UCO.
Vývoz čínského použitého kuchyňského oleje do USA však letos již klesá. Američtí farmáři pěstující sóju totiž vyjádřili obavy, že příliv čínského UCO drtí jejich konkurenceschopnost. Bidenova administrativa proto v lednu rozhodla, že paliva vyrobená ze zahraničních zdrojů nebudou mít nárok na daňové úlevy.
Rovněž Trumpova cla, která letos stoupla na 145 % a poté byla snížena na 30 %, přiměla Čínu k hledání jiných trhů. Peking zase v prosinci zrušil vratky exportních daní na UCO. Podle údajů Ministerstva zemědělství USA klesl čínský export UCO v prosinci meziměsíčně o 60 %. Agentura Bloomberg uvedla, že USA v prvních sedmi měsících letošního roku nakoupily 387 000 tun čínského UCO, což je o 43 % méně než ve stejném období loni.
Tento již probíhající pokles prodeje použitého oleje by mohl snížit jeho hodnotu jako páky v jednáních s Čínou. Naproti tomu čínský zákaz dovozu americké sóji, jejíž celková hodnota loni dosáhla 12,6 miliardy dolarů, znamená pro americké farmáře mnohem citelnější zásah.
Trumpova hrozba je pouze poslední ze série odvetných obchodních opatření, která ohrožují dosažený pokrok v obchodních jednáních. Obchodní zástupce USA Jamieson Greer v úterý obvinil z obnovení obchodního napětí novou čínskou kontrolu vývozu vzácných zemin, která platí globálně. Řekl, že další vývoj, tedy jestli se podaří dosáhnout dohody, prodloužit příměří, nebo dojde k obchodní válce, závisí hlavně na krocích Číny.
Peking se bránil a tvrdil, že USA během příměří zavedly několik obchodních omezení, včetně nových přístavních poplatků a rozšíření kontroly vývozu, jež Číně blokuje přístup k nejpokročilejším polovodičovým čipům. Greer reagoval s tím, že dohoda spočívala v udržení nízkých cel výměnou za plynulý tok vzácných zemin. Jelikož Čína nyní omezuje vývoz vzácných zemin, je logické, že USA zvýší svá cla.
Čínské ministerstvo obchodu obvinilo USA z dvojího metru, zneužívání pojmu národní bezpečnosti, diskriminačních opatření a jednostranné extrateritoriální jurisdikce u různých produktů, včetně polovodičového zařízení a čipů. Jako odpověď na některé americké kroky zavedla Čína nové přístavní poplatky pro americká plavidla a zahájila antimonopolní vyšetřování amerických firem.
Největší dopad by však měla kontrola vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný i polovodičový průmysl. Nová opatření zahrnují i automatické odmítnutí licencí na vývoz vzácných zemin pro vojenské účely. Navzdory vzájemnému provokování agresivních opatření, které podle některých analytiků může být snahou o získání lepší pozice při jednáních, Trump zachoval uklidňující tón. Novinářům řekl, že vztahy s Čínou jsou spravedlivé a budou v pořádku, a dodal, že pokud ne, nevadí, jelikož Amerika je v obchodní bitvě velmi úspěšná.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
