Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Čína byla dříve největším odběratelem americké sóji, která tvořila více než 40 % celkového amerického prodeje. Po zavedení Trumpových cel však prodej této plodiny do Číny letos klesl téměř na nulu, jelikož Čína přesunula své nákupy do Argentiny a Brazílie.
Prezident Trump na sociální síti uvedl, že neochota Číny nakupovat sóju je „ekonomicky nepřátelský akt,“ který poškozuje americké farmáře. Proto zvažuje jako odvetu ukončení obchodních styků s Čínou v oblasti kuchyňského oleje a dalších prvků obchodu. Dodal, že USA si snadno vyrobí kuchyňský olej samy a jeho nákup z Číny nepotřebují.
Tato Trumpova hrozba je součástí obnovené eskalace ochranných obchodních opatření, která opět vyvolává hrozbu obchodní války, jen několik měsíců po dohodnutém příměří. Poté, co Čína oznámila globální kontrolu vývozu vzácných zemin, pohrozil Trump zavedením dalších 100% cel na čínský dovoz a dalšími opatřeními, s platností od 1. listopadu.
Ukončení amerického dovozu čínského kuchyňského oleje by představovalo zjevné obnovení nepřátelství, a to jen krátce poté, co obě strany signalizovaly zájem na deeskalaci. Minulou neděli se Trump snažil uklidnit trhy prohlášením, že Čína bude v pořádku. Mezitím obchodní vyjednavači obou zemí pokračují v jednáních o obchodní dohodě, přičemž termín vyprší 10. listopadu.
Otázka kuchyňského oleje se stala novým předmětem vyjednávání mezi oběma mocnostmi. Americký dovoz jedlého kuchyňského oleje z Číny je sice poměrně malý, avšak hlavní komoditou je použitý kuchyňský olej (UCO), který je vedlejším produktem a slouží jako surovina pro paliva, krmiva pro zvířata a chemické produkty, jako jsou maziva nebo mýdla.
Import čínského použitého oleje do USA prudce vzrostl v posledních letech, a to zejména poté, co administrativa prezidenta Bidena v rámci zákona o snižování inflace z roku 2022 upřednostnila zelenou transformaci, včetně daňových úlev a pobídek pro používání udržitelného leteckého paliva. Spojené státy se v roce 2022 změnily z čistého vývozce na čistého dovozce UCO, přičemž významnou část dovozu zajišťovala Čína.
V roce 2023 se Čína stala největším dodavatelem použitého kuchyňského oleje do USA, což se shodovalo s poklesem poptávky po čínském UCO poté, co Evropská unie zahájila šetření kvůli uměle nízkým cenám čínských dovozů. Americký dovoz zpracovaných jedlých olejů z Číny, včetně UCO, dosáhl v roce 2024 rekordních 1,27 milionu tun, což představovalo hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů. To bylo podle Ministerstva zemědělství USA asi 43 % loňského čínského vývozu UCO.
Vývoz čínského použitého kuchyňského oleje do USA však letos již klesá. Američtí farmáři pěstující sóju totiž vyjádřili obavy, že příliv čínského UCO drtí jejich konkurenceschopnost. Bidenova administrativa proto v lednu rozhodla, že paliva vyrobená ze zahraničních zdrojů nebudou mít nárok na daňové úlevy.
Rovněž Trumpova cla, která letos stoupla na 145 % a poté byla snížena na 30 %, přiměla Čínu k hledání jiných trhů. Peking zase v prosinci zrušil vratky exportních daní na UCO. Podle údajů Ministerstva zemědělství USA klesl čínský export UCO v prosinci meziměsíčně o 60 %. Agentura Bloomberg uvedla, že USA v prvních sedmi měsících letošního roku nakoupily 387 000 tun čínského UCO, což je o 43 % méně než ve stejném období loni.
Tento již probíhající pokles prodeje použitého oleje by mohl snížit jeho hodnotu jako páky v jednáních s Čínou. Naproti tomu čínský zákaz dovozu americké sóji, jejíž celková hodnota loni dosáhla 12,6 miliardy dolarů, znamená pro americké farmáře mnohem citelnější zásah.
Trumpova hrozba je pouze poslední ze série odvetných obchodních opatření, která ohrožují dosažený pokrok v obchodních jednáních. Obchodní zástupce USA Jamieson Greer v úterý obvinil z obnovení obchodního napětí novou čínskou kontrolu vývozu vzácných zemin, která platí globálně. Řekl, že další vývoj, tedy jestli se podaří dosáhnout dohody, prodloužit příměří, nebo dojde k obchodní válce, závisí hlavně na krocích Číny.
Peking se bránil a tvrdil, že USA během příměří zavedly několik obchodních omezení, včetně nových přístavních poplatků a rozšíření kontroly vývozu, jež Číně blokuje přístup k nejpokročilejším polovodičovým čipům. Greer reagoval s tím, že dohoda spočívala v udržení nízkých cel výměnou za plynulý tok vzácných zemin. Jelikož Čína nyní omezuje vývoz vzácných zemin, je logické, že USA zvýší svá cla.
Čínské ministerstvo obchodu obvinilo USA z dvojího metru, zneužívání pojmu národní bezpečnosti, diskriminačních opatření a jednostranné extrateritoriální jurisdikce u různých produktů, včetně polovodičového zařízení a čipů. Jako odpověď na některé americké kroky zavedla Čína nové přístavní poplatky pro americká plavidla a zahájila antimonopolní vyšetřování amerických firem.
Největší dopad by však měla kontrola vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný i polovodičový průmysl. Nová opatření zahrnují i automatické odmítnutí licencí na vývoz vzácných zemin pro vojenské účely. Navzdory vzájemnému provokování agresivních opatření, které podle některých analytiků může být snahou o získání lepší pozice při jednáních, Trump zachoval uklidňující tón. Novinářům řekl, že vztahy s Čínou jsou spravedlivé a budou v pořádku, a dodal, že pokud ne, nevadí, jelikož Amerika je v obchodní bitvě velmi úspěšná.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.