Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Čína byla dříve největším odběratelem americké sóji, která tvořila více než 40 % celkového amerického prodeje. Po zavedení Trumpových cel však prodej této plodiny do Číny letos klesl téměř na nulu, jelikož Čína přesunula své nákupy do Argentiny a Brazílie.
Prezident Trump na sociální síti uvedl, že neochota Číny nakupovat sóju je „ekonomicky nepřátelský akt,“ který poškozuje americké farmáře. Proto zvažuje jako odvetu ukončení obchodních styků s Čínou v oblasti kuchyňského oleje a dalších prvků obchodu. Dodal, že USA si snadno vyrobí kuchyňský olej samy a jeho nákup z Číny nepotřebují.
Tato Trumpova hrozba je součástí obnovené eskalace ochranných obchodních opatření, která opět vyvolává hrozbu obchodní války, jen několik měsíců po dohodnutém příměří. Poté, co Čína oznámila globální kontrolu vývozu vzácných zemin, pohrozil Trump zavedením dalších 100% cel na čínský dovoz a dalšími opatřeními, s platností od 1. listopadu.
Ukončení amerického dovozu čínského kuchyňského oleje by představovalo zjevné obnovení nepřátelství, a to jen krátce poté, co obě strany signalizovaly zájem na deeskalaci. Minulou neděli se Trump snažil uklidnit trhy prohlášením, že Čína bude v pořádku. Mezitím obchodní vyjednavači obou zemí pokračují v jednáních o obchodní dohodě, přičemž termín vyprší 10. listopadu.
Otázka kuchyňského oleje se stala novým předmětem vyjednávání mezi oběma mocnostmi. Americký dovoz jedlého kuchyňského oleje z Číny je sice poměrně malý, avšak hlavní komoditou je použitý kuchyňský olej (UCO), který je vedlejším produktem a slouží jako surovina pro paliva, krmiva pro zvířata a chemické produkty, jako jsou maziva nebo mýdla.
Import čínského použitého oleje do USA prudce vzrostl v posledních letech, a to zejména poté, co administrativa prezidenta Bidena v rámci zákona o snižování inflace z roku 2022 upřednostnila zelenou transformaci, včetně daňových úlev a pobídek pro používání udržitelného leteckého paliva. Spojené státy se v roce 2022 změnily z čistého vývozce na čistého dovozce UCO, přičemž významnou část dovozu zajišťovala Čína.
V roce 2023 se Čína stala největším dodavatelem použitého kuchyňského oleje do USA, což se shodovalo s poklesem poptávky po čínském UCO poté, co Evropská unie zahájila šetření kvůli uměle nízkým cenám čínských dovozů. Americký dovoz zpracovaných jedlých olejů z Číny, včetně UCO, dosáhl v roce 2024 rekordních 1,27 milionu tun, což představovalo hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů. To bylo podle Ministerstva zemědělství USA asi 43 % loňského čínského vývozu UCO.
Vývoz čínského použitého kuchyňského oleje do USA však letos již klesá. Američtí farmáři pěstující sóju totiž vyjádřili obavy, že příliv čínského UCO drtí jejich konkurenceschopnost. Bidenova administrativa proto v lednu rozhodla, že paliva vyrobená ze zahraničních zdrojů nebudou mít nárok na daňové úlevy.
Rovněž Trumpova cla, která letos stoupla na 145 % a poté byla snížena na 30 %, přiměla Čínu k hledání jiných trhů. Peking zase v prosinci zrušil vratky exportních daní na UCO. Podle údajů Ministerstva zemědělství USA klesl čínský export UCO v prosinci meziměsíčně o 60 %. Agentura Bloomberg uvedla, že USA v prvních sedmi měsících letošního roku nakoupily 387 000 tun čínského UCO, což je o 43 % méně než ve stejném období loni.
Tento již probíhající pokles prodeje použitého oleje by mohl snížit jeho hodnotu jako páky v jednáních s Čínou. Naproti tomu čínský zákaz dovozu americké sóji, jejíž celková hodnota loni dosáhla 12,6 miliardy dolarů, znamená pro americké farmáře mnohem citelnější zásah.
Trumpova hrozba je pouze poslední ze série odvetných obchodních opatření, která ohrožují dosažený pokrok v obchodních jednáních. Obchodní zástupce USA Jamieson Greer v úterý obvinil z obnovení obchodního napětí novou čínskou kontrolu vývozu vzácných zemin, která platí globálně. Řekl, že další vývoj, tedy jestli se podaří dosáhnout dohody, prodloužit příměří, nebo dojde k obchodní válce, závisí hlavně na krocích Číny.
Peking se bránil a tvrdil, že USA během příměří zavedly několik obchodních omezení, včetně nových přístavních poplatků a rozšíření kontroly vývozu, jež Číně blokuje přístup k nejpokročilejším polovodičovým čipům. Greer reagoval s tím, že dohoda spočívala v udržení nízkých cel výměnou za plynulý tok vzácných zemin. Jelikož Čína nyní omezuje vývoz vzácných zemin, je logické, že USA zvýší svá cla.
Čínské ministerstvo obchodu obvinilo USA z dvojího metru, zneužívání pojmu národní bezpečnosti, diskriminačních opatření a jednostranné extrateritoriální jurisdikce u různých produktů, včetně polovodičového zařízení a čipů. Jako odpověď na některé americké kroky zavedla Čína nové přístavní poplatky pro americká plavidla a zahájila antimonopolní vyšetřování amerických firem.
Největší dopad by však měla kontrola vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný i polovodičový průmysl. Nová opatření zahrnují i automatické odmítnutí licencí na vývoz vzácných zemin pro vojenské účely. Navzdory vzájemnému provokování agresivních opatření, které podle některých analytiků může být snahou o získání lepší pozice při jednáních, Trump zachoval uklidňující tón. Novinářům řekl, že vztahy s Čínou jsou spravedlivé a budou v pořádku, a dodal, že pokud ne, nevadí, jelikož Amerika je v obchodní bitvě velmi úspěšná.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.