Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Čína byla dříve největším odběratelem americké sóji, která tvořila více než 40 % celkového amerického prodeje. Po zavedení Trumpových cel však prodej této plodiny do Číny letos klesl téměř na nulu, jelikož Čína přesunula své nákupy do Argentiny a Brazílie.
Prezident Trump na sociální síti uvedl, že neochota Číny nakupovat sóju je „ekonomicky nepřátelský akt,“ který poškozuje americké farmáře. Proto zvažuje jako odvetu ukončení obchodních styků s Čínou v oblasti kuchyňského oleje a dalších prvků obchodu. Dodal, že USA si snadno vyrobí kuchyňský olej samy a jeho nákup z Číny nepotřebují.
Tato Trumpova hrozba je součástí obnovené eskalace ochranných obchodních opatření, která opět vyvolává hrozbu obchodní války, jen několik měsíců po dohodnutém příměří. Poté, co Čína oznámila globální kontrolu vývozu vzácných zemin, pohrozil Trump zavedením dalších 100% cel na čínský dovoz a dalšími opatřeními, s platností od 1. listopadu.
Ukončení amerického dovozu čínského kuchyňského oleje by představovalo zjevné obnovení nepřátelství, a to jen krátce poté, co obě strany signalizovaly zájem na deeskalaci. Minulou neděli se Trump snažil uklidnit trhy prohlášením, že Čína bude v pořádku. Mezitím obchodní vyjednavači obou zemí pokračují v jednáních o obchodní dohodě, přičemž termín vyprší 10. listopadu.
Otázka kuchyňského oleje se stala novým předmětem vyjednávání mezi oběma mocnostmi. Americký dovoz jedlého kuchyňského oleje z Číny je sice poměrně malý, avšak hlavní komoditou je použitý kuchyňský olej (UCO), který je vedlejším produktem a slouží jako surovina pro paliva, krmiva pro zvířata a chemické produkty, jako jsou maziva nebo mýdla.
Import čínského použitého oleje do USA prudce vzrostl v posledních letech, a to zejména poté, co administrativa prezidenta Bidena v rámci zákona o snižování inflace z roku 2022 upřednostnila zelenou transformaci, včetně daňových úlev a pobídek pro používání udržitelného leteckého paliva. Spojené státy se v roce 2022 změnily z čistého vývozce na čistého dovozce UCO, přičemž významnou část dovozu zajišťovala Čína.
V roce 2023 se Čína stala největším dodavatelem použitého kuchyňského oleje do USA, což se shodovalo s poklesem poptávky po čínském UCO poté, co Evropská unie zahájila šetření kvůli uměle nízkým cenám čínských dovozů. Americký dovoz zpracovaných jedlých olejů z Číny, včetně UCO, dosáhl v roce 2024 rekordních 1,27 milionu tun, což představovalo hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů. To bylo podle Ministerstva zemědělství USA asi 43 % loňského čínského vývozu UCO.
Vývoz čínského použitého kuchyňského oleje do USA však letos již klesá. Američtí farmáři pěstující sóju totiž vyjádřili obavy, že příliv čínského UCO drtí jejich konkurenceschopnost. Bidenova administrativa proto v lednu rozhodla, že paliva vyrobená ze zahraničních zdrojů nebudou mít nárok na daňové úlevy.
Rovněž Trumpova cla, která letos stoupla na 145 % a poté byla snížena na 30 %, přiměla Čínu k hledání jiných trhů. Peking zase v prosinci zrušil vratky exportních daní na UCO. Podle údajů Ministerstva zemědělství USA klesl čínský export UCO v prosinci meziměsíčně o 60 %. Agentura Bloomberg uvedla, že USA v prvních sedmi měsících letošního roku nakoupily 387 000 tun čínského UCO, což je o 43 % méně než ve stejném období loni.
Tento již probíhající pokles prodeje použitého oleje by mohl snížit jeho hodnotu jako páky v jednáních s Čínou. Naproti tomu čínský zákaz dovozu americké sóji, jejíž celková hodnota loni dosáhla 12,6 miliardy dolarů, znamená pro americké farmáře mnohem citelnější zásah.
Trumpova hrozba je pouze poslední ze série odvetných obchodních opatření, která ohrožují dosažený pokrok v obchodních jednáních. Obchodní zástupce USA Jamieson Greer v úterý obvinil z obnovení obchodního napětí novou čínskou kontrolu vývozu vzácných zemin, která platí globálně. Řekl, že další vývoj, tedy jestli se podaří dosáhnout dohody, prodloužit příměří, nebo dojde k obchodní válce, závisí hlavně na krocích Číny.
Peking se bránil a tvrdil, že USA během příměří zavedly několik obchodních omezení, včetně nových přístavních poplatků a rozšíření kontroly vývozu, jež Číně blokuje přístup k nejpokročilejším polovodičovým čipům. Greer reagoval s tím, že dohoda spočívala v udržení nízkých cel výměnou za plynulý tok vzácných zemin. Jelikož Čína nyní omezuje vývoz vzácných zemin, je logické, že USA zvýší svá cla.
Čínské ministerstvo obchodu obvinilo USA z dvojího metru, zneužívání pojmu národní bezpečnosti, diskriminačních opatření a jednostranné extrateritoriální jurisdikce u různých produktů, včetně polovodičového zařízení a čipů. Jako odpověď na některé americké kroky zavedla Čína nové přístavní poplatky pro americká plavidla a zahájila antimonopolní vyšetřování amerických firem.
Největší dopad by však měla kontrola vzácných zemin, které jsou klíčové pro americký obranný i polovodičový průmysl. Nová opatření zahrnují i automatické odmítnutí licencí na vývoz vzácných zemin pro vojenské účely. Navzdory vzájemnému provokování agresivních opatření, které podle některých analytiků může být snahou o získání lepší pozice při jednáních, Trump zachoval uklidňující tón. Novinářům řekl, že vztahy s Čínou jsou spravedlivé a budou v pořádku, a dodal, že pokud ne, nevadí, jelikož Amerika je v obchodní bitvě velmi úspěšná.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.