Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Podle nového průzkumu Harrisova institutu Američané stále hlásí prudký růst inflace a jsou stále více pesimističtí ohledně stavu ekonomiky. Pesimismus ohledně ekonomiky se táhne napříč politickým spektrem. Celkem 74 % dotázaných odhadlo, že jejich pravidelné měsíční náklady na domácnost se oproti loňsku zvýšily o nejméně 100 dolarů. Nárůsty cen hlásili voliči Demokratů, Republikánů i nezávislí.
Vítězství Trumpa ve volbách v roce 2024 bylo důsledkem nespokojenosti voličů s ekonomickou politikou Joea Bidena a dědictvím postpandemické inflace. Právě inflace byla vyhodnocena jako největší riziko pro americkou ekonomiku, přičemž takto ji označila většina Republikánů (31 %) a nezávislých (33 %). Pro Demokraty to bylo druhé největší riziko (29 %), po clech.
Míra inflace poklesla z 3 % v lednu, kdy Trump nastoupil do úřadu, na 2,9 % ročně v srpnu, což jsou poslední zveřejněné údaje. Ačkoliv se inflace snížila ze svého vrcholu přes 9 % v roce 2022, stále pohodlně překračuje cíl Federálního rezervního systému, který činí 2 %.
Zjištění průzkumu jsou v souladu s výpočty Yale Budget Lab, jejíž ekonomové odhadují, že domácnosti pocítí průměrný nárůst nákladů o 2 300 dolarů ročně kvůli Trumpovým clům, což činí průměrně 191 dolarů měsíčně. Nadpoloviční většina Američanů (54 %) se domnívá, že ekonomika je v recesi, a 53 % si myslí, že se ekonomika zhoršuje.
Pokud jde o příčiny růstu cen, Republikáni jsou výrazně náchylnější (45 %) přisuzovat je standardním ročním inflačním změnám. Naopak 55 % Demokratů a 55 % nezávislých se domnívá, že nárůsty cen jsou důsledkem současné vládní ekonomické politiky. Naopak pro Demokraty (31 %) a nezávislé (24 %) představují cla velký problém.
Zatímco optimismus pro Republikánskou stranu zůstal stejný (přes 30 %), optimismus pro Demokratickou stranu poklesl (z 37 % na 25 %) od loňského září. U nezávislých voličů vzrostl pesimismus vůči Republikánské straně (43 %) oproti loňsku, nicméně je přibližně stejný jako pesimismus vůči Demokratické straně (41 %).
I přes pokles podpory Demokratů jsou politiky prosazované touto stranou stále populární mezi voliči. Nejpopulárnější politikou je federální zákaz navyšování cen potravin (45 % podpory). Naopak klíčové prvky Trumpovy ekonomické agendy, jako je masová deportace migrantů (24 %), snížení daní (22 %) a cla na zahraniční zboží (22 %), patří mezi nejméně populární.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.