Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Podle nového průzkumu Harrisova institutu Američané stále hlásí prudký růst inflace a jsou stále více pesimističtí ohledně stavu ekonomiky. Pesimismus ohledně ekonomiky se táhne napříč politickým spektrem. Celkem 74 % dotázaných odhadlo, že jejich pravidelné měsíční náklady na domácnost se oproti loňsku zvýšily o nejméně 100 dolarů. Nárůsty cen hlásili voliči Demokratů, Republikánů i nezávislí.
Vítězství Trumpa ve volbách v roce 2024 bylo důsledkem nespokojenosti voličů s ekonomickou politikou Joea Bidena a dědictvím postpandemické inflace. Právě inflace byla vyhodnocena jako největší riziko pro americkou ekonomiku, přičemž takto ji označila většina Republikánů (31 %) a nezávislých (33 %). Pro Demokraty to bylo druhé největší riziko (29 %), po clech.
Míra inflace poklesla z 3 % v lednu, kdy Trump nastoupil do úřadu, na 2,9 % ročně v srpnu, což jsou poslední zveřejněné údaje. Ačkoliv se inflace snížila ze svého vrcholu přes 9 % v roce 2022, stále pohodlně překračuje cíl Federálního rezervního systému, který činí 2 %.
Zjištění průzkumu jsou v souladu s výpočty Yale Budget Lab, jejíž ekonomové odhadují, že domácnosti pocítí průměrný nárůst nákladů o 2 300 dolarů ročně kvůli Trumpovým clům, což činí průměrně 191 dolarů měsíčně. Nadpoloviční většina Američanů (54 %) se domnívá, že ekonomika je v recesi, a 53 % si myslí, že se ekonomika zhoršuje.
Pokud jde o příčiny růstu cen, Republikáni jsou výrazně náchylnější (45 %) přisuzovat je standardním ročním inflačním změnám. Naopak 55 % Demokratů a 55 % nezávislých se domnívá, že nárůsty cen jsou důsledkem současné vládní ekonomické politiky. Naopak pro Demokraty (31 %) a nezávislé (24 %) představují cla velký problém.
Zatímco optimismus pro Republikánskou stranu zůstal stejný (přes 30 %), optimismus pro Demokratickou stranu poklesl (z 37 % na 25 %) od loňského září. U nezávislých voličů vzrostl pesimismus vůči Republikánské straně (43 %) oproti loňsku, nicméně je přibližně stejný jako pesimismus vůči Demokratické straně (41 %).
I přes pokles podpory Demokratů jsou politiky prosazované touto stranou stále populární mezi voliči. Nejpopulárnější politikou je federální zákaz navyšování cen potravin (45 % podpory). Naopak klíčové prvky Trumpovy ekonomické agendy, jako je masová deportace migrantů (24 %), snížení daní (22 %) a cla na zahraniční zboží (22 %), patří mezi nejméně populární.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.