Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Podle nového průzkumu Harrisova institutu Američané stále hlásí prudký růst inflace a jsou stále více pesimističtí ohledně stavu ekonomiky. Pesimismus ohledně ekonomiky se táhne napříč politickým spektrem. Celkem 74 % dotázaných odhadlo, že jejich pravidelné měsíční náklady na domácnost se oproti loňsku zvýšily o nejméně 100 dolarů. Nárůsty cen hlásili voliči Demokratů, Republikánů i nezávislí.
Vítězství Trumpa ve volbách v roce 2024 bylo důsledkem nespokojenosti voličů s ekonomickou politikou Joea Bidena a dědictvím postpandemické inflace. Právě inflace byla vyhodnocena jako největší riziko pro americkou ekonomiku, přičemž takto ji označila většina Republikánů (31 %) a nezávislých (33 %). Pro Demokraty to bylo druhé největší riziko (29 %), po clech.
Míra inflace poklesla z 3 % v lednu, kdy Trump nastoupil do úřadu, na 2,9 % ročně v srpnu, což jsou poslední zveřejněné údaje. Ačkoliv se inflace snížila ze svého vrcholu přes 9 % v roce 2022, stále pohodlně překračuje cíl Federálního rezervního systému, který činí 2 %.
Zjištění průzkumu jsou v souladu s výpočty Yale Budget Lab, jejíž ekonomové odhadují, že domácnosti pocítí průměrný nárůst nákladů o 2 300 dolarů ročně kvůli Trumpovým clům, což činí průměrně 191 dolarů měsíčně. Nadpoloviční většina Američanů (54 %) se domnívá, že ekonomika je v recesi, a 53 % si myslí, že se ekonomika zhoršuje.
Pokud jde o příčiny růstu cen, Republikáni jsou výrazně náchylnější (45 %) přisuzovat je standardním ročním inflačním změnám. Naopak 55 % Demokratů a 55 % nezávislých se domnívá, že nárůsty cen jsou důsledkem současné vládní ekonomické politiky. Naopak pro Demokraty (31 %) a nezávislé (24 %) představují cla velký problém.
Zatímco optimismus pro Republikánskou stranu zůstal stejný (přes 30 %), optimismus pro Demokratickou stranu poklesl (z 37 % na 25 %) od loňského září. U nezávislých voličů vzrostl pesimismus vůči Republikánské straně (43 %) oproti loňsku, nicméně je přibližně stejný jako pesimismus vůči Demokratické straně (41 %).
I přes pokles podpory Demokratů jsou politiky prosazované touto stranou stále populární mezi voliči. Nejpopulárnější politikou je federální zákaz navyšování cen potravin (45 % podpory). Naopak klíčové prvky Trumpovy ekonomické agendy, jako je masová deportace migrantů (24 %), snížení daní (22 %) a cla na zahraniční zboží (22 %), patří mezi nejméně populární.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.