Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Podle nového průzkumu Harrisova institutu Američané stále hlásí prudký růst inflace a jsou stále více pesimističtí ohledně stavu ekonomiky. Pesimismus ohledně ekonomiky se táhne napříč politickým spektrem. Celkem 74 % dotázaných odhadlo, že jejich pravidelné měsíční náklady na domácnost se oproti loňsku zvýšily o nejméně 100 dolarů. Nárůsty cen hlásili voliči Demokratů, Republikánů i nezávislí.
Vítězství Trumpa ve volbách v roce 2024 bylo důsledkem nespokojenosti voličů s ekonomickou politikou Joea Bidena a dědictvím postpandemické inflace. Právě inflace byla vyhodnocena jako největší riziko pro americkou ekonomiku, přičemž takto ji označila většina Republikánů (31 %) a nezávislých (33 %). Pro Demokraty to bylo druhé největší riziko (29 %), po clech.
Míra inflace poklesla z 3 % v lednu, kdy Trump nastoupil do úřadu, na 2,9 % ročně v srpnu, což jsou poslední zveřejněné údaje. Ačkoliv se inflace snížila ze svého vrcholu přes 9 % v roce 2022, stále pohodlně překračuje cíl Federálního rezervního systému, který činí 2 %.
Zjištění průzkumu jsou v souladu s výpočty Yale Budget Lab, jejíž ekonomové odhadují, že domácnosti pocítí průměrný nárůst nákladů o 2 300 dolarů ročně kvůli Trumpovým clům, což činí průměrně 191 dolarů měsíčně. Nadpoloviční většina Američanů (54 %) se domnívá, že ekonomika je v recesi, a 53 % si myslí, že se ekonomika zhoršuje.
Pokud jde o příčiny růstu cen, Republikáni jsou výrazně náchylnější (45 %) přisuzovat je standardním ročním inflačním změnám. Naopak 55 % Demokratů a 55 % nezávislých se domnívá, že nárůsty cen jsou důsledkem současné vládní ekonomické politiky. Naopak pro Demokraty (31 %) a nezávislé (24 %) představují cla velký problém.
Zatímco optimismus pro Republikánskou stranu zůstal stejný (přes 30 %), optimismus pro Demokratickou stranu poklesl (z 37 % na 25 %) od loňského září. U nezávislých voličů vzrostl pesimismus vůči Republikánské straně (43 %) oproti loňsku, nicméně je přibližně stejný jako pesimismus vůči Demokratické straně (41 %).
I přes pokles podpory Demokratů jsou politiky prosazované touto stranou stále populární mezi voliči. Nejpopulárnější politikou je federální zákaz navyšování cen potravin (45 % podpory). Naopak klíčové prvky Trumpovy ekonomické agendy, jako je masová deportace migrantů (24 %), snížení daní (22 %) a cla na zahraniční zboží (22 %), patří mezi nejméně populární.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.