Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Tento telefonát se uskuteční pouhý den před plánovanou schůzkou Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Spojení mezi oběma hovory je zřejmé.
O víkendu totiž Trump Zelenskému sdělil, že by mohl ruskému vůdci dát ultimátum. Buď začne brát mírové rozhovory vážně, nebo Spojené státy vyšlou na Ukrajinu rakety Tomahawk k posílení její ofenzivy proti Rusku.
Trump, který o této možnosti hovořil s novináři na palubě Air Force One v sobotu, řekl, že by o svém rozhodnutí mohl s Putinem nejprve promluvit. Nazval to potenciálně „velkým krokem“ ve válce.
„Možná budu muset mluvit s Ruskem, abych byl upřímný, o raketách Tomahawk. Chtějí, aby šly Tomahawky jejich směrem? Myslím, že ne,“ řekl Trump. „Myslím, že o tom bych měl s Ruskem mluvit, upřímně řečeno. Řekl jsem to i prezidentu Zelenskému, protože Tomahawky představují nový krok agrese.“
Trump se také plánuje v pátek setkat v Bílém domě se Zelenským. Toto setkání signalizuje sbližování vztahů s Ukrajinou po měsících nátlaku na zemi, aby udělala ústupky ve válce proti Rusku. Vysoce postavený ukrajinský úředník s přímou znalostí potvrdil v pondělí pro Politico, že schůzka proběhne.
Schůzka se uskuteční den poté, co Trump a Zelenskyj diskutovali v telefonickém hovoru o možnosti, že by Kyjev získal střely Tomahawk. Ty by mohly být použity k silnějším úderům na Rusko. Jedná se o nápad, který prezident dříve odmítal z obavy z další eskalace konfliktu, který trvá již tři a půl roku.
Vztah obou lídrů se od chladné konfrontace v Oválné pracovně v únoru výrazně oteplil. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance veřejně kritizovali Zelenského za to, že podle jejich názoru dostatečně nepoděkoval USA za podporu Ukrajiny. Trump od té doby opustil svou strategii vlídného zacházení s Vladimirem Putinem s cílem dotlačit Rusko k jednacímu stolu.
V září na sociální síti Truth Social prohlásil, že Ukrajina může získat zpět své území, a označil Rusko za „papírového tygra.“ Také v září Trump poprvé nazval Rusko „agresorem“ ve válce. V rozhovoru pro Fox News v neděli Zelenskyj naznačil, že Trumpův úspěch při vyjednávání o příměří v Gaze mu dává ještě větší důvěru v to, že mír může být dosažen i mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.