Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Tento telefonát se uskuteční pouhý den před plánovanou schůzkou Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Spojení mezi oběma hovory je zřejmé.
O víkendu totiž Trump Zelenskému sdělil, že by mohl ruskému vůdci dát ultimátum. Buď začne brát mírové rozhovory vážně, nebo Spojené státy vyšlou na Ukrajinu rakety Tomahawk k posílení její ofenzivy proti Rusku.
Trump, který o této možnosti hovořil s novináři na palubě Air Force One v sobotu, řekl, že by o svém rozhodnutí mohl s Putinem nejprve promluvit. Nazval to potenciálně „velkým krokem“ ve válce.
„Možná budu muset mluvit s Ruskem, abych byl upřímný, o raketách Tomahawk. Chtějí, aby šly Tomahawky jejich směrem? Myslím, že ne,“ řekl Trump. „Myslím, že o tom bych měl s Ruskem mluvit, upřímně řečeno. Řekl jsem to i prezidentu Zelenskému, protože Tomahawky představují nový krok agrese.“
Trump se také plánuje v pátek setkat v Bílém domě se Zelenským. Toto setkání signalizuje sbližování vztahů s Ukrajinou po měsících nátlaku na zemi, aby udělala ústupky ve válce proti Rusku. Vysoce postavený ukrajinský úředník s přímou znalostí potvrdil v pondělí pro Politico, že schůzka proběhne.
Schůzka se uskuteční den poté, co Trump a Zelenskyj diskutovali v telefonickém hovoru o možnosti, že by Kyjev získal střely Tomahawk. Ty by mohly být použity k silnějším úderům na Rusko. Jedná se o nápad, který prezident dříve odmítal z obavy z další eskalace konfliktu, který trvá již tři a půl roku.
Vztah obou lídrů se od chladné konfrontace v Oválné pracovně v únoru výrazně oteplil. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance veřejně kritizovali Zelenského za to, že podle jejich názoru dostatečně nepoděkoval USA za podporu Ukrajiny. Trump od té doby opustil svou strategii vlídného zacházení s Vladimirem Putinem s cílem dotlačit Rusko k jednacímu stolu.
V září na sociální síti Truth Social prohlásil, že Ukrajina může získat zpět své území, a označil Rusko za „papírového tygra.“ Také v září Trump poprvé nazval Rusko „agresorem“ ve válce. V rozhovoru pro Fox News v neděli Zelenskyj naznačil, že Trumpův úspěch při vyjednávání o příměří v Gaze mu dává ještě větší důvěru v to, že mír může být dosažen i mezi Ruskem a Ukrajinou.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.