Merz důrazně varuje: Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí

Friedrich Merz (CDU)
Friedrich Merz (CDU), foto: Wikipedia Common
Klára Marková 16. října 2025 15:57
Sdílej:

Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.

Zdůraznil, že blok musí provést zásadní ekonomické reformy, jinak riskuje ztrátu globálního významu. „Toto je rozhodující pro budoucnost naší země i evropských států, protože v nadcházejících týdnech, měsících a možná během několika let se rozhodne, zda Evropa zůstane nezávislou ekonomickou silou, anebo jestli se staneme figurkou hlavních ekonomických center v Asii či Americe,“ prohlásil Merz.

Kancléř je v Německu pod rostoucím politickým tlakem, aby aktivněji řešil ekonomickou stagnaci země. Německá ekonomika prochází dvěma po sobě jdoucími roky propadu a ekonomové letos očekávají jen minimální růst, pokud vůbec nějaký. Je to částečně způsobeno i celními politikami amerického prezidenta Donalda Trumpa, které obzvláště tvrdě zasáhly německou ekonomiku zaměřenou na export.

Němečtí obchodní lídři nyní naléhají na Merze, aby prosadil odvážnější reformy na podporu hospodářského růstu. Merzova středová koalice slíbila provést reformy trhu práce a sociálního systému. Kancléř v posledních týdnech nicméně stále více poukazuje na Brusel. Vyzývá Evropskou unii, aby snížila byrokracii pro podniky, posílila vnitřní trh a uzavřela více globálních obchodních dohod.

„V Evropě nemáme problém s uvědoměním, ale s realizací,“ řekl Merz. Z tohoto důvodu hodlá podle svých slov toto téma znovu otevřít u svých evropských partnerů, kde se podle něj opět primárně jedná o konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Merz naznačil, že konkrétní plán řešení je již k dispozici, a odkázal na dvě zprávy od bývalých italských premiérů Maria Draghiho a Enrica Letty. Tyto zprávy obsahují návrhy na prohloubení vnitřního trhu EU a posílení konkurenceschopnosti. „Tyto dvě zprávy nesmí zmizet v kartotékách Evropské komise,“ řekl Merz s tím, že teď patří na program jednání Evropské unie.

Německý kancléř dále vyzval Evropskou komisi, aby sjednávala více obchodních dohod se třetími zeměmi a obchodními bloky, které by platily pouze pro EU. Rovněž apeloval na EU, aby do konce letošního roku dokončila obchodní dohodu s jihoamerickým blokem zemí Mercosur.

Stalo se
Novinky
Pavel Novotný

COMEBACK Pavla Novotného: Kam se chce někdejší starosta vrátit?

Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.  

Celebrity
Ondřej Brzobohatý dorazil do soudní budovy. (12.3.2025)

Brzobohatý proti Kuchařové: Soud rozhodl! Kdo z exmanželů bude platit?

Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný. 

Novinky
Ilustrační fotografie

Netflix, nebo Paramount? Bitva o ovládnutí Warner Bros se přesouvá do Evropy

Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.

Novinky
Kyjev

Proč jsou ruské útoky proti ukrajinské energetické sítě tak efektivní?

Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.