Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Případ se týkal cestující, která se svou matkou odbavila psa jménem Mona ve speciální přepravce. Během nakládání k letadlu se však pes z bedny dostal a už nikdy nebyl nalezen. Majitelka následně podala žalobu na odškodnění ve výši pět tisíc eur za „nemajetkovou újmu“, což vedlo k šestiletému soudnímu sporu.
Soud však zjistil, že cestující neprovedla při odbavení žádné zvláštní prohlášení o hodnotě zavazadla. Z tohoto důvodu si nemohla nárokovat náhradu za ztrátu v požadované výši. Zatímco malá zvířata jsou občas vidět v kabině na transatlantických letech, větší psi, jako ten v tomto případě, musí cestovat v zavazadlovém prostoru.
Letecká společnost Iberia sice uznala odpovědnost za ztrátu zvířete, ale odmítla výši požadované náhrady. Argumentovala tím, že částka přesahuje limit odpovědnosti za ztracené zavazadlo, pokud nebylo učiněno zvláštní prohlášení o jeho obsahu. Španělský soudce se proto obrátil na ESD s dotazem, zda se na zvíře vztahuje pojem „zavazadlo“ podle Montrealské úmluvy.
Tato mezinárodní smlouva stanovuje pravidla pro odpovědnost leteckých společností za škody, včetně zpoždění nebo ztráty nákladu a zavazadel. ESD ve svém stanovisku uvedl, že Montrealská úmluva hovoří jasně o osobách a zavazadlech. Zvíře nemůže být považováno za „cestujícího“.
Z toho vyplývá, že pro účely letecké přepravy spadá zvíře pod pojem „zavazadlo“. Odškodnění za jeho ztrátu se tudíž řídí režimem odpovědnosti stanoveným právě pro zavazadla. Soud dále poznamenal, že výše odpovědnosti dopravce za ztracené zavazadlo může být navýšena zvláštním prohlášením o obsahu, které však v tomto případě chybělo.
Španělský soud proto rozhodl, že majitelka měla nárok pouze na 1578,82 eur. To je jen zlomek z požadované částky pět tisíc eur. Tento případ se stává precedentem pro všechny, kteří cestují se zvířaty a neučiní zvláštní prohlášení o obsahu přepravky, a utrpí tak ztrátu svého mazlíčka.
Evropský soudní dvůr ve svém prohlášení dodal, že skutečnost, že ochrana dobrých životních podmínek zvířat je cílem obecného zájmu uznávaným Evropskou unií, nebrání tomu, aby zvířata byla přepravována a považována za „zavazadlo“ pro účely odpovědnosti vyplývající z jejich ztráty během dopravy.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.