Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Na základě dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy předal Hamás ostatky některých rukojmích, kteří během války zemřeli. Izrael zase předal dvě skupiny celkem 45 těl Palestinců, kteří byli zabiti v průběhu bojů. Celá výměna proběhla za asistence Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK).
Lékaři v nemocnici Násir, kam MVČK těla dopravil, ve středu uvedli, že existují podstatné důkazy o bití a sumárních popravách. Žádné z těl nebylo identifikovatelné. Doktor Ahmed al-Farra, vedoucí pediatrického oddělení nemocnice, řekl: „Téměř všichni měli zavázané oči, byli svázaní a měli střelné rány mezi očima. Téměř všichni byli popraveni.“
Doktor Farra dodal, že na kůži byly patrné jizvy a změny barvy, což naznačovalo, že oběti byly bity před usmrcením. Zjištěny byly také známky naznačující, že jejich těla byla zneužita po jejich smrti.
Izraelské úřady předaly těla bez jakékoli identifikace a nemocnice v Gaze, které byly během dvou let války silně bombardovány, nemají prostředky k provedení analýzy DNA. „Znají identitu těchto těl, ale chtějí, aby rodiny o tyto oběti trpěly ještě víc,“ prohlásil doktor.
Správa nemocnice Násir sdělila, že těla, která byla v Izraeli uchovávána v chladících zařízeních, byla předána pouze s očíslovanými štítky, avšak bez jmen. Lékaři nyní žádají příbuzné pohřešovaných Palestinců o pomoc při identifikaci těl.
Izraelské obranné síly (IDF) postoupily dotaz ohledně těchto závažných obvinění Izraelské vězeňské službě. Mezinárodní trestní soud v současné době vyšetřuje obvinění z válečných zločinů na obou stranách dvouleté války v Gaze. K vyšetřovaným případům patří například nález těl 15 palestinských záchranářů a zdravotníků, která byla v březnu nalezena v mělkém hrobě. Úřady nemocnice v Gaze tehdy uvedly, že oběti v tomto případě měly svázané ruce a nohy a byly zastřeleny do hlavy.
Vracení těl oběťmi se ukázalo být hlavním kamenem úrazu při zavádění víkendového příměří. Izrael oznámil, že zpomalí dodávky humanitární pomoci do Gazy kvůli zdržení při předání 28 těl izraelských rukojmích, o nichž se předpokládá, že byli zabiti během války. Zároveň uvedl, že jedno z předaných těl nepatřilo k rukojmím.
Hamás ve středu večer uvedl, že vrátil ostatky všech zemřelých rukojmích, ke kterým se mohl dostat. Izraelská armáda potvrdila, že Červený kříž v Gaze obdržel další dvě těla. Předtím militantní skupina již vrátila ostatky sedmi z 28 známých zemřelých rukojmích, plus jedno tělo, o kterém Izrael řekl, že nepatří k bývalým rukojmím.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.