Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Na základě dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy předal Hamás ostatky některých rukojmích, kteří během války zemřeli. Izrael zase předal dvě skupiny celkem 45 těl Palestinců, kteří byli zabiti v průběhu bojů. Celá výměna proběhla za asistence Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK).
Lékaři v nemocnici Násir, kam MVČK těla dopravil, ve středu uvedli, že existují podstatné důkazy o bití a sumárních popravách. Žádné z těl nebylo identifikovatelné. Doktor Ahmed al-Farra, vedoucí pediatrického oddělení nemocnice, řekl: „Téměř všichni měli zavázané oči, byli svázaní a měli střelné rány mezi očima. Téměř všichni byli popraveni.“
Doktor Farra dodal, že na kůži byly patrné jizvy a změny barvy, což naznačovalo, že oběti byly bity před usmrcením. Zjištěny byly také známky naznačující, že jejich těla byla zneužita po jejich smrti.
Izraelské úřady předaly těla bez jakékoli identifikace a nemocnice v Gaze, které byly během dvou let války silně bombardovány, nemají prostředky k provedení analýzy DNA. „Znají identitu těchto těl, ale chtějí, aby rodiny o tyto oběti trpěly ještě víc,“ prohlásil doktor.
Správa nemocnice Násir sdělila, že těla, která byla v Izraeli uchovávána v chladících zařízeních, byla předána pouze s očíslovanými štítky, avšak bez jmen. Lékaři nyní žádají příbuzné pohřešovaných Palestinců o pomoc při identifikaci těl.
Izraelské obranné síly (IDF) postoupily dotaz ohledně těchto závažných obvinění Izraelské vězeňské službě. Mezinárodní trestní soud v současné době vyšetřuje obvinění z válečných zločinů na obou stranách dvouleté války v Gaze. K vyšetřovaným případům patří například nález těl 15 palestinských záchranářů a zdravotníků, která byla v březnu nalezena v mělkém hrobě. Úřady nemocnice v Gaze tehdy uvedly, že oběti v tomto případě měly svázané ruce a nohy a byly zastřeleny do hlavy.
Vracení těl oběťmi se ukázalo být hlavním kamenem úrazu při zavádění víkendového příměří. Izrael oznámil, že zpomalí dodávky humanitární pomoci do Gazy kvůli zdržení při předání 28 těl izraelských rukojmích, o nichž se předpokládá, že byli zabiti během války. Zároveň uvedl, že jedno z předaných těl nepatřilo k rukojmím.
Hamás ve středu večer uvedl, že vrátil ostatky všech zemřelých rukojmích, ke kterým se mohl dostat. Izraelská armáda potvrdila, že Červený kříž v Gaze obdržel další dvě těla. Předtím militantní skupina již vrátila ostatky sedmi z 28 známých zemřelých rukojmích, plus jedno tělo, o kterém Izrael řekl, že nepatří k bývalým rukojmím.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.