Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Na základě dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy předal Hamás ostatky některých rukojmích, kteří během války zemřeli. Izrael zase předal dvě skupiny celkem 45 těl Palestinců, kteří byli zabiti v průběhu bojů. Celá výměna proběhla za asistence Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK).
Lékaři v nemocnici Násir, kam MVČK těla dopravil, ve středu uvedli, že existují podstatné důkazy o bití a sumárních popravách. Žádné z těl nebylo identifikovatelné. Doktor Ahmed al-Farra, vedoucí pediatrického oddělení nemocnice, řekl: „Téměř všichni měli zavázané oči, byli svázaní a měli střelné rány mezi očima. Téměř všichni byli popraveni.“
Doktor Farra dodal, že na kůži byly patrné jizvy a změny barvy, což naznačovalo, že oběti byly bity před usmrcením. Zjištěny byly také známky naznačující, že jejich těla byla zneužita po jejich smrti.
Izraelské úřady předaly těla bez jakékoli identifikace a nemocnice v Gaze, které byly během dvou let války silně bombardovány, nemají prostředky k provedení analýzy DNA. „Znají identitu těchto těl, ale chtějí, aby rodiny o tyto oběti trpěly ještě víc,“ prohlásil doktor.
Správa nemocnice Násir sdělila, že těla, která byla v Izraeli uchovávána v chladících zařízeních, byla předána pouze s očíslovanými štítky, avšak bez jmen. Lékaři nyní žádají příbuzné pohřešovaných Palestinců o pomoc při identifikaci těl.
Izraelské obranné síly (IDF) postoupily dotaz ohledně těchto závažných obvinění Izraelské vězeňské službě. Mezinárodní trestní soud v současné době vyšetřuje obvinění z válečných zločinů na obou stranách dvouleté války v Gaze. K vyšetřovaným případům patří například nález těl 15 palestinských záchranářů a zdravotníků, která byla v březnu nalezena v mělkém hrobě. Úřady nemocnice v Gaze tehdy uvedly, že oběti v tomto případě měly svázané ruce a nohy a byly zastřeleny do hlavy.
Vracení těl oběťmi se ukázalo být hlavním kamenem úrazu při zavádění víkendového příměří. Izrael oznámil, že zpomalí dodávky humanitární pomoci do Gazy kvůli zdržení při předání 28 těl izraelských rukojmích, o nichž se předpokládá, že byli zabiti během války. Zároveň uvedl, že jedno z předaných těl nepatřilo k rukojmím.
Hamás ve středu večer uvedl, že vrátil ostatky všech zemřelých rukojmích, ke kterým se mohl dostat. Izraelská armáda potvrdila, že Červený kříž v Gaze obdržel další dvě těla. Předtím militantní skupina již vrátila ostatky sedmi z 28 známých zemřelých rukojmích, plus jedno tělo, o kterém Izrael řekl, že nepatří k bývalým rukojmím.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.