Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Na základě dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy předal Hamás ostatky některých rukojmích, kteří během války zemřeli. Izrael zase předal dvě skupiny celkem 45 těl Palestinců, kteří byli zabiti v průběhu bojů. Celá výměna proběhla za asistence Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK).
Lékaři v nemocnici Násir, kam MVČK těla dopravil, ve středu uvedli, že existují podstatné důkazy o bití a sumárních popravách. Žádné z těl nebylo identifikovatelné. Doktor Ahmed al-Farra, vedoucí pediatrického oddělení nemocnice, řekl: „Téměř všichni měli zavázané oči, byli svázaní a měli střelné rány mezi očima. Téměř všichni byli popraveni.“
Doktor Farra dodal, že na kůži byly patrné jizvy a změny barvy, což naznačovalo, že oběti byly bity před usmrcením. Zjištěny byly také známky naznačující, že jejich těla byla zneužita po jejich smrti.
Izraelské úřady předaly těla bez jakékoli identifikace a nemocnice v Gaze, které byly během dvou let války silně bombardovány, nemají prostředky k provedení analýzy DNA. „Znají identitu těchto těl, ale chtějí, aby rodiny o tyto oběti trpěly ještě víc,“ prohlásil doktor.
Správa nemocnice Násir sdělila, že těla, která byla v Izraeli uchovávána v chladících zařízeních, byla předána pouze s očíslovanými štítky, avšak bez jmen. Lékaři nyní žádají příbuzné pohřešovaných Palestinců o pomoc při identifikaci těl.
Izraelské obranné síly (IDF) postoupily dotaz ohledně těchto závažných obvinění Izraelské vězeňské službě. Mezinárodní trestní soud v současné době vyšetřuje obvinění z válečných zločinů na obou stranách dvouleté války v Gaze. K vyšetřovaným případům patří například nález těl 15 palestinských záchranářů a zdravotníků, která byla v březnu nalezena v mělkém hrobě. Úřady nemocnice v Gaze tehdy uvedly, že oběti v tomto případě měly svázané ruce a nohy a byly zastřeleny do hlavy.
Vracení těl oběťmi se ukázalo být hlavním kamenem úrazu při zavádění víkendového příměří. Izrael oznámil, že zpomalí dodávky humanitární pomoci do Gazy kvůli zdržení při předání 28 těl izraelských rukojmích, o nichž se předpokládá, že byli zabiti během války. Zároveň uvedl, že jedno z předaných těl nepatřilo k rukojmím.
Hamás ve středu večer uvedl, že vrátil ostatky všech zemřelých rukojmích, ke kterým se mohl dostat. Izraelská armáda potvrdila, že Červený kříž v Gaze obdržel další dvě těla. Předtím militantní skupina již vrátila ostatky sedmi z 28 známých zemřelých rukojmích, plus jedno tělo, o kterém Izrael řekl, že nepatří k bývalým rukojmím.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.