Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Na základě dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy předal Hamás ostatky některých rukojmích, kteří během války zemřeli. Izrael zase předal dvě skupiny celkem 45 těl Palestinců, kteří byli zabiti v průběhu bojů. Celá výměna proběhla za asistence Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK).
Lékaři v nemocnici Násir, kam MVČK těla dopravil, ve středu uvedli, že existují podstatné důkazy o bití a sumárních popravách. Žádné z těl nebylo identifikovatelné. Doktor Ahmed al-Farra, vedoucí pediatrického oddělení nemocnice, řekl: „Téměř všichni měli zavázané oči, byli svázaní a měli střelné rány mezi očima. Téměř všichni byli popraveni.“
Doktor Farra dodal, že na kůži byly patrné jizvy a změny barvy, což naznačovalo, že oběti byly bity před usmrcením. Zjištěny byly také známky naznačující, že jejich těla byla zneužita po jejich smrti.
Izraelské úřady předaly těla bez jakékoli identifikace a nemocnice v Gaze, které byly během dvou let války silně bombardovány, nemají prostředky k provedení analýzy DNA. „Znají identitu těchto těl, ale chtějí, aby rodiny o tyto oběti trpěly ještě víc,“ prohlásil doktor.
Správa nemocnice Násir sdělila, že těla, která byla v Izraeli uchovávána v chladících zařízeních, byla předána pouze s očíslovanými štítky, avšak bez jmen. Lékaři nyní žádají příbuzné pohřešovaných Palestinců o pomoc při identifikaci těl.
Izraelské obranné síly (IDF) postoupily dotaz ohledně těchto závažných obvinění Izraelské vězeňské službě. Mezinárodní trestní soud v současné době vyšetřuje obvinění z válečných zločinů na obou stranách dvouleté války v Gaze. K vyšetřovaným případům patří například nález těl 15 palestinských záchranářů a zdravotníků, která byla v březnu nalezena v mělkém hrobě. Úřady nemocnice v Gaze tehdy uvedly, že oběti v tomto případě měly svázané ruce a nohy a byly zastřeleny do hlavy.
Vracení těl oběťmi se ukázalo být hlavním kamenem úrazu při zavádění víkendového příměří. Izrael oznámil, že zpomalí dodávky humanitární pomoci do Gazy kvůli zdržení při předání 28 těl izraelských rukojmích, o nichž se předpokládá, že byli zabiti během války. Zároveň uvedl, že jedno z předaných těl nepatřilo k rukojmím.
Hamás ve středu večer uvedl, že vrátil ostatky všech zemřelých rukojmích, ke kterým se mohl dostat. Izraelská armáda potvrdila, že Červený kříž v Gaze obdržel další dvě těla. Předtím militantní skupina již vrátila ostatky sedmi z 28 známých zemřelých rukojmích, plus jedno tělo, o kterém Izrael řekl, že nepatří k bývalým rukojmím.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).