Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Jeden z evropských diplomatů popsal uplynulé dny jako „smršť absurdity“, která poškozuje vzájemné vztahy, odvádí pozornost od války na Ukrajině a nahrává zájmům Ruska a Číny. Napětí dosáhlo vrcholu, když Trump pohrozil obchodními sankcemi zemím, které se postavily proti jeho ambicím anektovat strategický arktický ostrov. Evropa na oplátku zvažovala nasazení vlastního obchodního arzenálu, což vedlo k ochlazení vztahů, které se projevilo i zablokováním ratifikace obchodní dohody mezi USA a EU v Evropském parlamentu.
Švédská vicepremiérka Ebba Busch zdůraznila, že poslední týdny byly pro vztahy s USA extrémně ničivé. Podobně pesimisticky se vyjádřil i bývalý předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je transatlantické partnerství v podobě, v jaké jsme ho znali desítky let, mrtvé. Michel varoval, že politika usmiřování a lichotek vůči Bílému domu selhala a pouze povzbudila Trumpa k agresivnější rétorice. Evropa si nyní podle něj musí vybrat, zda chce být „poníženým vazalem“, nebo pánem vlastního osudu.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém projevu v Davosu zvolil pragmatičtější přístup. Vyzval Evropu k masivním investicím do vlastní obranyschopnosti a konkurenceschopnosti, ale zároveň podtrhl nezbytnost NATO v novém světovém řádu, kde stále častěji rozhoduje síla. Merz jasně deklaroval podporu dánské suverenitě a územní celistvosti, čímž nepřímo odmítl jakékoli transakční pojetí grónské otázky.
Navzdory politickým otřesům zůstávají bezpečnostní struktury USA a Evropy po 77 letech existence NATO natolik propojené, že by jejich rozdělení bylo podle litevské zákonodárkyně Dovilė Šakalienė přirovnáním k oddělení siamských dvojčat se smrtelnými následky pro obě strany. Odhaduje se, že Evropě bude trvat nejméně pět až deset let, než bude schopna vojensky konkurovat Spojeným státům a postavit se na vlastní nohy.
Finský prezident Alexander Stubb vidí příčinu současných třenic v rozdílném pohledu na světový řád. Zatímco Evropa dává přednost mezinárodním institucím a multilateralismu, Trumpova Amerika upřednostňuje sféry vlivu, dohody a transakční diplomacii. Ačkoliv se podařilo zabránit okamžité eskalaci, evropské elity se shodují, že transatlantická aliance vstoupila do éry politické konfrontace, která si vyžádá zcela nový přístup k Washingtonu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.