Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Jeden z evropských diplomatů popsal uplynulé dny jako „smršť absurdity“, která poškozuje vzájemné vztahy, odvádí pozornost od války na Ukrajině a nahrává zájmům Ruska a Číny. Napětí dosáhlo vrcholu, když Trump pohrozil obchodními sankcemi zemím, které se postavily proti jeho ambicím anektovat strategický arktický ostrov. Evropa na oplátku zvažovala nasazení vlastního obchodního arzenálu, což vedlo k ochlazení vztahů, které se projevilo i zablokováním ratifikace obchodní dohody mezi USA a EU v Evropském parlamentu.
Švédská vicepremiérka Ebba Busch zdůraznila, že poslední týdny byly pro vztahy s USA extrémně ničivé. Podobně pesimisticky se vyjádřil i bývalý předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je transatlantické partnerství v podobě, v jaké jsme ho znali desítky let, mrtvé. Michel varoval, že politika usmiřování a lichotek vůči Bílému domu selhala a pouze povzbudila Trumpa k agresivnější rétorice. Evropa si nyní podle něj musí vybrat, zda chce být „poníženým vazalem“, nebo pánem vlastního osudu.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém projevu v Davosu zvolil pragmatičtější přístup. Vyzval Evropu k masivním investicím do vlastní obranyschopnosti a konkurenceschopnosti, ale zároveň podtrhl nezbytnost NATO v novém světovém řádu, kde stále častěji rozhoduje síla. Merz jasně deklaroval podporu dánské suverenitě a územní celistvosti, čímž nepřímo odmítl jakékoli transakční pojetí grónské otázky.
Navzdory politickým otřesům zůstávají bezpečnostní struktury USA a Evropy po 77 letech existence NATO natolik propojené, že by jejich rozdělení bylo podle litevské zákonodárkyně Dovilė Šakalienė přirovnáním k oddělení siamských dvojčat se smrtelnými následky pro obě strany. Odhaduje se, že Evropě bude trvat nejméně pět až deset let, než bude schopna vojensky konkurovat Spojeným státům a postavit se na vlastní nohy.
Finský prezident Alexander Stubb vidí příčinu současných třenic v rozdílném pohledu na světový řád. Zatímco Evropa dává přednost mezinárodním institucím a multilateralismu, Trumpova Amerika upřednostňuje sféry vlivu, dohody a transakční diplomacii. Ačkoliv se podařilo zabránit okamžité eskalaci, evropské elity se shodují, že transatlantická aliance vstoupila do éry politické konfrontace, která si vyžádá zcela nový přístup k Washingtonu.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.