Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Jeden z evropských diplomatů popsal uplynulé dny jako „smršť absurdity“, která poškozuje vzájemné vztahy, odvádí pozornost od války na Ukrajině a nahrává zájmům Ruska a Číny. Napětí dosáhlo vrcholu, když Trump pohrozil obchodními sankcemi zemím, které se postavily proti jeho ambicím anektovat strategický arktický ostrov. Evropa na oplátku zvažovala nasazení vlastního obchodního arzenálu, což vedlo k ochlazení vztahů, které se projevilo i zablokováním ratifikace obchodní dohody mezi USA a EU v Evropském parlamentu.
Švédská vicepremiérka Ebba Busch zdůraznila, že poslední týdny byly pro vztahy s USA extrémně ničivé. Podobně pesimisticky se vyjádřil i bývalý předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je transatlantické partnerství v podobě, v jaké jsme ho znali desítky let, mrtvé. Michel varoval, že politika usmiřování a lichotek vůči Bílému domu selhala a pouze povzbudila Trumpa k agresivnější rétorice. Evropa si nyní podle něj musí vybrat, zda chce být „poníženým vazalem“, nebo pánem vlastního osudu.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém projevu v Davosu zvolil pragmatičtější přístup. Vyzval Evropu k masivním investicím do vlastní obranyschopnosti a konkurenceschopnosti, ale zároveň podtrhl nezbytnost NATO v novém světovém řádu, kde stále častěji rozhoduje síla. Merz jasně deklaroval podporu dánské suverenitě a územní celistvosti, čímž nepřímo odmítl jakékoli transakční pojetí grónské otázky.
Navzdory politickým otřesům zůstávají bezpečnostní struktury USA a Evropy po 77 letech existence NATO natolik propojené, že by jejich rozdělení bylo podle litevské zákonodárkyně Dovilė Šakalienė přirovnáním k oddělení siamských dvojčat se smrtelnými následky pro obě strany. Odhaduje se, že Evropě bude trvat nejméně pět až deset let, než bude schopna vojensky konkurovat Spojeným státům a postavit se na vlastní nohy.
Finský prezident Alexander Stubb vidí příčinu současných třenic v rozdílném pohledu na světový řád. Zatímco Evropa dává přednost mezinárodním institucím a multilateralismu, Trumpova Amerika upřednostňuje sféry vlivu, dohody a transakční diplomacii. Ačkoliv se podařilo zabránit okamžité eskalaci, evropské elity se shodují, že transatlantická aliance vstoupila do éry politické konfrontace, která si vyžádá zcela nový přístup k Washingtonu.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.