Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Jeden z evropských diplomatů popsal uplynulé dny jako „smršť absurdity“, která poškozuje vzájemné vztahy, odvádí pozornost od války na Ukrajině a nahrává zájmům Ruska a Číny. Napětí dosáhlo vrcholu, když Trump pohrozil obchodními sankcemi zemím, které se postavily proti jeho ambicím anektovat strategický arktický ostrov. Evropa na oplátku zvažovala nasazení vlastního obchodního arzenálu, což vedlo k ochlazení vztahů, které se projevilo i zablokováním ratifikace obchodní dohody mezi USA a EU v Evropském parlamentu.
Švédská vicepremiérka Ebba Busch zdůraznila, že poslední týdny byly pro vztahy s USA extrémně ničivé. Podobně pesimisticky se vyjádřil i bývalý předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je transatlantické partnerství v podobě, v jaké jsme ho znali desítky let, mrtvé. Michel varoval, že politika usmiřování a lichotek vůči Bílému domu selhala a pouze povzbudila Trumpa k agresivnější rétorice. Evropa si nyní podle něj musí vybrat, zda chce být „poníženým vazalem“, nebo pánem vlastního osudu.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém projevu v Davosu zvolil pragmatičtější přístup. Vyzval Evropu k masivním investicím do vlastní obranyschopnosti a konkurenceschopnosti, ale zároveň podtrhl nezbytnost NATO v novém světovém řádu, kde stále častěji rozhoduje síla. Merz jasně deklaroval podporu dánské suverenitě a územní celistvosti, čímž nepřímo odmítl jakékoli transakční pojetí grónské otázky.
Navzdory politickým otřesům zůstávají bezpečnostní struktury USA a Evropy po 77 letech existence NATO natolik propojené, že by jejich rozdělení bylo podle litevské zákonodárkyně Dovilė Šakalienė přirovnáním k oddělení siamských dvojčat se smrtelnými následky pro obě strany. Odhaduje se, že Evropě bude trvat nejméně pět až deset let, než bude schopna vojensky konkurovat Spojeným státům a postavit se na vlastní nohy.
Finský prezident Alexander Stubb vidí příčinu současných třenic v rozdílném pohledu na světový řád. Zatímco Evropa dává přednost mezinárodním institucím a multilateralismu, Trumpova Amerika upřednostňuje sféry vlivu, dohody a transakční diplomacii. Ačkoliv se podařilo zabránit okamžité eskalaci, evropské elity se shodují, že transatlantická aliance vstoupila do éry politické konfrontace, která si vyžádá zcela nový přístup k Washingtonu.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.