Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Trump svůj postoj zveřejnil na sociální síti Truth Social, kde připomněl, že šéfovi Applu Timu Cookovi již dříve sdělil, že očekává výrobu iPhonů na americké půdě. „Pokud tomu tak nebude, Apple musí zaplatit clo nejméně 25 %,“ uvedl prezident. Zmínil přitom nejen Indii, kde firma aktuálně rozšiřuje výrobu, ale i jakékoliv jiné země mimo USA.
Nejde přitom pouze o Apple. Trump v pátek na tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že stejné clo bude platit i pro jihokorejskou firmu Samsung a všechny další výrobce, kteří nebudou vyrábět své telefony přímo v USA. „Když postaví továrny tady, clo nebude. Takže si je tu postaví,“ dodal Trump sebevědomě.
Tato hrozba přichází jen měsíc poté, co prezident vyvolal obavy investorů Applu zavedením série cel na čínské zboží, které dosáhly až 145 %. Krátce poté sice jeho administrativa oznámila výjimku pro chytré telefony a počítače, ale i tak se trh otřásl a Apple začal hledat způsoby, jak se novým tarifům vyhnout.
Podle nedávných zpráv se Apple rozhodl, že všechny iPhony určené pro americký trh bude montovat v Indii. Tento krok měl být reakcí na Trumpovu obchodní válku s Čínou, odkud dnes pochází asi 90 % světové produkce iPhonů. Tim Cook při nedávném zveřejnění finančních výsledků potvrdil, že v tomto čtvrtletí budou mít „většinu iPhonů prodávaných v USA jako zemi původu Indii“.
Spojené státy jsou pro Apple největším trhem – každoročně se tu prodá více než 60 milionů kusů iPhonů. Trump se ale netají nespokojeností s rozhodnutím přesunout výrobu do Indie. „Měl jsem s Timem Cookem menší problém. Řekl jsem mu: ‘Dlouhá léta jsme tolerovali, že stavíte továrny v Číně. Teď ale očekáváme, že budete vyrábět pro nás. Ne v Indii, ale tady,’“ řekl prezident.
Analytici však upozorňují, že výroba iPhonů v USA by byla extrémně nákladná. Americký trh postrádá infrastrukturu, výrobní kapacity i flexibilní pracovní sílu, na kterou se Apple spoléhá v Číně. Podle odhadů finanční společnosti Wedbush Securities by se cena iPhonu vyrobeného v USA vyšplhala až na 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny.
Trumpova obchodní politika, která se zaměřuje na přesun výroby do USA, naráží na realitu globálních dodavatelských řetězců a na obrovské náklady, které by s sebou nesl návrat montáže do Spojených států. Přesto prezident pokračuje ve své „Amerika na prvním místě“ rétorice, která je hlavní linií jeho současného volebního období.
Tímto krokem si Trump opět upevňuje svou pozici mezi voliči, kteří podporují obnovu americké výroby a omezení závislosti na zahraničí. Ekonomové však varují, že tvrdé tarify mohou vést ke zdražení spotřební elektroniky a eskalaci obchodních konfliktů, především s Asií.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
