Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Trump svůj postoj zveřejnil na sociální síti Truth Social, kde připomněl, že šéfovi Applu Timu Cookovi již dříve sdělil, že očekává výrobu iPhonů na americké půdě. „Pokud tomu tak nebude, Apple musí zaplatit clo nejméně 25 %,“ uvedl prezident. Zmínil přitom nejen Indii, kde firma aktuálně rozšiřuje výrobu, ale i jakékoliv jiné země mimo USA.
Nejde přitom pouze o Apple. Trump v pátek na tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že stejné clo bude platit i pro jihokorejskou firmu Samsung a všechny další výrobce, kteří nebudou vyrábět své telefony přímo v USA. „Když postaví továrny tady, clo nebude. Takže si je tu postaví,“ dodal Trump sebevědomě.
Tato hrozba přichází jen měsíc poté, co prezident vyvolal obavy investorů Applu zavedením série cel na čínské zboží, které dosáhly až 145 %. Krátce poté sice jeho administrativa oznámila výjimku pro chytré telefony a počítače, ale i tak se trh otřásl a Apple začal hledat způsoby, jak se novým tarifům vyhnout.
Podle nedávných zpráv se Apple rozhodl, že všechny iPhony určené pro americký trh bude montovat v Indii. Tento krok měl být reakcí na Trumpovu obchodní válku s Čínou, odkud dnes pochází asi 90 % světové produkce iPhonů. Tim Cook při nedávném zveřejnění finančních výsledků potvrdil, že v tomto čtvrtletí budou mít „většinu iPhonů prodávaných v USA jako zemi původu Indii“.
Spojené státy jsou pro Apple největším trhem – každoročně se tu prodá více než 60 milionů kusů iPhonů. Trump se ale netají nespokojeností s rozhodnutím přesunout výrobu do Indie. „Měl jsem s Timem Cookem menší problém. Řekl jsem mu: ‘Dlouhá léta jsme tolerovali, že stavíte továrny v Číně. Teď ale očekáváme, že budete vyrábět pro nás. Ne v Indii, ale tady,’“ řekl prezident.
Analytici však upozorňují, že výroba iPhonů v USA by byla extrémně nákladná. Americký trh postrádá infrastrukturu, výrobní kapacity i flexibilní pracovní sílu, na kterou se Apple spoléhá v Číně. Podle odhadů finanční společnosti Wedbush Securities by se cena iPhonu vyrobeného v USA vyšplhala až na 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny.
Trumpova obchodní politika, která se zaměřuje na přesun výroby do USA, naráží na realitu globálních dodavatelských řetězců a na obrovské náklady, které by s sebou nesl návrat montáže do Spojených států. Přesto prezident pokračuje ve své „Amerika na prvním místě“ rétorice, která je hlavní linií jeho současného volebního období.
Tímto krokem si Trump opět upevňuje svou pozici mezi voliči, kteří podporují obnovu americké výroby a omezení závislosti na zahraničí. Ekonomové však varují, že tvrdé tarify mohou vést ke zdražení spotřební elektroniky a eskalaci obchodních konfliktů, především s Asií.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
