Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Trump svůj postoj zveřejnil na sociální síti Truth Social, kde připomněl, že šéfovi Applu Timu Cookovi již dříve sdělil, že očekává výrobu iPhonů na americké půdě. „Pokud tomu tak nebude, Apple musí zaplatit clo nejméně 25 %,“ uvedl prezident. Zmínil přitom nejen Indii, kde firma aktuálně rozšiřuje výrobu, ale i jakékoliv jiné země mimo USA.
Nejde přitom pouze o Apple. Trump v pátek na tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že stejné clo bude platit i pro jihokorejskou firmu Samsung a všechny další výrobce, kteří nebudou vyrábět své telefony přímo v USA. „Když postaví továrny tady, clo nebude. Takže si je tu postaví,“ dodal Trump sebevědomě.
Tato hrozba přichází jen měsíc poté, co prezident vyvolal obavy investorů Applu zavedením série cel na čínské zboží, které dosáhly až 145 %. Krátce poté sice jeho administrativa oznámila výjimku pro chytré telefony a počítače, ale i tak se trh otřásl a Apple začal hledat způsoby, jak se novým tarifům vyhnout.
Podle nedávných zpráv se Apple rozhodl, že všechny iPhony určené pro americký trh bude montovat v Indii. Tento krok měl být reakcí na Trumpovu obchodní válku s Čínou, odkud dnes pochází asi 90 % světové produkce iPhonů. Tim Cook při nedávném zveřejnění finančních výsledků potvrdil, že v tomto čtvrtletí budou mít „většinu iPhonů prodávaných v USA jako zemi původu Indii“.
Spojené státy jsou pro Apple největším trhem – každoročně se tu prodá více než 60 milionů kusů iPhonů. Trump se ale netají nespokojeností s rozhodnutím přesunout výrobu do Indie. „Měl jsem s Timem Cookem menší problém. Řekl jsem mu: ‘Dlouhá léta jsme tolerovali, že stavíte továrny v Číně. Teď ale očekáváme, že budete vyrábět pro nás. Ne v Indii, ale tady,’“ řekl prezident.
Analytici však upozorňují, že výroba iPhonů v USA by byla extrémně nákladná. Americký trh postrádá infrastrukturu, výrobní kapacity i flexibilní pracovní sílu, na kterou se Apple spoléhá v Číně. Podle odhadů finanční společnosti Wedbush Securities by se cena iPhonu vyrobeného v USA vyšplhala až na 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny.
Trumpova obchodní politika, která se zaměřuje na přesun výroby do USA, naráží na realitu globálních dodavatelských řetězců a na obrovské náklady, které by s sebou nesl návrat montáže do Spojených států. Přesto prezident pokračuje ve své „Amerika na prvním místě“ rétorice, která je hlavní linií jeho současného volebního období.
Tímto krokem si Trump opět upevňuje svou pozici mezi voliči, kteří podporují obnovu americké výroby a omezení závislosti na zahraničí. Ekonomové však varují, že tvrdé tarify mohou vést ke zdražení spotřební elektroniky a eskalaci obchodních konfliktů, především s Asií.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
