Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Trump svůj postoj zveřejnil na sociální síti Truth Social, kde připomněl, že šéfovi Applu Timu Cookovi již dříve sdělil, že očekává výrobu iPhonů na americké půdě. „Pokud tomu tak nebude, Apple musí zaplatit clo nejméně 25 %,“ uvedl prezident. Zmínil přitom nejen Indii, kde firma aktuálně rozšiřuje výrobu, ale i jakékoliv jiné země mimo USA.
Nejde přitom pouze o Apple. Trump v pátek na tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že stejné clo bude platit i pro jihokorejskou firmu Samsung a všechny další výrobce, kteří nebudou vyrábět své telefony přímo v USA. „Když postaví továrny tady, clo nebude. Takže si je tu postaví,“ dodal Trump sebevědomě.
Tato hrozba přichází jen měsíc poté, co prezident vyvolal obavy investorů Applu zavedením série cel na čínské zboží, které dosáhly až 145 %. Krátce poté sice jeho administrativa oznámila výjimku pro chytré telefony a počítače, ale i tak se trh otřásl a Apple začal hledat způsoby, jak se novým tarifům vyhnout.
Podle nedávných zpráv se Apple rozhodl, že všechny iPhony určené pro americký trh bude montovat v Indii. Tento krok měl být reakcí na Trumpovu obchodní válku s Čínou, odkud dnes pochází asi 90 % světové produkce iPhonů. Tim Cook při nedávném zveřejnění finančních výsledků potvrdil, že v tomto čtvrtletí budou mít „většinu iPhonů prodávaných v USA jako zemi původu Indii“.
Spojené státy jsou pro Apple největším trhem – každoročně se tu prodá více než 60 milionů kusů iPhonů. Trump se ale netají nespokojeností s rozhodnutím přesunout výrobu do Indie. „Měl jsem s Timem Cookem menší problém. Řekl jsem mu: ‘Dlouhá léta jsme tolerovali, že stavíte továrny v Číně. Teď ale očekáváme, že budete vyrábět pro nás. Ne v Indii, ale tady,’“ řekl prezident.
Analytici však upozorňují, že výroba iPhonů v USA by byla extrémně nákladná. Americký trh postrádá infrastrukturu, výrobní kapacity i flexibilní pracovní sílu, na kterou se Apple spoléhá v Číně. Podle odhadů finanční společnosti Wedbush Securities by se cena iPhonu vyrobeného v USA vyšplhala až na 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny.
Trumpova obchodní politika, která se zaměřuje na přesun výroby do USA, naráží na realitu globálních dodavatelských řetězců a na obrovské náklady, které by s sebou nesl návrat montáže do Spojených států. Přesto prezident pokračuje ve své „Amerika na prvním místě“ rétorice, která je hlavní linií jeho současného volebního období.
Tímto krokem si Trump opět upevňuje svou pozici mezi voliči, kteří podporují obnovu americké výroby a omezení závislosti na zahraničí. Ekonomové však varují, že tvrdé tarify mohou vést ke zdražení spotřební elektroniky a eskalaci obchodních konfliktů, především s Asií.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
