Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Trump svůj postoj zveřejnil na sociální síti Truth Social, kde připomněl, že šéfovi Applu Timu Cookovi již dříve sdělil, že očekává výrobu iPhonů na americké půdě. „Pokud tomu tak nebude, Apple musí zaplatit clo nejméně 25 %,“ uvedl prezident. Zmínil přitom nejen Indii, kde firma aktuálně rozšiřuje výrobu, ale i jakékoliv jiné země mimo USA.
Nejde přitom pouze o Apple. Trump v pátek na tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že stejné clo bude platit i pro jihokorejskou firmu Samsung a všechny další výrobce, kteří nebudou vyrábět své telefony přímo v USA. „Když postaví továrny tady, clo nebude. Takže si je tu postaví,“ dodal Trump sebevědomě.
Tato hrozba přichází jen měsíc poté, co prezident vyvolal obavy investorů Applu zavedením série cel na čínské zboží, které dosáhly až 145 %. Krátce poté sice jeho administrativa oznámila výjimku pro chytré telefony a počítače, ale i tak se trh otřásl a Apple začal hledat způsoby, jak se novým tarifům vyhnout.
Podle nedávných zpráv se Apple rozhodl, že všechny iPhony určené pro americký trh bude montovat v Indii. Tento krok měl být reakcí na Trumpovu obchodní válku s Čínou, odkud dnes pochází asi 90 % světové produkce iPhonů. Tim Cook při nedávném zveřejnění finančních výsledků potvrdil, že v tomto čtvrtletí budou mít „většinu iPhonů prodávaných v USA jako zemi původu Indii“.
Spojené státy jsou pro Apple největším trhem – každoročně se tu prodá více než 60 milionů kusů iPhonů. Trump se ale netají nespokojeností s rozhodnutím přesunout výrobu do Indie. „Měl jsem s Timem Cookem menší problém. Řekl jsem mu: ‘Dlouhá léta jsme tolerovali, že stavíte továrny v Číně. Teď ale očekáváme, že budete vyrábět pro nás. Ne v Indii, ale tady,’“ řekl prezident.
Analytici však upozorňují, že výroba iPhonů v USA by byla extrémně nákladná. Americký trh postrádá infrastrukturu, výrobní kapacity i flexibilní pracovní sílu, na kterou se Apple spoléhá v Číně. Podle odhadů finanční společnosti Wedbush Securities by se cena iPhonu vyrobeného v USA vyšplhala až na 3 500 dolarů, tedy více než trojnásobek současné ceny.
Trumpova obchodní politika, která se zaměřuje na přesun výroby do USA, naráží na realitu globálních dodavatelských řetězců a na obrovské náklady, které by s sebou nesl návrat montáže do Spojených států. Přesto prezident pokračuje ve své „Amerika na prvním místě“ rétorice, která je hlavní linií jeho současného volebního období.
Tímto krokem si Trump opět upevňuje svou pozici mezi voliči, kteří podporují obnovu americké výroby a omezení závislosti na zahraničí. Ekonomové však varují, že tvrdé tarify mohou vést ke zdražení spotřební elektroniky a eskalaci obchodních konfliktů, především s Asií.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
