Federální soudkyně Allison Burroughs pozastavila rozhodnutí vlády prezidenta Donalda Trumpa, která zabránila Harvardově univerzitě přijímat studenty ze zahraničí. Reagovala tak na páteční žalobu univerzity, která tvrdí, že odebrání oprávnění v rámci programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP) je trestem za to, že Harvard odmítl splnit politické požadavky vlády.
Soudkyně Burroughs, jmenovaná za prezidenta Obamy, konstatovala, že Harvard by mohl utrpět nenahraditelnou škodu, pokud by vládní opatření vstoupilo v platnost ještě předtím, než se kauza pořádně projedná. Další jednání proběhne v úterý na dálku, zatímco na čtvrtek je naplánováno slyšení přímo u federálního soudu v Bostonu. Shoduje se to s termínem promocí, během nichž by mnozí mezinárodní studenti oslavovali své tituly.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že Harvard přichází o právo zapisovat cizince a že současní zahraniční studenti musí přestoupit jinam nebo ztratit svůj legální status v USA. Podle univerzity tak hrozí, že s jediným vládním rozhodnutím zmizí čtvrtina jejího studenstva.
Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal studentům, že univerzita se postaví za jejich práva a bude bojovat za zachování otevřenosti Harvardu vůči světu. V žalobě podané proti ministerstvům vnitřní bezpečnosti, spravedlnosti a zahraničí i proti jejich vedoucím představitelům, včetně Kristi Noem a Marca Rubia, Harvard tvrdí, že vláda porušuje zákon i jeho ústavní práva.
Podle vlády se univerzity nemohou domáhat přijetí zahraničních studentů jako práva, ale jen jako privilegia, a viní Harvard z neochoty spolupracovat při boji proti antisemitismu a při zajišťování bezpečnosti na kampusu. Administrativa požaduje například zpřístupnění kázeňských záznamů zahraničních studentů a omezení programů podporujících diverzitu.
Vedení Harvardu oponuje, že už poskytlo veškeré potřebné údaje a že nové požadavky vlády jsou svévolné, nezdůvodněné a bez opory v právních předpisech. Vláda údajně neumožnila škole se hájit, ani neposkytla příležitost předložit důkazy o splnění všech povinností.
Celá situace přichází v době, kdy Harvard čelí i dalším vládním tlakům – mimo jiné zmrazení 2,65 miliardy dolarů ve federálním financování a snahám zrušit jeho daňovou výjimku. Vše je podle školy součástí širšího úsilí vlády přimět ji k poslušnosti.
Napětí mezi Harvardem a Bílým domem eskaluje už několik měsíců. Trumpova administrativa požaduje zásadní změny v přijímacím řízení, ve výuce a v personální politice, přičemž tvrdí, že univerzita toleruje antisemitismus a proteroristické nálady. Harvard naopak upozorňuje, že už podnikl konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti a k potlačení nenávisti vůči Židům, ale že vládní zásahy jdou za hranici zákona i akademické svobody.
Rozhodnutí postihnout Harvard má zásadní dopady na téměř 7 000 zahraničních studentů, kteří nyní čelí nejistotě ohledně svého budoucího pobytu v USA. Mnozí z nich se obávají, že přijdou o možnost studovat, dokončit výzkumné projekty nebo absolvovat stáže. Podle některých profesorů by odchod cizinců mohl vážně narušit výzkum i prestiž americké vědy jako celku.
Například bývalý ministr financí a bývalý rektor Harvardu Lawrence Summers označil vládní postup za čistou mstu, která používá státní moc jako nástroj politického nátlaku. Další profesoři varují, že z laboratoří by zmizely celé týmy a že Spojené státy přijdou o jeden ze svých největších vývozních artiklů – špičkové vzdělání.
Reakce přichází také ze zahraničí. Australský velvyslanec Kevin Rudd ujistil studenty ze své země, že jim Austrálie poskytne konzulární podporu. Vedení Harvardu zdůrazňuje, že zahraniční studenti a akademici tvoří neodmyslitelnou součást univerzitního života, výzkumu a vzdělávacího poslání.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.
Situace s dostupností čisté vody v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila. Vojenské operace, při nichž přišel o život vodohospodářský inženýr a dva řidiči zajišťující přepravu vody pro vysídlené rodiny, dále prohloubily humanitární krizi. Nedostatek čisté vody přímo přispívá k šíření preventabilních onemocnění, kterým místní obyvatelé čelí v přelidněných táborech a provizorních přístřešcích.
Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.
Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Magyar, velí ukrajinským jednotkám bezpilotních systémů. Jeho vojáci nyní zintenzivnili hluboké údery na ruské území, aby se tamní obyvatelé i armáda cítili ohroženi stejně jako Ukrajinci. Sestavování dronů s dlouhým doletem probíhá v přísném utajení, protože tyto stroje vnímají jako prostředek, kterým přenášejí válku přímo k nepříteli.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.