Federální soudkyně Allison Burroughs pozastavila rozhodnutí vlády prezidenta Donalda Trumpa, která zabránila Harvardově univerzitě přijímat studenty ze zahraničí. Reagovala tak na páteční žalobu univerzity, která tvrdí, že odebrání oprávnění v rámci programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP) je trestem za to, že Harvard odmítl splnit politické požadavky vlády.
Soudkyně Burroughs, jmenovaná za prezidenta Obamy, konstatovala, že Harvard by mohl utrpět nenahraditelnou škodu, pokud by vládní opatření vstoupilo v platnost ještě předtím, než se kauza pořádně projedná. Další jednání proběhne v úterý na dálku, zatímco na čtvrtek je naplánováno slyšení přímo u federálního soudu v Bostonu. Shoduje se to s termínem promocí, během nichž by mnozí mezinárodní studenti oslavovali své tituly.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že Harvard přichází o právo zapisovat cizince a že současní zahraniční studenti musí přestoupit jinam nebo ztratit svůj legální status v USA. Podle univerzity tak hrozí, že s jediným vládním rozhodnutím zmizí čtvrtina jejího studenstva.
Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal studentům, že univerzita se postaví za jejich práva a bude bojovat za zachování otevřenosti Harvardu vůči světu. V žalobě podané proti ministerstvům vnitřní bezpečnosti, spravedlnosti a zahraničí i proti jejich vedoucím představitelům, včetně Kristi Noem a Marca Rubia, Harvard tvrdí, že vláda porušuje zákon i jeho ústavní práva.
Podle vlády se univerzity nemohou domáhat přijetí zahraničních studentů jako práva, ale jen jako privilegia, a viní Harvard z neochoty spolupracovat při boji proti antisemitismu a při zajišťování bezpečnosti na kampusu. Administrativa požaduje například zpřístupnění kázeňských záznamů zahraničních studentů a omezení programů podporujících diverzitu.
Vedení Harvardu oponuje, že už poskytlo veškeré potřebné údaje a že nové požadavky vlády jsou svévolné, nezdůvodněné a bez opory v právních předpisech. Vláda údajně neumožnila škole se hájit, ani neposkytla příležitost předložit důkazy o splnění všech povinností.
Celá situace přichází v době, kdy Harvard čelí i dalším vládním tlakům – mimo jiné zmrazení 2,65 miliardy dolarů ve federálním financování a snahám zrušit jeho daňovou výjimku. Vše je podle školy součástí širšího úsilí vlády přimět ji k poslušnosti.
Napětí mezi Harvardem a Bílým domem eskaluje už několik měsíců. Trumpova administrativa požaduje zásadní změny v přijímacím řízení, ve výuce a v personální politice, přičemž tvrdí, že univerzita toleruje antisemitismus a proteroristické nálady. Harvard naopak upozorňuje, že už podnikl konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti a k potlačení nenávisti vůči Židům, ale že vládní zásahy jdou za hranici zákona i akademické svobody.
Rozhodnutí postihnout Harvard má zásadní dopady na téměř 7 000 zahraničních studentů, kteří nyní čelí nejistotě ohledně svého budoucího pobytu v USA. Mnozí z nich se obávají, že přijdou o možnost studovat, dokončit výzkumné projekty nebo absolvovat stáže. Podle některých profesorů by odchod cizinců mohl vážně narušit výzkum i prestiž americké vědy jako celku.
Například bývalý ministr financí a bývalý rektor Harvardu Lawrence Summers označil vládní postup za čistou mstu, která používá státní moc jako nástroj politického nátlaku. Další profesoři varují, že z laboratoří by zmizely celé týmy a že Spojené státy přijdou o jeden ze svých největších vývozních artiklů – špičkové vzdělání.
Reakce přichází také ze zahraničí. Australský velvyslanec Kevin Rudd ujistil studenty ze své země, že jim Austrálie poskytne konzulární podporu. Vedení Harvardu zdůrazňuje, že zahraniční studenti a akademici tvoří neodmyslitelnou součást univerzitního života, výzkumu a vzdělávacího poslání.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.