Federální soudkyně Allison Burroughs pozastavila rozhodnutí vlády prezidenta Donalda Trumpa, která zabránila Harvardově univerzitě přijímat studenty ze zahraničí. Reagovala tak na páteční žalobu univerzity, která tvrdí, že odebrání oprávnění v rámci programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP) je trestem za to, že Harvard odmítl splnit politické požadavky vlády.
Soudkyně Burroughs, jmenovaná za prezidenta Obamy, konstatovala, že Harvard by mohl utrpět nenahraditelnou škodu, pokud by vládní opatření vstoupilo v platnost ještě předtím, než se kauza pořádně projedná. Další jednání proběhne v úterý na dálku, zatímco na čtvrtek je naplánováno slyšení přímo u federálního soudu v Bostonu. Shoduje se to s termínem promocí, během nichž by mnozí mezinárodní studenti oslavovali své tituly.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že Harvard přichází o právo zapisovat cizince a že současní zahraniční studenti musí přestoupit jinam nebo ztratit svůj legální status v USA. Podle univerzity tak hrozí, že s jediným vládním rozhodnutím zmizí čtvrtina jejího studenstva.
Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal studentům, že univerzita se postaví za jejich práva a bude bojovat za zachování otevřenosti Harvardu vůči světu. V žalobě podané proti ministerstvům vnitřní bezpečnosti, spravedlnosti a zahraničí i proti jejich vedoucím představitelům, včetně Kristi Noem a Marca Rubia, Harvard tvrdí, že vláda porušuje zákon i jeho ústavní práva.
Podle vlády se univerzity nemohou domáhat přijetí zahraničních studentů jako práva, ale jen jako privilegia, a viní Harvard z neochoty spolupracovat při boji proti antisemitismu a při zajišťování bezpečnosti na kampusu. Administrativa požaduje například zpřístupnění kázeňských záznamů zahraničních studentů a omezení programů podporujících diverzitu.
Vedení Harvardu oponuje, že už poskytlo veškeré potřebné údaje a že nové požadavky vlády jsou svévolné, nezdůvodněné a bez opory v právních předpisech. Vláda údajně neumožnila škole se hájit, ani neposkytla příležitost předložit důkazy o splnění všech povinností.
Celá situace přichází v době, kdy Harvard čelí i dalším vládním tlakům – mimo jiné zmrazení 2,65 miliardy dolarů ve federálním financování a snahám zrušit jeho daňovou výjimku. Vše je podle školy součástí širšího úsilí vlády přimět ji k poslušnosti.
Napětí mezi Harvardem a Bílým domem eskaluje už několik měsíců. Trumpova administrativa požaduje zásadní změny v přijímacím řízení, ve výuce a v personální politice, přičemž tvrdí, že univerzita toleruje antisemitismus a proteroristické nálady. Harvard naopak upozorňuje, že už podnikl konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti a k potlačení nenávisti vůči Židům, ale že vládní zásahy jdou za hranici zákona i akademické svobody.
Rozhodnutí postihnout Harvard má zásadní dopady na téměř 7 000 zahraničních studentů, kteří nyní čelí nejistotě ohledně svého budoucího pobytu v USA. Mnozí z nich se obávají, že přijdou o možnost studovat, dokončit výzkumné projekty nebo absolvovat stáže. Podle některých profesorů by odchod cizinců mohl vážně narušit výzkum i prestiž americké vědy jako celku.
Například bývalý ministr financí a bývalý rektor Harvardu Lawrence Summers označil vládní postup za čistou mstu, která používá státní moc jako nástroj politického nátlaku. Další profesoři varují, že z laboratoří by zmizely celé týmy a že Spojené státy přijdou o jeden ze svých největších vývozních artiklů – špičkové vzdělání.
Reakce přichází také ze zahraničí. Australský velvyslanec Kevin Rudd ujistil studenty ze své země, že jim Austrálie poskytne konzulární podporu. Vedení Harvardu zdůrazňuje, že zahraniční studenti a akademici tvoří neodmyslitelnou součást univerzitního života, výzkumu a vzdělávacího poslání.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.