Žádné vyhazování studentů nebude. Federální soud zatrhnul rozhodnutí Trumpovy administrativy

Soudkyně Burroughs, jmenovaná za prezidenta Obamy, konstatovala, že Harvard by mohl utrpět nenahraditelnou škodu, pokud by vládní opatření vstoupilo v platnost ještě předtím, než se kauza pořádně projedná. Další jednání proběhne v úterý na dálku, zatímco na čtvrtek je naplánováno slyšení přímo u federálního soudu v Bostonu. Shoduje se to s termínem promocí, během nichž by mnozí mezinárodní studenti oslavovali své tituly.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že Harvard přichází o právo zapisovat cizince a že současní zahraniční studenti musí přestoupit jinam nebo ztratit svůj legální status v USA. Podle univerzity tak hrozí, že s jediným vládním rozhodnutím zmizí čtvrtina jejího studenstva.

Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal studentům, že univerzita se postaví za jejich práva a bude bojovat za zachování otevřenosti Harvardu vůči světu. V žalobě podané proti ministerstvům vnitřní bezpečnosti, spravedlnosti a zahraničí i proti jejich vedoucím představitelům, včetně Kristi Noem a Marca Rubia, Harvard tvrdí, že vláda porušuje zákon i jeho ústavní práva.

Podle vlády se univerzity nemohou domáhat přijetí zahraničních studentů jako práva, ale jen jako privilegia, a viní Harvard z neochoty spolupracovat při boji proti antisemitismu a při zajišťování bezpečnosti na kampusu. Administrativa požaduje například zpřístupnění kázeňských záznamů zahraničních studentů a omezení programů podporujících diverzitu.

Vedení Harvardu oponuje, že už poskytlo veškeré potřebné údaje a že nové požadavky vlády jsou svévolné, nezdůvodněné a bez opory v právních předpisech. Vláda údajně neumožnila škole se hájit, ani neposkytla příležitost předložit důkazy o splnění všech povinností.

Celá situace přichází v době, kdy Harvard čelí i dalším vládním tlakům – mimo jiné zmrazení 2,65 miliardy dolarů ve federálním financování a snahám zrušit jeho daňovou výjimku. Vše je podle školy součástí širšího úsilí vlády přimět ji k poslušnosti.

Napětí mezi Harvardem a Bílým domem eskaluje už několik měsíců. Trumpova administrativa požaduje zásadní změny v přijímacím řízení, ve výuce a v personální politice, přičemž tvrdí, že univerzita toleruje antisemitismus a proteroristické nálady. Harvard naopak upozorňuje, že už podnikl konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti a k potlačení nenávisti vůči Židům, ale že vládní zásahy jdou za hranici zákona i akademické svobody.

Rozhodnutí postihnout Harvard má zásadní dopady na téměř 7 000 zahraničních studentů, kteří nyní čelí nejistotě ohledně svého budoucího pobytu v USA. Mnozí z nich se obávají, že přijdou o možnost studovat, dokončit výzkumné projekty nebo absolvovat stáže. Podle některých profesorů by odchod cizinců mohl vážně narušit výzkum i prestiž americké vědy jako celku.

Například bývalý ministr financí a bývalý rektor Harvardu Lawrence Summers označil vládní postup za čistou mstu, která používá státní moc jako nástroj politického nátlaku. Další profesoři varují, že z laboratoří by zmizely celé týmy a že Spojené státy přijdou o jeden ze svých největších vývozních artiklů – špičkové vzdělání.

Reakce přichází také ze zahraničí. Australský velvyslanec Kevin Rudd ujistil studenty ze své země, že jim Austrálie poskytne konzulární podporu. Vedení Harvardu zdůrazňuje, že zahraniční studenti a akademici tvoří neodmyslitelnou součást univerzitního života, výzkumu a vzdělávacího poslání.