Federální soudkyně Allison Burroughs pozastavila rozhodnutí vlády prezidenta Donalda Trumpa, která zabránila Harvardově univerzitě přijímat studenty ze zahraničí. Reagovala tak na páteční žalobu univerzity, která tvrdí, že odebrání oprávnění v rámci programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP) je trestem za to, že Harvard odmítl splnit politické požadavky vlády.
Soudkyně Burroughs, jmenovaná za prezidenta Obamy, konstatovala, že Harvard by mohl utrpět nenahraditelnou škodu, pokud by vládní opatření vstoupilo v platnost ještě předtím, než se kauza pořádně projedná. Další jednání proběhne v úterý na dálku, zatímco na čtvrtek je naplánováno slyšení přímo u federálního soudu v Bostonu. Shoduje se to s termínem promocí, během nichž by mnozí mezinárodní studenti oslavovali své tituly.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že Harvard přichází o právo zapisovat cizince a že současní zahraniční studenti musí přestoupit jinam nebo ztratit svůj legální status v USA. Podle univerzity tak hrozí, že s jediným vládním rozhodnutím zmizí čtvrtina jejího studenstva.
Prezident Harvardu Alan Garber vzkázal studentům, že univerzita se postaví za jejich práva a bude bojovat za zachování otevřenosti Harvardu vůči světu. V žalobě podané proti ministerstvům vnitřní bezpečnosti, spravedlnosti a zahraničí i proti jejich vedoucím představitelům, včetně Kristi Noem a Marca Rubia, Harvard tvrdí, že vláda porušuje zákon i jeho ústavní práva.
Podle vlády se univerzity nemohou domáhat přijetí zahraničních studentů jako práva, ale jen jako privilegia, a viní Harvard z neochoty spolupracovat při boji proti antisemitismu a při zajišťování bezpečnosti na kampusu. Administrativa požaduje například zpřístupnění kázeňských záznamů zahraničních studentů a omezení programů podporujících diverzitu.
Vedení Harvardu oponuje, že už poskytlo veškeré potřebné údaje a že nové požadavky vlády jsou svévolné, nezdůvodněné a bez opory v právních předpisech. Vláda údajně neumožnila škole se hájit, ani neposkytla příležitost předložit důkazy o splnění všech povinností.
Celá situace přichází v době, kdy Harvard čelí i dalším vládním tlakům – mimo jiné zmrazení 2,65 miliardy dolarů ve federálním financování a snahám zrušit jeho daňovou výjimku. Vše je podle školy součástí širšího úsilí vlády přimět ji k poslušnosti.
Napětí mezi Harvardem a Bílým domem eskaluje už několik měsíců. Trumpova administrativa požaduje zásadní změny v přijímacím řízení, ve výuce a v personální politice, přičemž tvrdí, že univerzita toleruje antisemitismus a proteroristické nálady. Harvard naopak upozorňuje, že už podnikl konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti a k potlačení nenávisti vůči Židům, ale že vládní zásahy jdou za hranici zákona i akademické svobody.
Rozhodnutí postihnout Harvard má zásadní dopady na téměř 7 000 zahraničních studentů, kteří nyní čelí nejistotě ohledně svého budoucího pobytu v USA. Mnozí z nich se obávají, že přijdou o možnost studovat, dokončit výzkumné projekty nebo absolvovat stáže. Podle některých profesorů by odchod cizinců mohl vážně narušit výzkum i prestiž americké vědy jako celku.
Například bývalý ministr financí a bývalý rektor Harvardu Lawrence Summers označil vládní postup za čistou mstu, která používá státní moc jako nástroj politického nátlaku. Další profesoři varují, že z laboratoří by zmizely celé týmy a že Spojené státy přijdou o jeden ze svých největších vývozních artiklů – špičkové vzdělání.
Reakce přichází také ze zahraničí. Australský velvyslanec Kevin Rudd ujistil studenty ze své země, že jim Austrálie poskytne konzulární podporu. Vedení Harvardu zdůrazňuje, že zahraniční studenti a akademici tvoří neodmyslitelnou součást univerzitního života, výzkumu a vzdělávacího poslání.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.