Napjaté vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa opět vyostřily. Trump ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na Ukrajinu, které podle něj postrádají jakýkoli smysl. Kreml však jeho slova označil za výsledek emocionálního vypětí spojeného s vyjednáváním o ukončení války.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Spojené státy sehrály klíčovou roli při obnovení přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj je pochopitelné, že v tak napjaté atmosféře mohou zaznít silná slova.
„Americká strana vyvinula mimořádné úsilí, aby rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem mohly začít. Je to velký krok kupředu. A v takové chvíli se emoce logicky stupňují,“ uvedl Peskov s tím, že Kreml sleduje reakce z americké strany s maximální pozorností.
Putin podle něj činí rozhodnutí, která považuje za nezbytná pro bezpečnost Ruska. Peskov poukázal na ukrajinské útoky drony na ruské území, včetně Moskvy během oslav 9. května, kdy se podle něj v ohrožení ocitli i zahraniční státníci. Podle něj Ukrajina útočí na civilní objekty a Rusko odpovídá pouze na vojenské cíle.
Trump přitom ve svém prohlášení uvedl, že „Putin se naprosto zbláznil“ a že „zbytečně zabíjí lidi – nejen vojáky, ale i civilisty“. Kritizoval také pokračující ostřelování ukrajinských měst a varoval, že Spojené státy nyní vážně zvažují zavedení dalších sankcí vůči Rusku. Podle Trumpa jde o jasný signál, že Putin neusiluje pouze o část Ukrajiny, ale o její úplné ovládnutí, což by podle něj mohlo mít katastrofální následky i pro samotné Rusko.
Trump se zároveň opřel i do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož veřejná vystoupení označil za „zbytečně provokativní“. „Myslím, že to způsobuje problémy. Nelíbí se mi to. A bylo by lepší, kdyby s tím přestal,“ dodal Trump.
Snaha o ukončení války na Ukrajině patří mezi hlavní body Trumpovy předvolební kampaně. Po svém návratu do prezidentského úřadu se Spojené státy ujaly role prostředníka v nových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem. První přímé jednání po třech letech se uskutečnilo 16. května v Istanbulu, a to na Putinův návrh. Ani Trump, ani Zelenskyj se jej však osobně nezúčastnili.
Tři dny nato došlo k přímému telefonickému rozhovoru mezi Trumpem a Putinem. Podle ruského prezidenta se obě strany dohodly na vytvoření společného memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Trump rozhovor označil za „dobrý“ a přiznal, že nové sankce jsou na stole, ale upozornil, že by mohly situaci i zhoršit.
Ruské ministerstvo obrany mezitím pokračuje v oznámeních o dalších útocích na ukrajinské cíle. Používány jsou i raketové systémy „Iskander“, jejichž nasazení Trump kritizoval jako bezdůvodné. Podle něj pokračující agrese pouze podrývá šance na úspěšné jednání a ohrožuje stabilitu celé oblasti.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
