Napjaté vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa opět vyostřily. Trump ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na Ukrajinu, které podle něj postrádají jakýkoli smysl. Kreml však jeho slova označil za výsledek emocionálního vypětí spojeného s vyjednáváním o ukončení války.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Spojené státy sehrály klíčovou roli při obnovení přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj je pochopitelné, že v tak napjaté atmosféře mohou zaznít silná slova.
„Americká strana vyvinula mimořádné úsilí, aby rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem mohly začít. Je to velký krok kupředu. A v takové chvíli se emoce logicky stupňují,“ uvedl Peskov s tím, že Kreml sleduje reakce z americké strany s maximální pozorností.
Putin podle něj činí rozhodnutí, která považuje za nezbytná pro bezpečnost Ruska. Peskov poukázal na ukrajinské útoky drony na ruské území, včetně Moskvy během oslav 9. května, kdy se podle něj v ohrožení ocitli i zahraniční státníci. Podle něj Ukrajina útočí na civilní objekty a Rusko odpovídá pouze na vojenské cíle.
Trump přitom ve svém prohlášení uvedl, že „Putin se naprosto zbláznil“ a že „zbytečně zabíjí lidi – nejen vojáky, ale i civilisty“. Kritizoval také pokračující ostřelování ukrajinských měst a varoval, že Spojené státy nyní vážně zvažují zavedení dalších sankcí vůči Rusku. Podle Trumpa jde o jasný signál, že Putin neusiluje pouze o část Ukrajiny, ale o její úplné ovládnutí, což by podle něj mohlo mít katastrofální následky i pro samotné Rusko.
Trump se zároveň opřel i do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož veřejná vystoupení označil za „zbytečně provokativní“. „Myslím, že to způsobuje problémy. Nelíbí se mi to. A bylo by lepší, kdyby s tím přestal,“ dodal Trump.
Snaha o ukončení války na Ukrajině patří mezi hlavní body Trumpovy předvolební kampaně. Po svém návratu do prezidentského úřadu se Spojené státy ujaly role prostředníka v nových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem. První přímé jednání po třech letech se uskutečnilo 16. května v Istanbulu, a to na Putinův návrh. Ani Trump, ani Zelenskyj se jej však osobně nezúčastnili.
Tři dny nato došlo k přímému telefonickému rozhovoru mezi Trumpem a Putinem. Podle ruského prezidenta se obě strany dohodly na vytvoření společného memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Trump rozhovor označil za „dobrý“ a přiznal, že nové sankce jsou na stole, ale upozornil, že by mohly situaci i zhoršit.
Ruské ministerstvo obrany mezitím pokračuje v oznámeních o dalších útocích na ukrajinské cíle. Používány jsou i raketové systémy „Iskander“, jejichž nasazení Trump kritizoval jako bezdůvodné. Podle něj pokračující agrese pouze podrývá šance na úspěšné jednání a ohrožuje stabilitu celé oblasti.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
