Napjaté vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa opět vyostřily. Trump ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na Ukrajinu, které podle něj postrádají jakýkoli smysl. Kreml však jeho slova označil za výsledek emocionálního vypětí spojeného s vyjednáváním o ukončení války.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Spojené státy sehrály klíčovou roli při obnovení přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj je pochopitelné, že v tak napjaté atmosféře mohou zaznít silná slova.
„Americká strana vyvinula mimořádné úsilí, aby rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem mohly začít. Je to velký krok kupředu. A v takové chvíli se emoce logicky stupňují,“ uvedl Peskov s tím, že Kreml sleduje reakce z americké strany s maximální pozorností.
Putin podle něj činí rozhodnutí, která považuje za nezbytná pro bezpečnost Ruska. Peskov poukázal na ukrajinské útoky drony na ruské území, včetně Moskvy během oslav 9. května, kdy se podle něj v ohrožení ocitli i zahraniční státníci. Podle něj Ukrajina útočí na civilní objekty a Rusko odpovídá pouze na vojenské cíle.
Trump přitom ve svém prohlášení uvedl, že „Putin se naprosto zbláznil“ a že „zbytečně zabíjí lidi – nejen vojáky, ale i civilisty“. Kritizoval také pokračující ostřelování ukrajinských měst a varoval, že Spojené státy nyní vážně zvažují zavedení dalších sankcí vůči Rusku. Podle Trumpa jde o jasný signál, že Putin neusiluje pouze o část Ukrajiny, ale o její úplné ovládnutí, což by podle něj mohlo mít katastrofální následky i pro samotné Rusko.
Trump se zároveň opřel i do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož veřejná vystoupení označil za „zbytečně provokativní“. „Myslím, že to způsobuje problémy. Nelíbí se mi to. A bylo by lepší, kdyby s tím přestal,“ dodal Trump.
Snaha o ukončení války na Ukrajině patří mezi hlavní body Trumpovy předvolební kampaně. Po svém návratu do prezidentského úřadu se Spojené státy ujaly role prostředníka v nových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem. První přímé jednání po třech letech se uskutečnilo 16. května v Istanbulu, a to na Putinův návrh. Ani Trump, ani Zelenskyj se jej však osobně nezúčastnili.
Tři dny nato došlo k přímému telefonickému rozhovoru mezi Trumpem a Putinem. Podle ruského prezidenta se obě strany dohodly na vytvoření společného memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Trump rozhovor označil za „dobrý“ a přiznal, že nové sankce jsou na stole, ale upozornil, že by mohly situaci i zhoršit.
Ruské ministerstvo obrany mezitím pokračuje v oznámeních o dalších útocích na ukrajinské cíle. Používány jsou i raketové systémy „Iskander“, jejichž nasazení Trump kritizoval jako bezdůvodné. Podle něj pokračující agrese pouze podrývá šance na úspěšné jednání a ohrožuje stabilitu celé oblasti.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
