Napjaté vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa opět vyostřily. Trump ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na Ukrajinu, které podle něj postrádají jakýkoli smysl. Kreml však jeho slova označil za výsledek emocionálního vypětí spojeného s vyjednáváním o ukončení války.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Spojené státy sehrály klíčovou roli při obnovení přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj je pochopitelné, že v tak napjaté atmosféře mohou zaznít silná slova.
„Americká strana vyvinula mimořádné úsilí, aby rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem mohly začít. Je to velký krok kupředu. A v takové chvíli se emoce logicky stupňují,“ uvedl Peskov s tím, že Kreml sleduje reakce z americké strany s maximální pozorností.
Putin podle něj činí rozhodnutí, která považuje za nezbytná pro bezpečnost Ruska. Peskov poukázal na ukrajinské útoky drony na ruské území, včetně Moskvy během oslav 9. května, kdy se podle něj v ohrožení ocitli i zahraniční státníci. Podle něj Ukrajina útočí na civilní objekty a Rusko odpovídá pouze na vojenské cíle.
Trump přitom ve svém prohlášení uvedl, že „Putin se naprosto zbláznil“ a že „zbytečně zabíjí lidi – nejen vojáky, ale i civilisty“. Kritizoval také pokračující ostřelování ukrajinských měst a varoval, že Spojené státy nyní vážně zvažují zavedení dalších sankcí vůči Rusku. Podle Trumpa jde o jasný signál, že Putin neusiluje pouze o část Ukrajiny, ale o její úplné ovládnutí, což by podle něj mohlo mít katastrofální následky i pro samotné Rusko.
Trump se zároveň opřel i do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož veřejná vystoupení označil za „zbytečně provokativní“. „Myslím, že to způsobuje problémy. Nelíbí se mi to. A bylo by lepší, kdyby s tím přestal,“ dodal Trump.
Snaha o ukončení války na Ukrajině patří mezi hlavní body Trumpovy předvolební kampaně. Po svém návratu do prezidentského úřadu se Spojené státy ujaly role prostředníka v nových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem. První přímé jednání po třech letech se uskutečnilo 16. května v Istanbulu, a to na Putinův návrh. Ani Trump, ani Zelenskyj se jej však osobně nezúčastnili.
Tři dny nato došlo k přímému telefonickému rozhovoru mezi Trumpem a Putinem. Podle ruského prezidenta se obě strany dohodly na vytvoření společného memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Trump rozhovor označil za „dobrý“ a přiznal, že nové sankce jsou na stole, ale upozornil, že by mohly situaci i zhoršit.
Ruské ministerstvo obrany mezitím pokračuje v oznámeních o dalších útocích na ukrajinské cíle. Používány jsou i raketové systémy „Iskander“, jejichž nasazení Trump kritizoval jako bezdůvodné. Podle něj pokračující agrese pouze podrývá šance na úspěšné jednání a ohrožuje stabilitu celé oblasti.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
