Napjaté vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa opět vyostřily. Trump ostře zkritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na Ukrajinu, které podle něj postrádají jakýkoli smysl. Kreml však jeho slova označil za výsledek emocionálního vypětí spojeného s vyjednáváním o ukončení války.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Spojené státy sehrály klíčovou roli při obnovení přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj je pochopitelné, že v tak napjaté atmosféře mohou zaznít silná slova.
„Americká strana vyvinula mimořádné úsilí, aby rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem mohly začít. Je to velký krok kupředu. A v takové chvíli se emoce logicky stupňují,“ uvedl Peskov s tím, že Kreml sleduje reakce z americké strany s maximální pozorností.
Putin podle něj činí rozhodnutí, která považuje za nezbytná pro bezpečnost Ruska. Peskov poukázal na ukrajinské útoky drony na ruské území, včetně Moskvy během oslav 9. května, kdy se podle něj v ohrožení ocitli i zahraniční státníci. Podle něj Ukrajina útočí na civilní objekty a Rusko odpovídá pouze na vojenské cíle.
Trump přitom ve svém prohlášení uvedl, že „Putin se naprosto zbláznil“ a že „zbytečně zabíjí lidi – nejen vojáky, ale i civilisty“. Kritizoval také pokračující ostřelování ukrajinských měst a varoval, že Spojené státy nyní vážně zvažují zavedení dalších sankcí vůči Rusku. Podle Trumpa jde o jasný signál, že Putin neusiluje pouze o část Ukrajiny, ale o její úplné ovládnutí, což by podle něj mohlo mít katastrofální následky i pro samotné Rusko.
Trump se zároveň opřel i do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož veřejná vystoupení označil za „zbytečně provokativní“. „Myslím, že to způsobuje problémy. Nelíbí se mi to. A bylo by lepší, kdyby s tím přestal,“ dodal Trump.
Snaha o ukončení války na Ukrajině patří mezi hlavní body Trumpovy předvolební kampaně. Po svém návratu do prezidentského úřadu se Spojené státy ujaly role prostředníka v nových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem. První přímé jednání po třech letech se uskutečnilo 16. května v Istanbulu, a to na Putinův návrh. Ani Trump, ani Zelenskyj se jej však osobně nezúčastnili.
Tři dny nato došlo k přímému telefonickému rozhovoru mezi Trumpem a Putinem. Podle ruského prezidenta se obě strany dohodly na vytvoření společného memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu. Trump rozhovor označil za „dobrý“ a přiznal, že nové sankce jsou na stole, ale upozornil, že by mohly situaci i zhoršit.
Ruské ministerstvo obrany mezitím pokračuje v oznámeních o dalších útocích na ukrajinské cíle. Používány jsou i raketové systémy „Iskander“, jejichž nasazení Trump kritizoval jako bezdůvodné. Podle něj pokračující agrese pouze podrývá šance na úspěšné jednání a ohrožuje stabilitu celé oblasti.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
