Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém příspěvku na síti Truth Social reagoval na víkendový masivní útok Ruska na Ukrajinu, při kterém bylo podle ukrajinských úřadů vypáleno 367 raket a dronů a zahynulo nejméně 12 civilistů.
„Vždycky jsem měl s Vladimirem Putinem velmi dobrý vztah, ale něco se s ním stalo. Je úplně ŠÍLENÝ! Zbytečně zabíjí spoustu lidí – a nemluvím jen o vojácích,“ napsal Trump. Zároveň dodal: „Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, nejen její část – a možná se ukazuje, že jsem měl pravdu. Ale pokud ji dostane, povede to k pádu Ruska!“
Trumpovy ostré výroky přicházejí v době, kdy se Spojené státy potýkají s tlakem na další podporu Ukrajiny, zatímco ruské útoky se zintenzivňují. Podle ukrajinských zdrojů šlo o největší letecký úder od začátku války v únoru 2022. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jeho síly sestřelily 96 ukrajinských dronů, což však Kyjev nepotvrdil.
Na dotaz novinářů, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump odpověděl: „Rozhodně ano.“ V nedělních večerních komentářích dodal: „Nevím, co se s Putinem stalo. Znám ho dlouho, vždycky jsme spolu vycházeli. Ale teď posílá rakety na města a zabíjí lidi – a to se mi vůbec nelíbí.“
Trumpovo prohlášení znamená výrazný posun v jeho dosavadním postoji k Rusku. Zatímco během svého předchozího mandátu čelil kritice za vstřícnost vůči Moskvě, nyní se vůči Putinovi vymezil naprosto jednoznačně.
Zároveň však nešetřil kritikou ani ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepomáhá své zemi tím, jak mluví. Každé slovo, které vypustí, způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat,“ napsal Trump rovněž na Truth Social.
Napjatý vztah mezi oběma prezidenty se naplno projevil už v únoru, kdy se v Bílém domě odehrála ostrá výměna názorů přímo před kamerami. Zelenskyj se tehdy dožadoval zvýšení vojenské pomoci, zatímco Trump jej přerušoval a zpochybňoval jeho strategii.
Trump se tak ocitl v těžké pozici, kdy se snaží lavírovat mezi odsouzením ruské agrese a svou tradiční zdrženlivostí vůči rozsáhlé zahraniční intervenci Spojených států. Jeho výroky naznačují, že i přes osobní vztahy s Putinem již nemíní nadále přehlížet brutální realitu války na Ukrajině.
Trumpova ostrá slova vůči Moskvě tak představují zásadní obrat v jeho zahraničněpolitickém postoji, který může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americko-ruské vztahy, ale i pro budoucí vývoj války ve východní Evropě.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
