Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém příspěvku na síti Truth Social reagoval na víkendový masivní útok Ruska na Ukrajinu, při kterém bylo podle ukrajinských úřadů vypáleno 367 raket a dronů a zahynulo nejméně 12 civilistů.
„Vždycky jsem měl s Vladimirem Putinem velmi dobrý vztah, ale něco se s ním stalo. Je úplně ŠÍLENÝ! Zbytečně zabíjí spoustu lidí – a nemluvím jen o vojácích,“ napsal Trump. Zároveň dodal: „Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, nejen její část – a možná se ukazuje, že jsem měl pravdu. Ale pokud ji dostane, povede to k pádu Ruska!“
Trumpovy ostré výroky přicházejí v době, kdy se Spojené státy potýkají s tlakem na další podporu Ukrajiny, zatímco ruské útoky se zintenzivňují. Podle ukrajinských zdrojů šlo o největší letecký úder od začátku války v únoru 2022. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jeho síly sestřelily 96 ukrajinských dronů, což však Kyjev nepotvrdil.
Na dotaz novinářů, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump odpověděl: „Rozhodně ano.“ V nedělních večerních komentářích dodal: „Nevím, co se s Putinem stalo. Znám ho dlouho, vždycky jsme spolu vycházeli. Ale teď posílá rakety na města a zabíjí lidi – a to se mi vůbec nelíbí.“
Trumpovo prohlášení znamená výrazný posun v jeho dosavadním postoji k Rusku. Zatímco během svého předchozího mandátu čelil kritice za vstřícnost vůči Moskvě, nyní se vůči Putinovi vymezil naprosto jednoznačně.
Zároveň však nešetřil kritikou ani ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepomáhá své zemi tím, jak mluví. Každé slovo, které vypustí, způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat,“ napsal Trump rovněž na Truth Social.
Napjatý vztah mezi oběma prezidenty se naplno projevil už v únoru, kdy se v Bílém domě odehrála ostrá výměna názorů přímo před kamerami. Zelenskyj se tehdy dožadoval zvýšení vojenské pomoci, zatímco Trump jej přerušoval a zpochybňoval jeho strategii.
Trump se tak ocitl v těžké pozici, kdy se snaží lavírovat mezi odsouzením ruské agrese a svou tradiční zdrženlivostí vůči rozsáhlé zahraniční intervenci Spojených států. Jeho výroky naznačují, že i přes osobní vztahy s Putinem již nemíní nadále přehlížet brutální realitu války na Ukrajině.
Trumpova ostrá slova vůči Moskvě tak představují zásadní obrat v jeho zahraničněpolitickém postoji, který může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americko-ruské vztahy, ale i pro budoucí vývoj války ve východní Evropě.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
