Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém příspěvku na síti Truth Social reagoval na víkendový masivní útok Ruska na Ukrajinu, při kterém bylo podle ukrajinských úřadů vypáleno 367 raket a dronů a zahynulo nejméně 12 civilistů.
„Vždycky jsem měl s Vladimirem Putinem velmi dobrý vztah, ale něco se s ním stalo. Je úplně ŠÍLENÝ! Zbytečně zabíjí spoustu lidí – a nemluvím jen o vojácích,“ napsal Trump. Zároveň dodal: „Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, nejen její část – a možná se ukazuje, že jsem měl pravdu. Ale pokud ji dostane, povede to k pádu Ruska!“
Trumpovy ostré výroky přicházejí v době, kdy se Spojené státy potýkají s tlakem na další podporu Ukrajiny, zatímco ruské útoky se zintenzivňují. Podle ukrajinských zdrojů šlo o největší letecký úder od začátku války v únoru 2022. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jeho síly sestřelily 96 ukrajinských dronů, což však Kyjev nepotvrdil.
Na dotaz novinářů, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump odpověděl: „Rozhodně ano.“ V nedělních večerních komentářích dodal: „Nevím, co se s Putinem stalo. Znám ho dlouho, vždycky jsme spolu vycházeli. Ale teď posílá rakety na města a zabíjí lidi – a to se mi vůbec nelíbí.“
Trumpovo prohlášení znamená výrazný posun v jeho dosavadním postoji k Rusku. Zatímco během svého předchozího mandátu čelil kritice za vstřícnost vůči Moskvě, nyní se vůči Putinovi vymezil naprosto jednoznačně.
Zároveň však nešetřil kritikou ani ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepomáhá své zemi tím, jak mluví. Každé slovo, které vypustí, způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat,“ napsal Trump rovněž na Truth Social.
Napjatý vztah mezi oběma prezidenty se naplno projevil už v únoru, kdy se v Bílém domě odehrála ostrá výměna názorů přímo před kamerami. Zelenskyj se tehdy dožadoval zvýšení vojenské pomoci, zatímco Trump jej přerušoval a zpochybňoval jeho strategii.
Trump se tak ocitl v těžké pozici, kdy se snaží lavírovat mezi odsouzením ruské agrese a svou tradiční zdrženlivostí vůči rozsáhlé zahraniční intervenci Spojených států. Jeho výroky naznačují, že i přes osobní vztahy s Putinem již nemíní nadále přehlížet brutální realitu války na Ukrajině.
Trumpova ostrá slova vůči Moskvě tak představují zásadní obrat v jeho zahraničněpolitickém postoji, který může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americko-ruské vztahy, ale i pro budoucí vývoj války ve východní Evropě.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
