Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém příspěvku na síti Truth Social reagoval na víkendový masivní útok Ruska na Ukrajinu, při kterém bylo podle ukrajinských úřadů vypáleno 367 raket a dronů a zahynulo nejméně 12 civilistů.
„Vždycky jsem měl s Vladimirem Putinem velmi dobrý vztah, ale něco se s ním stalo. Je úplně ŠÍLENÝ! Zbytečně zabíjí spoustu lidí – a nemluvím jen o vojácích,“ napsal Trump. Zároveň dodal: „Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, nejen její část – a možná se ukazuje, že jsem měl pravdu. Ale pokud ji dostane, povede to k pádu Ruska!“
Trumpovy ostré výroky přicházejí v době, kdy se Spojené státy potýkají s tlakem na další podporu Ukrajiny, zatímco ruské útoky se zintenzivňují. Podle ukrajinských zdrojů šlo o největší letecký úder od začátku války v únoru 2022. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jeho síly sestřelily 96 ukrajinských dronů, což však Kyjev nepotvrdil.
Na dotaz novinářů, zda zvažuje další sankce proti Rusku, Trump odpověděl: „Rozhodně ano.“ V nedělních večerních komentářích dodal: „Nevím, co se s Putinem stalo. Znám ho dlouho, vždycky jsme spolu vycházeli. Ale teď posílá rakety na města a zabíjí lidi – a to se mi vůbec nelíbí.“
Trumpovo prohlášení znamená výrazný posun v jeho dosavadním postoji k Rusku. Zatímco během svého předchozího mandátu čelil kritice za vstřícnost vůči Moskvě, nyní se vůči Putinovi vymezil naprosto jednoznačně.
Zároveň však nešetřil kritikou ani ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Nepomáhá své zemi tím, jak mluví. Každé slovo, které vypustí, způsobuje problémy. Nelíbí se mi to a mělo by to přestat,“ napsal Trump rovněž na Truth Social.
Napjatý vztah mezi oběma prezidenty se naplno projevil už v únoru, kdy se v Bílém domě odehrála ostrá výměna názorů přímo před kamerami. Zelenskyj se tehdy dožadoval zvýšení vojenské pomoci, zatímco Trump jej přerušoval a zpochybňoval jeho strategii.
Trump se tak ocitl v těžké pozici, kdy se snaží lavírovat mezi odsouzením ruské agrese a svou tradiční zdrženlivostí vůči rozsáhlé zahraniční intervenci Spojených států. Jeho výroky naznačují, že i přes osobní vztahy s Putinem již nemíní nadále přehlížet brutální realitu války na Ukrajině.
Trumpova ostrá slova vůči Moskvě tak představují zásadní obrat v jeho zahraničněpolitickém postoji, který může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americko-ruské vztahy, ale i pro budoucí vývoj války ve východní Evropě.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
