Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Celý šestiměsíční konflikt probíhal v několika výrazných etapách. První fáze odstartovala rozsáhlými leteckými údery, které trvaly šest týdnů a vedly ke zničení většiny íránského vedení včetně bývalého nejvyššího vůdce. Následovala druhá fáze spojená s příměřím a vyjednáváním, jež vyvrcholila podpisem memoranda o porozumění mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Třetí dějství však přineslo obnovení íránských útoků na nákladní plavidla ve strategickém průlivu a opětovnou vojenskou eskalaci.
Současná čtvrtá fáze konfliktu staví Teherán do dosud nepoznané situace, píše CNN. Od poloviny července zavedly Spojené státy efektivní karanténu íránského ropného obchodu, což je opatření, kterému režim od islámské revoluce v roce 1979 ještě nečelil. Americké armádní síly zároveň pomáhají chránit komerční plavidla tranzitující skrze Hormuzský průliv. Podle dostupných údajů se lodní doprava v oblasti postupně zotavuje a tok ropy dosáhl dvou třetin předválečné úrovně, přičemž globální ceny energií zůstávají stabilní.
Hospodářský tlak na Írán se v důsledku blokády dramaticky stupňuje. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že íránská ekonomika v letošním roce klesne o více než pět procent a míra inflace se přiblíží hranici sedmdesáti procent. Hodnota místní měny prudce oslabila a ceny základního zboží pro obyvatelstvo raketově vzrostly. Podle odhadů tamního ministerstva práce zanikl jen během prvních tří měsíců války více než jeden milion pracovních míst.
Schopnost Teheránu pokračovat v dlouhodobém konfliktu závisí nejen na zásobách raket, ale především na vnitřní stabilitě země. Před vypuknutím bojů čelil íránský režim rozsáhlým lidovým protestům proti represivní vládě a selhávající ekonomice, při nichž zahynuly tisíce lidí. Úvodní fáze války vedla k převzetí kontroly nad zemí ze strany Revolučních gard, které vládní moc udržují pomocí síly pod vedením nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. Ke správě země a upevnění své moci však gardy nezbytně potřebují finanční zdroje, o které kvůli blokádě přicházejí.
Původní íránská strategie spoléhala na ohrožení námořního obchodu, zvýšení cen energií na světových trzích a vyvolání hospodářského tlaku na Spojené státy. Teherán rovněž útočil na energetickou infrastrukturu států v Perském zálivu a jeho spojenci v Jemenu hrozili blokádou Rudého moře. Pokusy Íránu uzavřít průliv pomocí bezpilotních prostředků a námořních min však v současnosti selhávají. Arabské monarchie v zálivu sice z války nadšené nejsou, odmítají se však podvolit íránskému nátlaku.
Jediným východiskem z ekonomické izolace je pro Teherán ukončení provokací vůči obchodním lodím a definitivní opuštění zbytku jaderného programu. Přijetí takových podmínek by však vedení Revolučních gard vnímalo jako projev slabosti, který by mohl ohrozit jejich vlastní mocenskou pozici. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí prohlásil, že blokáda a sankční tlak jsou odsouzeny k nezdaru stejně jako předchozí pokusy o změnu íránské politiky. Podle amerických analytiků však rostoucí hospodářská krize může režim postupně přivést až k bodu zlomu.
Velitel ústředního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM admirál Brad Cooper potvrdil, že vojenským cílem armády zůstává vymáhání blokády Íránu a zajištění bezpečné komerční plavby. Spojené státy požadují, aby se Teherán vzdal nároků na ovládnutí Hormuzského průlivu a zastavil obohacování uranu. Konflikt mezi oběma zeměmi trvá s různou intenzitou téměř pět desetiletí a může pokračovat i v budoucnu. Současný stav na bojišti i na poli ekonomie však poprvé od vypuknutí války staví do výhodnější pozice Washington.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.