Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Mantra „musíme ho mít“ se stala ústředním motivem jeho současné zahraniční politiky, což pro mnohé spojence představuje drsné probuzení do reality plné rizik. Historie Spojených států je sice plná kontroverzních invazí či tajných operací, ale v posledním století žádný prezident nehrozil zabráním půdy dlouholetého spojence. Trump tak brutálně rozbíjí politické normy a aliance, které tvořily základ světové stability desítky let, varuje BBC.
Současný americký prezident bývá často označován za nejvíce transformativního vůdce v moderních dějinách USA. Zatímco jeho příznivci doma i v zahraničí jásají, v mnoha světových metropolích panuje zděšení. Moskva a Peking mezitím situaci sledují v ostražitém mlčení. Francouzský prezident Emmanuel Macron v Davosu varoval před světem bez pravidel, kde je mezinárodní právo pošlapáváno imperiálními ambicemi nejsilnějších hráčů.
Obavy z bolestivé obchodní války neustále rostou a v některých kruzích se dokonce spekuluje o budoucnosti samotného NATO. Riziko, že by se Spojené státy pokusily získat Grónsko silou, staví sedmdesátiletou alianci do bezprecedentní krize. Trumpovi zastánci však agresivně prosazují agendu „Amerika na prvním místě“ a otevřeně útočí na poválečné multilaterální uspořádání.
Republikánský kongresman Randy Fine nedávno představil zákon o anexi Grónska, čímž Trumpovým snahám dodal legislativní rámec. Fine se nechal slyšet, že OSN jako entita podporující světový mír naprosto selhala. Podle něj je v národním zájmu Spojených států převzít kontrolu nad Arktidou dříve, než se v této strategické oblasti plně etablují Rusko nebo Čína.
Mnozí diplomaté se po celý rok snažili brát Trumpa vážně, ale nikoli doslova, v naději, že se situace vyřeší dialogem. Tato taktika fungovala jen do určité míry, například při hledání společného postupu vůči válce na Ukrajině. Trumpovy postoje jsou však krajně nepředvídatelné, neboť se často v rámci jednoho týdne přiklání na stranu Ruska i Ukrajiny a následně se vrací zpět.
Ministr zahraničí Marco Rubio se snaží Trumpovy hrozby mírnit vysvětlováním, že cílem je nákup, nikoli invaze. Rubio zdůrazňuje, že Trump zkoumá možnosti koupě Grónska již od svého prvního funkčního období, aby čelil hrozbám z Východu. Nicméně styl, kterým prezident prosazuje své cíle, připomíná spíše metody hrubé síly než tradiční diplomacii.
Zatímco Trump stupňuje tlak, Kanada pod vedením premiéra Marka Carneyho hledá vlastní cestu a upevňuje vztahy s Čínou. Carney otevřeně mluví o tom, že současný svět prochází hlubokým rozvratem, nikoli jen transformací. Pro Kanadu se Peking v některých ohledech stává předvídatelnějším partnerem než nevyzpytatelný Washington, což podtrhuje rychlost, s jakou se globální vazby mění.
Prezident Trump se netají tím, že miluje vítězství a jeho morálka je podle jeho vlastních slov jediným limitem jeho moci. Evropští lídři se ho nyní snaží přesvědčit, polichotit mu nebo ho donutit ke změně názoru pomocí starých nástrojů státnictví. Trump však na sociálních sítích zveřejňuje soukromé zprávy od těchto vůdců, čímž dává najevo, že stará pravidla diplomacie pro něj již neplatí.
V Davosu se nyní čeká na Trumpův projev, zatímco se evropské země jako Dánsko nebo Norsko pevně staví na obranu územní celistvosti Grónska. Macron hrozí obchodním „bazukou“ v podobě odvetných cel, ale není jisté, zda to Trumpa zastaví. Celý svět s napětím sleduje, zda se armádě spojenců podaří zkrotit prezidenta, který je odhodlán přepsat mapu světa.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.