Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Mantra „musíme ho mít“ se stala ústředním motivem jeho současné zahraniční politiky, což pro mnohé spojence představuje drsné probuzení do reality plné rizik. Historie Spojených států je sice plná kontroverzních invazí či tajných operací, ale v posledním století žádný prezident nehrozil zabráním půdy dlouholetého spojence. Trump tak brutálně rozbíjí politické normy a aliance, které tvořily základ světové stability desítky let, varuje BBC.
Současný americký prezident bývá často označován za nejvíce transformativního vůdce v moderních dějinách USA. Zatímco jeho příznivci doma i v zahraničí jásají, v mnoha světových metropolích panuje zděšení. Moskva a Peking mezitím situaci sledují v ostražitém mlčení. Francouzský prezident Emmanuel Macron v Davosu varoval před světem bez pravidel, kde je mezinárodní právo pošlapáváno imperiálními ambicemi nejsilnějších hráčů.
Obavy z bolestivé obchodní války neustále rostou a v některých kruzích se dokonce spekuluje o budoucnosti samotného NATO. Riziko, že by se Spojené státy pokusily získat Grónsko silou, staví sedmdesátiletou alianci do bezprecedentní krize. Trumpovi zastánci však agresivně prosazují agendu „Amerika na prvním místě“ a otevřeně útočí na poválečné multilaterální uspořádání.
Republikánský kongresman Randy Fine nedávno představil zákon o anexi Grónska, čímž Trumpovým snahám dodal legislativní rámec. Fine se nechal slyšet, že OSN jako entita podporující světový mír naprosto selhala. Podle něj je v národním zájmu Spojených států převzít kontrolu nad Arktidou dříve, než se v této strategické oblasti plně etablují Rusko nebo Čína.
Mnozí diplomaté se po celý rok snažili brát Trumpa vážně, ale nikoli doslova, v naději, že se situace vyřeší dialogem. Tato taktika fungovala jen do určité míry, například při hledání společného postupu vůči válce na Ukrajině. Trumpovy postoje jsou však krajně nepředvídatelné, neboť se často v rámci jednoho týdne přiklání na stranu Ruska i Ukrajiny a následně se vrací zpět.
Ministr zahraničí Marco Rubio se snaží Trumpovy hrozby mírnit vysvětlováním, že cílem je nákup, nikoli invaze. Rubio zdůrazňuje, že Trump zkoumá možnosti koupě Grónska již od svého prvního funkčního období, aby čelil hrozbám z Východu. Nicméně styl, kterým prezident prosazuje své cíle, připomíná spíše metody hrubé síly než tradiční diplomacii.
Zatímco Trump stupňuje tlak, Kanada pod vedením premiéra Marka Carneyho hledá vlastní cestu a upevňuje vztahy s Čínou. Carney otevřeně mluví o tom, že současný svět prochází hlubokým rozvratem, nikoli jen transformací. Pro Kanadu se Peking v některých ohledech stává předvídatelnějším partnerem než nevyzpytatelný Washington, což podtrhuje rychlost, s jakou se globální vazby mění.
Prezident Trump se netají tím, že miluje vítězství a jeho morálka je podle jeho vlastních slov jediným limitem jeho moci. Evropští lídři se ho nyní snaží přesvědčit, polichotit mu nebo ho donutit ke změně názoru pomocí starých nástrojů státnictví. Trump však na sociálních sítích zveřejňuje soukromé zprávy od těchto vůdců, čímž dává najevo, že stará pravidla diplomacie pro něj již neplatí.
V Davosu se nyní čeká na Trumpův projev, zatímco se evropské země jako Dánsko nebo Norsko pevně staví na obranu územní celistvosti Grónska. Macron hrozí obchodním „bazukou“ v podobě odvetných cel, ale není jisté, zda to Trumpa zastaví. Celý svět s napětím sleduje, zda se armádě spojenců podaří zkrotit prezidenta, který je odhodlán přepsat mapu světa.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
