Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Mantra „musíme ho mít“ se stala ústředním motivem jeho současné zahraniční politiky, což pro mnohé spojence představuje drsné probuzení do reality plné rizik. Historie Spojených států je sice plná kontroverzních invazí či tajných operací, ale v posledním století žádný prezident nehrozil zabráním půdy dlouholetého spojence. Trump tak brutálně rozbíjí politické normy a aliance, které tvořily základ světové stability desítky let, varuje BBC.
Současný americký prezident bývá často označován za nejvíce transformativního vůdce v moderních dějinách USA. Zatímco jeho příznivci doma i v zahraničí jásají, v mnoha světových metropolích panuje zděšení. Moskva a Peking mezitím situaci sledují v ostražitém mlčení. Francouzský prezident Emmanuel Macron v Davosu varoval před světem bez pravidel, kde je mezinárodní právo pošlapáváno imperiálními ambicemi nejsilnějších hráčů.
Obavy z bolestivé obchodní války neustále rostou a v některých kruzích se dokonce spekuluje o budoucnosti samotného NATO. Riziko, že by se Spojené státy pokusily získat Grónsko silou, staví sedmdesátiletou alianci do bezprecedentní krize. Trumpovi zastánci však agresivně prosazují agendu „Amerika na prvním místě“ a otevřeně útočí na poválečné multilaterální uspořádání.
Republikánský kongresman Randy Fine nedávno představil zákon o anexi Grónska, čímž Trumpovým snahám dodal legislativní rámec. Fine se nechal slyšet, že OSN jako entita podporující světový mír naprosto selhala. Podle něj je v národním zájmu Spojených států převzít kontrolu nad Arktidou dříve, než se v této strategické oblasti plně etablují Rusko nebo Čína.
Mnozí diplomaté se po celý rok snažili brát Trumpa vážně, ale nikoli doslova, v naději, že se situace vyřeší dialogem. Tato taktika fungovala jen do určité míry, například při hledání společného postupu vůči válce na Ukrajině. Trumpovy postoje jsou však krajně nepředvídatelné, neboť se často v rámci jednoho týdne přiklání na stranu Ruska i Ukrajiny a následně se vrací zpět.
Ministr zahraničí Marco Rubio se snaží Trumpovy hrozby mírnit vysvětlováním, že cílem je nákup, nikoli invaze. Rubio zdůrazňuje, že Trump zkoumá možnosti koupě Grónska již od svého prvního funkčního období, aby čelil hrozbám z Východu. Nicméně styl, kterým prezident prosazuje své cíle, připomíná spíše metody hrubé síly než tradiční diplomacii.
Zatímco Trump stupňuje tlak, Kanada pod vedením premiéra Marka Carneyho hledá vlastní cestu a upevňuje vztahy s Čínou. Carney otevřeně mluví o tom, že současný svět prochází hlubokým rozvratem, nikoli jen transformací. Pro Kanadu se Peking v některých ohledech stává předvídatelnějším partnerem než nevyzpytatelný Washington, což podtrhuje rychlost, s jakou se globální vazby mění.
Prezident Trump se netají tím, že miluje vítězství a jeho morálka je podle jeho vlastních slov jediným limitem jeho moci. Evropští lídři se ho nyní snaží přesvědčit, polichotit mu nebo ho donutit ke změně názoru pomocí starých nástrojů státnictví. Trump však na sociálních sítích zveřejňuje soukromé zprávy od těchto vůdců, čímž dává najevo, že stará pravidla diplomacie pro něj již neplatí.
V Davosu se nyní čeká na Trumpův projev, zatímco se evropské země jako Dánsko nebo Norsko pevně staví na obranu územní celistvosti Grónska. Macron hrozí obchodním „bazukou“ v podobě odvetných cel, ale není jisté, zda to Trumpa zastaví. Celý svět s napětím sleduje, zda se armádě spojenců podaří zkrotit prezidenta, který je odhodlán přepsat mapu světa.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.