Trump otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli prezident od konce druhé světové války

Mantra „musíme ho mít“ se stala ústředním motivem jeho současné zahraniční politiky, což pro mnohé spojence představuje drsné probuzení do reality plné rizik. Historie Spojených států je sice plná kontroverzních invazí či tajných operací, ale v posledním století žádný prezident nehrozil zabráním půdy dlouholetého spojence. Trump tak brutálně rozbíjí politické normy a aliance, které tvořily základ světové stability desítky let, varuje BBC.

Současný americký prezident bývá často označován za nejvíce transformativního vůdce v moderních dějinách USA. Zatímco jeho příznivci doma i v zahraničí jásají, v mnoha světových metropolích panuje zděšení. Moskva a Peking mezitím situaci sledují v ostražitém mlčení. Francouzský prezident Emmanuel Macron v Davosu varoval před světem bez pravidel, kde je mezinárodní právo pošlapáváno imperiálními ambicemi nejsilnějších hráčů.

Obavy z bolestivé obchodní války neustále rostou a v některých kruzích se dokonce spekuluje o budoucnosti samotného NATO. Riziko, že by se Spojené státy pokusily získat Grónsko silou, staví sedmdesátiletou alianci do bezprecedentní krize. Trumpovi zastánci však agresivně prosazují agendu „Amerika na prvním místě“ a otevřeně útočí na poválečné multilaterální uspořádání.

Republikánský kongresman Randy Fine nedávno představil zákon o anexi Grónska, čímž Trumpovým snahám dodal legislativní rámec. Fine se nechal slyšet, že OSN jako entita podporující světový mír naprosto selhala. Podle něj je v národním zájmu Spojených států převzít kontrolu nad Arktidou dříve, než se v této strategické oblasti plně etablují Rusko nebo Čína.

Mnozí diplomaté se po celý rok snažili brát Trumpa vážně, ale nikoli doslova, v naději, že se situace vyřeší dialogem. Tato taktika fungovala jen do určité míry, například při hledání společného postupu vůči válce na Ukrajině. Trumpovy postoje jsou však krajně nepředvídatelné, neboť se často v rámci jednoho týdne přiklání na stranu Ruska i Ukrajiny a následně se vrací zpět.

Ministr zahraničí Marco Rubio se snaží Trumpovy hrozby mírnit vysvětlováním, že cílem je nákup, nikoli invaze. Rubio zdůrazňuje, že Trump zkoumá možnosti koupě Grónska již od svého prvního funkčního období, aby čelil hrozbám z Východu. Nicméně styl, kterým prezident prosazuje své cíle, připomíná spíše metody hrubé síly než tradiční diplomacii.

Zatímco Trump stupňuje tlak, Kanada pod vedením premiéra Marka Carneyho hledá vlastní cestu a upevňuje vztahy s Čínou. Carney otevřeně mluví o tom, že současný svět prochází hlubokým rozvratem, nikoli jen transformací. Pro Kanadu se Peking v některých ohledech stává předvídatelnějším partnerem než nevyzpytatelný Washington, což podtrhuje rychlost, s jakou se globální vazby mění.

Prezident Trump se netají tím, že miluje vítězství a jeho morálka je podle jeho vlastních slov jediným limitem jeho moci. Evropští lídři se ho nyní snaží přesvědčit, polichotit mu nebo ho donutit ke změně názoru pomocí starých nástrojů státnictví. Trump však na sociálních sítích zveřejňuje soukromé zprávy od těchto vůdců, čímž dává najevo, že stará pravidla diplomacie pro něj již neplatí.

V Davosu se nyní čeká na Trumpův projev, zatímco se evropské země jako Dánsko nebo Norsko pevně staví na obranu územní celistvosti Grónska. Macron hrozí obchodním „bazukou“ v podobě odvetných cel, ale není jisté, zda to Trumpa zastaví. Celý svět s napětím sleduje, zda se armádě spojenců podaří zkrotit prezidenta, který je odhodlán přepsat mapu světa.