Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Experti uvádějí, že Norský Nobelův výbor se obvykle zaměřuje na trvalost míru, podporu mezinárodního bratrství a tichou práci institucí, které tyto cíle posilují. Trumpova dosavadní bilance by naopak mohla hovořit proti němu, jelikož vyjadřuje neúctu k multilaterálním institucím a ignoruje globální obavy týkající se klimatických změn.
Prezident Trump se však o zviditelnění v souvislosti s cenou opakovaně snaží již od svého prvního funkčního období. Koncem minulého měsíce například delegátům OSN řekl, že „všichni říkají, že by měl dostat Nobelovu cenu míru“. Přestože se nikdo nemůže nominovat sám, Trump svá tvrzení o tom, že si ocenění „zaslouží“, pravidelně opakuje.
Trumpova okázalá prohlášení a předchozí nominace z něj sice dělají kasovní trhák na sázkových trzích. Zůstává však nejasné, zda se jeho jméno vůbec probírá, když se pětičlenný Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem, schází za zavřenými dveřmi.
Od roku 2018 byl Trump nominován hned několikrát, a to jak lidmi ze Spojených států, tak i zahraničními politiky. V prosinci jeho jméno navrhla i americká kongresmanka Claudia Tenney za jeho zprostředkování takzvaných Abrahamových dohod z roku 2020, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy.
Trump sám prohlásil, že „ukončil sedm válek“ a v úterý dokonce naznačil, že by mohl ukončit osmou válku, pokud by Izrael a Hamás přistoupily na jeho mírový plán pro Gazu. Prezident to řekl shromáždění vojenských vůdců ve Virginii.
Nominace od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a pákistánské vlády však dorazily až po únorovém termínu uzávěrky pro udělení ceny v roce 2025. Trump se svými proklamacemi o míru snaží udržet pozornost, ačkoli k vojenským vůdcům dodal: „Dostanete Nobelovu cenu? Vůbec ne. Dají ji nějakému chlapíkovi, který neudělal ani zatracenou věc.“
Dlouholetí pozorovatelé Nobelovy ceny zdůrazňují, že výbor dává přednost udržitelným, mnohostranným snahám před rychlými diplomatickými „výhrami“. Theo Zenou, historik a výzkumný pracovník z Henry Jackson Society, poukázal na to, že Trumpovo úsilí dosud neprokázalo trvalost.
Zenou zdůraznil, že je zásadní rozdíl mezi krátkodobým zastavením bojů a vyřešením základních příčin konfliktu. Uvedl, že snahy prezidenta Trumpa se zatím neprokázaly jako dlouhodobě udržitelné.
Jako další výraznou překážku uvádí Zenou Trumpův odmítavý postoj ke změně klimatu, což je téma, které mnozí, včetně Nobelova výboru, považují za největší dlouhodobou výzvu pro mír na planetě.
„Nemyslím si, že by udělili nejprestižnější cenu na světě někomu, kdo nevěří ve změnu klimatu,“ řekl Zenou. Dále uvedl, že s Donaldem Trumpem nelze spojovat vlastnosti, které charakterizovaly minulé vítěze, jako jsou budování mostů, ztělesňování mezinárodní spolupráce a smíření.
Nobelův výbor se v minulosti stal terčem ostré kritiky v roce 2009, kdy cenu udělil tehdejšímu prezidentovi Baracku Obamovi pouhých devět měsíců po jeho nástupu do úřadu. Mnozí tehdy argumentovali, že Obama neměl dostatek času na to, aby jeho dopad ospravedlňoval zisk takového ocenění.
Nina Græger, ředitelka Mírového výzkumného institutu v Oslu (PRIO), se domnívá, že Trumpova otevřenost a neustálé vyjadřování o možném zisku ceny by mohly pracovat proti němu. Výbor se totiž nebude chtít nechat vnímat jako ten, který podléhá politickému tlaku.
Græger považuje Trumpovy šance na letošní cenu za „dlouhý záběr“ a tvrdí, že jeho rétorika nesměřuje k mírové perspektivě. Předávání Nobelových cen začne v pondělí vyhlášením ceny za medicínu. Cena za fyziku bude následovat v úterý, za chemii ve středu a za literaturu ve čtvrtek. Nobelova cena míru bude oznámena v pátek a pamětní cena za ekonomické vědy 13. října.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.