Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Experti uvádějí, že Norský Nobelův výbor se obvykle zaměřuje na trvalost míru, podporu mezinárodního bratrství a tichou práci institucí, které tyto cíle posilují. Trumpova dosavadní bilance by naopak mohla hovořit proti němu, jelikož vyjadřuje neúctu k multilaterálním institucím a ignoruje globální obavy týkající se klimatických změn.
Prezident Trump se však o zviditelnění v souvislosti s cenou opakovaně snaží již od svého prvního funkčního období. Koncem minulého měsíce například delegátům OSN řekl, že „všichni říkají, že by měl dostat Nobelovu cenu míru“. Přestože se nikdo nemůže nominovat sám, Trump svá tvrzení o tom, že si ocenění „zaslouží“, pravidelně opakuje.
Trumpova okázalá prohlášení a předchozí nominace z něj sice dělají kasovní trhák na sázkových trzích. Zůstává však nejasné, zda se jeho jméno vůbec probírá, když se pětičlenný Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem, schází za zavřenými dveřmi.
Od roku 2018 byl Trump nominován hned několikrát, a to jak lidmi ze Spojených států, tak i zahraničními politiky. V prosinci jeho jméno navrhla i americká kongresmanka Claudia Tenney za jeho zprostředkování takzvaných Abrahamových dohod z roku 2020, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy.
Trump sám prohlásil, že „ukončil sedm válek“ a v úterý dokonce naznačil, že by mohl ukončit osmou válku, pokud by Izrael a Hamás přistoupily na jeho mírový plán pro Gazu. Prezident to řekl shromáždění vojenských vůdců ve Virginii.
Nominace od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a pákistánské vlády však dorazily až po únorovém termínu uzávěrky pro udělení ceny v roce 2025. Trump se svými proklamacemi o míru snaží udržet pozornost, ačkoli k vojenským vůdcům dodal: „Dostanete Nobelovu cenu? Vůbec ne. Dají ji nějakému chlapíkovi, který neudělal ani zatracenou věc.“
Dlouholetí pozorovatelé Nobelovy ceny zdůrazňují, že výbor dává přednost udržitelným, mnohostranným snahám před rychlými diplomatickými „výhrami“. Theo Zenou, historik a výzkumný pracovník z Henry Jackson Society, poukázal na to, že Trumpovo úsilí dosud neprokázalo trvalost.
Zenou zdůraznil, že je zásadní rozdíl mezi krátkodobým zastavením bojů a vyřešením základních příčin konfliktu. Uvedl, že snahy prezidenta Trumpa se zatím neprokázaly jako dlouhodobě udržitelné.
Jako další výraznou překážku uvádí Zenou Trumpův odmítavý postoj ke změně klimatu, což je téma, které mnozí, včetně Nobelova výboru, považují za největší dlouhodobou výzvu pro mír na planetě.
„Nemyslím si, že by udělili nejprestižnější cenu na světě někomu, kdo nevěří ve změnu klimatu,“ řekl Zenou. Dále uvedl, že s Donaldem Trumpem nelze spojovat vlastnosti, které charakterizovaly minulé vítěze, jako jsou budování mostů, ztělesňování mezinárodní spolupráce a smíření.
Nobelův výbor se v minulosti stal terčem ostré kritiky v roce 2009, kdy cenu udělil tehdejšímu prezidentovi Baracku Obamovi pouhých devět měsíců po jeho nástupu do úřadu. Mnozí tehdy argumentovali, že Obama neměl dostatek času na to, aby jeho dopad ospravedlňoval zisk takového ocenění.
Nina Græger, ředitelka Mírového výzkumného institutu v Oslu (PRIO), se domnívá, že Trumpova otevřenost a neustálé vyjadřování o možném zisku ceny by mohly pracovat proti němu. Výbor se totiž nebude chtít nechat vnímat jako ten, který podléhá politickému tlaku.
Græger považuje Trumpovy šance na letošní cenu za „dlouhý záběr“ a tvrdí, že jeho rétorika nesměřuje k mírové perspektivě. Předávání Nobelových cen začne v pondělí vyhlášením ceny za medicínu. Cena za fyziku bude následovat v úterý, za chemii ve středu a za literaturu ve čtvrtek. Nobelova cena míru bude oznámena v pátek a pamětní cena za ekonomické vědy 13. října.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.