Trump nemá šanci letos dostat Nobelovu cenu, myslí si experti

Experti uvádějí, že Norský Nobelův výbor se obvykle zaměřuje na trvalost míru, podporu mezinárodního bratrství a tichou práci institucí, které tyto cíle posilují. Trumpova dosavadní bilance by naopak mohla hovořit proti němu, jelikož vyjadřuje neúctu k multilaterálním institucím a ignoruje globální obavy týkající se klimatických změn.

Prezident Trump se však o zviditelnění v souvislosti s cenou opakovaně snaží již od svého prvního funkčního období. Koncem minulého měsíce například delegátům OSN řekl, že „všichni říkají, že by měl dostat Nobelovu cenu míru“. Přestože se nikdo nemůže nominovat sám, Trump svá tvrzení o tom, že si ocenění „zaslouží“, pravidelně opakuje.

Trumpova okázalá prohlášení a předchozí nominace z něj sice dělají kasovní trhák na sázkových trzích. Zůstává však nejasné, zda se jeho jméno vůbec probírá, když se pětičlenný Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem, schází za zavřenými dveřmi.

Od roku 2018 byl Trump nominován hned několikrát, a to jak lidmi ze Spojených států, tak i zahraničními politiky. V prosinci jeho jméno navrhla i americká kongresmanka Claudia Tenney za jeho zprostředkování takzvaných Abrahamových dohod z roku 2020, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy.

Trump sám prohlásil, že „ukončil sedm válek“ a v úterý dokonce naznačil, že by mohl ukončit osmou válku, pokud by Izrael a Hamás přistoupily na jeho mírový plán pro Gazu. Prezident to řekl shromáždění vojenských vůdců ve Virginii.

Nominace od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a pákistánské vlády však dorazily až po únorovém termínu uzávěrky pro udělení ceny v roce 2025. Trump se svými proklamacemi o míru snaží udržet pozornost, ačkoli k vojenským vůdcům dodal: „Dostanete Nobelovu cenu? Vůbec ne. Dají ji nějakému chlapíkovi, který neudělal ani zatracenou věc.“

Dlouholetí pozorovatelé Nobelovy ceny zdůrazňují, že výbor dává přednost udržitelným, mnohostranným snahám před rychlými diplomatickými „výhrami“. Theo Zenou, historik a výzkumný pracovník z Henry Jackson Society, poukázal na to, že Trumpovo úsilí dosud neprokázalo trvalost.

Zenou zdůraznil, že je zásadní rozdíl mezi krátkodobým zastavením bojů a vyřešením základních příčin konfliktu. Uvedl, že snahy prezidenta Trumpa se zatím neprokázaly jako dlouhodobě udržitelné.

Jako další výraznou překážku uvádí Zenou Trumpův odmítavý postoj ke změně klimatu, což je téma, které mnozí, včetně Nobelova výboru, považují za největší dlouhodobou výzvu pro mír na planetě.

„Nemyslím si, že by udělili nejprestižnější cenu na světě někomu, kdo nevěří ve změnu klimatu,“ řekl Zenou. Dále uvedl, že s Donaldem Trumpem nelze spojovat vlastnosti, které charakterizovaly minulé vítěze, jako jsou budování mostů, ztělesňování mezinárodní spolupráce a smíření.

Nobelův výbor se v minulosti stal terčem ostré kritiky v roce 2009, kdy cenu udělil tehdejšímu prezidentovi Baracku Obamovi pouhých devět měsíců po jeho nástupu do úřadu. Mnozí tehdy argumentovali, že Obama neměl dostatek času na to, aby jeho dopad ospravedlňoval zisk takového ocenění.

Nina Græger, ředitelka Mírového výzkumného institutu v Oslu (PRIO), se domnívá, že Trumpova otevřenost a neustálé vyjadřování o možném zisku ceny by mohly pracovat proti němu. Výbor se totiž nebude chtít nechat vnímat jako ten, který podléhá politickému tlaku.

Græger považuje Trumpovy šance na letošní cenu za „dlouhý záběr“ a tvrdí, že jeho rétorika nesměřuje k mírové perspektivě. Předávání Nobelových cen začne v pondělí vyhlášením ceny za medicínu. Cena za fyziku bude následovat v úterý, za chemii ve středu a za literaturu ve čtvrtek. Nobelova cena míru bude oznámena v pátek a pamětní cena za ekonomické vědy 13. října.