Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Experti uvádějí, že Norský Nobelův výbor se obvykle zaměřuje na trvalost míru, podporu mezinárodního bratrství a tichou práci institucí, které tyto cíle posilují. Trumpova dosavadní bilance by naopak mohla hovořit proti němu, jelikož vyjadřuje neúctu k multilaterálním institucím a ignoruje globální obavy týkající se klimatických změn.
Prezident Trump se však o zviditelnění v souvislosti s cenou opakovaně snaží již od svého prvního funkčního období. Koncem minulého měsíce například delegátům OSN řekl, že „všichni říkají, že by měl dostat Nobelovu cenu míru“. Přestože se nikdo nemůže nominovat sám, Trump svá tvrzení o tom, že si ocenění „zaslouží“, pravidelně opakuje.
Trumpova okázalá prohlášení a předchozí nominace z něj sice dělají kasovní trhák na sázkových trzích. Zůstává však nejasné, zda se jeho jméno vůbec probírá, když se pětičlenný Nobelův výbor, jmenovaný norským parlamentem, schází za zavřenými dveřmi.
Od roku 2018 byl Trump nominován hned několikrát, a to jak lidmi ze Spojených států, tak i zahraničními politiky. V prosinci jeho jméno navrhla i americká kongresmanka Claudia Tenney za jeho zprostředkování takzvaných Abrahamových dohod z roku 2020, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy.
Trump sám prohlásil, že „ukončil sedm válek“ a v úterý dokonce naznačil, že by mohl ukončit osmou válku, pokud by Izrael a Hamás přistoupily na jeho mírový plán pro Gazu. Prezident to řekl shromáždění vojenských vůdců ve Virginii.
Nominace od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a pákistánské vlády však dorazily až po únorovém termínu uzávěrky pro udělení ceny v roce 2025. Trump se svými proklamacemi o míru snaží udržet pozornost, ačkoli k vojenským vůdcům dodal: „Dostanete Nobelovu cenu? Vůbec ne. Dají ji nějakému chlapíkovi, který neudělal ani zatracenou věc.“
Dlouholetí pozorovatelé Nobelovy ceny zdůrazňují, že výbor dává přednost udržitelným, mnohostranným snahám před rychlými diplomatickými „výhrami“. Theo Zenou, historik a výzkumný pracovník z Henry Jackson Society, poukázal na to, že Trumpovo úsilí dosud neprokázalo trvalost.
Zenou zdůraznil, že je zásadní rozdíl mezi krátkodobým zastavením bojů a vyřešením základních příčin konfliktu. Uvedl, že snahy prezidenta Trumpa se zatím neprokázaly jako dlouhodobě udržitelné.
Jako další výraznou překážku uvádí Zenou Trumpův odmítavý postoj ke změně klimatu, což je téma, které mnozí, včetně Nobelova výboru, považují za největší dlouhodobou výzvu pro mír na planetě.
„Nemyslím si, že by udělili nejprestižnější cenu na světě někomu, kdo nevěří ve změnu klimatu,“ řekl Zenou. Dále uvedl, že s Donaldem Trumpem nelze spojovat vlastnosti, které charakterizovaly minulé vítěze, jako jsou budování mostů, ztělesňování mezinárodní spolupráce a smíření.
Nobelův výbor se v minulosti stal terčem ostré kritiky v roce 2009, kdy cenu udělil tehdejšímu prezidentovi Baracku Obamovi pouhých devět měsíců po jeho nástupu do úřadu. Mnozí tehdy argumentovali, že Obama neměl dostatek času na to, aby jeho dopad ospravedlňoval zisk takového ocenění.
Nina Græger, ředitelka Mírového výzkumného institutu v Oslu (PRIO), se domnívá, že Trumpova otevřenost a neustálé vyjadřování o možném zisku ceny by mohly pracovat proti němu. Výbor se totiž nebude chtít nechat vnímat jako ten, který podléhá politickému tlaku.
Græger považuje Trumpovy šance na letošní cenu za „dlouhý záběr“ a tvrdí, že jeho rétorika nesměřuje k mírové perspektivě. Předávání Nobelových cen začne v pondělí vyhlášením ceny za medicínu. Cena za fyziku bude následovat v úterý, za chemii ve středu a za literaturu ve čtvrtek. Nobelova cena míru bude oznámena v pátek a pamětní cena za ekonomické vědy 13. října.
Evropská komise se chystá požádat administrativu Donalda Trumpa o osvobození citlivého zboží z Evropské unie od amerických cel. Podle 27stránkového seznamu, který měl server Politico k dispozici, jde o široké spektrum produktů, od whisky a vína až po lékařské vybavení.
Svět se v sobotu posunul o malý krůček blíže ke konci éry fosilních paliv, ale zdaleka ne natolik, aby odvrátil ničivé dopady klimatického kolapsu. Země, které se po dva týdny scházely v Brazílii na konferenci COP30, dokázaly dosáhnout pouze dobrovolné dohody o zahájení diskuse nad plánem pro budoucí postupné ukončení fosilních paliv. Tento nepatrný pokrok se zrodil tváří v tvář neústupné opozici ze strany zemí produkujících ropu.
Přísně tajná ruská jednotka se sídlem v Moskvě, známá jako Rubikon, změnila podobu války dronů. To, co bylo původně výhodou pro Ukrajince, se podle CNN nyní stává jejich zranitelností. Rubikon, celým názvem Centrum pokročilých bezpilotních technologií Rubikon, se pod ministrem obrany Andrejem Belousovem, jmenovaným loni v červnu, rychle rozšířilo.
Členská země NATO, Rumunsko, byla nucena vyslat do vzduchu dvě stíhačky F-16 po další noční vlně útoků, které Rusko podniklo na Ukrajinu. Rumunské stíhací letouny vzlétly v noci z 21. na 22. listopadu 2025 z 86. letecké základny a byly aktivní po dobu dvou hodin, aby monitorovaly vzdušnou situaci na hranici s Ukrajinou v reakci na ruské útoky drony na Oděsu.
Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."