Prezident Spojených států Donald Trump na Valném shromáždění OSN v New Yorku předvedl neobyčejný projev, když světovým lídrům sdělil, že „vaše země jdou k čertu“. Během 57 ohromujících minut zpochybnil účel samotné OSN, která podle něj nabízí jen „prázdná slova“ k řešení konfliktů. Podle něj navíc OSN „financuje útok na západní země a jejich hranice“ podporou nekontrolované migrace a podlehla masivnímu „podvodu s prací“, jak označil klimatické změny.
Trump si ty nejostřejší obvinění nechal na později, když na své platformě TruthSocial obvinil zaměstnance OSN z úmyslné sabotáže nefunkčního eskalátoru a teleprompteru. David Curran z Coventry University, který se zabývá mírovými programy OSN, soudí, že Trump zněl, jako by chtěl OSN nahradit sérií bilaterálních vztahů pod dominancí USA, když nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se připojit k vytváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“.
Curran se obává, že Trumpovy postoje k suverenitě, migraci a klimatu by mohly být nakažlivé a povzbudit další politické lídry s podobnými plány.
Zatímco svět prověřoval přepis jeho projevu, Trump na TruthSocial oznámil, že „Ukrajina je s podporou Evropské unie v pozici, kdy může bojovat a ZÍSKAT zpět celou Ukrajinu v její původní podobě.“ Zpočátku to mnozí chápali tak, že se Trump postavil za suverenitu Ukrajiny. Avšak způsob, jakým svou zprávu formuloval, zejména slova „Hodně štěstí všem!“ na závěr, naznačuje jiný záměr.
Richard Whitman a Stefan Wolff se domnívají, že jde o silný náznak, že se americký prezident chystá odejít od války na Ukrajině. Nepodařilo se mu splnit slib vyřešit válku „za 24 hodin“ a navzdory řečem o tom, jak by Kyjev mohl s pomocí NATO Rusy odrazit, se USA zavázaly jen k prodeji zbraní zbytku NATO, aby je předali Ukrajině.
Tento postoj, jak se domnívají experti, nutí Ukrajinu a „koalici ochotných“ spěšně vyvíjet a financovat soudržnou obrannou strategii v době, kdy Rusko testuje obranné schopnosti Evropy mnohonásobným narušováním vzdušného prostoru NATO. Evropané musí udržet USA v co největším zapojení, doslova tím, že Trumpa „vykoupí“ nákupem zbraní, protože jim v současnosti chybí kritické kapacity, jejichž rozvoj zabere čas. Během budování lepších obranných kapacit navíc musí zajistit, aby Ukrajina neprohrála boj proti Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přednesl na OSN vlastní projev, ve kterém nastínil dystopickou vizi budoucího vedení válek, založenou na situaci ve své zemi. Hovořil o oblastech „táhnoucích se desítky kilometrů, kde se nic nepohybuje, žádná vozidla, žádný život. Lidé si takový scénář představovali jen po jaderném úderu – nyní je to realita dronů.“
Varoval před noční můrou spočívající ve spojení dronové technologie s umělou inteligencí (AI), které povede k autonomním rojům dronů. Upozornil, že schopnost vyrábět nebezpečné zbraně už není doménou pouze států, ale brzy bude v dosahu teroristů nebo zločineckých skupin. Mark Lacy z Lancaster University vyjádřil obavy, že sofistikované taktiky už svět vidí a schopnost regulovat je či jim čelit zaostává. Největší hrozbou je však rostoucí potenciál, že chyby v Putinově nebezpečné hře, kdy testuje obranu protivníků, by mohly vést k otevřené válce.
Americký prezident ve svém projevu v OSN kritizoval i země, které nedávno uznaly stát Palestinu. Svalil veškerou vinu za konflikt na Hamás, ale zcela pominul chování Netanjahuovy vlády v Izraeli. I přes Trumpova slova je uznání palestinské státnosti ze strany Spojeného království, Kanady, Austrálie, Portugalska, Francie, Belgie, Lucemburska, Malty a Andorry důležitým momentem, který zvyšuje morální tlak na Izrael a jeho ubývající spojence.
Nils Mallock z King’s College London provedl terénní výzkum na Západním břehu, kde zmapoval růst osad od roku 2014. Zjistil, že osady se zvětšily v průměru o 72 % a jejich počet výrazně vzrostl, přestože jsou podle dohod z Osla z roku 1993 nelegální. Malloch uvádí, že Západní břeh už „připomíná spíše roztříštěné souostroví než soudržné státní území“. K tomu se přidává masivní rozvojový projekt táhnoucí se přes celou palestinskou enklávu, což činí nezávislý stát na tomto území těžko představitelným. Palestinský lid navíc čelí nezáviděníhodným možnostem vedení: stárnoucí a zkorumpovaná Palestinská samospráva nebo zbytky Hamásu. Každý, kdo Palestinu povede, zdědí desetiletí selhání a silný skepticismus veřejnosti.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
