Trump naznačuje, že nechá Evropu bránit Ukrajinu sama

Trump si ty nejostřejší obvinění nechal na později, když na své platformě TruthSocial obvinil zaměstnance OSN z úmyslné sabotáže nefunkčního eskalátoru a teleprompteru. David Curran z Coventry University, který se zabývá mírovými programy OSN, soudí, že Trump zněl, jako by chtěl OSN nahradit sérií bilaterálních vztahů pod dominancí USA, když nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se připojit k vytváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“.

Curran se obává, že Trumpovy postoje k suverenitě, migraci a klimatu by mohly být nakažlivé a povzbudit další politické lídry s podobnými plány.

Zatímco svět prověřoval přepis jeho projevu, Trump na TruthSocial oznámil, že „Ukrajina je s podporou Evropské unie v pozici, kdy může bojovat a ZÍSKAT zpět celou Ukrajinu v její původní podobě.“ Zpočátku to mnozí chápali tak, že se Trump postavil za suverenitu Ukrajiny. Avšak způsob, jakým svou zprávu formuloval, zejména slova „Hodně štěstí všem!“ na závěr, naznačuje jiný záměr.

Richard Whitman a Stefan Wolff se domnívají, že jde o silný náznak, že se americký prezident chystá odejít od války na Ukrajině. Nepodařilo se mu splnit slib vyřešit válku „za 24 hodin“ a navzdory řečem o tom, jak by Kyjev mohl s pomocí NATO Rusy odrazit, se USA zavázaly jen k prodeji zbraní zbytku NATO, aby je předali Ukrajině.

Tento postoj, jak se domnívají experti, nutí Ukrajinu a „koalici ochotných“ spěšně vyvíjet a financovat soudržnou obrannou strategii v době, kdy Rusko testuje obranné schopnosti Evropy mnohonásobným narušováním vzdušného prostoru NATO. Evropané musí udržet USA v co největším zapojení, doslova tím, že Trumpa „vykoupí“ nákupem zbraní, protože jim v současnosti chybí kritické kapacity, jejichž rozvoj zabere čas. Během budování lepších obranných kapacit navíc musí zajistit, aby Ukrajina neprohrála boj proti Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přednesl na OSN vlastní projev, ve kterém nastínil dystopickou vizi budoucího vedení válek, založenou na situaci ve své zemi. Hovořil o oblastech „táhnoucích se desítky kilometrů, kde se nic nepohybuje, žádná vozidla, žádný život. Lidé si takový scénář představovali jen po jaderném úderu – nyní je to realita dronů.“

Varoval před noční můrou spočívající ve spojení dronové technologie s umělou inteligencí (AI), které povede k autonomním rojům dronů. Upozornil, že schopnost vyrábět nebezpečné zbraně už není doménou pouze států, ale brzy bude v dosahu teroristů nebo zločineckých skupin. Mark Lacy z Lancaster University vyjádřil obavy, že sofistikované taktiky už svět vidí a schopnost regulovat je či jim čelit zaostává. Největší hrozbou je však rostoucí potenciál, že chyby v Putinově nebezpečné hře, kdy testuje obranu protivníků, by mohly vést k otevřené válce.

Americký prezident ve svém projevu v OSN kritizoval i země, které nedávno uznaly stát Palestinu. Svalil veškerou vinu za konflikt na Hamás, ale zcela pominul chování Netanjahuovy vlády v Izraeli. I přes Trumpova slova je uznání palestinské státnosti ze strany Spojeného království, Kanady, Austrálie, Portugalska, Francie, Belgie, Lucemburska, Malty a Andorry důležitým momentem, který zvyšuje morální tlak na Izrael a jeho ubývající spojence.

Nils Mallock z King’s College London provedl terénní výzkum na Západním břehu, kde zmapoval růst osad od roku 2014. Zjistil, že osady se zvětšily v průměru o 72 % a jejich počet výrazně vzrostl, přestože jsou podle dohod z Osla z roku 1993 nelegální. Malloch uvádí, že Západní břeh už „připomíná spíše roztříštěné souostroví než soudržné státní území“. K tomu se přidává masivní rozvojový projekt táhnoucí se přes celou palestinskou enklávu, což činí nezávislý stát na tomto území těžko představitelným. Palestinský lid navíc čelí nezáviděníhodným možnostem vedení: stárnoucí a zkorumpovaná Palestinská samospráva nebo zbytky Hamásu. Každý, kdo Palestinu povede, zdědí desetiletí selhání a silný skepticismus veřejnosti.