Prezident Donald Trump v neděli oznámil, že nařídil Federálnímu úřadu pro vězeňství (Bureau of Prisons) přestavět a znovu otevřít věznici Alcatraz, která má sloužit jako místo pro „nejbezohlednější a nejnebezpečnější zločince v Americe“. Uvedl to v příspěvku na sociální síti Truth Social s tím, že věznice se má stát symbolem „zákona, pořádku a spravedlnosti“.
„Nařizuji Federálnímu úřadu pro vězeňství, ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, aby znovu otevřel a výrazně rozšířil věznici ALCATRAZ pro nejbrutálnější a nejnebezpečnější zločince v naší zemi,“ napsal prezident. „Už se nenecháme držet jako rukojmí zločinci, gangstery a soudci, kteří se bojí dělat svou práci a brání nám vyhostit kriminálníky, kteří přišli do naší země nelegálně.“
Později při návratu do Bílého domu Trump novinářům řekl, že šlo zatím jen o „nápad“, který se zrodil v reakci na to, že podle něj někteří „radikalizovaní soudci“ trvají na tom, aby každý migrant v zemi měl nárok na soudní proces.
„Tihle radikalizovaní soudci chtějí proces pro každého, kdo je v naší zemi nelegálně,“ řekl. „To by znamenalo miliony soudních řízení.“
Trump dále uvedl, že Alcatraz je podle něj „smutným symbolem“, ale zároveň symbolem „zákona a pořádku“, a připomněl jeho „bohatou historii“. Věznice se nachází na ostrově u pobřeží San Francisca a jako federální zařízení fungovala téměř tři desetiletí. V roce 1963 byla uzavřena kvůli vysokým provozním nákladům – úřady tehdy odhadovaly, že jen na údržbu by bylo potřeba 3 až 5 milionů dolarů, přičemž provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než u jiných federálních věznic.
Dnes Alcatraz spravuje Národní správa parků (National Park Service) jako turistickou atrakci, kterou každoročně navštíví přibližně 1,2 milionu lidí. V roce 1986 byla věznice označena za národní historickou památku, přičemž tento status lze odebrat, pokud přestane splňovat podmínky pro zařazení nebo dojde ke zničení hodnot, pro které byla původně uznána.
CNN oslovila k Trumpovu návrhu ministerstvo vnitra, Národní správu parků i Federální úřad pro vězeňství, ale žádná instituce zatím nereagovala.
Proti prezidentovu návrhu se ostře vymezila demokratická kongresmanka Nancy Pelosiová, jejíž volební obvod zahrnuje i Alcatraz. Na sociální síti X napsala, že „nejde o vážný návrh“. „Alcatraz byl jako federální věznice uzavřen před více než šedesáti lety. Dnes je z něj oblíbený národní park a významná turistická atrakce. Prezidentův návrh nelze brát vážně,“ uvedla Pelosiová.
Myšlenka znovuotevření Alcatrazu se objevila už dříve, když prezidentův syn Donald Trump Jr. krátce po inauguraci svého otce do druhého funkčního období reagoval na exekutivní příkaz o deportacích migrantů na Guantánamo slovy: „To je skvělý nápad. Možná bychom měli znovu otevřít i Alcatraz?!“ napsal tehdy na síti X.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.