Prezident Donald Trump v neděli oznámil, že nařídil Federálnímu úřadu pro vězeňství (Bureau of Prisons) přestavět a znovu otevřít věznici Alcatraz, která má sloužit jako místo pro „nejbezohlednější a nejnebezpečnější zločince v Americe“. Uvedl to v příspěvku na sociální síti Truth Social s tím, že věznice se má stát symbolem „zákona, pořádku a spravedlnosti“.
„Nařizuji Federálnímu úřadu pro vězeňství, ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, aby znovu otevřel a výrazně rozšířil věznici ALCATRAZ pro nejbrutálnější a nejnebezpečnější zločince v naší zemi,“ napsal prezident. „Už se nenecháme držet jako rukojmí zločinci, gangstery a soudci, kteří se bojí dělat svou práci a brání nám vyhostit kriminálníky, kteří přišli do naší země nelegálně.“
Později při návratu do Bílého domu Trump novinářům řekl, že šlo zatím jen o „nápad“, který se zrodil v reakci na to, že podle něj někteří „radikalizovaní soudci“ trvají na tom, aby každý migrant v zemi měl nárok na soudní proces.
„Tihle radikalizovaní soudci chtějí proces pro každého, kdo je v naší zemi nelegálně,“ řekl. „To by znamenalo miliony soudních řízení.“
Trump dále uvedl, že Alcatraz je podle něj „smutným symbolem“, ale zároveň symbolem „zákona a pořádku“, a připomněl jeho „bohatou historii“. Věznice se nachází na ostrově u pobřeží San Francisca a jako federální zařízení fungovala téměř tři desetiletí. V roce 1963 byla uzavřena kvůli vysokým provozním nákladům – úřady tehdy odhadovaly, že jen na údržbu by bylo potřeba 3 až 5 milionů dolarů, přičemž provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než u jiných federálních věznic.
Dnes Alcatraz spravuje Národní správa parků (National Park Service) jako turistickou atrakci, kterou každoročně navštíví přibližně 1,2 milionu lidí. V roce 1986 byla věznice označena za národní historickou památku, přičemž tento status lze odebrat, pokud přestane splňovat podmínky pro zařazení nebo dojde ke zničení hodnot, pro které byla původně uznána.
CNN oslovila k Trumpovu návrhu ministerstvo vnitra, Národní správu parků i Federální úřad pro vězeňství, ale žádná instituce zatím nereagovala.
Proti prezidentovu návrhu se ostře vymezila demokratická kongresmanka Nancy Pelosiová, jejíž volební obvod zahrnuje i Alcatraz. Na sociální síti X napsala, že „nejde o vážný návrh“. „Alcatraz byl jako federální věznice uzavřen před více než šedesáti lety. Dnes je z něj oblíbený národní park a významná turistická atrakce. Prezidentův návrh nelze brát vážně,“ uvedla Pelosiová.
Myšlenka znovuotevření Alcatrazu se objevila už dříve, když prezidentův syn Donald Trump Jr. krátce po inauguraci svého otce do druhého funkčního období reagoval na exekutivní příkaz o deportacích migrantů na Guantánamo slovy: „To je skvělý nápad. Možná bychom měli znovu otevřít i Alcatraz?!“ napsal tehdy na síti X.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.