Prezident Donald Trump v neděli oznámil, že nařídil Federálnímu úřadu pro vězeňství (Bureau of Prisons) přestavět a znovu otevřít věznici Alcatraz, která má sloužit jako místo pro „nejbezohlednější a nejnebezpečnější zločince v Americe“. Uvedl to v příspěvku na sociální síti Truth Social s tím, že věznice se má stát symbolem „zákona, pořádku a spravedlnosti“.
„Nařizuji Federálnímu úřadu pro vězeňství, ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, aby znovu otevřel a výrazně rozšířil věznici ALCATRAZ pro nejbrutálnější a nejnebezpečnější zločince v naší zemi,“ napsal prezident. „Už se nenecháme držet jako rukojmí zločinci, gangstery a soudci, kteří se bojí dělat svou práci a brání nám vyhostit kriminálníky, kteří přišli do naší země nelegálně.“
Později při návratu do Bílého domu Trump novinářům řekl, že šlo zatím jen o „nápad“, který se zrodil v reakci na to, že podle něj někteří „radikalizovaní soudci“ trvají na tom, aby každý migrant v zemi měl nárok na soudní proces.
„Tihle radikalizovaní soudci chtějí proces pro každého, kdo je v naší zemi nelegálně,“ řekl. „To by znamenalo miliony soudních řízení.“
Trump dále uvedl, že Alcatraz je podle něj „smutným symbolem“, ale zároveň symbolem „zákona a pořádku“, a připomněl jeho „bohatou historii“. Věznice se nachází na ostrově u pobřeží San Francisca a jako federální zařízení fungovala téměř tři desetiletí. V roce 1963 byla uzavřena kvůli vysokým provozním nákladům – úřady tehdy odhadovaly, že jen na údržbu by bylo potřeba 3 až 5 milionů dolarů, přičemž provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než u jiných federálních věznic.
Dnes Alcatraz spravuje Národní správa parků (National Park Service) jako turistickou atrakci, kterou každoročně navštíví přibližně 1,2 milionu lidí. V roce 1986 byla věznice označena za národní historickou památku, přičemž tento status lze odebrat, pokud přestane splňovat podmínky pro zařazení nebo dojde ke zničení hodnot, pro které byla původně uznána.
CNN oslovila k Trumpovu návrhu ministerstvo vnitra, Národní správu parků i Federální úřad pro vězeňství, ale žádná instituce zatím nereagovala.
Proti prezidentovu návrhu se ostře vymezila demokratická kongresmanka Nancy Pelosiová, jejíž volební obvod zahrnuje i Alcatraz. Na sociální síti X napsala, že „nejde o vážný návrh“. „Alcatraz byl jako federální věznice uzavřen před více než šedesáti lety. Dnes je z něj oblíbený národní park a významná turistická atrakce. Prezidentův návrh nelze brát vážně,“ uvedla Pelosiová.
Myšlenka znovuotevření Alcatrazu se objevila už dříve, když prezidentův syn Donald Trump Jr. krátce po inauguraci svého otce do druhého funkčního období reagoval na exekutivní příkaz o deportacích migrantů na Guantánamo slovy: „To je skvělý nápad. Možná bychom měli znovu otevřít i Alcatraz?!“ napsal tehdy na síti X.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.