Prezident Donald Trump v neděli oznámil, že nařídil Federálnímu úřadu pro vězeňství (Bureau of Prisons) přestavět a znovu otevřít věznici Alcatraz, která má sloužit jako místo pro „nejbezohlednější a nejnebezpečnější zločince v Americe“. Uvedl to v příspěvku na sociální síti Truth Social s tím, že věznice se má stát symbolem „zákona, pořádku a spravedlnosti“.
„Nařizuji Federálnímu úřadu pro vězeňství, ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, aby znovu otevřel a výrazně rozšířil věznici ALCATRAZ pro nejbrutálnější a nejnebezpečnější zločince v naší zemi,“ napsal prezident. „Už se nenecháme držet jako rukojmí zločinci, gangstery a soudci, kteří se bojí dělat svou práci a brání nám vyhostit kriminálníky, kteří přišli do naší země nelegálně.“
Později při návratu do Bílého domu Trump novinářům řekl, že šlo zatím jen o „nápad“, který se zrodil v reakci na to, že podle něj někteří „radikalizovaní soudci“ trvají na tom, aby každý migrant v zemi měl nárok na soudní proces.
„Tihle radikalizovaní soudci chtějí proces pro každého, kdo je v naší zemi nelegálně,“ řekl. „To by znamenalo miliony soudních řízení.“
Trump dále uvedl, že Alcatraz je podle něj „smutným symbolem“, ale zároveň symbolem „zákona a pořádku“, a připomněl jeho „bohatou historii“. Věznice se nachází na ostrově u pobřeží San Francisca a jako federální zařízení fungovala téměř tři desetiletí. V roce 1963 byla uzavřena kvůli vysokým provozním nákladům – úřady tehdy odhadovaly, že jen na údržbu by bylo potřeba 3 až 5 milionů dolarů, přičemž provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než u jiných federálních věznic.
Dnes Alcatraz spravuje Národní správa parků (National Park Service) jako turistickou atrakci, kterou každoročně navštíví přibližně 1,2 milionu lidí. V roce 1986 byla věznice označena za národní historickou památku, přičemž tento status lze odebrat, pokud přestane splňovat podmínky pro zařazení nebo dojde ke zničení hodnot, pro které byla původně uznána.
CNN oslovila k Trumpovu návrhu ministerstvo vnitra, Národní správu parků i Federální úřad pro vězeňství, ale žádná instituce zatím nereagovala.
Proti prezidentovu návrhu se ostře vymezila demokratická kongresmanka Nancy Pelosiová, jejíž volební obvod zahrnuje i Alcatraz. Na sociální síti X napsala, že „nejde o vážný návrh“. „Alcatraz byl jako federální věznice uzavřen před více než šedesáti lety. Dnes je z něj oblíbený národní park a významná turistická atrakce. Prezidentův návrh nelze brát vážně,“ uvedla Pelosiová.
Myšlenka znovuotevření Alcatrazu se objevila už dříve, když prezidentův syn Donald Trump Jr. krátce po inauguraci svého otce do druhého funkčního období reagoval na exekutivní příkaz o deportacích migrantů na Guantánamo slovy: „To je skvělý nápad. Možná bychom měli znovu otevřít i Alcatraz?!“ napsal tehdy na síti X.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.