Prezident Donald Trump v neděli oznámil, že nařídil Federálnímu úřadu pro vězeňství (Bureau of Prisons) přestavět a znovu otevřít věznici Alcatraz, která má sloužit jako místo pro „nejbezohlednější a nejnebezpečnější zločince v Americe“. Uvedl to v příspěvku na sociální síti Truth Social s tím, že věznice se má stát symbolem „zákona, pořádku a spravedlnosti“.
„Nařizuji Federálnímu úřadu pro vězeňství, ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, aby znovu otevřel a výrazně rozšířil věznici ALCATRAZ pro nejbrutálnější a nejnebezpečnější zločince v naší zemi,“ napsal prezident. „Už se nenecháme držet jako rukojmí zločinci, gangstery a soudci, kteří se bojí dělat svou práci a brání nám vyhostit kriminálníky, kteří přišli do naší země nelegálně.“
Později při návratu do Bílého domu Trump novinářům řekl, že šlo zatím jen o „nápad“, který se zrodil v reakci na to, že podle něj někteří „radikalizovaní soudci“ trvají na tom, aby každý migrant v zemi měl nárok na soudní proces.
„Tihle radikalizovaní soudci chtějí proces pro každého, kdo je v naší zemi nelegálně,“ řekl. „To by znamenalo miliony soudních řízení.“
Trump dále uvedl, že Alcatraz je podle něj „smutným symbolem“, ale zároveň symbolem „zákona a pořádku“, a připomněl jeho „bohatou historii“. Věznice se nachází na ostrově u pobřeží San Francisca a jako federální zařízení fungovala téměř tři desetiletí. V roce 1963 byla uzavřena kvůli vysokým provozním nákladům – úřady tehdy odhadovaly, že jen na údržbu by bylo potřeba 3 až 5 milionů dolarů, přičemž provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než u jiných federálních věznic.
Dnes Alcatraz spravuje Národní správa parků (National Park Service) jako turistickou atrakci, kterou každoročně navštíví přibližně 1,2 milionu lidí. V roce 1986 byla věznice označena za národní historickou památku, přičemž tento status lze odebrat, pokud přestane splňovat podmínky pro zařazení nebo dojde ke zničení hodnot, pro které byla původně uznána.
CNN oslovila k Trumpovu návrhu ministerstvo vnitra, Národní správu parků i Federální úřad pro vězeňství, ale žádná instituce zatím nereagovala.
Proti prezidentovu návrhu se ostře vymezila demokratická kongresmanka Nancy Pelosiová, jejíž volební obvod zahrnuje i Alcatraz. Na sociální síti X napsala, že „nejde o vážný návrh“. „Alcatraz byl jako federální věznice uzavřen před více než šedesáti lety. Dnes je z něj oblíbený národní park a významná turistická atrakce. Prezidentův návrh nelze brát vážně,“ uvedla Pelosiová.
Myšlenka znovuotevření Alcatrazu se objevila už dříve, když prezidentův syn Donald Trump Jr. krátce po inauguraci svého otce do druhého funkčního období reagoval na exekutivní příkaz o deportacích migrantů na Guantánamo slovy: „To je skvělý nápad. Možná bychom měli znovu otevřít i Alcatraz?!“ napsal tehdy na síti X.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.