Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Trump v úterý večer údajně před zákonodárci mával návrhem dopisu na Powellovo odvolání. Tvrdil, že chce šéfa Fedu zbavit funkce kvůli nákladné rekonstrukci sídla centrální banky, kterou považuje za zbytečnou a podvodnou. Ve středu sice veřejně řekl, že Powellovo odvolání je „nepravděpodobné, pokud se neprokáže podvod“, ale samotná blízkost takového kroku je pro americké hospodářství bezprecedentní.
Trhy však reagovaly jen mírně: dolar a dluhopisy na chvíli oslabily, ale rychle se vzpamatovaly. Akcie zůstaly téměř netknuté. Podle některých analytiků to ukazuje, že buď trh věří, že Trump skutečně Powella neodvolá, nebo že varování před zásahem do nezávislosti Fedu byla spíš akademická než praktická.
Trump se v minulosti několikrát vymezil vůči Powellovi, ale až nyní je údajně připraven jednat. Dosud žádný americký prezident neodvolal šéfa centrální banky – takový krok by mohl být vnímán jako útok na institucionální stabilitu a nezávislost měnové politiky.
George Saravelos z Deutsche Bank uvedl, že odvolání šéfa Fedu by trhy chápaly jako „přímý útok na nezávislost centrální banky“, což by mohlo vést k růstu inflace, propadu dolaru a oslabení důvěry investorů v americkou ekonomiku.
Přesto se trh zatím drží. Podle profesora Jonathana Doha z Villanova School of Business si investoři už zvykli na Trumpovu taktiku – vyhrožování radikálními kroky, následné ustoupení a zklidnění situace. Říká se tomu „TACO trade“ – zkratka od „Trump Always Chickens Out“, tedy „Trump si to vždycky rozmyslí“. Investoři se tak už ani neobtěžují prodávat – čekají, až se hrozby rozplynou a ceny opět porostou.
Zajímavé ale je, co by takové „testování reakce trhů“ mohlo znamenat. Steve Sosnick z Interactive Brokers spekuluje, že informace o Powellově možném odvolání mohla být záměrná zkouška – jak burza zareaguje. A pokud je reakce tlumená, mohla by Trumpa ještě víc povzbudit k tomu, aby skutečně jednal.
Podle Sosnicka navíc investory láká vidina nižších úrokových sazeb – a pokud by těch bylo dosaženo i za cenu politického tlaku na centrální banku, možná by jim to tolik nevadilo. Což je myšlenka, která by před pár lety působila jako nepřijatelná.
Otázkou zůstává, jestli trhy neztratily schopnost rozeznat skutečné nebezpečí. Pokud se z pravidla „na nezávislost Fedu se nesahá“ stane jen další přehlížené varování, mohou Spojené státy čelit hlubším následkům, než se dnes zdá.
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.