Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Trump v úterý večer údajně před zákonodárci mával návrhem dopisu na Powellovo odvolání. Tvrdil, že chce šéfa Fedu zbavit funkce kvůli nákladné rekonstrukci sídla centrální banky, kterou považuje za zbytečnou a podvodnou. Ve středu sice veřejně řekl, že Powellovo odvolání je „nepravděpodobné, pokud se neprokáže podvod“, ale samotná blízkost takového kroku je pro americké hospodářství bezprecedentní.
Trhy však reagovaly jen mírně: dolar a dluhopisy na chvíli oslabily, ale rychle se vzpamatovaly. Akcie zůstaly téměř netknuté. Podle některých analytiků to ukazuje, že buď trh věří, že Trump skutečně Powella neodvolá, nebo že varování před zásahem do nezávislosti Fedu byla spíš akademická než praktická.
Trump se v minulosti několikrát vymezil vůči Powellovi, ale až nyní je údajně připraven jednat. Dosud žádný americký prezident neodvolal šéfa centrální banky – takový krok by mohl být vnímán jako útok na institucionální stabilitu a nezávislost měnové politiky.
George Saravelos z Deutsche Bank uvedl, že odvolání šéfa Fedu by trhy chápaly jako „přímý útok na nezávislost centrální banky“, což by mohlo vést k růstu inflace, propadu dolaru a oslabení důvěry investorů v americkou ekonomiku.
Přesto se trh zatím drží. Podle profesora Jonathana Doha z Villanova School of Business si investoři už zvykli na Trumpovu taktiku – vyhrožování radikálními kroky, následné ustoupení a zklidnění situace. Říká se tomu „TACO trade“ – zkratka od „Trump Always Chickens Out“, tedy „Trump si to vždycky rozmyslí“. Investoři se tak už ani neobtěžují prodávat – čekají, až se hrozby rozplynou a ceny opět porostou.
Zajímavé ale je, co by takové „testování reakce trhů“ mohlo znamenat. Steve Sosnick z Interactive Brokers spekuluje, že informace o Powellově možném odvolání mohla být záměrná zkouška – jak burza zareaguje. A pokud je reakce tlumená, mohla by Trumpa ještě víc povzbudit k tomu, aby skutečně jednal.
Podle Sosnicka navíc investory láká vidina nižších úrokových sazeb – a pokud by těch bylo dosaženo i za cenu politického tlaku na centrální banku, možná by jim to tolik nevadilo. Což je myšlenka, která by před pár lety působila jako nepřijatelná.
Otázkou zůstává, jestli trhy neztratily schopnost rozeznat skutečné nebezpečí. Pokud se z pravidla „na nezávislost Fedu se nesahá“ stane jen další přehlížené varování, mohou Spojené státy čelit hlubším následkům, než se dnes zdá.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.