Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Trump v úterý večer údajně před zákonodárci mával návrhem dopisu na Powellovo odvolání. Tvrdil, že chce šéfa Fedu zbavit funkce kvůli nákladné rekonstrukci sídla centrální banky, kterou považuje za zbytečnou a podvodnou. Ve středu sice veřejně řekl, že Powellovo odvolání je „nepravděpodobné, pokud se neprokáže podvod“, ale samotná blízkost takového kroku je pro americké hospodářství bezprecedentní.
Trhy však reagovaly jen mírně: dolar a dluhopisy na chvíli oslabily, ale rychle se vzpamatovaly. Akcie zůstaly téměř netknuté. Podle některých analytiků to ukazuje, že buď trh věří, že Trump skutečně Powella neodvolá, nebo že varování před zásahem do nezávislosti Fedu byla spíš akademická než praktická.
Trump se v minulosti několikrát vymezil vůči Powellovi, ale až nyní je údajně připraven jednat. Dosud žádný americký prezident neodvolal šéfa centrální banky – takový krok by mohl být vnímán jako útok na institucionální stabilitu a nezávislost měnové politiky.
George Saravelos z Deutsche Bank uvedl, že odvolání šéfa Fedu by trhy chápaly jako „přímý útok na nezávislost centrální banky“, což by mohlo vést k růstu inflace, propadu dolaru a oslabení důvěry investorů v americkou ekonomiku.
Přesto se trh zatím drží. Podle profesora Jonathana Doha z Villanova School of Business si investoři už zvykli na Trumpovu taktiku – vyhrožování radikálními kroky, následné ustoupení a zklidnění situace. Říká se tomu „TACO trade“ – zkratka od „Trump Always Chickens Out“, tedy „Trump si to vždycky rozmyslí“. Investoři se tak už ani neobtěžují prodávat – čekají, až se hrozby rozplynou a ceny opět porostou.
Zajímavé ale je, co by takové „testování reakce trhů“ mohlo znamenat. Steve Sosnick z Interactive Brokers spekuluje, že informace o Powellově možném odvolání mohla být záměrná zkouška – jak burza zareaguje. A pokud je reakce tlumená, mohla by Trumpa ještě víc povzbudit k tomu, aby skutečně jednal.
Podle Sosnicka navíc investory láká vidina nižších úrokových sazeb – a pokud by těch bylo dosaženo i za cenu politického tlaku na centrální banku, možná by jim to tolik nevadilo. Což je myšlenka, která by před pár lety působila jako nepřijatelná.
Otázkou zůstává, jestli trhy neztratily schopnost rozeznat skutečné nebezpečí. Pokud se z pravidla „na nezávislost Fedu se nesahá“ stane jen další přehlížené varování, mohou Spojené státy čelit hlubším následkům, než se dnes zdá.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.