Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Trump novinářům v Bílém domě vysvětlil, že v době aktivního válečného konfliktu považuje za nezbytné zůstat ve Washingtonu a koordinovat vojenské úsilí. Popřel přitom, že by za odkladem stály jakékoli diplomatické „triky“ nebo nátlak na Peking. Zdůraznil, že jeho vztah s čínským vůdcem zůstává velmi dobrý a na setkání se i nadále těší.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien potvrdil, že obě strany o změně termínu a souvisejících záležitostech jednají. Peking zároveň striktně odmítl jakoukoli spojitost mezi odkladem schůzky a situací v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta je pro globální energetiku klíčová a Trump dříve naznačoval, že by Čína měla s jejím zprůchodněním pomoci.
Podle čínské strany Washington veřejně vyjasnil, že spekulace o spojení návštěvy s bezpečností plavby v průlivu jsou nepravdivé. Také americký ministr financí Scott Bessent potvrdil, že za rozhodnutím stojí výhradně prezidentovo přání osobně řídit válečné operace z hlavního města. Cestování do zahraničí v takto kritické době by podle něj nebylo optimální.
Válka v Íránu momentálně zastiňuje většinu ostatních priorit americké zahraniční politiky. Konflikt totiž způsobuje výrazné narušení globálních dodávek ropy, což ohrožuje stabilitu cen pohonných hmot přímo ve Spojených státech. Napětí mezi Washingtonem a Pekingem navíc zvyšuje fakt, že Čína je hlavním odběratelem íránské energie a americko-izraelské údery kritizuje.
Kromě válečného konfliktu kalí vzájemné vztahy také neshody v oblasti obchodu. Washington nedávno oznámil vyšetřování obchodních praktik několika zemí včetně Číny poté, co americký Nejvyšší soud v únoru zrušil Trumpovu klíčovou celní politiku. Obě velmoci se nyní snaží najít novou rovnováhu v ekonomických sankcích a investicích.
V posledních dnech probíhala v Paříži jednání mezi zástupci obou vlád, která se týkala právě cel a investičních pravidel. Čínský obchodní zástupce Li Čchen-kang uvedl, že v některých otázkách bylo dosaženo konsu ltu a rozhovory budou pokračovat. Čína však vyjádřila „vážné znepokojení“ nad chystaným americkým vyšetřováním a vyzvala USA k zachování hospodářské stability.
Plánovaný summit měl navázat na poslední osobní setkání obou státníků z loňského října. I přes současné třenice Trump opakuje, že osobní diplomacie se Si Ťin-pchingem je pro něj důležitá. Odklad návštěvy o několik týdnů má poskytnout prostor pro stabilizaci situace na Blízkém východě, než se prezident plně soustředí na jednání s druhou největší ekonomikou světa.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.