Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Trump novinářům v Bílém domě vysvětlil, že v době aktivního válečného konfliktu považuje za nezbytné zůstat ve Washingtonu a koordinovat vojenské úsilí. Popřel přitom, že by za odkladem stály jakékoli diplomatické „triky“ nebo nátlak na Peking. Zdůraznil, že jeho vztah s čínským vůdcem zůstává velmi dobrý a na setkání se i nadále těší.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien potvrdil, že obě strany o změně termínu a souvisejících záležitostech jednají. Peking zároveň striktně odmítl jakoukoli spojitost mezi odkladem schůzky a situací v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta je pro globální energetiku klíčová a Trump dříve naznačoval, že by Čína měla s jejím zprůchodněním pomoci.
Podle čínské strany Washington veřejně vyjasnil, že spekulace o spojení návštěvy s bezpečností plavby v průlivu jsou nepravdivé. Také americký ministr financí Scott Bessent potvrdil, že za rozhodnutím stojí výhradně prezidentovo přání osobně řídit válečné operace z hlavního města. Cestování do zahraničí v takto kritické době by podle něj nebylo optimální.
Válka v Íránu momentálně zastiňuje většinu ostatních priorit americké zahraniční politiky. Konflikt totiž způsobuje výrazné narušení globálních dodávek ropy, což ohrožuje stabilitu cen pohonných hmot přímo ve Spojených státech. Napětí mezi Washingtonem a Pekingem navíc zvyšuje fakt, že Čína je hlavním odběratelem íránské energie a americko-izraelské údery kritizuje.
Kromě válečného konfliktu kalí vzájemné vztahy také neshody v oblasti obchodu. Washington nedávno oznámil vyšetřování obchodních praktik několika zemí včetně Číny poté, co americký Nejvyšší soud v únoru zrušil Trumpovu klíčovou celní politiku. Obě velmoci se nyní snaží najít novou rovnováhu v ekonomických sankcích a investicích.
V posledních dnech probíhala v Paříži jednání mezi zástupci obou vlád, která se týkala právě cel a investičních pravidel. Čínský obchodní zástupce Li Čchen-kang uvedl, že v některých otázkách bylo dosaženo konsu ltu a rozhovory budou pokračovat. Čína však vyjádřila „vážné znepokojení“ nad chystaným americkým vyšetřováním a vyzvala USA k zachování hospodářské stability.
Plánovaný summit měl navázat na poslední osobní setkání obou státníků z loňského října. I přes současné třenice Trump opakuje, že osobní diplomacie se Si Ťin-pchingem je pro něj důležitá. Odklad návštěvy o několik týdnů má poskytnout prostor pro stabilizaci situace na Blízkém východě, než se prezident plně soustředí na jednání s druhou největší ekonomikou světa.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.