Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Historie tohoto místa sahá do roku 1941, kdy Franklin D. Roosevelt nechal po útoku na Pearl Harbor tajně vybudovat protiatomový kryt. Aby stavbu zamaskoval před veřejností, nechal nad ním postavit právě Východní křídlo, které tehdy oficiálně sloužilo jen jako administrativní přístavba. Po více než 80 letech se však infrastruktura bunkru stala zastaralou a podle zdrojů z Bílého domu připomínala spíše „ponorku ze 40. let“.
Nynější rekonstrukce, která probíhá v režimu přísného utajení, má za cíl vytvořit zcela nové podzemní centrum schopné odolat moderním hrozbám. Zatímco starý PEOC byl navržen proti klasickým bombám, nové zařízení bude pravděpodobně vybaveno technologiemi proti elektromagnetickým impulsům, kybernetickým útokům i chemickým zbraním. Bílý dům odmítá detaily komentovat s tím, že zastavení prací by „ohrozilo národní bezpečnost“.
Nad tímto novým technologickým srdcem Spojených států vyroste Trumpův vysněný sál. Jeho cena se od prvních odhadů zdvojnásobila a aktuálně dosahuje 400 milionů dolarů (přes 9 miliard korun). Podle prezidenta mají tyto náklady pokrýt soukromí dárci z řad technologických gigantů a zbrojařských firem. Nicméně modernizace samotného tajného bunkru v podzemí půjde přímo z kapes amerických daňových poplatníků.
Nový sál má být skutečně velkolepý. Renderings ukazují interiér plný zlata, křišťálových lustrů a neoklasicistních sloupů. Kapacita prostoru se během plánování neustále měnila – od původních 500 míst až po nynějších 1 350, což by umožnilo pořádat v areálu Bílého domu i inaugurační plesy. Stěny sálu budou tvořeny neprůstřelným sklem, které nabídne výhled na Růžovou zahradu.
Kritici a historici však bijí na poplach. Demolice proběhla bez souhlasu Národní plánovací komise a podle odborníků nenávratně poškodila architektonickou rovnováhu „Domu lidu“. Zatímco západní křídlo zůstává „mozkem“ národa, východní část byla dlouho považována za jeho „srdce“, kde sídlil úřad první dámy a kde se psaly dějiny rodinného života prezidentů.
Prezident Trump kritiku odmítá a projekt přirovnává k velkým přestavbám z minulosti, jako byla kompletní rekonstrukce za Harryho Trumana v roce 1948. Tvrdí, že současný Bílý dům je pro moderní potřeby státních návštěv příliš malý a nedůstojný. „Stavím to pod rozpočtem a bude to krásné,“ vzkázal prezident prostřednictvím svých sociálních sítí.
Celý komplex by měl být dokončen do konce Trumpova funkčního období v roce 2029. Do té doby zůstane východní část areálu staveništěm, pod kterým v hloubce několika pater vzniká jeden z nejmodernějších bunkrů na světě. Veřejnost se o jeho skutečné podobě a možnostech dozví zřejmě až za několik desetiletí, až přestanou platit současné stupně utajení.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.