Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Historie tohoto místa sahá do roku 1941, kdy Franklin D. Roosevelt nechal po útoku na Pearl Harbor tajně vybudovat protiatomový kryt. Aby stavbu zamaskoval před veřejností, nechal nad ním postavit právě Východní křídlo, které tehdy oficiálně sloužilo jen jako administrativní přístavba. Po více než 80 letech se však infrastruktura bunkru stala zastaralou a podle zdrojů z Bílého domu připomínala spíše „ponorku ze 40. let“.
Nynější rekonstrukce, která probíhá v režimu přísného utajení, má za cíl vytvořit zcela nové podzemní centrum schopné odolat moderním hrozbám. Zatímco starý PEOC byl navržen proti klasickým bombám, nové zařízení bude pravděpodobně vybaveno technologiemi proti elektromagnetickým impulsům, kybernetickým útokům i chemickým zbraním. Bílý dům odmítá detaily komentovat s tím, že zastavení prací by „ohrozilo národní bezpečnost“.
Nad tímto novým technologickým srdcem Spojených států vyroste Trumpův vysněný sál. Jeho cena se od prvních odhadů zdvojnásobila a aktuálně dosahuje 400 milionů dolarů (přes 9 miliard korun). Podle prezidenta mají tyto náklady pokrýt soukromí dárci z řad technologických gigantů a zbrojařských firem. Nicméně modernizace samotného tajného bunkru v podzemí půjde přímo z kapes amerických daňových poplatníků.
Nový sál má být skutečně velkolepý. Renderings ukazují interiér plný zlata, křišťálových lustrů a neoklasicistních sloupů. Kapacita prostoru se během plánování neustále měnila – od původních 500 míst až po nynějších 1 350, což by umožnilo pořádat v areálu Bílého domu i inaugurační plesy. Stěny sálu budou tvořeny neprůstřelným sklem, které nabídne výhled na Růžovou zahradu.
Kritici a historici však bijí na poplach. Demolice proběhla bez souhlasu Národní plánovací komise a podle odborníků nenávratně poškodila architektonickou rovnováhu „Domu lidu“. Zatímco západní křídlo zůstává „mozkem“ národa, východní část byla dlouho považována za jeho „srdce“, kde sídlil úřad první dámy a kde se psaly dějiny rodinného života prezidentů.
Prezident Trump kritiku odmítá a projekt přirovnává k velkým přestavbám z minulosti, jako byla kompletní rekonstrukce za Harryho Trumana v roce 1948. Tvrdí, že současný Bílý dům je pro moderní potřeby státních návštěv příliš malý a nedůstojný. „Stavím to pod rozpočtem a bude to krásné,“ vzkázal prezident prostřednictvím svých sociálních sítí.
Celý komplex by měl být dokončen do konce Trumpova funkčního období v roce 2029. Do té doby zůstane východní část areálu staveništěm, pod kterým v hloubce několika pater vzniká jeden z nejmodernějších bunkrů na světě. Veřejnost se o jeho skutečné podobě a možnostech dozví zřejmě až za několik desetiletí, až přestanou platit současné stupně utajení.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.
Vláda Donalda Trumpa údajně zvažuje nečekaný diplomatický krok: udělení politického azylu židovským obyvatelům Velké Británie. Podle informací listu The Telegraph o této možnosti jednal prezidentův osobní právník Robert Garson s americkým ministerstvem zahraničí. Hlavním důvodem má být dramatický nárůst antisemitismu na britských ostrovech, kvůli kterému se tamní židovská komunita přestává cítit bezpečně.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 39. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.