Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Historie tohoto místa sahá do roku 1941, kdy Franklin D. Roosevelt nechal po útoku na Pearl Harbor tajně vybudovat protiatomový kryt. Aby stavbu zamaskoval před veřejností, nechal nad ním postavit právě Východní křídlo, které tehdy oficiálně sloužilo jen jako administrativní přístavba. Po více než 80 letech se však infrastruktura bunkru stala zastaralou a podle zdrojů z Bílého domu připomínala spíše „ponorku ze 40. let“.
Nynější rekonstrukce, která probíhá v režimu přísného utajení, má za cíl vytvořit zcela nové podzemní centrum schopné odolat moderním hrozbám. Zatímco starý PEOC byl navržen proti klasickým bombám, nové zařízení bude pravděpodobně vybaveno technologiemi proti elektromagnetickým impulsům, kybernetickým útokům i chemickým zbraním. Bílý dům odmítá detaily komentovat s tím, že zastavení prací by „ohrozilo národní bezpečnost“.
Nad tímto novým technologickým srdcem Spojených států vyroste Trumpův vysněný sál. Jeho cena se od prvních odhadů zdvojnásobila a aktuálně dosahuje 400 milionů dolarů (přes 9 miliard korun). Podle prezidenta mají tyto náklady pokrýt soukromí dárci z řad technologických gigantů a zbrojařských firem. Nicméně modernizace samotného tajného bunkru v podzemí půjde přímo z kapes amerických daňových poplatníků.
Nový sál má být skutečně velkolepý. Renderings ukazují interiér plný zlata, křišťálových lustrů a neoklasicistních sloupů. Kapacita prostoru se během plánování neustále měnila – od původních 500 míst až po nynějších 1 350, což by umožnilo pořádat v areálu Bílého domu i inaugurační plesy. Stěny sálu budou tvořeny neprůstřelným sklem, které nabídne výhled na Růžovou zahradu.
Kritici a historici však bijí na poplach. Demolice proběhla bez souhlasu Národní plánovací komise a podle odborníků nenávratně poškodila architektonickou rovnováhu „Domu lidu“. Zatímco západní křídlo zůstává „mozkem“ národa, východní část byla dlouho považována za jeho „srdce“, kde sídlil úřad první dámy a kde se psaly dějiny rodinného života prezidentů.
Prezident Trump kritiku odmítá a projekt přirovnává k velkým přestavbám z minulosti, jako byla kompletní rekonstrukce za Harryho Trumana v roce 1948. Tvrdí, že současný Bílý dům je pro moderní potřeby státních návštěv příliš malý a nedůstojný. „Stavím to pod rozpočtem a bude to krásné,“ vzkázal prezident prostřednictvím svých sociálních sítí.
Celý komplex by měl být dokončen do konce Trumpova funkčního období v roce 2029. Do té doby zůstane východní část areálu staveništěm, pod kterým v hloubce několika pater vzniká jeden z nejmodernějších bunkrů na světě. Veřejnost se o jeho skutečné podobě a možnostech dozví zřejmě až za několik desetiletí, až přestanou platit současné stupně utajení.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.