Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Historie tohoto místa sahá do roku 1941, kdy Franklin D. Roosevelt nechal po útoku na Pearl Harbor tajně vybudovat protiatomový kryt. Aby stavbu zamaskoval před veřejností, nechal nad ním postavit právě Východní křídlo, které tehdy oficiálně sloužilo jen jako administrativní přístavba. Po více než 80 letech se však infrastruktura bunkru stala zastaralou a podle zdrojů z Bílého domu připomínala spíše „ponorku ze 40. let“.
Nynější rekonstrukce, která probíhá v režimu přísného utajení, má za cíl vytvořit zcela nové podzemní centrum schopné odolat moderním hrozbám. Zatímco starý PEOC byl navržen proti klasickým bombám, nové zařízení bude pravděpodobně vybaveno technologiemi proti elektromagnetickým impulsům, kybernetickým útokům i chemickým zbraním. Bílý dům odmítá detaily komentovat s tím, že zastavení prací by „ohrozilo národní bezpečnost“.
Nad tímto novým technologickým srdcem Spojených států vyroste Trumpův vysněný sál. Jeho cena se od prvních odhadů zdvojnásobila a aktuálně dosahuje 400 milionů dolarů (přes 9 miliard korun). Podle prezidenta mají tyto náklady pokrýt soukromí dárci z řad technologických gigantů a zbrojařských firem. Nicméně modernizace samotného tajného bunkru v podzemí půjde přímo z kapes amerických daňových poplatníků.
Nový sál má být skutečně velkolepý. Renderings ukazují interiér plný zlata, křišťálových lustrů a neoklasicistních sloupů. Kapacita prostoru se během plánování neustále měnila – od původních 500 míst až po nynějších 1 350, což by umožnilo pořádat v areálu Bílého domu i inaugurační plesy. Stěny sálu budou tvořeny neprůstřelným sklem, které nabídne výhled na Růžovou zahradu.
Kritici a historici však bijí na poplach. Demolice proběhla bez souhlasu Národní plánovací komise a podle odborníků nenávratně poškodila architektonickou rovnováhu „Domu lidu“. Zatímco západní křídlo zůstává „mozkem“ národa, východní část byla dlouho považována za jeho „srdce“, kde sídlil úřad první dámy a kde se psaly dějiny rodinného života prezidentů.
Prezident Trump kritiku odmítá a projekt přirovnává k velkým přestavbám z minulosti, jako byla kompletní rekonstrukce za Harryho Trumana v roce 1948. Tvrdí, že současný Bílý dům je pro moderní potřeby státních návštěv příliš malý a nedůstojný. „Stavím to pod rozpočtem a bude to krásné,“ vzkázal prezident prostřednictvím svých sociálních sítí.
Celý komplex by měl být dokončen do konce Trumpova funkčního období v roce 2029. Do té doby zůstane východní část areálu staveništěm, pod kterým v hloubce několika pater vzniká jeden z nejmodernějších bunkrů na světě. Veřejnost se o jeho skutečné podobě a možnostech dozví zřejmě až za několik desetiletí, až přestanou platit současné stupně utajení.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.