Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Tento tlak na navyšování jaderného arsenálu byl zahájen v rámci pětiletého plánu. Ten země zavedla poté, co rozhovory o denuklearizaci se Spojenými státy skončily neúspěchem, a to včetně tří osobních setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho prvního funkčního období. Současné zprávy o nové severokorejské jaderné továrně přicházejí ve chvíli, kdy se Washington snaží vyjednat dohodu s Íránem, která by ukončila měsíce trvající americko-izraelskou válku a donutila Teherán vzdát se jaderných materiálů.
Podle březnové zprávy Výzkumné služby amerického Kongresu má Severní Korea již nyní dostatek materiálu až pro 90 jaderných hlavic, z nichž zhruba 50 již pravděpodobně sestavila. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve stejném měsíci uvedla, že KLDR provozuje nejméně dva aktivní závody na obohacování uranu, a to v Jongbjonu a Kangsonu. Agentura zároveň monitorovala stavbu nové budovy v Jongbjonu, jejíž infrastruktura se podobá té v Kangsonu.
Zda komplex, který Kim Čong-un navštívil, představuje právě toto nové zařízení v Jongbjonu, nebo jde o jinou, dosud neznámou továrnu, nebylo možné přesně určit. Oficiální zpráva tiskové agentury KCNA totiž konkrétní lokalitu neuvedla. Od září roku 2024 jde nicméně minimálně o třetí případ, kdy severokorejská státní média zveřejnila fotografie vůdce při inspekci zařízení na obohacování uranu nebo výrobu jaderného materiálu.
Zveřejněné záběry zachycují Kima, jak prochází mezi řadami odstředivek, přičemž státní média zdůraznila, že nový závod využívá sofistikovanější technologie. Podle analytiků z Korejského institutu pro národní sjednocení v Soulu ukazuje toto nové zařízení na vyspělost a prokazatelné rozšiřování severokorejského jaderného programu. Přítomnost představitelů zbrojního průmyslu a Institutu pro jaderné zbraně navíc vyvolává dojem, že se těžiště programu přesunulo od výzkumu k samotné masové výrobě.
Záměrné publikování fotografií řídicí místnosti, zpracovatelského potrubí a modulových zón naznačuje, že Severní Korea chce demonstrovat plně dokončenou a funkční továrnu. Prezentace výrobní infrastruktury namísto okázalých zbraňových testů či vojenských přehlídek ukazuje snahu země potvrdit, že má dostatečné zázemí pro realizaci svých plánů na vytvoření robustního jaderného odstrašení.
Kromě budování kapacit pro obohacování uranu Severní Korea v posledních letech testovala celou řadu raket. Podle Výročního hodnocení hrozeb Úřadu pro národní zpravodajské služby USA úspěšně vyzkoušela také mezikontinentální balistické střely, které jsou schopné zasáhnout jakékoli místo na území Spojených států. Kim Čong-un ocenil domácí vědce za plnění cílů pětiletého plánu a označil jaderný potenciál země za nepředstavitelný.
Dosažení statusu jaderné mocnosti v případě Severní Koreje je vnímáno jako scénář, kterému se Donald Trump nyní snaží zabránit u Íránu prostřednictvím operace Epic Fury. Kritici amerického prezidenta namítají, že jeho první administrativa zrušila předchozí dohodu z Obamovy éry, která monitorovala íránský jaderný program, a nyní se pokouší o uzavření podobné smlouvy poté, co tříměsíční válka nedokázala přinést změnu režimu v Teheránu ani zničení tamních jaderných kapacit.
Rostoucí severokorejský jaderný arzenál zapadá do celosvětového trendu, který popisuje aktuální vydání publikace Nuclear Weapons Ban Monitor. Podle této organizace vzrostl počet jaderných hlavic připravených k použití devíti jadernými mocnostmi na 9 745 kusů, přičemž jejich kombinovaná výbušná síla odpovídá více než 135 tisícům bomb svržených na Hirošimu.
Minulý rok byl již devátým rokem v řadě, kdy se počet rozmístitelných jaderných zbraní na celém světě zvýšil. Největším jaderným arzenálem disponuje Rusko, které vlastní více než 5 400 zbraní, následované Spojenými státy s téměř 5 300 hlavicemi.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.