Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Tento tlak na navyšování jaderného arsenálu byl zahájen v rámci pětiletého plánu. Ten země zavedla poté, co rozhovory o denuklearizaci se Spojenými státy skončily neúspěchem, a to včetně tří osobních setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během jeho prvního funkčního období. Současné zprávy o nové severokorejské jaderné továrně přicházejí ve chvíli, kdy se Washington snaží vyjednat dohodu s Íránem, která by ukončila měsíce trvající americko-izraelskou válku a donutila Teherán vzdát se jaderných materiálů.
Podle březnové zprávy Výzkumné služby amerického Kongresu má Severní Korea již nyní dostatek materiálu až pro 90 jaderných hlavic, z nichž zhruba 50 již pravděpodobně sestavila. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve stejném měsíci uvedla, že KLDR provozuje nejméně dva aktivní závody na obohacování uranu, a to v Jongbjonu a Kangsonu. Agentura zároveň monitorovala stavbu nové budovy v Jongbjonu, jejíž infrastruktura se podobá té v Kangsonu.
Zda komplex, který Kim Čong-un navštívil, představuje právě toto nové zařízení v Jongbjonu, nebo jde o jinou, dosud neznámou továrnu, nebylo možné přesně určit. Oficiální zpráva tiskové agentury KCNA totiž konkrétní lokalitu neuvedla. Od září roku 2024 jde nicméně minimálně o třetí případ, kdy severokorejská státní média zveřejnila fotografie vůdce při inspekci zařízení na obohacování uranu nebo výrobu jaderného materiálu.
Zveřejněné záběry zachycují Kima, jak prochází mezi řadami odstředivek, přičemž státní média zdůraznila, že nový závod využívá sofistikovanější technologie. Podle analytiků z Korejského institutu pro národní sjednocení v Soulu ukazuje toto nové zařízení na vyspělost a prokazatelné rozšiřování severokorejského jaderného programu. Přítomnost představitelů zbrojního průmyslu a Institutu pro jaderné zbraně navíc vyvolává dojem, že se těžiště programu přesunulo od výzkumu k samotné masové výrobě.
Záměrné publikování fotografií řídicí místnosti, zpracovatelského potrubí a modulových zón naznačuje, že Severní Korea chce demonstrovat plně dokončenou a funkční továrnu. Prezentace výrobní infrastruktury namísto okázalých zbraňových testů či vojenských přehlídek ukazuje snahu země potvrdit, že má dostatečné zázemí pro realizaci svých plánů na vytvoření robustního jaderného odstrašení.
Kromě budování kapacit pro obohacování uranu Severní Korea v posledních letech testovala celou řadu raket. Podle Výročního hodnocení hrozeb Úřadu pro národní zpravodajské služby USA úspěšně vyzkoušela také mezikontinentální balistické střely, které jsou schopné zasáhnout jakékoli místo na území Spojených států. Kim Čong-un ocenil domácí vědce za plnění cílů pětiletého plánu a označil jaderný potenciál země za nepředstavitelný.
Dosažení statusu jaderné mocnosti v případě Severní Koreje je vnímáno jako scénář, kterému se Donald Trump nyní snaží zabránit u Íránu prostřednictvím operace Epic Fury. Kritici amerického prezidenta namítají, že jeho první administrativa zrušila předchozí dohodu z Obamovy éry, která monitorovala íránský jaderný program, a nyní se pokouší o uzavření podobné smlouvy poté, co tříměsíční válka nedokázala přinést změnu režimu v Teheránu ani zničení tamních jaderných kapacit.
Rostoucí severokorejský jaderný arzenál zapadá do celosvětového trendu, který popisuje aktuální vydání publikace Nuclear Weapons Ban Monitor. Podle této organizace vzrostl počet jaderných hlavic připravených k použití devíti jadernými mocnostmi na 9 745 kusů, přičemž jejich kombinovaná výbušná síla odpovídá více než 135 tisícům bomb svržených na Hirošimu.
Minulý rok byl již devátým rokem v řadě, kdy se počet rozmístitelných jaderných zbraní na celém světě zvýšil. Největším jaderným arzenálem disponuje Rusko, které vlastní více než 5 400 zbraní, následované Spojenými státy s téměř 5 300 hlavicemi.
Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.