Spojené státy o víkendu zaútočily na tři klíčová jaderná zařízení v Íránu. Prezident Donald Trump na síti Truth Social uvedl, že komplexy Fordo, Isfahan a Natanz byly „zcela a totálně zničeny“. Írán útok bagatelizuje – jeden z poslanců jej označil za „povrchní“ a tvrdí, že Fordow vážně poškozen nebyl. Teherán přesto varuje, že americký zásah bude mít „trvalé důsledky“, zatímco Trump pohrozil silovou odpovědí na jakoukoli íránskou odvetu.
Natanz
Nachází se asi 250 km jižně od Teheránu a je považován za největší íránské zařízení na obohacování uranu. Slouží k vývoji a sestavování centrifug, které umožňují přeměnu uranu na jaderné palivo.
Podle organizace Nuclear Threat Initiative (NTI) má Natanz šest nadzemních a tři podzemní objekty, z nichž dva mohou pojmout až 50 000 centrifug. Satelitní snímky ukazují, že americké a předchozí izraelské útoky zničily zejména Pilotní závod na obohacování paliva, který fungoval od roku 2003. Právě zde Írán obohacoval uran až na 60% čistotu – k výrobě jaderné zbraně je potřeba 90 %.
Útoky také vyřadily z provozu napájení v nižších podlažích, kde jsou centrifugy umístěny – což je efektivní způsob, jak narušit činnost zařízení, které se většinou nachází pod zemí.
Fordo
Toto tajemné zařízení se nachází blízko města Qom a je ukryto hluboko v horském masivu. Podle uniklých íránských dokumentů, které získala izraelská rozvědka, se hlavní sály nacházejí 80–90 metrů pod zemí, což je mimo dosah běžného bombardování.
USA jsou podle expertů jedinou zemí, která disponuje bombami schopnými proniknout tak hluboko – a i ty nemusí být dostatečné. Podle Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS) by Írán mohl z 60% obohaceného uranu vyrobit dostatečné množství pro devět jaderných zbraní během tří týdnů, pokud by zařízení fungovalo naplno.
V posledních zprávách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se uvádí, že v zařízení pracuje 2 700 centrifug a produkce obohaceného uranu byla zrychlena.
Isfahán
Leží ve středním Íránu a jde o největší jaderný výzkumný komplex země. Byl postaven s pomocí Číny a otevřen v roce 1984. Podle NTI zde pracuje až 3 000 vědců a komplex je považován za hlavní centrum íránského jaderného výzkumu.
Isfahán zahrnuje tři výzkumné reaktory čínské výroby, závod na přeměnu uranu, výrobnu jaderného paliva, závod na obaly zirkoniových slitin a další výzkumná zařízení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.