Spojené státy o víkendu zaútočily na tři klíčová jaderná zařízení v Íránu. Prezident Donald Trump na síti Truth Social uvedl, že komplexy Fordo, Isfahan a Natanz byly „zcela a totálně zničeny“. Írán útok bagatelizuje – jeden z poslanců jej označil za „povrchní“ a tvrdí, že Fordow vážně poškozen nebyl. Teherán přesto varuje, že americký zásah bude mít „trvalé důsledky“, zatímco Trump pohrozil silovou odpovědí na jakoukoli íránskou odvetu.
Natanz
Nachází se asi 250 km jižně od Teheránu a je považován za největší íránské zařízení na obohacování uranu. Slouží k vývoji a sestavování centrifug, které umožňují přeměnu uranu na jaderné palivo.
Podle organizace Nuclear Threat Initiative (NTI) má Natanz šest nadzemních a tři podzemní objekty, z nichž dva mohou pojmout až 50 000 centrifug. Satelitní snímky ukazují, že americké a předchozí izraelské útoky zničily zejména Pilotní závod na obohacování paliva, který fungoval od roku 2003. Právě zde Írán obohacoval uran až na 60% čistotu – k výrobě jaderné zbraně je potřeba 90 %.
Útoky také vyřadily z provozu napájení v nižších podlažích, kde jsou centrifugy umístěny – což je efektivní způsob, jak narušit činnost zařízení, které se většinou nachází pod zemí.
Fordo
Toto tajemné zařízení se nachází blízko města Qom a je ukryto hluboko v horském masivu. Podle uniklých íránských dokumentů, které získala izraelská rozvědka, se hlavní sály nacházejí 80–90 metrů pod zemí, což je mimo dosah běžného bombardování.
USA jsou podle expertů jedinou zemí, která disponuje bombami schopnými proniknout tak hluboko – a i ty nemusí být dostatečné. Podle Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS) by Írán mohl z 60% obohaceného uranu vyrobit dostatečné množství pro devět jaderných zbraní během tří týdnů, pokud by zařízení fungovalo naplno.
V posledních zprávách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se uvádí, že v zařízení pracuje 2 700 centrifug a produkce obohaceného uranu byla zrychlena.
Isfahán
Leží ve středním Íránu a jde o největší jaderný výzkumný komplex země. Byl postaven s pomocí Číny a otevřen v roce 1984. Podle NTI zde pracuje až 3 000 vědců a komplex je považován za hlavní centrum íránského jaderného výzkumu.
Isfahán zahrnuje tři výzkumné reaktory čínské výroby, závod na přeměnu uranu, výrobnu jaderného paliva, závod na obaly zirkoniových slitin a další výzkumná zařízení.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.