Tři íránská jaderná zařízení zasažená USA: Co víme o cílech útoků?

Íránské jaderné zařízení Fordo
Íránské jaderné zařízení Fordo, foto: Google Earth
Klára Marková 22. června 2025 16:31
Sdílej:

Spojené státy o víkendu zaútočily na tři klíčová jaderná zařízení v Íránu. Prezident Donald Trump na síti Truth Social uvedl, že komplexy Fordo, Isfahan a Natanz byly „zcela a totálně zničeny“. Írán útok bagatelizuje – jeden z poslanců jej označil za „povrchní“ a tvrdí, že Fordow vážně poškozen nebyl. Teherán přesto varuje, že americký zásah bude mít „trvalé důsledky“, zatímco Trump pohrozil silovou odpovědí na jakoukoli íránskou odvetu.

Natanz

Nachází se asi 250 km jižně od Teheránu a je považován za největší íránské zařízení na obohacování uranu. Slouží k vývoji a sestavování centrifug, které umožňují přeměnu uranu na jaderné palivo.

Podle organizace Nuclear Threat Initiative (NTI) má Natanz šest nadzemních a tři podzemní objekty, z nichž dva mohou pojmout až 50 000 centrifug. Satelitní snímky ukazují, že americké a předchozí izraelské útoky zničily zejména Pilotní závod na obohacování paliva, který fungoval od roku 2003. Právě zde Írán obohacoval uran až na 60% čistotu – k výrobě jaderné zbraně je potřeba 90 %.

Útoky také vyřadily z provozu napájení v nižších podlažích, kde jsou centrifugy umístěny – což je efektivní způsob, jak narušit činnost zařízení, které se většinou nachází pod zemí.

Fordo

Toto tajemné zařízení se nachází blízko města Qom a je ukryto hluboko v horském masivu. Podle uniklých íránských dokumentů, které získala izraelská rozvědka, se hlavní sály nacházejí 80–90 metrů pod zemí, což je mimo dosah běžného bombardování.

USA jsou podle expertů jedinou zemí, která disponuje bombami schopnými proniknout tak hluboko – a i ty nemusí být dostatečné. Podle Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS) by Írán mohl z 60% obohaceného uranu vyrobit dostatečné množství pro devět jaderných zbraní během tří týdnů, pokud by zařízení fungovalo naplno.

V posledních zprávách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se uvádí, že v zařízení pracuje 2 700 centrifug a produkce obohaceného uranu byla zrychlena.

Isfahán

Leží ve středním Íránu a jde o největší jaderný výzkumný komplex země. Byl postaven s pomocí Číny a otevřen v roce 1984. Podle NTI zde pracuje až 3 000 vědců a komplex je považován za hlavní centrum íránského jaderného výzkumu.

Isfahán zahrnuje tři výzkumné reaktory čínské výroby, závod na přeměnu uranu, výrobnu jaderného paliva, závod na obaly zirkoniových slitin a další výzkumná zařízení.

Stalo se
Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily. 

Novinky
Bílý dům

Kdo financuje Trumpův Bílý dům: Dárci s vazbami na krypto, kasina i vládu

Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.