Na jídelních lístcích pobaltských restaurací se často objevují ryby, které s Baltským mořem nemají nic společného. Turisté toužící po čerstvém úlovku často dostanou dovážené, mražené a výživově nevhodné druhy. Nejhorší volbou je podle odborníků pangasius. Varuje před špatným kulinářským zážitkem server PolsatNews.
Letní dovolená u polského pobřeží tradičně láká na čerstvé ryby z Baltského moře. Mnohé restaurace v přímořských letoviscích nabízejí rozsáhlá rybí menu, nicméně ne všechny ryby pocházejí z místních vod. Na talířích turistů se často objevují levné druhy, které jsou do Polska dováženy ze vzdálených koutů světa.
Jedním z nejčastějších a zároveň nejméně vhodných druhů je pangasius – sladkovodní ryba chovaná především v deltě Mekongu v jihovýchodní Asii. Je populární kvůli nízké ceně, absenci kostí a jemné chuti, ovšem podle odborníků má nízkou výživovou hodnotu a její kvalita je často diskutabilní. Přichází hluboce zmrazená, pochází z intenzivního chovu v přeplněných rybnících, kde se běžně používají antibiotika, a mnohdy v prostředí se znečištěnou vodou.
Podobně problematickou volbou je i tilapie, další sladkovodní ryba, která se dováží zejména z Asie a Ameriky. Vedle nízké nutriční hodnoty odborníci upozorňují i na nepříznivý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, který může podporovat zánětlivé procesy v těle.
Mezi výživově hodnotnější ryby patří například halibut, treska obecná nebo štikozubec. Přestože mají lepší nutriční profil, v Baltském moři se přirozeně nevyskytují. Na polské pobřeží se dostávají mražené a skladované, i když bývají na jídelních lístcích označeny jako „čerstvé“.
Naopak ryby, které skutečně pocházejí z Baltského moře, jsou vhodnější volbou. Jde především o:
platýse obecného – má jemně máslové maso s nízkým obsahem kalorií a je bohatý na selen, fosfor a vitamín B12,
sledi – klasiku baltské kuchyně s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin a bílkovin,
šproty – malé rybky vhodné k smažení i do past, které dodávají tělu vápník a hořčík.
Podle odborníků je důležité sledovat kvalitu nabízených ryb. Čerstvá ryba má jasné oči, růžové žábry a pevné maso. Naopak vodnatý a měkký filet je obvykle známkou dřívějšího zmrazení.
Turisté, kteří chtějí mít jistotu kvality, často volí vlastní přípravu zakoupené ryby. Největší šanci na čerstvý úlovek mají na místních trzích, kde bývá původ označen a ryby pocházejí přímo od rybářských lodí.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.