Na jídelních lístcích pobaltských restaurací se často objevují ryby, které s Baltským mořem nemají nic společného. Turisté toužící po čerstvém úlovku často dostanou dovážené, mražené a výživově nevhodné druhy. Nejhorší volbou je podle odborníků pangasius. Varuje před špatným kulinářským zážitkem server PolsatNews.
Letní dovolená u polského pobřeží tradičně láká na čerstvé ryby z Baltského moře. Mnohé restaurace v přímořských letoviscích nabízejí rozsáhlá rybí menu, nicméně ne všechny ryby pocházejí z místních vod. Na talířích turistů se často objevují levné druhy, které jsou do Polska dováženy ze vzdálených koutů světa.
Jedním z nejčastějších a zároveň nejméně vhodných druhů je pangasius – sladkovodní ryba chovaná především v deltě Mekongu v jihovýchodní Asii. Je populární kvůli nízké ceně, absenci kostí a jemné chuti, ovšem podle odborníků má nízkou výživovou hodnotu a její kvalita je často diskutabilní. Přichází hluboce zmrazená, pochází z intenzivního chovu v přeplněných rybnících, kde se běžně používají antibiotika, a mnohdy v prostředí se znečištěnou vodou.
Podobně problematickou volbou je i tilapie, další sladkovodní ryba, která se dováží zejména z Asie a Ameriky. Vedle nízké nutriční hodnoty odborníci upozorňují i na nepříznivý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, který může podporovat zánětlivé procesy v těle.
Mezi výživově hodnotnější ryby patří například halibut, treska obecná nebo štikozubec. Přestože mají lepší nutriční profil, v Baltském moři se přirozeně nevyskytují. Na polské pobřeží se dostávají mražené a skladované, i když bývají na jídelních lístcích označeny jako „čerstvé“.
Naopak ryby, které skutečně pocházejí z Baltského moře, jsou vhodnější volbou. Jde především o:
platýse obecného – má jemně máslové maso s nízkým obsahem kalorií a je bohatý na selen, fosfor a vitamín B12,
sledi – klasiku baltské kuchyně s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin a bílkovin,
šproty – malé rybky vhodné k smažení i do past, které dodávají tělu vápník a hořčík.
Podle odborníků je důležité sledovat kvalitu nabízených ryb. Čerstvá ryba má jasné oči, růžové žábry a pevné maso. Naopak vodnatý a měkký filet je obvykle známkou dřívějšího zmrazení.
Turisté, kteří chtějí mít jistotu kvality, často volí vlastní přípravu zakoupené ryby. Největší šanci na čerstvý úlovek mají na místních trzích, kde bývá původ označen a ryby pocházejí přímo od rybářských lodí.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.