Na jídelních lístcích pobaltských restaurací se často objevují ryby, které s Baltským mořem nemají nic společného. Turisté toužící po čerstvém úlovku často dostanou dovážené, mražené a výživově nevhodné druhy. Nejhorší volbou je podle odborníků pangasius. Varuje před špatným kulinářským zážitkem server PolsatNews.
Letní dovolená u polského pobřeží tradičně láká na čerstvé ryby z Baltského moře. Mnohé restaurace v přímořských letoviscích nabízejí rozsáhlá rybí menu, nicméně ne všechny ryby pocházejí z místních vod. Na talířích turistů se často objevují levné druhy, které jsou do Polska dováženy ze vzdálených koutů světa.
Jedním z nejčastějších a zároveň nejméně vhodných druhů je pangasius – sladkovodní ryba chovaná především v deltě Mekongu v jihovýchodní Asii. Je populární kvůli nízké ceně, absenci kostí a jemné chuti, ovšem podle odborníků má nízkou výživovou hodnotu a její kvalita je často diskutabilní. Přichází hluboce zmrazená, pochází z intenzivního chovu v přeplněných rybnících, kde se běžně používají antibiotika, a mnohdy v prostředí se znečištěnou vodou.
Podobně problematickou volbou je i tilapie, další sladkovodní ryba, která se dováží zejména z Asie a Ameriky. Vedle nízké nutriční hodnoty odborníci upozorňují i na nepříznivý poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, který může podporovat zánětlivé procesy v těle.
Mezi výživově hodnotnější ryby patří například halibut, treska obecná nebo štikozubec. Přestože mají lepší nutriční profil, v Baltském moři se přirozeně nevyskytují. Na polské pobřeží se dostávají mražené a skladované, i když bývají na jídelních lístcích označeny jako „čerstvé“.
Naopak ryby, které skutečně pocházejí z Baltského moře, jsou vhodnější volbou. Jde především o:
platýse obecného – má jemně máslové maso s nízkým obsahem kalorií a je bohatý na selen, fosfor a vitamín B12,
sledi – klasiku baltské kuchyně s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin a bílkovin,
šproty – malé rybky vhodné k smažení i do past, které dodávají tělu vápník a hořčík.
Podle odborníků je důležité sledovat kvalitu nabízených ryb. Čerstvá ryba má jasné oči, růžové žábry a pevné maso. Naopak vodnatý a měkký filet je obvykle známkou dřívějšího zmrazení.
Turisté, kteří chtějí mít jistotu kvality, často volí vlastní přípravu zakoupené ryby. Největší šanci na čerstvý úlovek mají na místních trzích, kde bývá původ označen a ryby pocházejí přímo od rybářských lodí.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).