Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Tato prohlášení přicházejí ve chvíli, kdy se íránští a američtí představitelé připravují na úterní druhé kolo rozhovorů ve Švýcarsku. Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht-Ravančí uvedl, že Teherán je ochoten zvážit kompromisy vedoucí k dohodě, pokud budou USA ochotny diskutovat o zrušení ekonomických sankcí. Írán však považuje požadavek na nulové obohacování za nepřekročitelnou červenou linii a porušení svých práv vyplývajících ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Spojené státy mezitím stupňují tlak na Teherán a posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do regionu vyslaly dvě letadlové lodě, včetně svého dosud největšího válečného plavidla. Americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci na Slovensku uvedl, že posílené námořní síly mají chránit před potenciálními hrozbami v oblasti. Zdůraznil také, že prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické řešení a vyjednanou dohodu před přímými útoky.
Na nadcházejícím setkání v Ženevě se mají Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner setkat s íránskými vyjednavači v čele s ministrem zahraničí Abbásem Araghčím. Rubio v této souvislosti poznamenal, že se nikomu v minulosti nepodařilo uzavřít s Íránem úspěšnou dohodu, ale současná administrativa se o to hodlá pokusit. Původní jaderná dohoda z roku 2015, od které Trump dříve odstoupil, počítala s omezením íránských jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
Tacht-Ravančí pro BBC uvedl, že jako důkaz dobré vůle Teherán nabídl zředění svého uranu obohaceného na 60 %. Právě tento vysoce obohacený materiál, který se blíží úrovni využitelné pro výrobu zbraní, prohloubil podezření, že islámská republika směřuje k vývoji jaderné zbraně. Írán tyto ambice dlouhodobě popírá. Náměstek však nepotvrdil, zda by země souhlasila s odvozem více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu za své hranice.
Netanjahu vyjádřil vůči probíhajícím rozhovorům skepticismus, o kterém informoval i prezidenta Trumpa během jejich nedávné schůzky v Bílém domě. Podle izraelského premiéra musí dohoda obsahovat několik klíčových prvků, které jsou důležité nejen pro bezpečnost Izraele, ale i pro bezpečnost celého světa. Kromě jaderného programu se tyto požadavky týkají i íránských balistických raket, které byly v minulosti použity k útokům na Izrael.
Teherán dosud odmítal diskutovat o svém programu balistických raket s americkými představiteli. Izrael kromě toho dlouhodobě volá po tom, aby Írán přestal podporovat své spojenecké skupiny v regionu, jako jsou Hamás a Hizballáh. Podle Netanjahua je omezení vývoje raket a zastavení podpory těchto ozbrojených skupin nezbytnou součástí jakéhokoli udržitelného řešení situace na Blízkém východě.
Jednání ve Švýcarsku tak budou probíhat pod tlakem protichůdných požadavků a vojenských manévrů v regionu. Zatímco Teherán podmiňuje kompromisy zrušením sankcí, Izrael trvá na úplné likvidaci íránských jaderných kapacit. Washington se v tomto napětí snaží najít cestu k nové dohodě, která by uspokojila bezpečnostní obavy spojenců a zároveň zabránila další eskalaci konfliktu s Íránem.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.