Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Tato prohlášení přicházejí ve chvíli, kdy se íránští a američtí představitelé připravují na úterní druhé kolo rozhovorů ve Švýcarsku. Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht-Ravančí uvedl, že Teherán je ochoten zvážit kompromisy vedoucí k dohodě, pokud budou USA ochotny diskutovat o zrušení ekonomických sankcí. Írán však považuje požadavek na nulové obohacování za nepřekročitelnou červenou linii a porušení svých práv vyplývajících ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Spojené státy mezitím stupňují tlak na Teherán a posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do regionu vyslaly dvě letadlové lodě, včetně svého dosud největšího válečného plavidla. Americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci na Slovensku uvedl, že posílené námořní síly mají chránit před potenciálními hrozbami v oblasti. Zdůraznil také, že prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické řešení a vyjednanou dohodu před přímými útoky.
Na nadcházejícím setkání v Ženevě se mají Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner setkat s íránskými vyjednavači v čele s ministrem zahraničí Abbásem Araghčím. Rubio v této souvislosti poznamenal, že se nikomu v minulosti nepodařilo uzavřít s Íránem úspěšnou dohodu, ale současná administrativa se o to hodlá pokusit. Původní jaderná dohoda z roku 2015, od které Trump dříve odstoupil, počítala s omezením íránských jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
Tacht-Ravančí pro BBC uvedl, že jako důkaz dobré vůle Teherán nabídl zředění svého uranu obohaceného na 60 %. Právě tento vysoce obohacený materiál, který se blíží úrovni využitelné pro výrobu zbraní, prohloubil podezření, že islámská republika směřuje k vývoji jaderné zbraně. Írán tyto ambice dlouhodobě popírá. Náměstek však nepotvrdil, zda by země souhlasila s odvozem více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu za své hranice.
Netanjahu vyjádřil vůči probíhajícím rozhovorům skepticismus, o kterém informoval i prezidenta Trumpa během jejich nedávné schůzky v Bílém domě. Podle izraelského premiéra musí dohoda obsahovat několik klíčových prvků, které jsou důležité nejen pro bezpečnost Izraele, ale i pro bezpečnost celého světa. Kromě jaderného programu se tyto požadavky týkají i íránských balistických raket, které byly v minulosti použity k útokům na Izrael.
Teherán dosud odmítal diskutovat o svém programu balistických raket s americkými představiteli. Izrael kromě toho dlouhodobě volá po tom, aby Írán přestal podporovat své spojenecké skupiny v regionu, jako jsou Hamás a Hizballáh. Podle Netanjahua je omezení vývoje raket a zastavení podpory těchto ozbrojených skupin nezbytnou součástí jakéhokoli udržitelného řešení situace na Blízkém východě.
Jednání ve Švýcarsku tak budou probíhat pod tlakem protichůdných požadavků a vojenských manévrů v regionu. Zatímco Teherán podmiňuje kompromisy zrušením sankcí, Izrael trvá na úplné likvidaci íránských jaderných kapacit. Washington se v tomto napětí snaží najít cestu k nové dohodě, která by uspokojila bezpečnostní obavy spojenců a zároveň zabránila další eskalaci konfliktu s Íránem.
Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
Spousta času ještě zbývá do příští pravidelné valorizace důchodů, která nastane 1. ledna 2027. Z vyjádření politiků je ale zřejmé, kdo by se na ni měl obzvlášť těšit. Babišova vláda chce totiž důchodcům přilepšovat, když dosáhnou určitého věku.
Tahle zpráva ze šoubyznysu se řeší v Česku i na Slovensku, protože každá země má jednoho aktéra. Karlos a Lela Vémolovi na apríla oznámili rozpad manželství. Je to jen žert, anebo krutá realita?
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.