Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Tato prohlášení přicházejí ve chvíli, kdy se íránští a američtí představitelé připravují na úterní druhé kolo rozhovorů ve Švýcarsku. Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht-Ravančí uvedl, že Teherán je ochoten zvážit kompromisy vedoucí k dohodě, pokud budou USA ochotny diskutovat o zrušení ekonomických sankcí. Írán však považuje požadavek na nulové obohacování za nepřekročitelnou červenou linii a porušení svých práv vyplývajících ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Spojené státy mezitím stupňují tlak na Teherán a posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do regionu vyslaly dvě letadlové lodě, včetně svého dosud největšího válečného plavidla. Americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci na Slovensku uvedl, že posílené námořní síly mají chránit před potenciálními hrozbami v oblasti. Zdůraznil také, že prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické řešení a vyjednanou dohodu před přímými útoky.
Na nadcházejícím setkání v Ženevě se mají Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner setkat s íránskými vyjednavači v čele s ministrem zahraničí Abbásem Araghčím. Rubio v této souvislosti poznamenal, že se nikomu v minulosti nepodařilo uzavřít s Íránem úspěšnou dohodu, ale současná administrativa se o to hodlá pokusit. Původní jaderná dohoda z roku 2015, od které Trump dříve odstoupil, počítala s omezením íránských jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
Tacht-Ravančí pro BBC uvedl, že jako důkaz dobré vůle Teherán nabídl zředění svého uranu obohaceného na 60 %. Právě tento vysoce obohacený materiál, který se blíží úrovni využitelné pro výrobu zbraní, prohloubil podezření, že islámská republika směřuje k vývoji jaderné zbraně. Írán tyto ambice dlouhodobě popírá. Náměstek však nepotvrdil, zda by země souhlasila s odvozem více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu za své hranice.
Netanjahu vyjádřil vůči probíhajícím rozhovorům skepticismus, o kterém informoval i prezidenta Trumpa během jejich nedávné schůzky v Bílém domě. Podle izraelského premiéra musí dohoda obsahovat několik klíčových prvků, které jsou důležité nejen pro bezpečnost Izraele, ale i pro bezpečnost celého světa. Kromě jaderného programu se tyto požadavky týkají i íránských balistických raket, které byly v minulosti použity k útokům na Izrael.
Teherán dosud odmítal diskutovat o svém programu balistických raket s americkými představiteli. Izrael kromě toho dlouhodobě volá po tom, aby Írán přestal podporovat své spojenecké skupiny v regionu, jako jsou Hamás a Hizballáh. Podle Netanjahua je omezení vývoje raket a zastavení podpory těchto ozbrojených skupin nezbytnou součástí jakéhokoli udržitelného řešení situace na Blízkém východě.
Jednání ve Švýcarsku tak budou probíhat pod tlakem protichůdných požadavků a vojenských manévrů v regionu. Zatímco Teherán podmiňuje kompromisy zrušením sankcí, Izrael trvá na úplné likvidaci íránských jaderných kapacit. Washington se v tomto napětí snaží najít cestu k nové dohodě, která by uspokojila bezpečnostní obavy spojenců a zároveň zabránila další eskalaci konfliktu s Íránem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.