Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Tato prohlášení přicházejí ve chvíli, kdy se íránští a američtí představitelé připravují na úterní druhé kolo rozhovorů ve Švýcarsku. Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht-Ravančí uvedl, že Teherán je ochoten zvážit kompromisy vedoucí k dohodě, pokud budou USA ochotny diskutovat o zrušení ekonomických sankcí. Írán však považuje požadavek na nulové obohacování za nepřekročitelnou červenou linii a porušení svých práv vyplývajících ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Spojené státy mezitím stupňují tlak na Teherán a posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do regionu vyslaly dvě letadlové lodě, včetně svého dosud největšího válečného plavidla. Americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci na Slovensku uvedl, že posílené námořní síly mají chránit před potenciálními hrozbami v oblasti. Zdůraznil také, že prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické řešení a vyjednanou dohodu před přímými útoky.
Na nadcházejícím setkání v Ženevě se mají Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner setkat s íránskými vyjednavači v čele s ministrem zahraničí Abbásem Araghčím. Rubio v této souvislosti poznamenal, že se nikomu v minulosti nepodařilo uzavřít s Íránem úspěšnou dohodu, ale současná administrativa se o to hodlá pokusit. Původní jaderná dohoda z roku 2015, od které Trump dříve odstoupil, počítala s omezením íránských jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
Tacht-Ravančí pro BBC uvedl, že jako důkaz dobré vůle Teherán nabídl zředění svého uranu obohaceného na 60 %. Právě tento vysoce obohacený materiál, který se blíží úrovni využitelné pro výrobu zbraní, prohloubil podezření, že islámská republika směřuje k vývoji jaderné zbraně. Írán tyto ambice dlouhodobě popírá. Náměstek však nepotvrdil, zda by země souhlasila s odvozem více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu za své hranice.
Netanjahu vyjádřil vůči probíhajícím rozhovorům skepticismus, o kterém informoval i prezidenta Trumpa během jejich nedávné schůzky v Bílém domě. Podle izraelského premiéra musí dohoda obsahovat několik klíčových prvků, které jsou důležité nejen pro bezpečnost Izraele, ale i pro bezpečnost celého světa. Kromě jaderného programu se tyto požadavky týkají i íránských balistických raket, které byly v minulosti použity k útokům na Izrael.
Teherán dosud odmítal diskutovat o svém programu balistických raket s americkými představiteli. Izrael kromě toho dlouhodobě volá po tom, aby Írán přestal podporovat své spojenecké skupiny v regionu, jako jsou Hamás a Hizballáh. Podle Netanjahua je omezení vývoje raket a zastavení podpory těchto ozbrojených skupin nezbytnou součástí jakéhokoli udržitelného řešení situace na Blízkém východě.
Jednání ve Švýcarsku tak budou probíhat pod tlakem protichůdných požadavků a vojenských manévrů v regionu. Zatímco Teherán podmiňuje kompromisy zrušením sankcí, Izrael trvá na úplné likvidaci íránských jaderných kapacit. Washington se v tomto napětí snaží najít cestu k nové dohodě, která by uspokojila bezpečnostní obavy spojenců a zároveň zabránila další eskalaci konfliktu s Íránem.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.