Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Tato prohlášení přicházejí ve chvíli, kdy se íránští a američtí představitelé připravují na úterní druhé kolo rozhovorů ve Švýcarsku. Íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht-Ravančí uvedl, že Teherán je ochoten zvážit kompromisy vedoucí k dohodě, pokud budou USA ochotny diskutovat o zrušení ekonomických sankcí. Írán však považuje požadavek na nulové obohacování za nepřekročitelnou červenou linii a porušení svých práv vyplývajících ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Spojené státy mezitím stupňují tlak na Teherán a posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Do regionu vyslaly dvě letadlové lodě, včetně svého dosud největšího válečného plavidla. Americký ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci na Slovensku uvedl, že posílené námořní síly mají chránit před potenciálními hrozbami v oblasti. Zdůraznil také, že prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické řešení a vyjednanou dohodu před přímými útoky.
Na nadcházejícím setkání v Ženevě se mají Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner setkat s íránskými vyjednavači v čele s ministrem zahraničí Abbásem Araghčím. Rubio v této souvislosti poznamenal, že se nikomu v minulosti nepodařilo uzavřít s Íránem úspěšnou dohodu, ale současná administrativa se o to hodlá pokusit. Původní jaderná dohoda z roku 2015, od které Trump dříve odstoupil, počítala s omezením íránských jaderných aktivit výměnou za zrušení sankcí.
Tacht-Ravančí pro BBC uvedl, že jako důkaz dobré vůle Teherán nabídl zředění svého uranu obohaceného na 60 %. Právě tento vysoce obohacený materiál, který se blíží úrovni využitelné pro výrobu zbraní, prohloubil podezření, že islámská republika směřuje k vývoji jaderné zbraně. Írán tyto ambice dlouhodobě popírá. Náměstek však nepotvrdil, zda by země souhlasila s odvozem více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu za své hranice.
Netanjahu vyjádřil vůči probíhajícím rozhovorům skepticismus, o kterém informoval i prezidenta Trumpa během jejich nedávné schůzky v Bílém domě. Podle izraelského premiéra musí dohoda obsahovat několik klíčových prvků, které jsou důležité nejen pro bezpečnost Izraele, ale i pro bezpečnost celého světa. Kromě jaderného programu se tyto požadavky týkají i íránských balistických raket, které byly v minulosti použity k útokům na Izrael.
Teherán dosud odmítal diskutovat o svém programu balistických raket s americkými představiteli. Izrael kromě toho dlouhodobě volá po tom, aby Írán přestal podporovat své spojenecké skupiny v regionu, jako jsou Hamás a Hizballáh. Podle Netanjahua je omezení vývoje raket a zastavení podpory těchto ozbrojených skupin nezbytnou součástí jakéhokoli udržitelného řešení situace na Blízkém východě.
Jednání ve Švýcarsku tak budou probíhat pod tlakem protichůdných požadavků a vojenských manévrů v regionu. Zatímco Teherán podmiňuje kompromisy zrušením sankcí, Izrael trvá na úplné likvidaci íránských jaderných kapacit. Washington se v tomto napětí snaží najít cestu k nové dohodě, která by uspokojila bezpečnostní obavy spojenců a zároveň zabránila další eskalaci konfliktu s Íránem.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.