Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Americká Národní vědecká nadace (NSF) spolu s Ministerstvem energetiky zveřejnily první snímky a videozáznamy z přístroje, který se připravuje na své oficiální zahájení provozu 4. července. Na záběrech lze vidět například detailní výseč souhvězdí Panny s několika spiralními galaxiemi a trojicí právě splývajících galaxií.
Ačkoli šlo zatím jen o desetihodinový testovací provoz, výsledky naprosto ohromily. Rubin Observatory za tu dobu zaznamenala 2 104 doposud nepozorovaných asteroidů, z nichž sedm patří do kategorie blízkozemních. Podle odborníků žádný z těchto nově objevených objektů nepředstavuje hrozbu pro naši planetu. Očekává se, že během prvních dvou let svého plného provozu odhalí observatoř miliony dalších podobných těles.
Unikátní konstrukce teleskopu, který je umístěn na vrcholu chilské hory Cerro Pachón v Andách, umožňuje nebývale rychlé a detailní snímání noční oblohy. Díky osmiapůlmetrovému zrcadlu a kamerovému systému s rekordním rozlišením je Rubin schopna zaznamenat i extrémně slabé objekty, které by jiné teleskopy jednoduše přehlédly.
Veřejnosti byl představen i dechberoucí videozáznam sestavený z více než 1 100 jednotlivých snímků, které zobrazují nejen blízké galaxie, ale postupně se rozšiřující záběr nakonec zahrnuje až 10 milionů galaxií – přibližně 0,05 % z celkových 20 miliard, jež má Rubin v plánu nasnímat během desetileté mise.
Dalším vizuálním skvostem je mozaika mlhovin Trifid a Laguna, hvězdotvorných oblastí v souhvězdí Střelce. Sestává z 678 samostatných záběrů pořízených během sedmi hodin a odhaluje detaily dosud neviditelné – obrovská oblaka plynu a prachu, vzdálená tisíce světelných let od Země.
„Teleskop má tak široké zorné pole a tak rychlou frekvenci snímání, že jeho záběry připomínají filmové zpracování noční oblohy,“ uvedla projektová vědecká pracovnice Sandrine Thomasová. Podle odborníků bude observatoř každou noc pořizovat tisíce snímků a mapovat jakékoli změny jasnosti na obloze, což umožní detekci i těles, která se rychle pohybují nebo mění.
Hlavním cílem zařízení je takzvaný „Legacy Survey of Space and Time“ – revoluční desetiletý projekt, během něhož Rubin vytvoří ultradetální časosběrné video celého vesmíru. Zaznamená nejen pohyb asteroidů a komet, ale i výbuchy supernov, vývoj galaxií a další jevy, které se dosud nedaly soustavně sledovat.
Edward Ajhar z vedení observatoře zdůraznil, že poloha v jižní polokouli poskytuje vynikající výhled na střed Galaxie, což z Rubin činí ideální nástroj pro mapování Mléčné dráhy. Lokalita v Chile je navíc známá svým suchým klimatem a minimálním světelným znečištěním, což jsou ideální podmínky pro pozorování vesmíru.
Kromě asteroidů a galaxií má Rubin za úkol pomoci odhalit i temnou hmotu a temnou energii – dvě z nejzáhadnějších složek vesmíru, které sice nejsou přímo pozorovatelné, ale jejich existence se projevuje gravitačními účinky na ostatní objekty.
Podle odborníků z NSF bude observatoř schopna zobrazit miliardy galaxií a díky opakovanému snímání po dobu deseti let dokáže zachytit proměny vesmíru v čase. Tím umožní výzkum, který dosud nebyl možný žádným jiným přístrojem.
Vědecká komunita očekává, že Rubin se stane takzvaným „objevovacím strojem“, jenž bude ukazovat, kam zaměřit další výzkum. Jeho výstupy budou navádět další dalekohledy a mohou vést k objevu zcela nových typů nebeských objektů, které lidstvo dosud nepoznalo.
Na počest Very Rubinové, jež svými výzkumy pomohla dokázat existenci temné hmoty, ponese teleskop její jméno a bude pokračovat v jejím odkazu – snaze porozumět hlubokým záhadám vesmíru.
„Díky této pozoruhodné vědecké observatoři budeme moci prozkoumat nejen temnou hmotu a temnou energii, ale celý kosmos novým způsobem,“ uzavírá šéf kanceláře NSF Brian Stone.
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.