Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Americká Národní vědecká nadace (NSF) spolu s Ministerstvem energetiky zveřejnily první snímky a videozáznamy z přístroje, který se připravuje na své oficiální zahájení provozu 4. července. Na záběrech lze vidět například detailní výseč souhvězdí Panny s několika spiralními galaxiemi a trojicí právě splývajících galaxií.
Ačkoli šlo zatím jen o desetihodinový testovací provoz, výsledky naprosto ohromily. Rubin Observatory za tu dobu zaznamenala 2 104 doposud nepozorovaných asteroidů, z nichž sedm patří do kategorie blízkozemních. Podle odborníků žádný z těchto nově objevených objektů nepředstavuje hrozbu pro naši planetu. Očekává se, že během prvních dvou let svého plného provozu odhalí observatoř miliony dalších podobných těles.
Unikátní konstrukce teleskopu, který je umístěn na vrcholu chilské hory Cerro Pachón v Andách, umožňuje nebývale rychlé a detailní snímání noční oblohy. Díky osmiapůlmetrovému zrcadlu a kamerovému systému s rekordním rozlišením je Rubin schopna zaznamenat i extrémně slabé objekty, které by jiné teleskopy jednoduše přehlédly.
Veřejnosti byl představen i dechberoucí videozáznam sestavený z více než 1 100 jednotlivých snímků, které zobrazují nejen blízké galaxie, ale postupně se rozšiřující záběr nakonec zahrnuje až 10 milionů galaxií – přibližně 0,05 % z celkových 20 miliard, jež má Rubin v plánu nasnímat během desetileté mise.
Dalším vizuálním skvostem je mozaika mlhovin Trifid a Laguna, hvězdotvorných oblastí v souhvězdí Střelce. Sestává z 678 samostatných záběrů pořízených během sedmi hodin a odhaluje detaily dosud neviditelné – obrovská oblaka plynu a prachu, vzdálená tisíce světelných let od Země.
„Teleskop má tak široké zorné pole a tak rychlou frekvenci snímání, že jeho záběry připomínají filmové zpracování noční oblohy,“ uvedla projektová vědecká pracovnice Sandrine Thomasová. Podle odborníků bude observatoř každou noc pořizovat tisíce snímků a mapovat jakékoli změny jasnosti na obloze, což umožní detekci i těles, která se rychle pohybují nebo mění.
Hlavním cílem zařízení je takzvaný „Legacy Survey of Space and Time“ – revoluční desetiletý projekt, během něhož Rubin vytvoří ultradetální časosběrné video celého vesmíru. Zaznamená nejen pohyb asteroidů a komet, ale i výbuchy supernov, vývoj galaxií a další jevy, které se dosud nedaly soustavně sledovat.
Edward Ajhar z vedení observatoře zdůraznil, že poloha v jižní polokouli poskytuje vynikající výhled na střed Galaxie, což z Rubin činí ideální nástroj pro mapování Mléčné dráhy. Lokalita v Chile je navíc známá svým suchým klimatem a minimálním světelným znečištěním, což jsou ideální podmínky pro pozorování vesmíru.
Kromě asteroidů a galaxií má Rubin za úkol pomoci odhalit i temnou hmotu a temnou energii – dvě z nejzáhadnějších složek vesmíru, které sice nejsou přímo pozorovatelné, ale jejich existence se projevuje gravitačními účinky na ostatní objekty.
Podle odborníků z NSF bude observatoř schopna zobrazit miliardy galaxií a díky opakovanému snímání po dobu deseti let dokáže zachytit proměny vesmíru v čase. Tím umožní výzkum, který dosud nebyl možný žádným jiným přístrojem.
Vědecká komunita očekává, že Rubin se stane takzvaným „objevovacím strojem“, jenž bude ukazovat, kam zaměřit další výzkum. Jeho výstupy budou navádět další dalekohledy a mohou vést k objevu zcela nových typů nebeských objektů, které lidstvo dosud nepoznalo.
Na počest Very Rubinové, jež svými výzkumy pomohla dokázat existenci temné hmoty, ponese teleskop její jméno a bude pokračovat v jejím odkazu – snaze porozumět hlubokým záhadám vesmíru.
„Díky této pozoruhodné vědecké observatoři budeme moci prozkoumat nejen temnou hmotu a temnou energii, ale celý kosmos novým způsobem,“ uzavírá šéf kanceláře NSF Brian Stone.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.